Astronomické fórum

Ještě ti tam chybí sodík, helium D3, kalcium H (ale to je téměř stejný jako K) a koronograf . Nebo filtr od DayStaru 3v1 (Na, H-A, CaK) za několik desítek tisíc doláčů .

Ale vážně, máš to moc pěkné, také bych k tomu chtěl dospět. Zatím jsem na dlouho skončil u stejného Herschela na fotosféru, ale s o dost větším průměrem. A to je podívaná...

Zbych: Ještě jsi zapomněl na hořčík, který dělá také Daystar. Jinak na toho MaK mám skleněný filtr od Astrozapu.
Ještě jsem přemýšlel zda na detaily Ha, Ca-K nepořídit Triband-SCT od Baaderu a po čase i spektograf.

Ještě by to chtělo pořádnou aktivitu a seeing, to je pak jedno čím fotíš...

... aktivita se dostaví, žádný strach ! DNA: gratuluji k parádnímu vybavení. H-alfa, Ca a fotosférický teleskop na jedné montáži, co více si přát .
Snad lze ještě zmínit a doporučit zástinový koronograf, byť nelze zakoupit hotový . Ale s dobře navrženou optikou, tedy jednoduchou plánkonvexní polní čočkou osazenou umělým měsíčkem, lyotovou clonkou, projekčním objektivem a protuberančním H-alfa filtrem vhodné propustnosti, poskytuje zřetelně kontrastnější pohledy na okrajové jevy a rychlé erupce typu surges. Při dobrém seeingu lze zachytit detaily, které se subangströmovými filtry ( DayStar a spol.) vidět nejsou, nebo jen jejich náznaky. Správná funkce koronografické optiky se projeví skokovým nárůstem obraz. kontrastu při zavírání lyotovi clonky.
Lyotovy koronografické záběry: http://www.rap.prd.fr/ressources/detail ... 935-39.wmv
V současnosti je cenově dostupný pouze Andover Corporation Optical filtr s pološířkou propustnosti 10Ä : 656FS02-12.5
https://www.andovercorp.com/products/ba ... 600-699nm/
Samozřejmě by dobře posloužily i blokovací BF filtry od Coronado nebo Lunt s aperturou alespoň 10 mm. Ty jsou ovšem 4 - 6 násobně dražší.

o aktivitu nemám strach, spíš abych stihl celou sestavu rozchodit na dálkové ovládání než bude maximum.
O koronografu jsem také uvažoval, problém je že nemůžu nikde najít podrobný návod jak ho vyrobit.
Kdysi jsem nějaký návod našel, kde byl kompletní popis včetně všech výpočtů (velikosti umělého měsíčku, vzdálenosti, velikost čoček, filtru, ...).
Kdyby někdo měl návod nebo byl by ochoten poradit prosím ozvěte se mi.
Děkuji.

Hmmm, jeden koronograf ze starých dob bych doma měl . Právě dostal nové AR vrstvy na objektiv, má temperovaný šolcův Halfa filtr 8A. Kdysi dávno si optiku na něj včetně filtru vyrobil Zbyněk Melich - mám ji od něj. Není dosud zcela dokončen a odzkoušen. Protože mám v plánu pořídit výhledově chromosférák, nevěděl jsem co s ním. Ve ValMezu, kde mají stejný, jen s objektivem 150 mm, ho nechtěli, na další hvězdárně, kde se amatéři zabývají Sluncem, po rozmýšlení taky ne. Tak se začínám klonit k myšlence, že zůstane doma - jednak si s ním moje montáž dobře poradí a druhak mne k němu váží nostalgické vzpomínky, jak jsem brigádničil, abych na něj vydělal, jak jsem jel přes půl republiky pro trubku na tubus atd.,atd...

Veřejná otázka ( aby si ji mohli číst i další čtenáři AF ) Béďovi - nabídne mi tento koronograf po jeho případném dokončení něco, co mi nenabídne Coronado double stack o kterém vedeme soukromou korespondenci? Myslím ve vazbě na předchozí příspěvek o kontrastu okrajových jevů při použití zástinu?

nejen pro DNA a Homer :
Protuberanční koronografy se v průběhu posledních desetiletí staly okrajovou záležitostí. Nahradily je H-alfa teleskopy a filtrové sady ( etalony plus blokovací filtry) několika výrobců ( Lunt, Coronado, DayStar ...). Přezto mají oproti těmto úzkopásmovým teleskopům některé, již minule popsané výhody, které se ovšem projeví jen při splnění určitých podmínek:
1. konstrukce s přesně dodrženými optickými parametry, v závislosti na použité optice
2. H-alfa filtry s pološířkou propustnosti od 1,5Ä do cca. 10Ä. (používal jsem úspěšně i 55Ä filtry )
3. stabilní paralatická montáž s přesným pohonem hodinové osy pro přesné udržení umělého zákrytu
4. dobré atmosférické podmínky ( seeing !)
Lyotův koronograf, doplněný později lyotovým dvojlomným filtrem, byl určen především pro observaci sluneční korony na vysokohorských observatořích a teprve později také pro sledování protuberancí .
Ve čtyřicátých létech min. stol. představili první amatérsky použitelné protuberanční koronografy bratři Porretové a Otto Nögel. U nás se poté stavbě koronografů začal věnovat Karel Otavský, ve spolupráci s Ivanem Šolcem, který zahájil výrobu lyotových dvojlomných filtrů křemenných v Turnově.

