Astronomické fórum

Ahojte, ktoré ED-čko by ste mi doporučili?

Astro-Tech AT60ED 60mm f/6 FPL-53 ED Doublet
https://www.astronomics.com/astro-tech- ... 20522.aspx
Podľa všetkého 2xFPL-53.

TS-Optics PhotoLine 60mm f/6 FPL53 Apo
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... -Line.html
1x FPL-53 + 1x lantánové sklo.

Otázka je na kvalitu obrazu.

Na nete som našiel iba pár snímkov z týchto refrákov, nepovažujem ich moc za reprezentatívne na posúdenie kvality obrazu.

Sekundárnou otázkou je možno skúsenosť s kvalitou výrobkov Astro-Tech vs. TS Optics.

Cenu, dovoz, reklamácie - EU vs. USA touto otázkou neriešim.

Zrova to řeším hned vedle: http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?f=29&t=18289
Je to v podstatě stejný dalekohled se stejným sklem (oba dva jsou doublety, asi jsi to přehlédl v popisu), nejspíš i ze stejné továrny, jen jeden se zárukou z TS a druhý bez ní z Číny. Konkrétně PhotoLine 60mm mi teď nechtěně přistál na stole, tak jestli na to nespěcháš, příští týden snad bude i nějaká zkušební fotka

Super, tak daj potom foto - najlepšie bez akéhokoľvek spracovania. Aký rovnač? Aký formát? Ja mám záujem max o APS-C a ak to bude mať rohy šišaté, tak ASI1600 formát mi bude dosť.

Ten TS má jedno lantánové sklo - podľa popisu.
Tie ostatné (všetky možné od AT až po číňana) 60mm/f6 majú 2xFPL-53. To sa mi javí ako zásadný rozdiel.

A potom ešte tá kvalita prevedenia, verím tomu, že je to od jedného číňana, ale pokiaľ si z toho povyberajú značkoví výrobcovia lepšie kúsky, tak u číňana budú tie zvyšné...

mirkovacik píše: Ten TS má jedno lantánové sklo - podľa popisu.
Tie ostatné (všetky možné od AT až po číňana) 60mm/f6 majú 2xFPL-53. To sa mi javí ako zásadný rozdiel.

Domnívám se, že dublet nelze vytvořit ze dvou stejných skel FLP-53.

mirkovacik píše:Ten TS má jedno lantánové sklo - podľa popisu.
Tie ostatné (všetky možné od AT až po číňana) 60mm/f6 majú 2xFPL-53. To sa mi javí ako zásadný rozdiel.

ach jo... hned druhá odrážka v popisu "FPL53 / lanthanum glass DUBLET lens." Dublet = dva členy (FPL+korekční sklo). Stejná výroba, stejné sklo, stejný počet členů. Vyskládej si fotky jednotlivých výrobců (ještě Sharp Star a aStellarvue) vedle sebe a ty dalekohledy jsou jeden jako druhý, liší se jen potisk na rosnici.

Senzor ASI1600 je téměř stejná velikost jako APS-C (22 vs 26mm diagonálně) nijak zásadní rozdíl tam nebude. Ale vyfotím něco i APS-C zrcadlovkou. (rovnač Photoline 0,79x)

Dansemacabre píše: Dublet = dva členy (FPL+korekční sklo).

Ne - dublet jsou dvě čočky, s volenými vlastnostmi tak, aby bylo možno dosáhnout co nejlepší výsledek. Žádná z nich není hlavní a druhá korekční
Jedna z nich je ze skla FLP-53 druhá .... ( těch párů lze vytvořit více !)

Milan má pravdu. Už se to tady mnohokrát probíralo, tedy doublet s FPL-53 znamená jeden člen FPL-53, druhý člen např. lantan, kombinace např. S-FPL 53 a S-LAL14 dává skvělou chromatickou korekci.

Sasa3 píše:Jinak pro predstavu, dle katalogovych cisel dava kombinace S-FPL53 se sklem N-BK7

f/df~40000

a tedy SN2 index (coz si myslim, ze je stejne jako RC index Rohra) je u 120/900

SN2~0.4

To je potencial onech dvou skel. Je videt, ze designeri v obou pripadech ani plne nevyuzili potencialu, ale to je pochopitelne. Jakmile se SN2 dostane pod jednicku, hraje pak vyraznejsi roli sferochromatismus a vyssi rady sfericke vady a je potreba optimalizovat tyto vady a ne barevnou.

