Vylepseni stavajicich dalekohledu

zdenek · #1

Pro jednoho svého známého jsem zpracoval elaborát na téma "Zvýšení kontrastu zrcadlového dalekohledu". Narychlo jsem to předělal i na webovou verzi a hodil na adresu http://www.sweb.cz/astrotech/WWW/Kontrast_Newton.htm.
Většinu tipů jsem osobně odzkoušel a vcelku s kladnými výsledky.
Na této stránce pak budu průběžně přidávat různé náměty, home-made udělátka a zkušenosti z provozu astrotechniky.

Zdenek.

peta · #2

jsem hlavne zvedav na funkci clony se symetricky usporadanymi otvory na vstupu tubusu, o ktere jsme se uz bavili... pri planetarnim pozorovani samozrejme...

clony vevnitr tubusu jsem chtel vypustit ale dve tri tam tedy zrejme umistim, pokud to ma znatelny prinos... jen info: tyto clony spocita pocita mnou stale protezovany program Newt

jinak dalsi prakticke stranky, supr...

zdenek · #3

Newtona znam, jednoduchy, ale vykonny program. Jinak clonu na vstupu jsem osobne zkousel (obe varianty) na Mars a bylo to opravdu znat.
Zdenek.

peta · #4

a co ty clony uvnitr tubusu, to jsi uz odzkousel?

co vy ostatni, mam pocit ze v tovarnich dalekohledech se toto moc nepouziva... mate s tim nekdo prakticke zkusenosti?

vla · #5

peta napsal: a co ty clony uvnitr tubusu, to jsi uz odzkousel?

co vy ostatni, mam pocit ze v tovarnich dalekohledech se toto moc nepouziva... mate s tim nekdo prakticke zkusenosti?Já mám v každém dalekohledu, který jsem dělal několik clon, neboť mají za prvé funkci clony což určitě neškodí a za druhé krásně vyztužují tubus.

zdenek · #6

peta napsal: a co ty clony uvnitr tubusu, to jsi uz odzkousel?
Zkoušel a to právě na základě našeho rozhovoru. Jejich vliv (a to zejména při "továrním" nátěru vnitřku tubusu) byl celkem patrný. Rozhodně méně rušily parazitní zdroje světla, které vstupovaly do tubusu šikmo - clona je celkem spolehlivě zachytila :).
Jinak důvod proč se v sériově vyráběných nepoužívají (zejména u dalekohledů nižších kategorií) je prostinký - takto je to levnější a nemusí se zvlášť zabývat přesným usazením clon uvnitř tubusu.
Zdenek

FunTomas · #7

Na stranke http://www.sweb.cz/astrotech/WWW/KontrTip5.htm popisujes uchytenie zrkadla na pokruhovy nosic. Tvar a velkost je presne popisana v jednom z minulorocnych Sky&Telescope. Princip spociva v tom, ze difrakcne obrazce typu luc z hviezdy su rovnomerne rozptylene do stvrtkruhu a tym padom sa na tak velkej ploche uplne stracaju. Ja osobne mam takto spravene nosice na dalekohladoch a mozem potvrdit, ze ked som chcel zaostrit obraz na kamere, tak som musel pouzit masku v tvare kriza pred tubusom, aby som naopak dostal nejake tie difrakcne luce a mohol pomocou nich zaostrit. Obraz je inak skutocne pekny, no niekomu (napriklad aj mne) moze vadit absencia lucov na jasnych hviezdach, pretoze dodavaju fotkam iste caro. Jedna nevyhoda tohto usporiadania je myslim ta, ze hviezda ma nepatrne vacsi rozmer nez hviezda, z ktorej vystupuju difrakcne luce. V tom pripade je mozne prave koncentraciou svetla do luca mierne stmavit pozadie okolo hviezdy a vidiet tmave objekty v jej blizkosti. Nieco ako ked Martin Myslivec fotil mesiac Marsu a musel ho umiestnit prave medzi difrakcne luce. Ten mesiac je samozrejme jasnejsi nez limit, ale urcite by sa dal najst taky pripad, kedy pomozu prave tie luce a nie svetlo rovnomerne rozptylene do celej plochy.

