dalekohlad z najvacsou a najmansou svetelnostou

Juraj Rozek · Příspěvek #1 od **Juraj Rozek** » 14. 02. 2008, 18:54

Dalekohlady s najnizsou a najvysou svetelnostou. Teoreticke a prakticke vyuzitie?

michal.b · Příspěvek #2 od **michal.b** » 14. 02. 2008, 20:19

Ano, pristroje s temito extremnimi svetelnostmi se pouzivaji jako fotograficke komory.

Juraj Rozek · Příspěvek #3 od **Juraj Rozek** » 14. 02. 2008, 20:43

ale a trhu ich akosi nevidiet. ???

Homer · Příspěvek #4 od **Homer** » 14. 02. 2008, 21:10

Vše je o penězích. Vyšší cena znamená méně zákazníků, méně zákazníků znamená menší produkci, malá produkce znamená vyšší cenu. A tak stále dokola :-)

Homer

Příspěvek #5 od **MMys** » 14. 02. 2008, 21:13

No to se není čemu divit. Optiku s takto vysokými světelnostmi je schopno vyrobit pár firem na světě, většinou se bude jednat o zakázkovou výrobu pro konkrétní projekt a a ceny budou odpovídat náročnosti výroby. A to není ani potřeba jít k f/1. Cena řekněme 250mm fotokomory se světelností f/1,6 a s rozlišením pro současné digitální senzory je ve statisících korun.

vaclav1 · Příspěvek #6 od **vaclav1** » 14. 02. 2008, 21:45

Pan Holubec z ATC Přerov nabízí takovou fotografickou komoru Foto ATC MF 240/f400, 1:1,67, 60x60 mm.Cena zde bude astronomická.
Dříve velice světelné (1:1 - 1:2) komory pro plochý film nebo rovné fotografické desky vyráběl B.Schmidt, u nás prof.Gajdušek.V USA existují komory Schmidt-Baker s rovným polem světelnosti(1:3).Takovéto světelné komory by šly použít pokud by se snímalo velkoplošným ccd čipem v kameře,ale jeho cena je též astronomická. :'(

Homer · Příspěvek #7 od **Homer** » 14. 02. 2008, 22:01

Chápu dřívější potřebu nějak zkrátit dlouhé expoziční časy - dnes je situace jiná. Kdo by vlastně z amatérů skutečně potřeboval a chtěl zaplatit takto světelnou soustavu? Homer

kavka · Příspěvek #8 od **kavka** » 14. 02. 2008, 23:30

Kdysi jsem koupil na astroburze objektiv f=9 cm, 1:1 z letecké komory. Nenašel jsem pro něj využití. Odhaduji, že byl určen pro poloviční formát kinofilmu.
Pro astronomickou fotografii zcela nevyhovující kresba.

Juraj Rozek · Příspěvek #9 od **Juraj Rozek** » 18. 02. 2008, 20:01

A opat som o nieco mudrejsi. ;)

vaclav1 · Příspěvek #10 od **vaclav1** » 18. 02. 2008, 20:15

To rozek:
Vysoké světelnosti Schmidtových astrokomor jsou výhodné v podstatně zkrácené exposiční době proti systémům se světelností f/5.Výhodou bylo široké zorné pole 10° - 20° na plochém planfilmu nebo desce.Tyto světelné komory byly použitelné v místech s tmavou oblohou - při f/1 exposiční časy na tehdejší fotografický materiál byly cca 5-10 minut.
Dnes jejich použití postrádá smysl.Cena je astronomická a ccd čip velikosti 5 x 5 cm je cenově nedostupný.

Juraj Rozek · Příspěvek #11 od **Juraj Rozek** » 18. 02. 2008, 23:16

a opacne? aka najnizsia svetelnost? Pre ccd a pre opticke pozorovanie?

Příspěvek #12 od **MMys** » 19. 02. 2008, 02:11

Pro vizuální pozorování je to jedno. Tam závisí jen na průměru a nalezení optimálního zvětšení kdy je nejlepší kontrast objektu proti obloze.

Pro CCD - ještě to trochu rozdělím. Pro současné DSLR, s přihlédnutím k jejím obvykle používaným velikostem pixelů a nejdelším rozumně použitelným časům, bych nechodil se světelností na méně než nějakých f/6,5-f/7.

U chlazených CCD, kde nejsou problémem klidně i půl až hodinové subexpozice, ten limit není tak striktní, ovšem za f/10 už to nebude to pravé z hlediska celkové doby potřebné k pořízení snímku. Ale pozor, zde zase hraje roli i velikost pixelu CCD kamery. Takže například pokud s objektivem nějakého průměru fotíš při světelnosti f/5 na senzor s pixely velikosti třeba 9x9um, tak s pixely 18x18um můžeš použít se stejným výsledkem stejný průměr a světelnost f/10. A existují i CCD kamery s pixely kolem 24um, které jsou použitelné i na dlouhoohniskové dalekohledy s relativně nízkou světelností.

Pokud máš kameru s malými pixely a velkým rozlišením, prakticky stejného efektu dosáhneš pomocí binningu.

vaclav1 · Příspěvek #13 od **vaclav1** » 19. 02. 2008, 14:10

To rozek:
Mě se nejlépe osvědčila světelnost f/5 na 150 mm Newtonu a ccd kameře ATIK-16.Pokud se použije f/10 je to výhodné pro úhlově malé objekty - planetární mlhoviny, malé galaxie a kulové hvězdokupy za dobrého seeingu.
Obecně pro ccd kameru soustava s f/3.3 - f/10 na planety i f/25.

Platí viz výše příspěvek MMys.

michal.b · Příspěvek #14 od **michal.b** » 19. 02. 2008, 16:14

Systemy s velmi malou svetelnosti (napr. Kuttery a podobne) se v amaterskych podminkach daji vyuzit pro planetarni, lunarni a solarni pozorovani. Napr. slunecni carove filtry se standardne pouzivaji v systemech s efektivni svetelnosti f/30 - f/50. Beznejsi je ale pouziti nejakeho obvykleho typu dalekohledu a prodlouzeni ohniska pomoci negativniho clenu.
Velke profesionalni pristroje mohou vyuzivat slozitych soustav zrcadel, se kterymi je mozne menit efektivni ohniskovou vzdalenost (a tim i svetelnost) v sirokem rozsahu, podle pozadavku provadeneho mereni.

vaclav1 · Příspěvek #15 od **vaclav1** » 19. 02. 2008, 16:26

To michal.b:
Na planety,Slunce Kutterův systém je výborný,ale při poměrně dlouhé stavební délce dalekohledu je vhodný do hvězdárny - převážet v podstatě nelze.

Astronomické fórum