Astronomické fórum

Obrázky s takovým Maksutov Cassegrainem 250/3750, ale s reduktorem na 2500,jsou tady: http://geogdata.csun.edu/~voltaire/roland/
Maksutov má asi asférický primár.

Zdraví J.S.

... Mýty o ztrátě světla několikanásobným obrazem bych hodil za hlavu, nikdy to nebude dokonalé, a převalovat otázku velkého čočkáče vychází mnohonásobně dráž. Důležitá je kvalita optiky popř. i zrcadlového objektivu a tolik vzpomínané centrální stínění, protože jde o kontrast. Dále mohu porovnat ED 120 a 180 mak dále zmiňovanou plechovku SCT C 8. V dlouhodobějším používání mohu říci že průměr vítězí, opticky je na tom SCT nejhůře, ale třeba na DSO je to úplná pohodička jelikož nejsem náročný ale na planetách vede i před ED (průměr) zase Mak. I v kontrastu. ED mám na Slunce, tam se pořádně zrcadlo SCT a MCT moc nechytá, je třeba velmi rychlá kamerka a štěstí. ED je univerzální...

To je zajímavé, že na podobné cenové hladině má SW MAK lepší kontrast jak SW ED refraktor.Má to snad nějakou spojitost i s ohniskovou vzdáleností?

A kontrast porovnáváš při stejném zvětšení, nebo při třeba 1,5D zvětšení?

To je zajímavé, že na podobné cenové hladině má SW MAK lepší kontrast jak SW ED refraktor.Má to snad nějakou spojitost i s ohniskovou vzdáleností?

Jenže tahle tvoje interpretace tu nikdy nezazněla. Podle čeho tak usuzuješ ?

Ta vyjádření o porovnání dalekohledů zrovna moc šťastná nejsou.
Lepší by byla : S M-C 180/2700 za 22 000 Kč vidím detaily nebo rozliším víc než s APO 120/900 za 30 000Kč. Porovnávání ceny a výkonu.
Další srovnání by mohla být založena na stejném detailu a jak kontrastně jej vidím.
Tady by mohly nastat s APO 120/900 a M-C 180/270 problémy.
Při výběru detailu si mohu vybrat tak, že ten menší zvítězí. Pokud ale přejdu s rozměry detailu na samou hranici rozlišovací schopnosti většího dalekohledu,s APO už ani nemusí být vidět. Zvítězí průměr.

J.S.

...pokud je ten větší vyroben v kvalitě, že rozlišení a přenos kontrastu na hranici dostupu umožní. Dovolí to seeing, nízká vlhkost a světelné znečištění po důkladné temperaci.
V době vlastnictví TAL100RS a MAK TS 150/1900 jsem porovnával oba přístroje. Kontrast byl podle mne lepší v refraktoru (ale refr. Tal o koňskou délku prohrál s newtonem 150/1600 CO 16%, na druhou stranu TAL100R nestačil přenosem kontrastu na ED80).
Efektivní průměr MAK150 s 32% obstrukcí při zcela novém pokovení 91%: 130mm. Asociace lunárních a planetárních pozorovatelů vypracovalo rovnici pro závislost kontrastu na centrálním stínění takto: Kontrast = 5,24-5,1x-34,1x2+51,1x3 kde x= průměr sekundáru v procentuálním zlomku. V tomto případě kontrast 1,79 = 34,1% == 90mm. Pozor, teoretické rozlišení zůstává 120:150=0,8, ..při dobrém seeingu např. 1,2'' však dostupné detaily nemohou být lepší než v hranicích seeingu tj. pro průměr objektivu 100mm, navíc v přístroji s nižším přenosem kontrastu méně zřetelné.
Do negativ (rozptyl, snížení kontrastu) nezapočítávám korekční desku, u kompaktních refl./katadioptrů je nutné vždy použít rosnici.
Hodnocení kontrastu, možnosti vnímání detailů je individuální a většina pozorovatelů dává přednost větším průměrům. Já jsem jen okukukovač oblohy a především Měsíce, nejsem pozorovatel..

Samozžejmě.

J.S.

Ahoj "g",

Ten TS MAK 150/1900, co se chvilku prodával, byl dost slabě průměrnej..s pozdějším MAKem 150 od SW by prohrál na celé čáře..Ani neměl na menisku pořádnou AR vrstvu, co si pamatuju, tak B.Reichman to nechával napařit..

