Astronomické fórum

Pokud kdokoli chce přístroj těchto kvalit,má možnost si obojí koupit.

Nerad chytám za slovo, ale kde lze dnes koupit chromakor?

Myslím, že se chromacor již v minulosti na AF probíral. Hodně jsem se svého času o něj zajímal. Na PL fóru nebyly všechny poznámky nadšené:
http://astro4u.net/yabbse/index.php?PHPSESSID=9a497d668b8df860a0e30cdb56ba0754&topic=7701.0
Nezbytná je naprosto přesná kolimace:
http://www.astrobuffet.com/ab/chromacor_inst.html
Objektiv musel být velmi dobře proměřen a vybrán správný typ Chromacoru. Pro objektiv nad 127mm muselo jít o mnohem dražší chromacor II. Objektivy 150/1200 trpí často zonálními vadami. Přínos chromacoru k eliminaci barevné vady je nesporný. Podle mnoha uživatelů, ale kontrast není obdobný jako u ED/APO. Znatelné jsou i mírné odlesky a ztráta světla (myslím, že se uvádělo na měsicích Saturna). Uživatelé zmiňují menší kvalitní pole a vinětaci. Na druhou stranu, na AF je několik spokojených majitelů a vlastní spokojenost s přístrojem je to nejdůležitější...

Nerad chytám za slovo, ale kde lze dnes koupit chromakor?

Bohužel chromakory nebyly ani v době jejich výroby běžné optické zboží. Nevím,jestli se dají ještě dnes koupit v UA, ale ze soukromé pošty mohu napsat jen to, že se blýská načasy. Víc sdělit nemohu.
Samotný korektor chromatické vady je fajňácká optická součástka, jejíž výroba je dnes na samém vrcholu optických výrobků. Tím hlavně myslím přesné určení indexů lomů skel, ze kterých je konstruován. Ty se musí určit s přesností,ležící na samotné hranici dnešních možností přístrojů.
A pokud ani základ systému není OK - tedy nepatrně ujetý dublet 150/1200, vady systému dublet - korektor se prostě neodečtou a jsou viditelné. Objektiv 150/1200 má prostě příliš velký průměr a příliš krátkou ohniskovou vzdálenost pro použití i 6 čočkového korektoru barevné vady,které je na hranici použití korektoru.
Věřím,že úplně něco jiného by Chromakor bylo použít na objektivu o světelnosti 1/12 nebo 1/15. Ale kolik lidí něco takového má?

Zdraví J.S.

Já bych pořídil ten drahej odbarvovač jen po důkladném vyzkoušení. Nechce se mě do menšího zor. pole, páč to širší mám rád a pak nemám montáž s pohonem. Taky bych musel zjistit, jak drží kolimace. Sice na první pohled dobrý, ale...

Nojo, asi jsou atronomove skutecne straslive konservativni...Ty nase dalekohledy nam nejspis neplni zdaleka jen ten ukol "dal, lepe, vyse!", ale proste plni i nejakou predstavu visualni, casto nevedomky budovanou po generace. Ono je to stejny i v jinych vecech: clovek vi, jak "ma vypadat" zidle, lod, stul, talir a co ja vim co jeste a jakmile se nejake reseni kterekoli z techhle veci prilis od te predstavy vzdali, klidne muze i mit najekou zretelnou vyhodu, ale stejne to ma s prosazenim teeeezke...Ja to o sobe apon vim, ba jsem si predevsim vedom toho, ze ona predstava je u me na prvnim miste a drzim se sveho achromatu a mosazi, veda, ze jiste nemam to nejpepsi z objektivniho pohledu, jsa si ale zaroven jist tim, ze mam to nejlepsi z pohledu ciste subjektivniho.

Věřím,že úplně něco jiného by Chromakor bylo použít na objektivu o světelnosti 1/12 nebo 1/15.  

Mohu potvrdit. Chromacor N jsem provozoval u TS 152/1200. Zlepšení bylo výrazné, ale korekce nebyla na té úrovni jako u objektivu 135/1602 (tedy cca 1/12).

