Astronomické fórum

g píše:Příliš dlouhý tubus (150/1600) bývá náročnější na temperaci a v praxi mě nepřesvědčil.

Tady zase Neil argumentuje a správně, že dlouhý tubus (respektive F12-15) má mimo jiné i výrazně lepší stabilitu obrazu zvláště ve špatném seeingu a jak správně píše, velký vliv na obraz má i sférochromatická vada.
Cituji:
Tento klasický achromát vypadal, že rozliší některé náročné dvojhvězdy mnohem rychleji po umístění venku a s větší účinností, než tomu je u apochromatických dubletů s větší světelností. Také se zdálo, že obraz je méně náchylný k degradaci i v podmínkách, které se ukázaly příliš špatné pro mé "kratší" dalekohledy .

To je iste pravda, a dlhodobá prax s umiestňovaním profesionálnych prístrojov sa Neilovými odporúčaniami riadi.

Pre nás ostatných je rozdiel, či mám 4" refraktor, ktorý je F/7, alebo F/15. Dvojnásobná dĺžka znamená približne zdvojnásobenie hmotnosti a významný nárast krútivého momentu, t.j. citlivosť na prúdenie vzduchu a oveľa vyššie nároky na montáž. Kým 4" F/7 umiestnim na HEQ5, kde je stabilná, a pozorujem s ňou s balkónu, nech hoci má sférochromatizmus (akože má, star test ho odhalí), F/15 by už vyžadoval stabilné umiestnenie. Vždy je to niečo za niečo, čo je ostatne dôvod, prečo existujú Newtony a SCT

Psion píše:Tady zase Neil argumentuje a správně, že dlouhý tubus (respektive F12-15) má mimo jiné i výrazně lepší stabilitu obrazu zvláště ve špatném seeingu a jak správně píše, velký vliv na obraz má i sférochromatická vada.
Cituji:
Tento klasický achromát vypadal, že rozliší některé náročné dvojhvězdy mnohem rychleji po umístění venku a s větší účinností, než tomu je u apochromatických dubletů s větší světelností. Také se zdálo, že obraz je méně náchylný k degradaci i v podmínkách, které se ukázaly příliš špatné pro mé "kratší" dalekohledy .

Správne som z toho článku pochopil, že monochromatickom svetle by málo svetelný achromát a svetelný ED dublet ukazovali rovnako aj po započítaní seeingu a ten rozdiel vzniká tým, že v polychromatickom svetle u svetelného ED dubletu rýchlejšie klesá kvalita obrazu so zväčšujúcim sa rozostrením? Predpokladám, že je to ten istý efekt ako sa dá vidieť napríklad pri pozorovaní Mesiaca. Pri presnom zaostrení nemá Mesiac (prakticky) žiadny farebný lem, pri rozostrení na jednu stranu sa objaví žltý a na druhú stranu modrý.

ad Psion - to je pravda; moje chyba, nehovořil jsem o refraktoru, ale o newtonu 150/1600 - tubus byl úzký, temperace obtížná, vinětace vizuálně zjistitelná v kraji pole (+ problémy s prohýbáním/vlněním pokud nebyl tubus zpevněn). Světlo v něm prochází délkou ca 3m. Ohledně refraktorů souhlasím s Yarkho, krátší ED/APO je praktický.

Nezpochybňuji výhody krátkých ED dalekohledů, jen zdůrazňuji výhodu dlouhých dalekohledů. Nicméně pokud zvážím 75mm ED F6.6 refra Pentax a 75 mm F16 achro Unitron, tak ED dalekohled váží bez hledáčku, hranolu a okuláru 2,25 kg a Unitron s hledáčkem, hranolovým systém a 3 okuláry váží 2,65 kg, tedy nárůst hmotnosti prakticky nulový.

Jednou jsem oba dalekohledy porovnával vedle sebe na stejných objektech v horším seeingu a rozdíl v zobrazení dvojhvězd byl neuvěřitelně velký, ta stabilita obrazu a krásně vykreslené Airyho kroužky v Unitronu F16 byly jako z učebnice.

