Zde jsem nahrál pár obrázků Planetoskopu.Je to doma dělaný dobson 200/2000 optimalizovaný k rychlemů zahradnímu pozorování planet. Zrcadla vyrobil p. Drbohlav. S dalekohledem lze přes velkou hmotnost snadno a rychle popojíždět po zahradě pomocí nasazovacích koleček a rukojetí. Při pohledu k zenitu je dalekohled vyšší než člověk. S vysunutou rosnicí nejde ani dosáhnout rukou na vrchol. K přístupu k okuláru používám stupínek s výškou nastavitelnou po 8 cm. Poklička na tubus slouží při pozorování jako odkládací stolek. Větráky, osvětlení okulároveho výtahu, svítilna pro kreslení a přívod napětí na reddot hledáček se ovládají z krabičky pod helikálním okulárovým výtahem. Pro jízdu v noci je vybaven dvěma jasnými diodami, které vpředu svítí jako reflektory. Optimalizace pro planety spočívá (kromě jiného) v
1) Ohniskovou vzdálenost jsem zvolil co nejdelší, abych na stupínek dokázal snadno vylézt jedním krokem, tzn. aby to už nebyl žebřík nebo schůdky. Dlouhá ohnisková vzdálenost je potřeba, abych mohl používat jednoduché okuláry s příjemnou vzdáleností výstupní pupily 9BCO ortha 18mm a 10mm a powermate 2,5x).
2) Tubus z tepelného izolantu - forma na lití betonových sloupů známá v zahraničních fórech jako sonotube. Já mám konkrétně český Orpatube. Během pozorování se kupodivu neprohýba. Kolimaci je třeba opravit akorát před pozorováním.
3) Tubus má o 10cm větší průměr než zrcadlo, aby teplý vzduch stoupající ze zrcadla měl šanci uhnout z optické cesty.
4) Větráky vypuzují teplý vzduch z tubusu.
5) Držák primáru je troramenná hvězda, aby mohly zrcadlo větráky snadno a rovnoměrně ochlazovat.
6) Dlouhá rosnice brání optickou cestu před teplým vzduchem vydechovaným pozorovatelem.
7) Osvětlení okulárového výtahu snižuje kontrast mezi planetou a tmavou oblohou kolem ní. Detailů do obrazu nepřidává, ale je pro oko pohodlnější je zachytit s přisvětlením.
8) Zapomněl bych dodat ještě jednu důležitou věc. Dalekohled skladuji v nevytápěné budově, takže dalekohled začíná vždy pozorovat téměř s teplotou okolí.