Případ druhý - kompletní kolimace newtona a justáž optiky v tubusu:Oproti předchozímu jednoduššímu případu je zde nutné zajistit i kolimaci okulárového výtahu (tedy to, aby jeho osa protínala osu tubusu a byla k ní kolmá). Pokud je výtah nekolmý, je třeba ho vypodložit, některé dražší typy mívají i justážní šroubky. Pomoci si lze vyznačením protilehlého bodu na protější straně tubusu a laserovým kolimátorem.
Pokud je výtah již zkolimován, pokračujeme sekundárním zrcátkem. U něho je třeba zajistit, aby se osa výtahu i osa tubusu protínaly v jednom bodě na jeho povrchu, vůči němuž je střed elipsy zrcátka případně posunutý o potřebný offset (daný nalepením zrcátka z výroby, nebo si ho vypočtete pro případ, že dalekohled stavíte) Tento bod, kde se mají protínat obě osy, je dobré mít vyznačený tečkou na zrcátku - usnadní to justáž optiky.
Se zapnutým kolimátorem ve výtahu nastavíme polohu sekundárního zrcátka ve směru osy tubusu tak, aby svazek kolimátoru dopadal na vyznačený střed sekundáru (případně na vyznačený bod posunutý o ten offset, je-li offset použit). Toto lze udělat současným posouváním všech tří justážních a aretačního šroubu, nebo lze u některých modelů hýbat celým držákem sekundárního zrcátka, či dokonce celým pavoukem. To záleží na konstrukci dalekohledu.
Dále pomocí justážních šroubů nastavíme sklon zrcátka, aby paprsek dopadal na střed primárního zrcadla, stejně jako u předchozí jednodušší metody (pozor, abychom již moc nerozhodili podélné nastavení polohy sekundáru, tedy nejlépe jeden aretační šroub povolovat a zbylé dva přitahovat, aby zrcátko zůstávalo stále na místě).
Kolimaci dokončíme nastavením primárního zrcadla, aby se odražený paprsek vracel zpět na střed čela kolimátoru, odkud vyšel. Stejně jako v předchozím případě.
Dodržení tohoto postupu by mělo zajistit kromě správné kolimace i to, že je osa primárního zrcadla totožná s osou tubusu (mimo jiné důležité pro přesnost GO-TO systému který nekompenzuje kuželovou chybu), zajišťuje symetrickou vinětaci pole, pokud je zároveň zrcátko dostatečně nadimenzované, případně je nalepené s potřebným offsetem.
Pro vizuální pozorování plně vyhovuje první varianta. Zkolimovaná soustava kreslí dobře, i když je jako celek v tubusu mírně nakřivo.
Pro fotografický dalekohled je dobré provést kompletní justáž.
Poznámka k offsetu sekundárního zrcátka:Offset sekundárního zrcátka má vliv na jednu jedinou věc - na míru symetrie vinětace (poklesu osvětlení k okraji pole). Když se podíváme na následující obrázek:
vidíme, že pokud máme vidět průmět eliptického zrcátka jako kruh soustředný s tubusem okulárového výtahem, tedy okraj zrcátka vidět po celém obvodu pod stejným zorným úhlem vůči optické ose, musí být od ohniska vzdálenější spodní hrana šikmo uložené elipsy dále od optické osy než k ohnisku bližší horní hrana elipsy. To vede k offsetu elipsy, který je tím větší, čím světelnější je dalekohled.
V případě použití offsetu zrcátka je nejlepším řešením zachovat vše symetrické (tedy symetrická ramena pavouka a středový držák sekundáru) a pouze na něj upevnit zrcátko s patřičným offsetem.
V tomto případě je pouze nesymetrické (s primárem nesoustředné) centrální stínění (při pohledu do tubusu zepředu je zrcátko vyoseno směrem od okulárového výtahu). Osa výtahu a osa primáru (při správně zjustované optice navíc totožná s osou tubusu) se protínají na povrchu sekundáru, pouze mimo střed elipsy.
Podotýkám, že tak, jak je obrázek namalovaný, je sekundární zrcátko nadimenzováno tak, že bez vinětace je pouze bod ve středu pole, a pro další body obrazové roviny již narůstá vinětace. V praxi se dělá sekundární zrcátko o určitou míru zvětšené (ale stále s offsetem) což zajistí určitý průměr pole bez vinětace, tím větší, čím větší je přídavek na velikosti zrcátka oproti tomu modelovému případu.
Včera jsem to zkusil a obrazec symetrický nebyl, ne že by to bylo úplně v kélu ale na první pohled mimo :-/ Zkusím se s tím pohrát.