Včera jsem schválně vytáhl Unitron 75 mm na Saturn, Měsíc a Mars. Pro Měsíc bylo ideální zvětšení kolem 100x, Saturn 150x a Mars dokonce 200x a pořád to ukazovalo pěkně. RC index Unitronu je kolem 2.1, RC index Pentaxe 75 mm je kolem 1.5, tedy je méně "barevnější" a stále to nejsou APO (RC index <1). Na Měsíci už byla vidět při zv. 150x ten klasický modrofialový lem, při zv. 100x to bylo pěkné. Mars je pro achromáty ideální objekt, tak se projevuje barevná vada podstatně méně. Kdysi jsem měl vedle sebe APO TEC 140ED a achromát Explore Scientific AR152 (oba stejné ohnisko) a při zvětšení 150x na Marsu byl obraz v obou dalekohledech prakticky identický.

Psion píše: Na Měsíci už byla vidět při zv. 150x ten klasický modrofialový lem, při zv. 100x to bylo pěkné. Mars je pro achromáty ideální objekt, tak se projevuje barevná vada podstatně méně.

Mars unese větší zvětšení, nebo Saturn třeba taky. Naopak Venuše je přísná a Jupiter docela taky.
Na Marsu není mnoho detailů, které hned a snadno prozradí bar. vadu. Na Jupiteru ale ano. Např. jemné málo kotrastní výběžky z hlavních oblačných pásů, nebo malé skvrny atd. Na těchto detailech udělá bar. vada to, že nejsou dostatečně kontrastní. Obraz je jakoby nedoostřený a tyhle jemné detaily zanikají. Podobně jemné oblačné pásy na Saturnu. Z fotek víme, že tam jsou, ale kolik jich vidíme hodně záleží na kvalitě objektivu.
Mars ale taky dokáže pěkně ukázat, jakou optiku má dalekohled. U většího dalekohledu to je pozorování povrchu mimo velké albedové útvary. Tam, kde jinak nic na první pohled není. Krom hodně dobrého seingu je třeba velké zvětšení větší jak asi 250x. Je třeba větší kotouček Marsu a rozlišení a aby nebyl moc přesvícený. Nepoužít žádný filtr. Když se zadaří, tak bude vidět velice jemná struktůra povrchu různých odstínů a barev. Mám to odzkoušené s achromátem 172/1654. Ideální zvětšení 285-320x s binem. U větších dalekohledů bude třeba ještě větší zvětšení aby nebyl kotouček moc jasný. To už bude chtít ale supr seeing, který máme tak 3x ročně. Dnes není problém velký dalekohled, ale dobrý seeing ano.

Speciál chápu jako protiklad k Universál. Dobson bývá doporučován jako universální dalekohled. Je jistě vynikající volbou pro DSO a nezpochybňuji, že může za dobrých podmínek ukázat hezky i planety. Ale je-li něco Universál, pak to není Speciál. Podobně krátký světelný APO, skvělý pro astrofotografii je dobře použitelný na planety, ale opět těžko hovořit, že je k tomuto účelu primárně určen. Za příklad planetárního speciálu by mohl být považován třeba Newton 200/2000 s malým zástinem. Komfort pozorovatele bude ale asi problematický. Za planetární speciál považuji kvalitní dlouhý achromát na dobře dimenzované poháněné montáži. Je-li navíc doplněn chromacorem, poskytujícím v malé oblasti okolo optické osy (ovšem plně dostačující pro kotouček planety) obraz prostý barevné vady a s vysokým přenosem kontrastu, pak se jedná skutečně o Speciál, který v jiných oborech (DSO, astrofotografie) za jinými přístroji pokulhává.

pokud speciál, pak dostatečný průměr (6") a co nejméně skla - doublet ED/APO: Lichtenknecker 150/2250 ED APO F15. Tohle monstrum je krásné, ale málokdo se ho nebál. Vhodné doplnit monocentrickými okuláry.
U newtonu s parabolickým zrcadlem vidím ideálně F8 - delší znamená jen problém s temparací a nepohodlnost obsluhy. 8" F8 bude dostatečný a zvládnutelný.

