Astronomické fórum

Dovolím si znovu otevřít toto starší téma. Přeložil jsem článek Neila Englishe ohledně porovnání Achromátu a Apochromátu, jeho výhod a nevýhod a zodpovězení některých fundamentálních otázek, které se zde často diskutovaly.

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/teorie/57-neil-english-stranger-than-fiction

Samozřejmě text byl velmi náročný a pisatel je i velmi literáně zběhlý a některé jeho výrazy jsou opravdu krkolomné Budu samozřejmě rád za opravu některých termínů, které jsem možná špatně použil z originálního článku.

Doufám, že jsem řadě uživatelů udělal radost a věřím, že to vyvolá i řadu otázek, jak správně v článku zmiňuje i sám Neil.

http://www.cloudynights.com/item.php?item_id=2529

Díky za překlad!

heh, kusok narocne citanie pre mna ... este keby to niekto prepisal pre zaciatocnikov :-))))

Pro laiky stačí si přečíst pouze tento malý výtah :

Jako refereční myšlenka je, že zde není ale jediná, dramatická výhoda dlouhoohniskového achromátu nad jejich krátkoohniskovými apochromatickými soupeři s ohledem na zjevnou stabilitu obrazu. Je pravděpodobné, že bude smíšený efekt zahrnující vzájemné pusobení, ve větší či menší míře, všech těchto faktorů:

1. Obecně lepší korekce na e-čáře,
2. Nižší citlivost na nepřesnost zaostření vzhledem k vyvolanému posunu zaostření seeingem,
3. Snížení vytlačené energie do okolí centrálního maxima – Sacek efekt,
4. Mnohem pohodlnější zaostřování, pokud krátkoohniskový Apochromát nemá 10:1 mikrofokuser,
5. Větší vzdálenost objektivu nad zemí, které brání pozemní (a tělesné) tepelné turbulenci.

Apochromát s 0,050 RMS má výhodu v kontrastu a rozlišení slabých nízkých kontrastních detailů, jako kdyby měl o ~ 15 % větší průměr objektivu (všimněte si , že tato MTF není použitelná pro jasnější objekty). To je hlavně kvůli větší energii vytlačené dál od centrálního maxima v Achromátu. Takže, pokud jste DSO pozorovatel ve velkém zorném poli, může být Apochromát vstupenkou k vašemu snu. Ano, údaje naznačují, že Apochromát by byl lepší nástroj v tomto ohledu než Achromát.

Ať se na to podíváte jakkoli, vysoce kvalitní Achromát s nízkou světelností F ukazuje skvěle, ne sice tak dobře jako jeho potomek, moderní Apochromat, ale tak, jako by byl jeho legitimní sourozenec . Stejně jako legendární Zlatovláska , mladší bratr " Apo ' je kompletně citlivější tvor . Všechno musí být "tak akorát", aby dosáhnul svých závratných optických výšek. V dobrém seeingu "Apo" nabízí lépe barevně korigované obrázky přes celou oblast viditelného spektra . Ale sdružené účinky většího spherochromatismu, větší chyby seeingu vyvolávající nepřesnost zaostření a větší blízkost k zemi a tělesnému teplu, způsobí, že kresba krátkoohniskového Apochromatu je dost nestabilní . V kontrastu , starší bratr Achro je "velký rváč ", je mnohem méně citlivý na měnící se teploty , na chyby v zaostření, na základě větší výšky objektivu nad zemí, méně náchylný ke konvekční turbulenci . Snad nejvíce pozoruhodné ze všeho je, že " Achro " má tajnou zbraň , pohřbenou hluboko v teorii vln, což mu dává výhodu nad mladším bratrem Apo, a to zejména ve vztahu k stabilitě obrazu.

Článek je velmi zajímavý, k překladu jen jednu drobnost: doporučil bych sjednotit psaní apochromat vs. apochromát i achromat versus achromát, a hlavně v souladu s pravidly českého pravopisu psát achromát i apochromát s malým písmenem.