Tu interpretaci toho vzorečku jsem nějak nepochopil - co je za výsledek těch 90mm, tedy "Kontrast = 90mm" ? Nebo je míněno, že 150mm s obstrukcí 32% má rozlišení jen jako 90mm ?  ;)

Pozorovatelé se snaží vymýšlet různé takovéto "vzorečky", ale je potřeba to brát z rezervou..Vliv toho zástinu tam bez diskuze je - už jsem tady několikrát psal, ať si majitel např. 100mm refráčku zkusí na střed objektivu nalepit 30mm kolečko, bude mít pak solidní představu..Majitelé bikukrů mají nespornou výhodu.. Stejně tak je poučné si zkusit refrák přiclonit, třeba na 0,7 a 0,5D a porovnávat.
Ale jak jsem psal, ta interpretace vlivu toho zástinu není tak jednoduchá. A zase jsme to tady už několikrát probírali - větší centrální zástin např. u SCT způsobuje na difrakčním obrazci hvězdy zvýrazněné vnější kroužky - toto se jako "výhoda" projeví u specifických detailů, např. dvojhvězd, ale taky pidikráterků na Měsíci ( mám vyzkoušeno, že můj SCT 6" jednoznačně ukáže to, co ED100 v podstatě nevidí - přitom ED100 používám i při 260x zvětšení na planetách, je tedy velmi kvalitní, ale SCT 6" mi měkne už nad 220x )

 Praxe ukazuje i to, že tady máme dostatek kvalitních fotografií jak Měsíce, tak planet, přes velká SCT, kde je zástin i 37% - takže ty detaily tam jsou..jinak řečeno, kde je prd, ani Registax nebere.. ;D
Můžete namítnout - ano velký průměr =více světla=snáze se fotí. Ale jsou místa na zemi na seeing daleko lepší, než tady, a lidi jsou tam bohatší..a maj velký APO refáky, ale žádný velký zázraky z nich nepadaj..stačí si projít fotiče planet, čím fotí..

Několik let mohu porovnávat na planetách ED100 a MAK 180/2700. Co se týče kontrastu, tak ED100 není lepší - vyjma malých zvětšení, kdy se obraz planety jeví ostřejší a klidnější - u většího zrcadla je v tomto handicapem přebytek světla, ve kterém detaily na planetách zanikají..
Ten MAK 180 má zástin 32%, binohlava s korektorem a velkými hranoly - tedy kupa skla v cestě s možností různých nedokonalostí - a stejně je ten obraz náhernej.. ::)

Jenže tahle tvoje interpretace tu nikdy nezazněla. Podle čeho tak usuzuješ ?

Ten dotaz se nezakládal na žádné mé osobní zkušenosti. Byl to takový výplod choré mysli. Prostě jsem to nechápal.

Se svými mizivými znalostmi, které vycházejí třeba i z téhle 100let (nadsázka) staré tabulky: http://www.dalekohledy.cz/data/articles/down_67.doc bych pochopil, pokud by měl MAK výrazně lepší optický systém než refraktor ED a proto by měl lepší kontrast i přes ono centrální stínění a takovou tu nicotnost, jako více odrazů světla v dalekohledu.

Po přečteni posledních příspěvků mi pomalu dochází, že situace je mnohem a mnohem komplikovanější, než se mi kdy zdálo.

Když už tady porovnávám tu ED100ku a MAKa 180, tak jsem zatím psal o planetách. Když to rozvedu podrobněji na nejsledovanějších planetách - nejmenší rozdíl je na Saturnu a největší na Marsu - jak jde kotouček víc pod 10", tak ED100 těžce zaostává. S binohlavou se ten rozdíl ještě zvýrazní, navíc ED100 už někdy chybí světlo - to mi někdy v bino chybí i u MAKa na Saturnu, když je dobrý seeing, jde použít přes 300x ( musím pak déle aklimatizovat oči a chránit je před lampou, co mám u balkónu.. >:( )

Na Měsíci je to jiné - v tom EDčku je ten obraz líbivější a jeví se ostřejší..Vliv seeingu je tady víc vidět a i přes daleko víc světla oproti ED100 se mi MAKem nedaří dělat tak ostré fotky, jako v EDčkem. Ale znovu opakuji - jsou detaily, které zůstávají v EDčku skryté a potvrdí to i fotografie ( nepoužívám Registax ) Ale chápu zde kolegu "g", který na Měsíc upřednostňuje svou ED120 před optický výborným OO Newtonem 250mm. Mě se ten Měsíc líbí v lepším refraktoru vždy víc, než v reflektoru.