Obnovil bych bych debatu (aby to nezapadlo) o vzorci SN2=920/(f/df) * D[mm]/F, kde D je průměr objektivu v mm a F je relativní otvor (světelnost).

f/df pro jednotlivá skla v doubletu:

achromát 0.0005
FPL-51 - 0.000166
FPL-53 - 0.0001
Fluorit - 0.000063

Takto lze při znalostosti f/df přibližně spočít SN2, neboli RC index, neboli parametr určující chromatickou aberaci objektivu.

To jsou ale hodne zjednodusene orientacni cisla z Ruttena a van Venrooij (Telescope Optics). Ta kniha je z roku 1988, dneska jsou k dispozici jina skla. A tak neni problem najit k FPL-53 sklo, ktere da vyslednou barevnou korekci nejen 1/40000 (to je onen zminovany BK7), ale treba i 1/720000 (v kombinaci s N-ZK7). Nebo naopak i v komercne vyrabenych teleskopech, kombinace s S-NBM51 (Omegon), dava df/f ~ 1/ 6000 (tedy stejne, jako tebou uvadena hodnota u FPL-51). I k FPL-51 existuji mnohem lepsi partneri, napr. s N-ZK7 dava df/f~1/18000 (3x lepsi nez uvadene cislo).

Proste bych se temi cisly dnes vubec radeji neridil. Je potreba znat druhe sklo v dubletu a pak je df/f trivialne spocitatelne (alespon katalogova hodnota).

Je to samozřejmě pro hrubou představu a dobrá skla ještě nezaručují dobrý dalekohled. Spíše jde o to si představit, jak velkou chromatickou aberaci poskytne se skly např. FPL-51 80mm dalekohled a 150mm dalekohled se stejným relativním otvorem (světelností), tedy že 80mm se bude pravděpodobně tvářit jako semi APO, zatímco 150mm jako výborný achromát.

Ve vzorci je chyba správně je SN2 = 920 * (f/df) * D[mm]/F

Ještě přidám vzorec, jak si se znalostí indexu refrakce obou skel n1 a n2 spočítat f/df.

f/df = - (3.348732 - 4.5799n1 + 2.230453n2)

Ty hodnoty jsou pro sekundární barevnou vadu . A co primární (barevná vada polohy) ? Když je sekundární BV velká primární se ve výsledku ztrácí. Pokud je sekundární malá tak primární začne dominovat .

Pepo v tom vzorci i po opravě máš chybu .

SN2 = 920*df / c na druhou. c= f/D
pro c=10 a f/df= 23000 SN2= 0,4 kombinace S_FPL53 - BK7 hodnoty vzaty z reálného výpočtu velikosti sekundární BV (čáry e,C,F)

Jinak SN2 = 1 = df /(2* lambda *c na 2) .

To mi nějak nesedí, dalekohled s posunem ~f/23000 bude dokonalé APO i při relativním otvoru F6 a průměru 100mm a dle mnou uvedeného vzorce (uvádí i Saša nebo Cloudynights apod.) to vychází 0.61 a Tebou uváděný vzorec vychází úplně špatně, to by muselo být 920*df*c^2 a pak by vyšlo 1.32, což zase neodpovídá.

Pepo podle toho co píšeš by to bylo obrovský číslo 920*0,0426*10*10 ?

Tak názorně:
f=1000, D=100 , c=10 , df= 1000/23000=0,04347 pak
920*0,0437/ 10^2 = 0.4
vzorec je v souladu s citaci u příspěvku 473
nebo
2*0,000546*10*10=0,109
pak 0,0437/0,109= 0,4

tak kde si vzal 1.31 ?

druhý příklad 1:6
f =600 ,D=100, c=6 , df =600/23000=0,0260
920*0,026/6^2= 0,6

nebo
f =900 ,D=150, c=6 , df =600/23000=0,0391
920*0,0391/6^2= 1
pak 2*0,000546*6*6=0,0393 = df , SN2=1
Tady pak je obrovská primární barevná vada i sférická vada v mm.

Jo už to vidím, ten vzorec co jsem uváděl používá sekundární spektrum (ss) ve zlomku např. 1/2000, 1/6000, 1/10000 apod., ty používáš např. f/23000, což je trochu něco jiného než ss uváděném ve zlomku.

Takže správně by mělo být SN2 = 920 * ss * D[mm]/F

Pak to je to např. 100mm/F10 s FPL-53 - 920 * 0.0001 *100/10 = 0.92