Astronomické fórum

TomasM : Za zvážení stojí i tento opomíjený refraktor, a vejdeš se i do cenového limitu.
http://www.astroshop.de/celestron-apoch ... -4/p,15045

Za zvážení stojí i tento opomíjený refraktor, a vejdeš se i do cenového limitu.
Což to, dalekohled to je pěknej, ale nesplňuje podmínky planetárního dalekohledu.
To dobson 200-250mm ano a ještě je mnohem lepší na slabé DSO.
Tou hlavní podmínkou pro už slušný planetární dalekohled, je možnost velkého zvětšení, které má pokud možno daleko do 2D. Tím chci řict, že je dobrý, aby dalekohled umožňoval zvětšení asi 300x a 2D bylo např. 400x. Planety jsou i Mars a ten už zvětšit potřebuje. V opačném případě může chybět světlo a co hůře, obraz už začne měknout. Nemám nic proti menším refrákům, ale vidět víc, znamená větší průměr. Mít u dalekohledu 2D 200x je dost málo. Jako naprosté minimum, bych viděl ED 120= 2D 240x a to je ještě opradu na hraně.

Já bych neřekl, že to ed 100 je na planety vyloženě špatné - naopak, pro Slunce a Měsíc naprosto bez problému, planety s přihlédnutím k tomu co chci vidět přece taky marné nebude. Možnost ed bych rozhodně takhle jednoznačně nezatracoval.

Své by mohl říct Sirius, Regulus, nebo i SKLP, průměr je průměr, ale...

Své by mohl říct Sirius, Regulus, nebo i SKLP, průměr je průměr, ale...Co já, já už ED 100 nemám  ;D Dalekohled je to skvělý, já šel do zrcadla hlavně kvůli používání bina. Podle mě je to hlavně o kvalitě optiky - ta bude zvláště u planet rozhodující. Každý dalekohled má něco do sobe, své pro a proti. Dobson s kvalitním zrcadlem, delším ohniskem, vyčerněním a malým centrálním stíněním zobrazí planety perfektně, stejně jako dobré apo. Jenže u toho zrcadla to výjde pro stejný průměr levněji. Každý si nemůže dovolit takovou hračku  :D
http://www.dalekohledy.cz/webmagazine/p ... 3&idp=1936

Možnost ed bych rozhodně takhle jednoznačně nezatracoval.
Však já vím a to bych nerad. Já jen, že je řeč o planetárním dalekohledu. Nemyslím o speciálním. Ten si každý může vylepšit z běžného třeba F8 dobsna. Když dalekohled na planety, ( pro zarputilého planetáře ) tak by měl splňovat nějaké podmínky. A jedna je právě možnost většího zvětšení. Jinak to pak bude kompromis a takovej dalekohled nebude na planety plnohodnotný. Dělo to byt nemusí, ale prcek by to být neměl. Malé refráky maj své jasné výhody a je jich hodně. Většímu průměru však konkurovat nemůžou, ale čest jejich kvalitám

Chápu, zle jsem to pochopil. Já sám jsem to taky docela rozsekl s jednou rourou, která mi dělá radost již nějaký pátek. A zvládá zvětšení i 4 D, to je opravdu velmi důležité.

Ano, ED 80 a 100 jsou velmi dobré dalekohledy za relativně malý peníz..Největší slabinou ( kromě své podstaty, že 100mm průměr znamená někdy málo světla ) je červenofialová zbytková barevná vada, která degraduje, jinak výborné, rozlišení těchto kukrů na Marsu.

Když pomineme extrémně drahé super-apo refraktory větších průměrů, pak jako planetární speciál si já představuji :

1. Maksutov-Newton, např. 180mm s centrálním stíněním 15 až 20%, navíc bez pavouka sekundáru
2. Protože je to stále drahé, následuje v žebříčku planetární Newton 150 až 200mm, 1:8, s centrálním zástinem do 20%.
3. Protože jsem omezen místem na balkóně ( s dlouhou rourou se tam prostě nevytočím..), volím vhodnost č. 3 - Maksutov-Cassegrain 180 až 200mm.
- za velký peníz se dá pořídit ruský Intes 1:15 se zástinem ještě
únosných 25%
- za velmi slušný peníz se dá koupit nečekaně kvalitní SW Maks.-
Cass. 180 / 2700, tedy 1:15

- existují samozř. ještě další možnosti a modifikace katadioptrů...

