Astronomické fórum

Co mi ale Milane vrta hlavou je to, ked je newton taky super, ze na fore ludia skor fotia viac cockami ako zrkadlom(resp. zrkadlom skor doplnkovo), cim to asi bude, ha ?

To je celkem jednoduché : je to výrazně jednodušší a přináší to méně problémů.  Minusem je ale  malé měřítko výsledného obrazu a menší dosah daný průměrem optiky.  Čili v okamžiku, kdy se nabaží těmi všeobecně známými velkými objekty, půjdou také do větších strojů Cesta za detaily a malými a slabými objekty vede jedině přes větší stroje. Ale každý má rád jiné objekty a podle toho používá i jiné objektivy
----------
GSO 150/4750 pro fotografování stojí 7.500 Kč

Úplně největší achromát to zrovna není, ale pro refraktoriány to může být hezký kousek, třeba jako alternativa TALu 100. Moc pěkné mechanické provedení s dvourychlostním Crayfordem, CNC upínacími kruhy :

http://www.teleskop-express.de/shop/product_info.php/info/p1958_Individual-Achromat-102-1100mm---2--Crayford---Deluxe-Version.html

..akorát je potřeba dokoupit hledáček a zenitové zrcátko, pak už ta cena tak příznivá není..

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1262684066/0#0][splithere][/link][splithere_end]

Přidávám jeden odkaz k tématu, které jsme zde diskutovali na přelomu roku.

http://en.wikipedia.org/wiki/Astronomical_seeing

konkrétně :
The effects of the atmosphere can be modelled as rotating cells of air moving turbulently. At most observatories the turbulence is only significant on scales larger than r0 (see below—the seeing parameter r0 is 10–20 cm at visible wavelengths under the best conditions) and this limits the resolution of telescopes to be about the same as given by a space-based 10–20 cm telescope.

a

The astronomical seeing conditions at an observatory can be well described by the parameters r0 and t0. For telescopes with diameters smaller than r0, the resolution of long-exposure images is inversely proportional to the telescope diameter. For telescopes with diameters larger than r0, the image resolution is independent of telescope diameter, remaining constant at the value given by a telescope of diameter equal to r0. r0 also corresponds to the length-scale over which the turbulence becomes significant (10-20 cm at visible wavelengths at good observatories), and t0 corresponds to the time-scale over which the changes in the turbulence become significant

No to ale pro nás, fotografy dlouhými expozicemi, není žádná novina

Jenže pro krátké expozice (zlomky sekundy) a vizuální pozorování to neplatí. Prostě se tam vyskytují okamžiky, kdy ten vliv atmosféry není tak velký a rozlišení většího dalekohledu se využje. A čím je větší, tím více světla je k dispozici, a tím kratší mohou být expozice třeba planety, a je větší šance, že se podaří nasbírat dost nerozmazaných snímků. Na tomhle stojí a padá fotografie s vysokým rozlišením z povrchu zemského.

U větších dalekohledů pak pomáhá adaptivní optika.

Ta výhoda větších průměrů na focení krátkými exposicemi je mi jasná. Ostatně jsem se o tom sám zmínil v tomto vlákně už v příspěvku 613.
Na visuál je to zřejmě individuální záležitost, proto asi celá tato diskuse.
Mně (a asi i většině návštěvníků mé hvězdárničky) víc vyhovuje, když vidí "hezký" obraz planety. I při tak malém průměru jsou okamžiky plného využití vzácné a musí se lovit. Ale naprosto chápu, že jinému vyhovuje na pohled méně "hezký" obrázek, ve kterém je ale možno občas spatřit detaily, které menší průměr neumožní.

Ty naše kukatka ten seeing nějak přežijou, ale co maj řikat ty chudáci co musej mit tyto dobsony :-/




http://www.astrosurf.com/altaz/index_e.htm

Ti chudáci mají radost z toho , že toho vidí víc než Ty .
Tobě bych doporučoval pokračovat ve stavbě refraktoru velmi pomalu, protože jedině tak budeš mít delší dobu na to , žít v těch bludech a být přesvědčený , že toho uvidíš více než v 30 a více centimetrovém Dobsonu :)
Ale nemusíš o tom tuhle diskusi každý týden opakovat.

Pro Milan: Snad nevěřiš že s těma chudákama jsem to myslel vážně? Naopak. Ja osobně bych bral tu šedesátku Vypadá nádherně, a je pěkně skladná. Takovej kousek opravdu zavidim.

Ten muj refrakturek neni určen na šmírování 16 magnitudy.

..když velký průměr, tak některý pořádný kousek od PLANEWAVE. Novinky o velikosti 24"( 600mm ) a 700 ! mm. Velký je nejen průměr sekundáru - 280mm - ale i cena - CDK700 je k dispozici za 173 tis.€ i s montáží.. ::) Menší 600mm je v provedení OTA "jen" za 48tis.€..


http://www.baader-planetarium.de/planewave/planewave_cdk700.htm#allgemein

..když velký průměr, tak některý pořádný kousek od PLANEWAVE. Novinky o velikosti 24"( 600mm ) a 700 ! mm. Velký je nejen průměr sekundáru  - 280mm - ale i cena - CDK700 je k dispozici za 173 tis.€ i s montáží.. ::) Menší 600mm je v provedení OTA "jen" za 48tis.€..


http://www.baader-planetarium.de/planewave/planewave_cdk700.htm#allgemein

Jo, tak to je hustý!

Asi to tu pro refraktoriany uz bylo na strankach http://alag3.mfa.kfki.hu/astro/GiantLenses/index.htm

J.S.

Je to náádhera :D

Odkaz na Clarkovu optiku mi připomenul zničení velkého refraktoru v Pulkovu za II. světové války.
Tuto škodu již nikdo nenahradí ...

Ber to i z druhé strany. Jsou to dnes historické, krásné stroje. Ale na pozorování se prakticky žádný z nich už nepoužívá. Vždy se najde hrska nadšenců, která se pustí do shánění peněz a renovace takového přístroje, ale už to nebývá vědecká instituce, která přístroj potřebuje a posléze vyyužije.