Astronomické fórum

Pepo, zkouším i kolimuji optiku desítky let. Vím jak vypadá dobrý obraz a poznám špatnou nebo neseřízenou optiku na jedno projetí ohniskem. Neměřím optiku, nejsem na větvi z uváděných hodnot lambda/x, ale hodnotím optiku podle výsledku. A ten je vidět hned, zrovna tak jako kolimace, temperace, proudění vzduchu tubusem a pod.

Já myslím Milane že si rozumíme. Pokud použijeme zvětšení řekněme 2D pak se oba obrazce lišit musí pokud se bavíme o běžné přesnosti zrcadel. Jestli pak na výsledném obrazu poznáme rozdíl mezi lambda 1/6 nebo 1/10 tak říkám rovnou, že velmi málo a rozdíl mezi kvalitou smaže seeing. Mě šlo jenom o to, že to co ukazuje Rohr je prostě důsledek optiky a nikoliv špatné optiky, viz přiložený obrázek z Newtona 10".

Tahle si představuji  slušnou optiku, s přesností  někde na úrovni La/8  nebo La/8 + ( nezkoumal jsem, z kterého testu to je  :),  hezky symetrickou  vůči F , jen je hezky vidět nezcentrování a okrajové /hranové jevy.

Ale to, co tu ukázal Martin:

to přeci nesnese srovnání  ani s nejobyčejnějším  průměrným Newtonem.  Takže si nemyslím, že to je  špatným tvarem zrcadel, ale vstupují tu vady , dané tím systémem kompronisního řešení krátkých katadiptrů= zákonité vady systému. Navíc u toho Vixenu do toho vstupuje podmínka co nejvíce narovnaného pole

Ve vlákně Jupiter 2011-2012 je zmínka o pozorování GRS refraktorem Unitron 3", kterým není problém GRS vidět.
Možná by byla vidět i v dobrém dlouhém Newtonu 3", to ale nevím. Mě se na těch kvalitních refrákách líbi to, že na planetách je znát už jeden cm navíc. 1" je pak docela slušný rozdíl. S tím je spojena větší délka, hmotnost a cena, ale to tak už prostě je. Zrcadla se dělaj většinou v rozměrech po 5cm, kde ten rozdíl v průměru je taky už hodně znát. Nikdy jsem ale neměl možnost (a mýslím, že málokdo měl) porovnávat podrobně nárůst detailů u větších průměrů jen třeba o ten jeden cm. U zrcadel to to prakticky nemá cenu a kupovat dalekohled o 5cm větší je normální. U refráků to už normální není :), ale má cenu kupovat třeba větší refrák jen o jeden cm? Lepší je jistě aspoň o 2cm. Možná by mě zajímal Váš názor, nebo lépe zkušenosti.

Myslím, že pokud má někdo refraktor 130mm a chce koupit 140mm tak to smysl nemá. Pokud se jenom rozhoduje, tak samozřejmě volit větší průměr. Výrobci většinou dělají refraktory odstupňované po 2cm průměru, tedy např. TEC dělá 140, 160, 180 a 200, APM dělá 130, 150, 180, 200 apod.
Pokud dělat upgrade pak bych doporučil volit dalekohled druhý v číselné řadě průměrů, tedy 140 -> 180 nebo 130 -> 170. Každopádně u drahých refraktorů je to otázka ceny a tedy jít z 140 na 160mm se i tak vyplatí, už jenom z důvodu nárůstu světelného zisku o 30% a rozlišeni o 22%.

Tohle jsem studoval docela hodne u astrofotografie. Tam jsem dosel k zaveru, ze u fotek ma viditelny efekt faktor sqrt(2)~1.4 u SNR (tedy faktor 2 v case nebo plose objektivu), ale faktor 1.4 v case je jeste porad viditelny, ale uz ne moc. U visualniho pozorovani bych rekl, ze o upgradu ma smysl uvazovat pokud je zvetseni plochy objektivu na urovni kolem 40%, tj. asi 20% v prumeru. Takze treba rada 66-80-100-120-150-180. Kdybych uz mel 80mm, tak bych o 90tce ani neuvazoval, ale sel rovnou nekam ke 100ce.

Tech 20% v prumeru dela nekde od 200mm vys prave ten skok kolem 5cm, coz mi prijde velmi rozumny krok.