Díky za překlad, muselo to dát docela fušku.
Bohužel, celý článek je natolik tendenční, že je člověku až skoro líto té práce.
Postavíme si srovnání nesrovnatelného tak, aby vyšlo to, co víme ze zkušenosti co vyjde. A co chceme, aby se potvrdilo. Kolem jen omáčka, která to "odůvodní".
Mohu mluvit jen za medicínu (ale určitě to bude v jiných, exaktnějších, oborech ještě zásadnější), kde by z každého recenzovaného časopisu autora analogicky postaveného srovnání vynesli velmi rychle v zubech.

Můj pohled a výstup (shrnutí) je asi takový:
1) popsané dalekohledy mají vlastnosti odpovídající jejich optickým soustavám
2) autor textu má rád dlouhý achromát
3) Některé věci jsou více vypíchnuté, ale v zásadě není tam nic, co by za dobu jeho existence nezaznělo v tomto vláknu.

Zajímalo by mě jak by tam vypadal v tomto kraji dostupný SW- D 100/900 f/9.

Děkuji za připomínky, chyby opravím, jsou tam ještě některé další. Nechtěl jsem článek psát svými slovy, takže na můj vkus je poněkud kostrbatý, nicméně pokoušel jsem se zachovat trochu pisatelský ráz autora.

Článek autor napsal vlastně z důvodu, který vycházel z jeho praxe. Při pozorování zjistil, že achromát je na jeho pozorování vhodnější a vykazuje stabilnější a lepší obraz a snažil se najít rozumné vysvětlení. Autor článku mimo jiné napsal 300 stránkovou knihu, kde popisuje mnoho dalekohledů, které mu prošly rukama, včetně APO tripletů quadrupletů apod. a díval se snad všemi značkami jako je TMB, Astro-Physics, Takahashi, TEC, TeleVue a mnoho dalších značek a nasbíral za svůj život velké zkušenosti.

Co se týká ED100, autor článku zmiňuje takový dalekohled v jednom odstavci:

Ve skutečnosti, pokud se podíváte na některé hvězdy zkušebních vzorcích prováděné Markusem Ludesem (APM-dalekohledy) na internetových stránkách VR Berrevoet v http://aberrator.astronomy.net/scopetest/ se ukazuje, že i lépe navržené ED dublety (až F9) mají optické aberace v řádu 0,050 RMS. Ne ovšem tím, že by tyto přístroje změnily jakýmkoliv způsobem původní tvar či formu, nicméně jsou stále vysoko nad limitem difrakce (aktuálně 0,91 Strehl).

I zde je spousta informací např. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1200239439/45

ED100 F9 je více druhů, např. další informace jsou v testu p. Rohra. Dalekohled jako takový odpovídá ED dalekohledům řady Sky-Watcher (tedy středně dobrý semi-apochromát, na který rovněž platí to, co napsal Neil)) i když musíme brát na zřetel, že proběhlo za tu dobu ve SkyWatcheru hodně změn a dneší ED100 není ten původní, kde bylo sklo FPL-51, dnes má např. Equinox FPL-53. Také je potřeba vědět, že každý dalekohled je svým způsobem originál.

http://astro-foren.de/index.php/Thread/6952-Fast-ein-Voll-Apo/?6952-Fast-ein-Voll-Apo

Také je potřeba vědět, že každý dalekohled je svým způsobem originál.

Ano, tohle je pravda. Článek může pomoct v rozhodování, jaký refrák zvolit. Já bych ovšem i tak volil achro. co největší průměr a to s ohniskem asi F12. Dlouhý achromát vyhovuje málokomu a to nejen pro velkou délku.

Já jsem volil cestu od každého něco, což má taky své výhody a nevýhody. Na pozorování přece jen volím refraktory, prostě mi ten obraz vyhovuje nejvíc, ale každý to má jinak. Ideální je, když má člověk to, co mu vyhovuje :)

  Velmi zajímavý článek, i když na mne také působí až příliš, resp. zaujatě, ve prospěch achromátů.