Nejake dalsie info o tomto je na:
http://www.fpi-protostar.com/curved.htm
http://www.home-dome.com/Astronomy/Proj ... lscope.htm

peta · #8

FunTomas napsal: Obraz je inak skutocne pekny, no niekomu (napriklad aj mne) moze vadit absencia lucov na jasnych hviezdach, pretoze dodavaju fotkam iste caro.s timhle by souhlasil pan lodriguss... kdysi jsme si vymenili par mailu a ja se ho v jednom ptal, jakto ze kdyz foti svym svetelnym refraktorem, ma na jasnych hvezdach difrakcni paprsky... rikal, ze kvuli estetickemu hledisku schvalne umistuje pred objektiv kriz

zdenek · #9

FunTomas napsal: Princip spociva v tom, ze difrakcne obrazce typu luc z hviezdy su rovnomerne rozptylene do stvrtkruhu a tym padom sa na tak velkej ploche uplne stracaju.
Přesně tak jak tam píšu - je to docela pěkný "chaos". Důležité však je, že intenzita difrakčního obrazce mimo hlavní maximum je podstatně menší (resp. je srovnatelná energie rozptýlena na větší plochu), takže výsledný pozorovaný obraz je takřka ideální (snad až na malinké zvýšení energie v 1. difrakčním kroužku).
Dík za další linky :). Já čerpal z ruského ekvivalentu - časopisu "Zvezdocet". Pomocí uvedených úprav (resp. 4 z 5 uvedených tipů) se pak ruským kolegům podařilo odfotografovat průvodce Siriuse a to 20cm dalekohledem! .(Původně byl objeven cca 40cm). Největší vliv tam zřejmě měla clona okulárového výtahu. Jinak ale souhlasím s tím, že paprsky kolem hvězd mají občas své kouzlo a občas i praktický význam.

Zdenek.

FunTomas · #10

Zdenek, v com je prosimta ten "chaos" ? Podla mna difrakcny stvrtkruh namiesto difrakcneho luca je uplne pohodovy utvar a nie "chaos". ???

vla · #11

zdenek napsal: Pro jednoho svého známého jsem zpracoval elaborát na téma "Zvýšení kontrastu zrcadlového dalekohledu". Narychlo jsem to předělal i na webovou verzi a hodil na adresu http://www.sweb.cz/astrotech/WWW/Kontrast_Newton.htm.
Většinu tipů jsem osobně odzkoušel a vcelku s kladnými výsledky.
Na této stránce pak budu průběžně přidávat různé náměty, home-made udělátka a zkušenosti z provozu astrotechniky.

Zdenek.Nezkoušel jsi náhodou jak by to vypadalo s mimoosou clonou, která rovněž sníží světelnost na 1:25, nebude zvýšení kontrastu způsobené do značné míry snížením světelnosti?

zdenek · #12

FunTomas napsal: Podla mna difrakcny stvrtkruh namiesto difrakcneho luca je uplne pohodovy utvar a nie "chaos". ???"chaosem" mam na mysli uplny difrakcni obrazec. Ono nejde jen o ten nejjasnejsi ctvrtkruh. Ten je doprovazen serii dalsich slabsich, ktere se skladaji z puvodnimi difrakcnimi krouzky. Vysledkem pak je trosku slozitejsi difrakcni obrazec. Proto to nazyvam (byt nepresne) "chaos".

Na druhou stranu je fakt to co jsem zde jiz psal a to, ze difrakcni obrazec tak jak jsem jej popsal je velmi slaby, tudiz prakticky pri pozorovani nerusi a je tudis z tohoto pohledu nezajimavy.

Zdenek.

zdenek · #13

vla napsal:
Nezkoušel jsi náhodou jak by to vypadalo s mimoosou clonou, která rovněž sníží světelnost na 1:25, nebude zvýšení kontrastu způsobené do značné míry snížením světelnosti?
Zkoušel jsem samozřejmě i toto řešení. K určitému zlepšení obrazu samozřejmě došlo. Za průměrných pozorovacích podmínek by asi postačovalo pro menší a střední zvětšení. Nedosáhlo však takové úrovně jako strukturované cloně.
Dalším problémem při clonění např. z okraje směrem dovnitř je, že se snižuje rozlišovací schopnost přístroje (nejprve prakticky neznatelně, při překročení určité meze ale už celkem výrazně). Tim samozrejme strukturovana clona netrpi.

Zdenek.

vla · #14

Mám ještě jeden dotaz, pořád mi vrtá hlavou , když uděláme clonu s otvory na vnějším průměru, tak jak jsi to navrhl, neměl by se celý system chovat jako dalekohled s velkým centrálním stíněním?

#15

Podle mne neměl. Při centrálním clonění kruhovým tvarem vznikají od něj difrakční jevy, které snižují kontrast. Pokud ovšem máš soustavu vhodně zvolených otvorů na okraji průměru zrcadla, rozlišovací schopnost zůstane zachovaná (otvory leží takřka na plném průměru) a difrakční jevy vznikající na okrajích jakoby malých necloněných zrcadel se při vhodném rozmístění otvorů mohou vzájemně vyrušit. To je můj názor, ale Zdeněk určitě podá odbornější výklad