Planetární speciál

[Michal1]

@ vla, Psion Díky za upozornění a link. Není to tedy tak, že se zem přes den ohřeje, zvlášť když na ní svítí slunce, a pak ji v noci nějakou dobu trvá, než vychladne? Později v noci vychladne ještě víc než vzduch, takže k ránu se vyskytnou přízemní mrazíky. Každopádně příbytek nebo úbytek teploty směrem k zemi nemění nic na tom, že chceme, aby teplota v tubusu dalekohledu byla stejná, jako teplota vzduchu nad dalekohledem.

Dlouhé refraktory mají výhodu objektivu vysoko nad zemí.

Na jakýkoliv dalekohled se dá nasadit dlouhá rosnice. Planetoskop má vrchní konec rosnice často přes 2 m nad zemí.

[Psion]

To je sice pravda, nicméně zrcadlo je u země, zatímco refraktor má čočku v těch 2 metrech.

[Cztwerec]

To jsou super spory o tom jak to vlastně je... tak kdo má asi pravdu?

[MilAN]

Už dávno jsem přestal brát názory v CN vážně.
Jen příklad. Uděláme masívní dřevěný box se zrcadlem, ze všech 5ti stran uzavřený. Pak tam integrujeme soustavu ventilátorů, čidel, elektroniky a "vědecky" to řešíme. Na mnoha stránkách. Bez toho, aby někdo napsal, že 95 % se vyřeší tím, že necháme prostor za čelní stranou zrcadla = celou masu zrcadla neřízeně ofukovat větrem a vyzařovat do prostoru, v kterém to ničemu nevadí. Atd... Jenže, jak to říct lidem , kteří jsou posedlí všemocnou elektronikou, bez níž nic nejde ... ( neřešíme 2m zrcadlo , ale dalekohled -hračku ! )

[Cztwerec]

Přesně, taky mě přestali tyhle nekonečné příběhy bez konce na CN dojímat.

[Michal1]

Zajímavý je obrázek 88 tady:
https://www.telescope-optics.net/turbulence_error.htm
Zde měřily většinou nižší teplotu vzduchu než země bez ohledu na denní dobu. Tedy něco jiného, než nám naši meteorologové tvrdí v Psionově odkazu. Asi bude záležet na roční době a klimatu.

To je sice pravda, nicméně zrcadlo je u země, zatímco refraktor má čočku v těch 2 metrech.

Tohle tvrzení jsem si vždy vysvětloval pomocí spodní části obrázku, tedy že teplá země ohřívá chladný vzduch a tím pádem se vytváří přízemní turbulence. Pokud by byla země chladnější než vzduch, ke konvekci nedojde a různě teplé vrstvy vzduchu budou (v ideálním případě) planparalelní a seeing neovlivní.

Bez toho, aby někdo napsal, že 95 % se vyřeší tím, že necháme prostor za čelní stranou zrcadla = celou masu zrcadla neřízeně ofukovat větrem a vyzařovat do prostoru, v kterém to ničemu nevadí.

Otevřeného tubusu bych se při planetárním pozorování bál. Nějaká stěna musí chránit optickou cestu před teplým vzduchem z pozorovatele. Leda snad by foukal vítr správným směrem.

[Bill]

No mě spíše pobavilo tohle:
Low-level turbulence results from terrain topography. For instance, valleys are filled with colder air during the night, resulting in greater thermal differential vs. ground and more intense low-level turbulence. Hillsides, including hilltops and bottoms, often have more unsteady air, due to constantly sinking cooler air. Strips along large water bodies have more unsteady air due to grounds and waters - and, consequently, air masses above them - being at different temperatures (one mini-version of such thermal air-clash is an open window).

Přitom jinde je napsáno, že na pobřeží moře, na úbočí mírných kopců a v údolí obklopeném kopci je nejlepší seeing! Zajímavé je, že tady to tvrdí přesně naopak

[g]

Milan asi nemyslel otevřený/trubkový tubus, ale něco na způsob tohoto: https://www.cloudynights.com/uploads/mo ... _thumb.jpg

[Artaban]

Na CN, jsou to taky většinou amatéři a jejich zkušenosti jsou větší či menší.
Nebo, co to je planetární speciál? Myslím, že dalekohled, kterým pozorujem planety
Když má někdo dalekohledů víc, tak planety pozoruje tím, který je z nějakého důvodu ukazuje líp.
Na amatérské úrovni většina dalekohledů ukáže detaily na planetách podobně speciál nespeciál. Stačí, aby dalekohled dobře ukazoval.
Spíš jde jen o to, aby si každý vybral dalekohled a jeho výkon podle svých možností a podmínek, kde se bude dalekohled nejčastěji používat.
Především větší dalekohled dokáže ukázat zajímavé podrobnosti na planetách. Např. detaily, které byť kvalitní 100mm průměr nemá šanci zobrazit. Čím bude ovšem větší problém z něj ten výkon dostat, tím nás to bude méně bavit. Myslím taky, že půlka z toho všeho, je planetář samotný.

