Astronomické fórum

No já myslím, že tu padlo hodně rozumných rad a demonekk tak má lepší možnost si rozhodnout co koupí.
Taky bych řek, že je už stejně dávno rozhodlej, protože Newtona má, refraktor 100/100 měl a tím pádem má celkem přehled co od toho očekávat. Já to měl úplně stejně.
Kterej z těch 150mm refra. je lepší tady asi nikdo přesně neví. Moc lidí ho nemá. Budou asi na přibližně stejné úrovni. Hlavně co se optiky týče. Dal bych přednost Celestronu, nebo TS. Tam je větší pravděpodobnost, že kvalita optiky je víc hlídaná. Průměr 120mm bude mít o chlup menší bar. vadu, ale zase menší dosah v mag.
Nedokážu odhadnout vhodnou řadu pro větší zvětšení na planety. Možná 133x 171x 240x nebo např. 150x 200x 240x Já třeba kreslím Jupiter nejčastěji při zv. 165x a 275x se téměř nedá použít. Na Mars a Saturn se při 275x už občas koukat dá a na Měsíc taky.
Jsem zvědavej co koupíš a jak to bude ukazovat.

Já chtít achromát do 15 000, tak jedině tento http://www.teleskop-express.de/shop/product_info.php/info/p680_Achromat---Oeffnung-127mm---Brennweite-1200mm---2--Crayford.html . Trochu víc si s ním vyhráli než u SW. Myslím si, že opticky i mechanicky to bude radost. S nějakým filtrem už slušné podívání. Těch 150 už bych se fakt bál. Ta BV tam musí být jako kráva, nemluvě o váze.

Já třeba kreslím Jupiter nejčastěji při zv. 165x  a 275x  se téměř nedá použít. Na Mars a Saturn se při 275x už občas koukat dá a na Měsíc taky.
Jsem zvědavej co koupíš a jak to bude ukazovat.

Na tohle jsem prisel taky. U Jupitera, at je seeing jakkoli priznivy, nema u meho dalekohledu smysl vic nez cca 120x. Obraz i nadale zustava ostry, ale charakter detailu na Jupiteru je takovy, ze tomu vetsi zvetseni moc nepomuze, nekdy i ublizi. Naproti tomu u Marsu bezne pouzivam zvetseni 240x, u Mesice ani nemluvim. Mars ma jaksi ostrejsi kotoucek, vetsi zvetseni snasi lip a i detaily obcas lepe vyniknou.

Achernar: Nechci nijak rozdmýchávat vlny, ale tohle mě překvapilo. Mně právě připadá, že Jupiter je na jemné detaily snad ze všech planet nejbohatší - lze na něm pozorovat všemožné vlnky a zákruty v oblačných pásech, množství skvrn, jasně definované stíny měsíčků a dalo by se dlouze pokračovat... Za dobrého seeingu tyto útvary obdivuji za podstatně větších zvětšení, než jaká byla uvedena, a stejně často mívám pocit, že "ta či ona světlá smyčka v oblačném pásu" by zasloužila zvětšit ještě více.

Tharos:
Achernar:
Já neřikám tak ani tak. Někdo dává přednost menšímu zvětšení a na Jupiter to použít de a někdo většímu. Seeing je u mě rozhodující a na zv. 275x musí být aspoň 7/10 Proto často používám 165x a na cestě je okulár pro 207 násobné zv. Já nerad kreslím a mám rozmazané detaily. Jen tak na koukání taky někdy dávám trochu větší zv. ale na kresby to nejde. Musí se pak dlouho čekat na detaily a do 20min. bych to pak nestihnul.

Tharosovou 350-kou jsem se na Jupiter díval (při zv. cca 440x) a musím potvrdit, že to byl nejlepší pohled na Jupiter, jaký jsem kdy viděl (a to byly ještě značné rezervy v seeingu). Kvalitní zrcadlo (Orion optics Research grade) + Paracorr je soustava, kterou bude těžké překonat v kontrastu i rozlišení (daném průměrem).  

Doporučuji nejdříve všem, co zde obhajujete relativně malé průměry refraktorů, se nejdříve podívat něčím opravdu velkým a kvalitním (a refraktor to nebude), napálit tam díky dostatku světla pořádné zvětšení kolem 500x (ano, to opravdu jde, i v našich podmínkách) a pak zírat s otevřenou pusou.  Pohled je ve chvilkách klidu atmosféry srovnatelný s tím, co nám tady kluci předvádějí kamerami a následným zpracováním. A i když není seeing ideální, tak zatímco v malém dalekohledu je to rozmazaný kotouček bez detailů, tak ve velkém (a podotýkám kvalitním)  průměru jsou ty detaily stále vidět. I když je potřeba je lovit ve chvilkách klidu.

