Planetární speciál

[Psion]

Samozřejmě je potřeba toto brát jako vývoj astronomické osobnosti, ještě bych ho na hranici nestavěl . Já jsem začínal zrcadlem a končil jsem se 400 mm dobsonem. Pak jsem přešel na APO refraktory a skončil u dlouhých achromátů. Nyní chápu, že jediná správná cesta je Zerochromat a 150 mm binokulár

[Artaban]

Samozřejmě je potřeba toto brát jako vývoj astronomické osobnosti, ještě bych ho na hranici nestavěl

Určitě a je to dobře. Jedině když má člověk více zkušeností, tak může dělat dobré hodnocení.

Nyní chápu, že jediná správná cesta je Zerochromat a 150 mm binokulár

Já ti věřím a nějakou dobu to bude platit
Nedá se říct, jaký dalekohled je nejlepší, ale nejhorší je ten, s kterým z nějakého důvodu vůbec nechcem pozorovat .

[Yarkho]

Zostáva veriť, že Neil English nezačne s fotografiou planét. Lebo inak...

[Artaban]

A čemu by to vadilo?

[Yarkho]

Nevadilo, len by sme pre zmenu čítali o Schmidt-Cassegrainoch

[Psion]

Newton je samozřejmě na planety opticky lepší (na ose) a má nulovou chromatická aberaci (narozdíl od SCT), ale 12” newton není nic na EQ montáži praktického a musí být i přizpůsobený pro astrofoto (vytažení ohniska pro techniku).

[Cztwerec]

Já když jsem teď kupoval EDGE 11" tak jsem si říkal, že je vlastně všechno špatně. Zástin, několikanásobný odraz, ke všemu korektor, barlow, barevná vada, uzavřený design (náročnost na seeing a teplotu)... a nakonec jsem seznal, že za celou dobu co jsem vlastnil 12" newtony jsem nic podobného jako s SCT ani v rozlišení nevyfotil. Na druhou stranu, ten obraz z Newtona je na ose fantastický. A ani bych nezatracoval refraktory na focení planet. Já vím, že tady je to zamítnuto jako blbost. Ale já si to nemyslím. Budu to zkoušet i s refrákem.

[Psion]

Refraktor blbost není, ale musí to být high-tech to znamená Strehl alespoň 0.95, triplet s dokonalou korekcí chromatické aberace, nejlépe RC index kolem 0.5 a průměr alespoň 150 mm.

[Cztwerec]

Tak to jsi mě uklidnil Mimochodem jak posouvá RC index použití různých skel v refraktoru?

[Psion]

Samořejme použití skel je zcela zásadní pro minimalizaci chromatické aberace a sferochromatismu, pak rozhoduje průměr optiky a světelnost. Triplet kombinace 2 skel + FPL-53 (a podobné) F7 je základ, samozřejmě lze udělat kvalitně i doublet s Caf2 F8 apod. V minimální chromatické aberaci vyniká především Takahashi a LZOS, ale i další výrobci jako CFF, TEC série FL, Zeiss APQ, AstroPhysics apod. Je to celkem složitá problematika, rozhoduje optický design a dokonalé provedení (výroba). Doplním, že vrcholem je pak kombinace dvou ED skel např. FPL-53 a jednoho jiného skla nebo optický systém Petzval.

[Artaban]

I refrákem jdou jistě dělat pěkný snímky, ale myslím že budou spíš průměrné v porovnání třeba s SCT 14". http://alpo-j.sakura.ne.jp/kk15/j150409a1.jpg
Třeba tady APM 254mm http://alpo-j.sakura.ne.jp/kk15/j150409e1.jpg a jistě by to není max co by to dokázalo, ale do špičky to má i tak hodně daleko.
Nebo http://alpo-j.sakura.ne.jp/kk15/j150503e1.jpg
Na vizuál to musí být ale paráda.