Když už  se tohleto téma nakouslo, mám jeden poddotázek.. Nejšastěji koukám svým ED-80 na motorizované paralaktice, kde proti zrcadlům oceňuji ostrost, velký kontrast, "nechlupatost" objektů, rychlou temperaci a celkově příjemný pohled. I srdíčkem je mi čočkáč mnohem blíž. Kvůli času nejčastěji koukám z balkonu na jih, takže planety, měsíc, dvojhvězdy a jasné DSO.. Bude poznat rozdíl 2cm při koupi ED-100? Je zde možost většího zvětšení (i když na jasných objektech jde i malé ED-80 vyšroubovat přes 2D) a víc světla by taky neuškodilo. Má to cenu? A pak tedy ještě jeden malinkatej podpoddotázek.  Ruskej achromát TAL-100 je žijící legenda.. Dá se nějak krátce a stručně porovnat s ED-80 a ED-100? Díky moc.

Ja mam rad cockace ze stejneho duvodu, taky pozoruji z mesta a hodne casto to jsou kratka pozorovani. K 80mm apochromatu jsem si pred rokem poridil 100mm ED a skok je to opravdu znatelny a zatim ho nelituji. Mnozstvi detailu na Jupiteru a Mesici je viditelne vyssi a i to DSO se s tou 100vkou da uz docela slusne provozovat.

Já jsem přešel z refraktoru 99/1280 (optika pan Rynda, zasvěcení znají) na TS 152/1200. Skok to byl obrovský, především ve světelném zisku. Ale po roce jsem se rozhodl pro nekompromisní kvalitu a nahradil jej refraktorem 135/1602 z VOD doplněný Chromacorem.
Světla trošku ubylo, ale např. v rozlišení dvojhvězd nebo v detailech na planetách a Měsíci to byl opět zřetelný posun.

to Artaban:

Máš velké refrák, udělej si clony po 1cm a uvidíš sám jaký to má smysl.

Můj názor na zvětšování průměru objektivu:
Po 2-5cm to má asi smysl zvětšovat tak do průměru 150mm, jak se dostanem na objektiv 150mm, tak dále už rovnou zvětšovat po 10cm.

Světla trošku ubylo, ale např. v rozlišení dvojhvězd nebo v detailech na planetách a Měsíci to byl opět zřetelný posun.  

Asi myšleno 99/1280 vs.135/1602?  Věřím, že rozdíl 3,6cm je opravdu znát.
 

Světla trošku ubylo, ale např. v rozlišení dvojhvězd nebo v detailech na planetách a Měsíci to byl opět zřetelný posun.

Asi myšleno 99/1280 vs.135/1602?Věřím, že rozdíl 3,6cm je opravdu znát.

Asi jsem to napsal nesrozumitelně. Když jsem uvedl, že u 135/1602 trošku světla ubylo, měl jsem na mysli ve srovnání s TS 152/1200.
To mi ovšem tolik nevadí, protože na DSO mám SW 254/1200.
Na planety, Měsíc a těsné dvojhvězdy mi 135/1602 vyhovuje lépe, než TS 152/1200 a to především díky lepšímu přenosu kontrastu.

Díky za postřehy. A jak to vidíte s tím TALem-100? Já vím, je to jenom achromát, ale co jsem dohledal na netu, tak velice povedený. Je to i levnější varianta k ED-100 a taky kus poctivýho ruskýho "železa" a nostalgie.. ;)

Díky za postřehy. A jak to vidíte s tím TALem-100? Já vím, je to jenom achromát, ale co jsem dohledal na netu, tak velice povedený. Je to i levnější varianta k ED-100 a taky kus poctivýho ruskýho "železa" a nostalgie.. ;)

Používal jsem oba. Pro TAL mluví větší průměr a méně sklenuté pole. Má bodové hvězdy i v krajích, je to dobrý objektiv. Na vizuál jsem jej používal častěji než ED 80-ku. Je tam přece jenom větší světelný zisk. Po vytemperování byla barevná vada ještě menší a ve spojení s kvalitním neutrálním filtrem bylo pozorování Měsíce parádní. Daly se vidět, za dobrých podmínek, tři největší krátery v Platu. Ostrost je solidní, kontrast tohoto achromatického objektivu taktéž. ED je v obou parametrech lepší nicméně na shodné apertuře také více než 2x dražší.

S pozdravem mkcz

Martine,

tu bodovost hvězd, resp. sklenutí pole, porovnáváš s ED 100 nebo ED 80 ? Protože já u mé ED 100 problém s bodovostí hvězd na kraji pole nemám... S kvalitními Tele Vue okuláry, samozřejmě širokoúhlými, je sklenutí pole ED 100 naprosto marginální. A fotografie Měsíce, které dělám teď více zrcadlovkou to potvrzují.