Astronomické fórum

Jde mě jen o toho bubáka barevnou vadu, nic víc

Tady bych ještě rozlišoval BV která je zřejmá a viditelná (=vadí pozorovateli) a BV lépe korigovanou, která sice na první pohled zřejmá není (=nevadí pozorovateli) ale pokud tam je, tak vždycky bude snižovat kontrast. Možná to není úplně ono, ale při pohledu na Měsíc cloněným SW 120/600 a s měsíčním filtrem jsem si taky říkal že je to vpoho, dokud jsem se nepodíval ED100/900 a bylo vymalováno :D

Regulus: Hele, ten 120/600 je dobrej tak na prohlídky okolí z nějaké věže ;D Netahej sem toho barevnýho bubáka Když pozoruješ velkým 254/1200 přechod měsíčku před Jupiterem, máš problém za lepšího seeingu pozorovat ten měsíček? Co oblačné pásy na Saturnu? Jasně , vidíš to, jen záleží kolik to dá práce. Když málo, tak pak máš šanci vykoukat ještě něco trochu víc. V opačném případě budeš pořád dokola kontrolovat co jsi právě viděl za pidipodrobnosti.
ED 100 je dobrej, jen nemůže vidět co velkej barevnější refrák pro malou rozlišovací schopnost. Co se týče pouze osobního výběru, tak bych radši pozoroval planety achromatem 250/3750, než dobsonem 250/1200 Možná sem ale jedinej, kdo by tu b. vadu překous :)

A jsme zase u toho.
Takhle proti sobě postavit dva dalekohledy s naprosto extrémě postavenou světelností....
O tom se přeci nedá ani diskutovat , ani posuzovat, to už je jen takové tlachání dokola.
To mohu klidně napsat, že budu raději pozorovat Dobsonem 250/3750 než achromatem 250/3750, budu mít nulovou barevnou badu, výrazně vyšší kontrast a cena za dalekohled a montáž bude tak 1/50 onoho refraktoru :)

Co se týče pouze osobního výběru, tak bych radši pozoroval planety achromatem 250/3750, než dobsonem 250/1200 Možná sem ale jedinej, kdo by tu b. vadu překous  

No neviem nič o Tvojich možnostiach, ale myslím že vačšina ľudí z AF by čakala na refraktor 250/3750 a vhodnú montáž a hvezdáreň niekoľko životov. To si radšej pozriem planéty v tom dobsone.

Ak by ma bavilo (a raz určite bude viac baviť) vizuálne pozorovanie, kúpim si 40cm dobsona. Pre feeling perfektného APO ho na planéty mimooso zakryjem na nejakých 16cm.

mitovka

...možná už jsem psal a opakuji se, přesto: mohu z vlastní zkušenosti posoudit pohled skrz 150/1200 refraktor achromát (Synta),  150mm katadioptry a 150mm SW dobson. Jednoznačně je obraz v newtonu nejlepší a to jak kontrastem, tak i ostrostí a rozlišením. Na Měsíci byl obraz refraktoru nejhorší (MAk TS 150 také žádná sláva...). Výhoda refraktoru byla při nízkých zvětšeních na velká pole. Větší barevná vada poškozuje kontrast hůře než centrální stínění. Malá barevná vada nemusí vadit. Opět mohu srovnat mezi svými dalekohledy a to TALem 100RS a KonusSuper 120/1000. Tal ukázal při zvětšeních ca 200x více podrobností na Marsu než Konus 120.
Skutečnou lahůdkou je pohled přes ED/APO, levně lze vychutnávat v ED80/ED100 (a opět jsem již uvedl, nelze rozlišením, dosahem a ostrostí srovnat s OrionOptics 150/1600 newtonem)

Vážení čtenáři,
pořád tu konstatujeme jen jediný poznatek : Jediná optická soustava, která je schopna dostat paprsky celého spektra do jediného bodu /aspoň na optické ose/ je ta nejopovrhovanější - Newtonův dalekohled.
Vlastně toho je schopen i jakýkoli stigmatický dvojzrcadlový systém - R-C,Cassegrain,Dall-Kirkham,ale u dostatečně dlouhého paraboloidu minimalizujete i průměr sekundáru.
Ta, pokud má dobře udělanou optiku, poskytuje právě ten profil vlnové funkce, který odpovídá výpočtu. I když nepatrně zhoršený pro objekty, které ale zdaleka nejsou na hranici rozlišovací schopnosti optiky.
U reálných dvojzrcadlových systémů dojdete na centrální stínění tak na 15-20 procent, ale u Newtonu F/10-12 můžete dojít i na 8-10 procent.
Tady lidí budou samozřejmě  křičet, ale jak velká zorná pole potřebujete u krátkých okulárů, která právě využijete na vysokokontrastní zobrazení detailů na planetách?
Už několikrát se tu porovnával  Cassegrain se Spot-Maksutovem, SCT a podotýkám, že hlavním kritériem bylo to, že tubus Spot-Maksutova byl o 200mm kratší než Cassegrainu,/pokud to nebyl D-K/ a že se Cassegrain musí neustále justovat,že Cassegrain má malou světelnost 1/15....Jak ukazuje,to bylo vedlejší.
Přece pokud sháním přístroj na nějaký typ pozorování -  planety, dvojhvězdy, nebudu s ním automaticky počítat jako se světelnou komorou pro fotografování a shánět reduktor aspoň 0.33.
To, co jsem napsal o vlastnostech Newtona, jde i c čočkami. Ale málokdo si uvědomuje, jaká legrace nastane tehdy, když se budete chtít dostat třeba přes průměr 200-250 mm u apochromátu, který dovede celý viditelný obor do difrakčního limitu.

Zdraví J.S.

P.S. Kolikátý disk korunového skla se povedl na 914 mm dublet Lickova dalekohletu? Tuším že až devatenáctý.  

Tak jsem se rozhodl,že prodám svůj Newton 200/1000 ,a že si koupím refraktor.Prostě něco co vypadá jak dalekohled.Můžete mi poradit,který by byl nejvhodnější?Uvažuji o Celestron 150/1200 , SW Evostar 150/1200 , Celestron Omni 120/100.

Demonekk: Co to? Newton nevypadá jako dalekohled? Můžeš prozradit co tě k tomu vede? Předběžně radím, nepospíchej. TS taky nědělá špatný refráky. Co chceš pozorovat především?

Ten Newton mi prostě nepřirostl k srdci.Nemůžu si pomoct.Stejně pozoruji především sluneční soustavu a DSS si vyfotím ED 80-kou,i když v tom focení mám velké rezervy :)

No a nad 120ED jsi nepřemýšlel?

To víš,že bych do něho šel a jak.Ale peněz málo :'(

A co montáž? Na co to posadíš. Na větší refra bude potřeba dražší. Problém refráků jsou pravě ty peníze. No já jdu chvilku pozorovat.

A co 140mm Vixen? Viděl jsem ho a je to pěknej refrák a pěknej macek
http://www.supra-dalekohledy.cz/stranky/vixen-vyprodej.pdf

Za ty peníze je ten Vixen "zadarmo", rovné zorné pole, solidní průměr, každopádně 120ED má menší barevnou aberaci, záleží jak je kdo náročný.

Vixen jsme srovnávali kdysi se SW 102/500, i při tom větším průměru má výrazně menší bar. vadu, na focení to není, i to jsme zkoušeli, ale okolo téměř všech hvězd bylo modré halo, ale vizuálně podle mě překvapivě dobrý. Bohužel každé drobné vylepšení obrazové kvality přinese zásadní nárůst ceny.