[Beda]

...
Nebo, co to je planetární speciál? Myslím, že dalekohled, kterým pozorujem planety
Když má někdo dalekohledů víc, tak planety pozoruje tím, který je z nějakého důvodu ukazuje líp.
Na amatérské úrovni většina dalekohledů ukáže detaily na planetách podobně speciál nespeciál. Stačí, aby dalekohled dobře ukazoval...

souhlas ! A jelikož má pozorování planet a Slunce hodně společného, přidám tenhle příspěvek.
Shodneme se , že seeing patří k problematickým fenoménům , které většinou komplikují astronomická pozorování hlavně amatérům. (Profíci si už delší dobu pomáhají adaptivní optikou a útěkem do výhodných lokalit. ) Ale některé případy jsou i dnes překvapující:

Ve třicátých létech 20. stol. Bernard Lyot a Waldmeier začali na vysokohorských observatořích Pic du Midi, resp. na alpské Arosa, koronografem pozorovat sluneční koronu a protuberance. Poté se dvacet let tradovalo, že je to možné pouze ve větších nadmořských výškách. Počátem padesátých let upozorňuje Nögel a posléze i Otavský s Klepeštou, že observace protuberancí je dobře možná i v nížinách. Kepeštova následná pozorování na petřínském protuberančním teleskopu s unikátním Šolcovým křemenným filtrem byla známá i v zahraničí ! Otavský navíc začal na 6" koronografu vlastní konstrukce spektroskopicky pozorovat koronu v zelené emisní čáře ionizovaného železa na 530,3 nm a to v Černošicích v nadmořské výšce 268 m ! Kvalitu jeho překvapivých pozorování potvrdil v r.1957 Boris Valníček z AÚ Ondřejov. Podle Valníčka jsou Otavského pozorovací záznamy a klasifikace rozsahu korony ve velmi dobré shodě se záznamy Kipenheuer Institutu pro sluneční fyziku Freiburg :
http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi- ... lassic=YES

článek Otavského v ŘH 1956/8, str. 169 - 175:
http://www.supra.cz/data/RH/RH-1956-08.pdf

[Cztwerec]

No mě spíše pobavilo tohle:
Přitom jinde je napsáno, že na pobřeží moře, na úbočí mírných kopců a v údolí obklopeném kopci je nejlepší seeing! Zajímavé je, že tady to tvrdí přesně naopak

Já mám opravdu dobrý seeing na placce nějakých 260 m nad mořem, tady u nás ve vidlákově a domnívám se, že je to právě díky laminárnímu proudění na rovině. Vzduch se mi tu vlastně nemá o co lámat. Na druhou stranu vím, že když je vítr ze západu, tak skoro nemá cenu vytahovat přístroje... a třeba v tom údolí v Černošicích je to oehnané kopci a proudění může jít rovně přes Solopisky, nebo od řeky. Záleží na místě.

Je to všechno specifické a pravda je jen tam u dalekohledu nebo pak na fotografiích.

[MilAN]

Bez toho, aby někdo napsal, že 95 % se vyřeší tím, že necháme prostor za čelní stranou zrcadla = celou masu zrcadla neřízeně ofukovat větrem a vyzařovat do prostoru, v kterém to ničemu nevadí.

Otevřeného tubusu bych se při planetárním pozorování bál. Nějaká stěna musí chránit optickou cestu před teplým vzduchem z pozorovatele. Leda snad by foukal vítr správným směrem.

Ale já jsem psal úplně něco jiného. . Většinu tepla lze vyzářit do prostoru za zrcadlem, ne do optické cesty. pokud zadekluji ze zadu a z boku, musí jít teplo do optické cesty, a to jí elimuiji bez jakékoliv regulace a elektroniky a ventilace

[Marwingarden]

Ahoj,
O víkendu jsem pozoroval planety (saturn, jupiter) přes ts photoline 60/360 a přes celestron sc5” oběma s okuláry morpheus. A s ts 60/360 byly vidět detaily více než s sct5”. Přiřazuji to špatnému seeingu. Ale moje myšletka je spíš taková jestli by detaily nebyly vidět lépe v sct8” lépe než v sct5”. Bude větší průměr a tím i menší zvětšení a vliv seeingu na výsledný obraz.
Je moje myšlenka správná? Nebo se raději ubírat jinou cestou? Třeba ed 100 a více?

Díky marwin

[MilAN]

Napiš také, jaké zvětšení jsi používal a co z detailů jsi viděl

[Marwingarden]

Pozoroval jsem 80x s ts60 a 75x s sct5”.
Detaily s ts60 byly vidět 2 pásy bouře uprostřed i se znatelnou červenou skvrnou a ztmavení v horní a dolní třetině.