Původní idea Chromacoru byla taková, že se šolíchal na míru danému objektivu. Aby se vyhovělo komerčně většímu počtu zájemců, zhotovoval optik Děrjužin Chromacory ve třech provedeních dle kvality objektivu - tedy pro podkorigované, akurátní a překorigované. Ovšem, jak píše Jiří - spousta těch větších dalekohledů má zonální vady, kde by ani toto nepomohlo.. Obecně jsem k tomuto skeptický, protože je to spíš o náhodě, nebo o velkých penězích nechat soustavu doladit - většinou by mohla stačit u objektivu korekce jen u jedné plochy. Dovedu si taky představit to, že technik např. u TS, proměří 20 právě dovezených achromátů, ze kterých vybere vhodné kandidáty pro spolupráci s Chromacorem, které pak za patřičný peníz prodá vyvoleným. Aby mu to vybíral přímo výrobce, by bylo dost drahé. Nicméně jsem onehdá pochopil, že zmiňované výběry velcí prodejci běžně dělají - běžný spotřebitel dostává z méně kvalitní vytříděné optiky, což bohužel platí u většiny dalekohledů. Větší šanci máte jen u těch, kde výrobce garantuje certifikátem kvalitu plochy. Pokud si chcete u TS koupit nějaký lepší APO refrák, pak naději na lepší kus zvýšíte tím, že si připlatíte za aspoň orientační změření kvality - vyberou vám aspoň trochu solidní kousek.. Jednu dobu se pokoušel, tuším M.Ludes, prodávat takto refráčky od WO - nabízel totiž všechny kusy proměřené - cenu stanovil podle naměřeného Strehl-Ratio - tak nějak zprůměrováno kolem běžné koncové ceny - ale moc se to asi neujalo.. Ten rozptyl byl totiž od 0,57 do 0,99 - no, kdo by si koupil nějakou "nulašestku", že ? ;)

Achernar,
kdysi jeden refraktorián napsal  o svém vztahu s oblohou,který mu zprostředkuje tubus refraktoru,na jehož spodním konci se dívá do okuláru.
Jak by se asi ten čočkový fanda divil,kdyby zjistil,že ten přístroj,se kterým tak dobře viděl planety,je 8-12 palcový Celestron nebo Meade. S dvou-třímetrovou rosnicí a s refraktorovým okulárovým výtahem.
Trocha křečovitého humoru neškodí.

J.S.

Sirius758: Souhlasím. Proto jsem se také nakonec rozhodl pro certifikovaný objektiv.

Jiří Skalský: Poznámce rozumím. Je to ale podobné jako s originálem a kopií. Běžný smrtelník také nemá šanci rozeznat kopii od originálu, ale chce mít originál, má z něj jiný pocit. Navíc vztah majitele k dalekohledu, alespoň u mne, je dán tím, že si jej více méně sám buduje.

Kavka,
taky jsem na pár svých hraček pěkně nafoukaný,akorát se tady s nimi nemohu příliš vytahovat. Strašně byste se mi smáli.

J.S.

Rád bych upozornil na rizika spojená se stavbou velkého achromátu.
Jestliže půjdeme s  průměrem objektivu na dvojnásobek, pak, zachováme-li stejnou míru korekce barevné vady, musíme ohniskovou vzdálenost prodloužit čtyřnásobně. Čtyřikrát delší tubus dvojnásobného průměru bude mít (za optimistického předpokladu stejné tloušťky stěny), osmkrát větší hmotnost. Moment setrvačnosti osmkrát těžšího a čtyřikrát delšího tubusu bude 8x4x4=128x větší oproti původnímu. Nároky na montáž tak nesmírně rostou. Stačí porovnat montáž takových dalekohledů jako je refraktor hradecké hvězdárny (200/3500) či petřínský Konig s montážemi, na kterých se prodávají refraktory 100/1000. Je zřejmé, že běžný smrtelník musí jít při stavbě velkého refraktoru cestou kompromisu. Buď nebude splněno kritérium achromatické korekce (je ale otázkou, zda každý dublet zaslouží označení achromát), nebo musí dalekohled doplnit zrcadly, nebo musí rezignovat na paralaktickou montáž a do jisté míry tak omezit využití teleskopu. Samozřejmě i takový dalekohled má své pole působnosti. Je dobré si před stavbou přístroje tato fakta uvědomit. Samostatnou kapitolou by byla mobilita velkého refraktoru, případně pozorovatelna, o kopuli nemluvě.