[g]

SC apod. mají krátkou stavební délku. Světlo prochází sice tubusem 3x, ale vzhledem k rychlosti světla a složení jednotlivých snímků ve foto zpracování se eliminuje nestabilita prostředí tubusu. Síla průměru pak udělá své. Na vizuál se však nestabilita prostředí včetně trojího průchodu systémem s důrazem na kvalitu ploch i odrazné vrstvy a centrální stínění ca 35-45% podepíše na horším vizuálním podání. Průchod světla newtonem je stavebně delší a náročnější z důvodu světelnosti na zaostření i montáž. Pro vizuál však dobré, světlo prochází systémem 2x, průměrná kvalita optiky je obvykle vyšší než u katadioptrů, centrální stínění do 25% snesitelné. Refraktorem prochází světlo 1x nejdelší stavební délkou s výhodou uzavřeného systému a nevýhodou značných nároků na montáž. Rozdíl mezi 14" a 10" bude u foto jednoznačně na straně průměru. Ovšem to je jen můj odhad, nemám s focením žádné zkušenosti, jen rád sleduji výsledky např. zde na AF.
Pro vizuál však dobrý refraktor poskytuje nádherné obrazy. A ač větší newton může přinést v dobrém seeingu více podrobnosti, obvykle mne nenadchne tolik, jako vysoce ostrý a kontrastní obraz menšího ED/APO. U dvojhvězd je ten rozdíl ještě mnohem znatelnější. Na široká pole je ED/APO bino 2x100mm nebo 2x120mm neprosto uchvacující! (Bino nástavec mi nepřinesl nadšení, ale měl jsem jej dávno s ED120 od TS, který patří dnes mezi ty s horší pověstí. Obraz po přivření jednoho oka znatelně nesl zákal/rozptyl a pokles hranové ostrosti a to jsem neměl barlow- napřímo bez hranolu).

[Artaban]

Rád souhlasím.
Binohlava by měla být co nejkvalitnější. Jsem zvědavej až budu mít možnost porovnat novou od Baader s Lacertou. Lacertu považuju za velice kvalitní s ohledem na cenu. Docela doufám, že jí Baader překoná, protože by byla šance na ještě lepší obraz. Když přivřu jedno oko, tak v binu vídím stejně, nebo možná i trochu méně detailů, než bez bina. Ovšem stereo pohled je naopak o level jinde, než bez bina. Přínos binohlavy je docela hodně velký.
Je tu ale hodně faktorů, které platí pro R 172 a u jiných dalekohledů to bude trochu jinak.
Může být jiné množství světla a optika nebude stejná. Mému achromátu sedí hranol od Baader a násobič 1,7x. Ikdyž mám binohlavu třetí rok, tak teprve zjišťuju její výhody a možnosti. Je to tím, že planety jsou nízko a Mars pozoruju pořádně teprve pár týdnů. Jako hlavní v případě Marsu vidím obrovský rozdíl v kontrastu bino vs bez bina. Bez bina jsou podrobnosti přesvětlené a člověk se musí víc snažit je vidět. S binem to je úplně jiný pohled. Albeda jsou mnohem tmavší. Ve zvětšení 175x a 210x v dobrých podmínkách jsou až tmavě šedá. Ve zvětšení 285x a 320x jen nepatrně světlejší, ale stále dost tmavá na pohodlné pozorování a světlé oblasti bez albed už dostávají tak trochu okrovou barvu. Už nejsou tak světlé a dájí se tak v nich tušit jemné podrobnosti. Takové šikovné množsví světla a myslím, že to bude jako asi v Newtonu 200mm s binohlavou.

[Psion]

Pozorování a focení planet jsou dvě naprosto odlišné věci a v zásadě rozhoduje průměr zrcadla. Dynamiku obrazu, kontrast a pod. lze dohnat obrovským počtem snímků a matematických zpracováním obrazu, což u oka nelze. Když jsem pozoroval Jupiter v TEC 140ED a následně v SCT 200 mm ACF, tak byl v refraktoru obraz lepší, nicméně jakmile jsem Jupiter vyfotil a zpracoval z obou dalekohledů, tak byl rozdíl ve prospěch zrcadla naprosto viditelný. Pravda, TEC 140 má RC index kolem 1.0, což je na focení planet moc. Věřím, že obraz z 180-200 mm velmi kvalitního refraktoru bude výborný, ale 12” nebo 14” SCT to stejně s přehledem porazí za dobrého seeingu. Cenový rozdíl nemusím zdůrazňovat. Pěkný dalekohled na focení planet bude třeba Takahashi 130 TOA se skly FLP53-BLS7-FPL53, kde jsem spočítal RC index kolem 0.4. Takahashi FC100DL F9 (doublet s CaF2) má RC index cca 0.7 to je už lepší než TEC, ale stále to není ono. Pro zajímavost RC indexy 11” SCT kolem 0.6, Strehl 0.96-0.98.

[MayJ]

Hoši, když by jste pořizovali newton jako planetární speciál jaký by jste pořídili?
250, 300...? A Orion Optics????jiný?
Díky