k SIRIUS_758: ..ano MAK TS 150 nebyl dobrý..
Ohledně vzorce: ...jde o vzorec vytvořený předními pozorovateli planet a Měsíce v přístrojích bez adaptivní optiky - bohužel stránky nejsou poslední dobou dostupné a popis měření neobsahovaly (ty jsem zjistil v komunikaci na CN). Zkoušeno a měřeno bylo na APO f/8 150mm s přidaným centr. stíněním a přesným čtyř-ramenným pavoukem. Měřen byl přenos kontrastu na hranách černá/bílá, černá/šedá a bílá/šedá při zv. 2D. na definovanou vzdálenost a s velikosti obdélníčků pod úhlem 1,2'' (? to už nevím jistě) Dále pak škála šedé (265). Rozlišení nebylo ovlivněno a je dáno průměrem objektivu. Kontrast centrálně stíněného APO pak vykazoval zanesení černé do bílé a pokles rozeznatelnosti ostínů šedé (to až kolem 30% stínění) k odpovídajícímu menšímu průměru - na což byl následně vytvořen onen vzorec. Hodnotí se tedy jen kontrast. Prověřeno k 150/1200 cloněnému ze strany obvodu a při zv. daného menším průměrem. Dodatečně byl testován i newton s centrálním stíněním 32% D/F= 200/900. Výsledek by měl být:
5,24-5,1 x 0,32-34,1 x 0,32 x 0,32+51,1 x 0,32 x 0,32 x 0,32 = 1,79 tj. 34.1% ideálního refraktoru = 116.8mm.
Naměřené hodnoty byly dokonce mírně nižší (už si nepamatuji).
Na konci článku byl ještě zmíněn MAK 150/2250, který nevysvětlitelně dosáhl kontrastu ca 80mm - navrženým vysvětlením byl i možný vliv korekční desky.
Co mohu potvrdit, že v případě SC 8'' a TAL150K se mi stávalo, pokud Měsíc zakrývaly lehké mraky, že se mi "převrátily" krátery takže vypadaly jako pivní zátky (musel jsem se soustředit popř. zamrkat, abych eliminoval nezvyklý jev).. Přikládám ho právě nižšímu kontrastu (ale jistě nevím).
O MAK180 jsem četl mnoho pozitivních ohlasů i na CN a znám i z Tvých příspěvků, díky.

upraveno: ...pokud si vzpomínám na závěr článku byla odpověď jak docílit větší kontrast s reflektory - použít mnohem větší objektiv/zrcadlo..

K tomu Maksutov Cassegrainem 275/F14.
Není mi jasné jakou konstrukci má tato soustava, ale bez pomocných elementů není skoro možné docílit zástin 12 % .
Také,aby bylo docíleno Strehlu 98%, tak bude muset být pravděpodobně retušovaný menisk.
Skutečně by mně zajímaly konstrukční parametry této soustavy .

Jinak ,všem přeji vše nejlepší v Novém roce .

Nazdar Astare,
dobře,že jsi sem zase začal psát. S tím zástinem to asi bude nějaké nedorozumění,našel jsem : http://www.scopereviews.com/page1o.html#1
kde píší,že 10 palcový Maksutov Cassegrain má sekundární zrcátko o průměru 2,3 palce. Já to zkoušel měřit na obrázcích toho dalekohledu, které jsem našel na Google,když jsem zadal : Roland Christen Maksutov Cassegrain 10 inch. Vyšla z toho řada článků,recenzí atd.
Podle mě je ten Děrjužinův návrh založen na asférickém primáru u Spot Maksutova Cassegrainu, typuji s asféričností hlavního zrcadla kolem -0,22. To se u světelného zrcadla dá ještě zvládnout a dalekohled je lepší než se sférickým primárem. Snad je to i aplanát nebo něco k němu blízkého. Docela by mě zajímala i tloušťka menisku a materiál.  Na astroforu.ru byl kdysi dotaz na menisek z taveného křemene,ale skláři mu vysvětlili, že je lepší a homogennější optické sklo.

S pozdravem J.S.

300mm refrák a pěkný stroj!
http://www.youtube.com/watch?v=W3ijqmLWTKA