Samozřejmě není nad průměr kvalitního zrcadlového newtonova dalekohledu, ale zde trochu můze hrát též malou roli stínění centrálním sekundárním zrcátkem. Měl jsem možnost pozorovat mimoosým zrcadlovým dalekohledem "Schiefspiegler" bez centrálního stínění s dvojitým meniskovým korektorem parametrů 250/5000 mm s výbornou definicí spotů na optické ose. Tento "handikep" může nahradit průměr centrálního zrcadla. Bohužel dalekohled v provedené konstrokce je v Evropě jediný. Pozorování se provádělo v Alpách v nadmořské výšce 1350 m n.m.

Habl

Koukám, že se zde rozebírá podobné téma hned v několika vláknech...

Mě by zajímalo, jaký bude rozdíl mezi 10" a 12" zrcadlem v našich podmínkách s vynikající optikou - posuzujme systém newton při obvyklých světelnostech kolem f5, který se docela často používá v zahraničí i na planety a u nás zůstává kromě pár vyjímek docela opomenutý. Jinak souhlasím s Hablem, že na planety minimum 10".

Se doteď biju do hlavy, že jsem tehdá nekoupil Sky-watcher 300-plnotubus v asi akci či doprodeji u ATC snad před dvěma lety v létě, kdy byl k mání za 13 litrů/ jako druhý, nemlich stejný stroj-abych nemusel vozit sem a tam a jeden byl v zahradoměstě a druhý třeba v kérkonoších....
Pak mě připadá vzhledem k penězům, páč o ty jde vždy, reagovat na zarputilé refraktoristy, co licitují mezi 120 a 150 mm čočkou, jako ztráta času a ....../Něco o mozku/..
Nepotřebuji speciál na planety a DSO! Dobson/Newton mi to dá!
8-)
Prostě dávám bod reflektorům a teda hlavně jejich příznivé ceně..
A ještě jsem chtěl něco dodat, ale to jsem zapomněl...A jdu si pro další pifko.. ;D
P.S. JO! Už vím, z hlediska lidské ergonometrie a bla-bla to vidím /až budu velký/ na 400-dobson světelnosti 1:4-4,5 to abych nepotřeboval štokrle pod nohy a teda s paracorrem to bude moje max a tečka!..
;)

Pánové, to už se tady  probíralo  kolem příspěvku č. 1000!   Prostě, pokud chci vidět víc , musím mít větší průměr, ten dělá rozlišení !

To Cztwerec:  rozdíl  je logický , 12" bude mít 1,2x větší rozlišení .  (114/D =  úhlová rozlišovací schopnost ve vteřinách )
Podmínky,to je něco jiného , ty jsou lokálně velice rozdílné, přesně jak píše Martin .

[quote author=5C5C6862110 link=1255901449/1220#1220 date=1287137786]Tharosovou 350-kou jsem se na Jupiter díval (při zv. cca 440x) a musím potvrdit, že to byl nejlepší pohled na Jupiter, jaký jsem kdy viděl (a to byly ještě značné rezervy v seeingu). Kvalitní zrcadlo (Orion optics Research grade) + Paracorr je soustava, kterou bude těžké překonat v kontrastu i rozlišení (daném průměrem).  

Tohle jen kvituji.Od začátku roku kdy jsem se rozhodoval do jakého dalekohledu jít a koncem března padlo rozhodnutí jsem čekal na tato slova od někoho jako MMys apod.
Mám objednánu 250/1600 ve výše citované kvalitě dané firmy,ale jedinou kaňkou na tom je,že již 7 měsíců mi to nejsou schopni vyrobit nebo prostě poslat.
Ač jsem zatím vybaven jen teoreticky,věřím že do kvality provedení čehoko-li se vyplácí.Už se nemůžu dočkat abych si na vlastní oči potvrdil MMysova slova.

Orion optics Research grade co to je?

Vím, že OO dělá optiku v několika vyhotoveních, s garancí lambda 4, 6, 8, 10 a snad i 12. Se standartním pokovením nebo HiLux. Do jaké kategorie patří toto vyhotovení - je to snad jiný materiál, neboúplně něco jiného?

Je to ta přesnost lambda/8

http://www.orionoptics.co.uk/OPTICS/opticsresearchgr.html

Reflektóristi, proti průměru tu nikdo nic nemá. Tady jde hlavně o člena demonkka, který jasně řekl, že Newtona nechce a chce větší refrák. Bohužel refrák většího průměru za 20tis :-/ Dokonce i já mu to rozmlouval. Nevím jestli ho následujíci debata o refra. vs. refrektor obrátí k refrektoru, který jednoznačně nechce. Barevnou vadu očekává trochu větší. Jen si řikám, aby nebyla větší než očekává. Mnou navrhovaný Vixen neprošel. Peníze si nikdo netiskne, ale překročení finančního limitu je nevelké s ohledem na kvalitu Vixenu a kvalitu barevného achromatu 150/1200
Jinak, kvalitní refraktor 150mm se na planety a Měsíc rozhodně hodí. To mě nikdo nerozmluví :)

Pánové,nečekal jsem,že můj dotaz jestli tu někdo nemá zkušenosti s refraktorem 150 mm rozvíří takovou diskuzi.Ale abych všechny uklidnil,tak jsem se nakonec rozhodl pro TS Elite 127/1200 mm.
Tímto díky uživateli vitek.kl za tip