Protože téměř výhradně pozoruji binohlavou, přál bych si mít katadioptr s průměrem 250mm, protože u toho Maka 180mm se stane, že při výborném seeingu je u velkého zvětšení na Saturnu málo světla..
Moderní Maksutovy se dnes už často osazují i větráčky, takže argument dlouhé aklimatizace odpadá a zůstávají výhody uzavřeného systému.

Tam kde je dostatek světla Měsíc, Jupiter, Saturn, ale i pro kulové hvězdokupy, planetární mlhoviny stále patří "Schiefspiegler" co se týče dostatečného rozlišení bez obstrukce u mimoosé sestavy např. LTT 125/3500 mm s kulovým primárem a sekundárním kulovým konvexním zrcadlem v  provedení "Kutter" z čínské optiky z hlediska kontrastu, kde konkuruje při jednoduším zpracování optických ploch i kvalitním objektivům. Vzhledem k měřitelným aberacím  (koma + astigmatismus -viz spoty) vychází daleko lépe než klasický Newton (f/5) danného průměru.
Pravdou je, že vznikne celkem poměrně nevzhledný přístroj a pro někoho nepraktický s hmotností 6,5 kg na klasické paralaktické montáži. Okuláry se používají s ohnisky od 20 mm.
To nejdůležitější je jeho poměrně nízká cena.

www.schiefs.com/schiefs03e.html

Na odkazu je snímek okolí kráteru Clavius dalekohledem "Schiefspiegler" 110 mm.
www.salzgeber.at/astro/moon/20090205/cl ... iefi_2.jpg

Tak trochu fandím těmto dalekohledům, které mají omezené použití, ale jsou dobré pozorovací dalekohledy.
Habl

 

Nakonec to tedy asi vypadá na refraktor,klasický achromát.Dobsonem se z balkonu asi pozorovat nedá(málo místa?) a navíc si nejsem jistý,jak by dobson zvládal pravidelné stěhování.Na refraktoru mně láká ta bezúdržbovost a kompaktnost.V úvahu připadáji i katadioptrické systémy ale tam mně zase straší nutnost dlouhé temperace...

Pro TomasM: Dobson do 12" je přímo stvořen k balkónovému
pozorování.
Je ho jen třeba něčím podložit kvůli zábradlí -aby se
dostal alespoň 25 st. nad obzor.

Pro TomasM
Ta temperace u otevřeného mimoosého dalekohledu typu Kutter je rozhodně příznivější než u uzavřených katadioptrů. To zábradlí na lodžiích neb balkonech by rovněř byl řešitelný problém.

Habl

Pokud jde o balkónové pozorování, záleží na orientaci balkónu (nejlépe na jih) a také na jeho hloubce. U panelových domů je hloubka tzv. lodžie 1m. Stavební délka Dobsonu 1200 mm je podle mé zkušenosti asi tak maximum, které lze na lodžii provozovat. Jak to dělá Akvarius s 12" Dobsonem, který bývá dlouhý 1600 mm nevím. Stejně dlouhý refraktor by  byl určitě problém, protože u refraktoru pozorovatel stojí za tubusem. A co je to za planetární speciál s metrovým ohniskem?

Pro Cocky
Tak trochu tě lituji, že máš jen 1 m hloubku lodžie. Mám hloubku 1,8 m a bez problémů na podstavci 0,5 m vysokém mohu pozorovat i s 10" dobsonem i s tím vytouženým a očekávaným mimoosým Kuttrem.

Jinak pro menší balkony neb lodžie dobře poslouží třeba Maksutov-Cassegrain 150/1800 mm na HEQ 5, neb i jiné katadioptry.

Habl

Na pozorování z balkonu bych spíš doporučoval spíš dalekohledy na azimutálních montážích ( typ CPC , Meade LX200 a pod.) Maximální komfort, minimání požadavky na místo i polohu pozorovatele

Proti gustu, žádný "diškutát", ale kvalitní stativ, včetně vhodné a kvalitní azimutální montáže není moc cenově levnější. Samozřejmě na pozorování neb i pro fotografii planet plně postačí.

Habl