Astronomické fórum

Teda,když tady a v podobných vláknech čtu všechny ty nové zkušenosti,poznatky,výsledky porovnávání dalekohledů,zůstávám jako opařený nad tím,co z toho  všeho vzešlo.

Sorry J.S.

Sorry

Tak to nějak víc rozvěďte?. Jasně nic není stoprocentní, ale já bych řek, že něco zajímavého z toho vzešlo.

Dobrý den pánové. Původně jsem se do debaty zda je možné v kvalitním achromatu stejného pruměru  vidět vice detajlů  nebo mít pocit že víc vidím než v ED. Jediná věc jak to zjistit je postavit vedle sebe špičkový achromat v tomto případě můj TAL 100/1000 a zmíněný ED SKW 100/900. Nic proti Celestronu. A uvidíme. Přijedu kamkoliv. Chci ale upozornit na článek či přednášku William P. Zmek - pozorování planet  refraktor versus reflektor Astronomické společnosti v Hradci Králové 4.10. 97 (je na internetu v sekci povětroň) kde v závěru uvádí. Cituji : je pravda že všechny refraktory trpí alespoň zbytkovou chromatickou vadou, ale mám podezření že, lidský zrak - ten skvělý obrazový procesor - může ve skutečnosti získat z obrazu refraktoru mnohem více informace než vyplívá z křivky kontrastu nakreslené na obr. 6 (na stránce) Toto podezření je založeno na skutečnosti , že chromatická vada je vlastně "barevně kodována" a tudíž se týká barevného kontrastu, které má oko šanci dekódovat. Je tedy možné že i u ED a klasického achromatu z chromatické vady (achromatu) - špičkového - oko vytěží více detailů. Navíc oko ve spojení se software v hlavě se chová někdy divně. Napříklat většině lidí se obraz hvězd v STC bude  líbit či jevit lépe než v TAL např 200K. Přitom všechna měření ukazují ve prospěch TAL a to dost výrazně. Někdo tady na to již upozornil. Milan Drbohlav

Tohle lze celkem bez problémů vyzkoušet na různých akcích typu DsD, MHV HTT apod., kde je spousta dalekohledů k dispozici a to je ideální, daleko lepší, než výpis řady optických vzorců, které v praxi pak kulhají na jednu nohu.

To jsem právě chtěl ve vší poníženosti říc. Oko  skutečně ve spojení se software v hlavě se chová jinak než jak strikně říkají vzorce a měření. Byť ty jsou nutná. Je ale také nutné brát je jen jako vodítko. Jeden z mnoha faktorů které pozorování ovlivňují. Milan Drbohlav

Když jsme to na DsD zkusily, byl výsledek jednoznačný. Doporučuji všem odzkoušet dříve, než budou psát další teoretické vývody nebo citovat kde koho.

Ok. Omlouvám se. Já jsem za a) nevěděl že je to odzkoušené a za b) pan Zmek nění kde kdo. Uvádím : je otickým mechanikem (snad ještě je to nevím) u Huges Danbury Optical System a podilel se na konstrukci Hubleova telescopu. Byl v týmu který vyvíjel a konstruoval rychlý fotometr. c) on píše že má podezření (jen podezření) že lidský zrak atd. jinak se MilAN Vám omlouvám. Opravdu již nebudu k těmto tématům nic uvádět. Faktem zůstává že se obraz v některých dalekohledech prostě lidem - lepe oku a mozku víc líbí - a májí pocit opakuji pocit že vídí více či obraz je jim bližší než v tom druhém. A je jim úplně jedno co říkají křivky, měření a různá teoretická zdůvodnění proč to tak nemá být. milan drbohlav. Vše s malýmmi písmeny. Tady je to bezpečnější. ;)

Jo , tady v tom vlákně je přes 1300 příspěvků, které to teoreticky řeší a podpírají svoje tvrzení něčím psaným. Pokud si něco v terénu odzkoušíme a porováme a já sem napíšu výsledek, nechápu to rozhořčení nad ním. Asi výsledek nezapadl na úrodnou půdu :)
...
Článek pana Zmeka znám deleko dříve, než jej převyprávěl p. Kocour na přednášce v H.K. a publikoval jeho překlad.
Tím, že jsme to zkusili v praxi, a naše závěry s konkrétními dalekohledy jsou možná trochu jiné než by vyplývalo z podezření o vlivu oka, by určitě p. Zmeka neurazilo a také jsem se ho v té jednoduché větě nijak nedotkl.( a ani to neměl v úmyslu). Čtěme , prosím, co je psáno,domněnky, co tím bylo myšleno a něco z toho vyvozovat nejsou snad na místě.