Nemám čas to v těch 110 str. tohoto vlákna hledat, ale já jsem v této problematice tady nabízel podstatně jednodušší pohled na věc :

- je určitě patrný rozdíl, jestliže v jednom dalekohledu s F7,5 dociluji 200násob. zvětšení s okulárem f=5 mm a v jiném - o stejném průměru, ale s F15, to samé zvětšení dociluji  okulárem s f=10 mm.
- zkrátka ve druhém případě zvětšuji obraz v ohnisku objektivu lupou=okulárem s 2x menším zvětšením. Tedy u dlouhoohniskového achromátu F15 zvětšuji jeho vady 2x méně, než u světelného APO s F7,5. Navíc je teorie tlustých čoček neúprosná, takže 5mm okulár nemůže dosahovat kvalit okuláru s f=10mm - má menší rozlišení a vnáší větší vady do soustavy.

Toto je znát i u mého Maksutova OMC200 s ohniskem 4m - nejčastěji pozoruji s okuláry f=25mm, ale také 32 až 35mm.

Nedávno jsem porovnával, na Marsu především, ED 120ku s mým CFF 140mm - a to při zvětšení 300x. I přesto, že to EDčko je vybíraný kus a je opravdu velmi kvalitní, na tom Marsu konkrétně až krutě prohrálo... Zatímco obraz v CFF byl úplně čistý, tedy prostý barevné vady, v EDčku už chyběl kontrast a kotouček lemovala dost viditelná barevná vada. Na Saturnu ten rozdíl tak výrazný nebyl.

Autor tam uvádí u okulárů pouze částečnou nevýhodu krátkoohniskových okulárů, každopádně všichni máme stejné zkušenosti, že koukat do 5mm a 10mm okuláru je velký rozdíl.

Equinox ED120 je v testech výborný dalekohled, RCindex je kolem 0,6 (extrém 0,13), přesto je v porovnání s TMB tripletem 130mm vidět, že má větší spot a kolem něho je barevná vada. Mars je navíc opravdu extrémně citlivý na kvalitu optiky. Tady je vidět to co píše Neil, že ani ED dalekohled F9 na tom pořád není dobře a až teprve triplet řeší optické vady výborně.

  Velmi zajímavý článek, i když na mne také působí až příliš, resp. zaujatě, ve prospěch achromátů.

Nemám čas to v těch 110 str. tohoto vlákna hledat, ale já jsem v této problematice tady nabízel podstatně jednodušší pohled na věc :

- je určitě patrný rozdíl, jestliže v jednom dalekohledu s F7,5 dociluji 200násob. zvětšení s okulárem f=5 mm a v jiném - o stejném průměru, ale s F15, to samé zvětšení dociluji  okulárem s f=10 mm.
- zkrátka ve druhém případě zvětšuji obraz v ohnisku objektivu lupou=okulárem s 2x menším zvětšením. Tedy u dlouhoohniskového achromátu F15 zvětšuji jeho vady 2x méně, než u světelného APO s F7,5. Navíc je teorie tlustých čoček neúprosná, takže 5mm okulár nemůže dosahovat kvalit okuláru s f=10mm - má menší rozlišení a vnáší větší vady do soustavy.

Toto je znát i u mého Maksutova OMC200 s ohniskem 4m - nejčastěji pozoruji s okuláry f=25mm, ale také 32 až 35mm.

Nedávno jsem porovnával, na Marsu především, ED 120ku s mým CFF 140mm - a to při zvětšení 300x. I přesto, že to EDčko je vybíraný kus a je opravdu velmi kvalitní, na tom Marsu konkrétně až krutě prohrálo... Zatímco obraz v CFF byl úplně čistý, tedy prostý barevné vady, v EDčku už chyběl kontrast a kotouček lemovala dost viditelná barevná vada. Na Saturnu ten rozdíl tak výrazný nebyl.

tak toto dava zmysel aj zaciatocnikovi ako mne :-))

Pořád přemýšlím, jestli jsem ten článek dobře přeložil. On není o oslavě achomátu ale o dlouhoohniskových dalekohledech, je úplně jedno, zda ED F15 nebo triplet F15. Smyslem článku je tedy poukázat na to, že dlouhé ohnisko přináší menší problém jak se seeingem, tak potažmo i s okuláry, včetně toho, co zde o nich napsal Sirius.