Ten Lichtenknecker 150/2250 ED APO F15 je úžasný. 6" proti 5,4" , který používám já, zas tak zásadní rozdíl nebude, především s ohledem na u mne běžný seeing.
Jeho kvalita ale bude jistě špičková a na dobrém stanovišti bude těžko hledat konkurenci.
S monocentrickými okuláry je problém. Nabídka mizivá, natož za (pro mne) akceptovatelnou cenu. Stále používám na planety nejraději staré orthoskopické okuláry Zeiss Jena, nejlépe do binohlavy. Na Jupiter O 10 (160x), na Mars O 6 (270x) na Saturn podle podmínek O 10 nebo O 6.

Bohužel dnes sehnat kvalitní achromát F15 je už unikum, nicméně pořád to jde Nebo lze koupit i dlouhé ED dalekohledy.

https://www.firstlightoptics.com/scopet ... actor.html

Nebo o něco kratší s optikou Istar

http://www.frtelescopes.com/frt100.html

Nebo krásný 150 mm Lichtenknecker, kde výrobce uvádí "FrT150 will from now on be produced with the 150 mm F12 R35 lens with 35 % reduced CA through use of lanthanum glass, so equivalent to F/16.2."

http://www.frtelescopes.com/frt150.html

Nebo zvolit výrazně dražší dlouhý ED

http://www.frtelescopes.com/frt120ded.html

Případně levnější jinou značku

https://www.altairastro.com/starwave-as ... -467-p.asp

https://www.firstlightoptics.com/stella ... scope.html

https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... cuser.html

to Psion:
Díky za odkazy. Ten 150 mm F12 R35 vypadá za tu cenu velmi nadějně. Kdybych už nebyl vybaven, tak je to pro mne favorit.

Není zač, ten poslední dalekohled od TS je Kasai (Blanca 102EDP) s velmi pěknou korekcí, která odpovídá čistému APO s RC indexem 0.85.

http://www.kasai-trading.jp/blanca102edp.html

g píše:pokud speciál, pak dostatečný průměr (6") a co nejméně skla - doublet ED/APO: Lichtenknecker 150/2250 ED APO F15. Tohle monstrum je krásné, ale málokdo se ho nebál. Vhodné doplnit monocentrickými okuláry.
U newtonu s parabolickým zrcadlem vidím ideálně F8 - delší znamená jen problém s temparací a nepohodlnost obsluhy. 8" F8 bude dostatečný a zvládnutelný.

Jednoznačně souhlasím. Ikdyž to platí především pro Mars, kde je třeba velké zvětšení. Kdo měl možnost pozorovat Mars zvětšením 300x a větším za dobrého seeingu průměrem kolem 8" s dobrou optikou, tak to zná. Je to docela jiný pohled, než běžně používaným zvětšením kolem 200x.
Jsem zvědav, jak si na Marsu povede novej C14 na hvězdárně v Benátkách. Zatím jsem měl příležitost asi 2x juknout když Mars měl sotva 15" a moc mně to nenadchlo, ale ještě uvidíme.
Naopak pěkný detailní obraz má ED APO 127mm majkluse. Unese 250x s binem a to je už pěkný.

zajímavé odkazy a úvahy, díky za ně pánové ! Jen kdyby ty čočky nad 6" nebyly tak drahé ( pouze .optika ED 120 mm za 4tis.EUR ?) a hlavně, kde sehnat "balkonový seeing" , nebo jak zajisit, aby byl člověk za okulárem, když ty "Vánoce" nastanou ? Jedině se přestěhovat na hvězdárnu ( ono to tak nakonec stejně dopadne ) ...