kavka: Ano, pro amatéra to bude vždy kompromis a u mého refráku to platí taky. Důležitý je vědět, jaký druh pozorování víc baví. To by mělo rozhodnout, jak bude refrák vypadat. Nevýhody jsou pak méně rušivé a člověk je celkem spokojen s dalekohledem. Horší je, když se časem preference změní a refrák se začně pužívat víc na ta pozorování, ke kterým původně nebyl moc zamýšlen.
Je třema mít jasno v tom, jaké rozměry jsou ještě únosné. Na pozorování hlavně DSO, může být refrák trochu kratší a zárověň i průměr objektivu větší. Např. 210/2000. Takovej rafrák ještě trochu zvládne i planety a Měsíc.
Při pozorování hlavně planet zase delší ohnisko a tím pádem bude muset být většnou menší průměr objektivu. Např. 150/2250, nebo 180/ 2700, nebo aspoň 180/2400.
Jsou to jen příklady a každý má své představy o vysněném refráku. Kdo žádné nemá, tak je dobsonista :)
Kdo by chtěl jít cestou velkého refráku, tak by neměl nic opomenout. Pak se určitě podívat několika refrákama. Jsou na hvězdárnách a najde se i dost refraktoriánů, kteří maj větší sklo a rádi ukážou, jak jejich dalekohled kreslí. Možno se podívat i do mého R 172/1654. Můj refraktor je spíš kratší, ale já většinou pozoruju planety. Cekem to s ním uleze.    

viacery z nas vlastnime asi najrozsirenejsiu EQ6ku,aky priemer achromatu si myslite ze znesie tato montaž?Jedna vec je samotna vaha tubusu a druha ake je este znesitelne ohnisko(dlžka tubusu)?
Dost by ma zaujimali vase skusenosti ,pretože este dumam nad variantou Maksutov Cassegrain ,kde dlžka tubusu nieje problem a vraj tento system zobrazuje velmi pekne kontrastne.Neviem posudit ci lepsie ako achromat!

Artaban, kavka, Vla, Jiri_Skalsky, g, Achernar, SIRIUS_758 a ostatní(abych někoho nevynechal): stačí pozorně číst vaše příspěky-pro mě velmi poučné, děkuji!

To jsou neustálé dohady, ale Maksutov je při své stavební délce na planety velmi dobrá volba. Řekl bych takřka ideální! Jeho nevýhodou je nízká světelnost která ho předurčuje ke specializaci právě na planety - malé pole. Pokud mohu porovnat SCT C8 a SW Mak 180 vychází mi jako jasný vítěz SW. Takřka nutnost je vyřešit větrání kvůli temperaci, pak totiž odpadá i další problém uzavřeného systému. Mýty o ztrátě světla několikanásobným obrazem bych hodil za hlavu, nikdy to nebude dokonalé, a převalovat otázku velkého čočkáče vychází mnohonásobně dráž. Důležitá je kvalita optiky popř. i zrcadlového objektivu a tolik vzpomínané centrální stínění, protože jde o kontrast. Dále mohu porovnat ED 120 a 180 mak dále zmiňovanou plechovku SCT C 8. V dlouhodobějším používání mohu říci že průměr vítězí, opticky je na tom SCT nejhůře, ale třeba na DSO je to úplná pohodička jelikož nejsem náročný ale na planetách vede i před ED (průměr) zase Mak. I v kontrastu. ED mám na Slunce, tam se pořádně zrcadlo SCT a MCT moc nechytá, je třeba velmi rychlá kamerka a štěstí. ED je univerzální...

Vlastním neuvěřitelný Rutten Maksutov OMC 200, neodpustím si pro něj přízvisko zrcadlový apochromát :D