Karel Otavský si v posledním patře své černošické vily zřídil dokonale vybavenou mechanickou a optickou dílnu. Na přilehlé terase používal těžkou paralaktickou montáž vlastní konstrukce s převážně refraktorovým vybavením. Konstrukcí optických přístrojů se zabýval již během války, naplno se do práce pustil po odchodu do invalidního důchodu v roce 1951. Pro lidové hvězdárny vyrobil více než 10 koronografů. K nejznámější konstrukci patřil beze sporu petřínský 165 / 2900 mm koronograf, umístěný od r. 1957 na montáži Zeiss-Königova dvojitého refraktoru. Výborný seeing na petřínském návrší a zdařilou konstrukci teleskopu dokonale využíval Josef Klepešta, jehož snímky tenkrát publikovala nejen Říše hvězd, ale i ve švýcarský Orion. Otavský napsal o zrodu tohoto výkonného teleskopu podrobné pojednání do Říše hvězd č.8 / 1958 ( viz příloha).
Otavský byl také aktivním pozorovatelem a na své terase černošické vily prováděl s 6" refraktorem a filtrem Šolcova typu kvalitní kinematografická pozorování protuberancí. Také jeho soustavná spektroskopická pozorování zelené čáry koróny ( čára Fe XIV, 530,3 nm) z Černošic byla v té době, s ohledem na lokalitu, ojedinělá ! O významu a výsledků jeho prací svědčí fakt, že během Mezinárodního geofyzikálního roku v roce 1957 se Otavského sluneční černošická laboratoř stala odbočkou Astronomického ústavu Akademie věd.
Předkládám též poměrně málo známé snímky amatérského pozorovatele Hanse Pietsche, kterému se 28.10.2003 podařilo zachytit vzplanutí super erupce s 6" refraktorem a H-alfa filtrem o propustnosti pouhých 1,5Ä ! Asi tušíte, že takové záběry se podaří jen jednou za život.

Předkládám ještě málo známé snímky amatérského slunečního pozorovatele Hanse Pietsche ze Strausbergu, kterému se 28.10.2003 podařilo na několika záběrech zachytit vzplanutí super erupce s 6" refraktorem a H-alfa filtrem o propustnosti pouhých 1,5Ä ! Asi tušíte, že takové záběry se podaří jen jednou za život.

Černošice? kde to přesně je? Fotím kousek od nich ve Vonoklasech. Ikdyž už sporadicky, teď mám terasu v Břežanech

Pěkné odkazy na pozorování a skvělé informace!

V Černošicích mají dobrý seeing ! Vila stojí na vršku, trochu schovaná. Po smrti Karla Otavského se rodinného sídla ujal jeho bratr a na památku činnosti Karla postavil na zahradě malou chatku, jako privátní vzpomínku. Dochovaly se tam četné fotografie a těžká paralaktická montáž, přestěhovaná z terasy. Je to již velmi starý pán a již před léty bylo těžké si domluvit návštěvu. Takže prosím od všech podobných pokusů upustit !

Ne, ani náhodou, jen mě zajimalo kde to je...

No musím uznat, že výše ve Vonoklasech to je také velmi dobré... ale u mě zvítězila četnost pozorování, nad místem s dobrými podmínkami a seeingem. Musel bych dojíždět k technice skoro 70 km. Takhle mám vše na terase a podmínky jsou tu i když méně častěji tak v těch nejlepších okamžicích srovnatelné. Kdybych tak vedel jestli to tam je díky rázu krajiny (rovina u Berounky), nebo něčím jiným. Tady na východ od Prahy to je dobré diky rovinatému terénu. Když je bezvětří, nemá to chybu...

Pokud vím, ze Slivence a Radotína pozoroval i Josef Sadil.

Vyrobil jsem pro jednoho svého žáka, s nimž často místo učiva vedeme hovory o hvězdách, do začátku dalekohled. Použil jsem objektiv 47/570, protože tak mohl vzniknout dalekohled lehký a snadno ovladatelný, kterým vše podstatné vidět bude (ostatní objektivy měly podstatně delší ohnisko, což by vyžadovalo pevnější montáž a víc zkušeností s ovládáním) a vybavil ho dvěma okuláry mikroskopového průměru pro 27x a 57x zvětšení. Původně jsem zamýšlel těch zvětšení víc, ale jednak jsem pro ta menší, o něž mi šlo především, neměl dostatečně kvalitní okuláry a druhak praktické zkoušky ukázaly, že tahle dvě zvětšení úplně stačí. Objektiv kreslí velice ostře a snese i podstatně větší zvětšení, to by ale už opět vyžadovalo trochu praxe a navíc kratší okuláry v tomhle průměru také nemám. Tubus a většina konstrukce jsou z papíru, uvnitř je hranol. Ten stativ mám po dědovi a stál na něm můj první dalekohled. Posílám teď štafetu dál, snad bude dělat radost!
https://img36.rajce.idnes.cz/d3601/16/1 ... .jpg?ver=0

Beda píše:...sluneční pozorovatelna Hanse Pietsch

Díky moc za tuto fotku, myšlenka spojit radiovou detekci s dalekohledem mě napadla už dříve, tohle přesně to, co jsem potřeboval vidět...

Achernar píše:Posílám teď štafetu dál, snad bude dělat radost!

Věřím, že bude. Co bych za to dal v mém mladistvém věku. Já měl tu hrůzu Astro-kabinet https://aukro.cz/astro-kabinet-sada-na- ... 6958781697 Pěkný je, že ukážeš, že dalekohled s dobrou kresbou, se dá udělat i na koleně a funguje to. Zároveň to ukáže jeho slabá místa a udělá představu o dalekohledu a pozorování. Někdy je pak snaha to vylepšit atd. a né jen jít a koupit nějaký třesátko za 4tis. v obchodě, kde v regálu krom atrap dalekohledů člověk může koupit třeba varnou konvici, nebo koženou bundu.