Já se vůbec nezlobím a nerozčilují mě vaše vývody. A určitě dám na to co jste v praxi odzkoušely. Jen mě trochu nadzvihlo tvrzení že tady každý cituje kde koho. Jinak Vás si a vašich příspěvků s velmi vážím a vždy je poctivě čtu. Tak se nezlobte. Vše v dobrém. jinak tomto téma je asi nesmrtelné. Milan Drbohlav

V LensForge jsem dělal porovnání 150 mm Achromátu, super APO v doubletu a olejového tripletu a vyšlo to celkem zajímavě. Červeně je v obrazu hvězdy zobrazen Airyho disk.

Dnes v poledne jsem porovnával čtyři dalekohledy - TEC 140/980, achro 90/1300, SW ED80 a Newton 200/1200 na Slunci. Použil jsem Baader folii. Jak jsem předpokládal nejvíce detailů bylo v TEC a ten rozdíl oproti dalekohledu na druhém místě na byl velmi velký. Celkové pořadí, možná pro někoho překvapivé je toto :

1. TEC F7
2. Achro F14.4
3 SW F7.5
4. Newton F6 (17,5% centrální stínění)

Posuzoval jsem především podrobnosti v obraze při zvětšení 100x, SW oproti Achro měl obraz barevně hezčí, nicméně podrobností bylo méně, obraz v Newtonu byl zatížen horším seeingem a horším kontrastem. TEC měl naprosto bezkonkurenční podrobnosti s výborným kontrastem a rozlišením. Z hlediska seeingu se nejlépe choval Achro.

Pokud porovnám pozorování Jupitera se SW, Achro a Newtonem ze včerejší noci, kdy byl seeing 8-9/10, pak vyhrál při porovnávání detailů a kontrastu Newton a následně o malinký kousek SW a pak Achro. U SW podle mě sehrálo roli barevně hezčí podání a mírně lepší kontrast, podrobnosti byly malinko nižší vůči achro (což je dáno průměrem).

A máš u toho Newtona folii na celej průměr? (Pokud ano, zkoušels i s mimoosým otvorem?) Neni už při takovym průměru limitující její optická kvalita? Použil jsi ve všech přístrojích stejné zvětšení?

Newton byl bez stínění, mimoosou clonu nepoužívám a zvětšení bylo u všech dalekohledů stejné. Mě se ani v minulosti zrcadlové systémy na pozorování Slunce neosvědčily (tedy ani SCT).

Ja neviem, podla mna sa na Slnko v N200 cez Baader foliu uz da pozerat len obtiazne (vyskusane), ergo pri zvacseni 100x tam musi byt svetla tolko, ze ozaj nebude vidno detaily. Podla mna tieto testy nevedu nikam, pretoze kazdy ten dalekohlad ma to svoje optimalne okno (rozumej idealny objekt) niekde inde. Navyse, ked do porovnavani nie je vneseny koeficient kvality, takto mozno generalizovat.

Takze ano, v Psionovom teste vyslo toto poradie. To vsak vobec nemusi odrazat realnu kvalitu znaciek ci typov dalekohladov. Proste poradie by malo byt uvadzane nasledovne

1. dalekohlad A (vyr cislo XXXX)
2. dalekohlad B (vyr cislo XXXX)
3. dalekohlad C (vyr cislo XXXX)

a vzdy by malo byt zdoraznovane, o presne aky pristroj sa jedna. U zaciatocnikov a menej znalych veci by totiz mohlo dojst k presvedceniu, ze tieto testy odrazaju objektivnu realitu, co ovsem nie je pravda.

P.S.: Slnko som najlepsie videl okom v 1-cockovom Clarkovi na Ondrejove, potom v C14 s mimoosou clonou a napokon v mojom malickom Mak 90/1300. Take Coude, ktore je ludovych hvezdarnach, je oproti tomu slabota. A najlepsie fotky su rozhodne zo zrkadiel, vacsinou usporiadanych do systemu N ci Nasmyth ;)

pretoze kazdy ten dalekohlad ma to svoje optimalne okno (rozumej idealny objekt) niekde inde

Ale o to přece jde v testech. Pokud něco testuju, pak porovnávám přístroje tak jak jsou a tedy v běžné kvalitě s odpovídajícími parametry dle výrobce. Samozřejmě mohu porovnávat jeden přístroj s různými okuláry, clonami apod. a pokaždé dostanu jiný výsledek. Dokonce i u několika stejných přístrojů obdržím trochu jiný výsledek. To že někdo bude mít Newton s mimoosou clonou, k tomu speciální filtr a vybraný okulár, může dosáhnout naprosto jiných výsledků, to je pravda. Já přece netvrdím a tobě to říkám už po několikáté, že tohle není žádný odborný test ale pouhé porovnání přístrojů, které musíš prostě tak brát.
Jednoduše se mi snažíš říct, že vidím špatně a pořadí je jiné, ale to se prostě nedá nic dělat :)