Planetární speciál
- Psion
- Příspěvky: 11563
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
Re: Planetární speciál
Ono je to o seeingu, jak všichni víme, takže když jsme pozorovali Jupiter s parádními detaily v 16" Meade SCT, tak o týden později bychom viděli maximálně hlavní pás, to by bylo vše. Když máš málo místa, je výhodné použít kvalitní binokulár, který zvýrazní detaily a je tam dostatek světla a přitom je odolnější v horším seeingu.
Re: Planetární speciál
To je situace to to . U těch trochu větších průměrů řekněme 150mm a více bych asi tak moc netlačil na rozlišení. Světla začíná být dost a spíš bude problém seeing a u velkých průměrů navíc temperace.
U těch menších průměrů pod 150mm bych se ale naopak nevzdával co největšího rozlišení. Už to nejsou moc velké dalekohledy a každý výkon k dobru, se ještě hodně počítá. Menší průměr má možná klidnější a tím pádem hezčí obraz, ale když seeing klapne, tak se rychle začne lámat chleba. Tohle zná každý, kdo planety pozoruje často. Co platný, že je klidný obraz za opravdu dobrého seeingu a už není kam sáhnout.
Mnoho lidí pozoruje Mars celkem malým zvětšením. Důvodů je několik. Menší dalekohled, nebo naopak velký dalekohled, ale obraz není dobrý díky nestíhání temperace, ale třeba i dalším okolnostem.
Myslím zvětšení asi 250x a menší.
Přitom Mars to velké zvětšení celkem často potřebuje a velkým zvětšení Mars začíná vypadat jako planeta a né nějaká kulička s tmavým flíčkem v zorném poli.
Tolik krátký úvod a teď konečně můj typ, http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... 62812.html nebo prostě něco podobného včetně nového Istar super AP0 140.
U těch menších průměrů pod 150mm bych se ale naopak nevzdával co největšího rozlišení. Už to nejsou moc velké dalekohledy a každý výkon k dobru, se ještě hodně počítá. Menší průměr má možná klidnější a tím pádem hezčí obraz, ale když seeing klapne, tak se rychle začne lámat chleba. Tohle zná každý, kdo planety pozoruje často. Co platný, že je klidný obraz za opravdu dobrého seeingu a už není kam sáhnout.
Mnoho lidí pozoruje Mars celkem malým zvětšením. Důvodů je několik. Menší dalekohled, nebo naopak velký dalekohled, ale obraz není dobrý díky nestíhání temperace, ale třeba i dalším okolnostem.
Myslím zvětšení asi 250x a menší.
Přitom Mars to velké zvětšení celkem často potřebuje a velkým zvětšení Mars začíná vypadat jako planeta a né nějaká kulička s tmavým flíčkem v zorném poli.
Tolik krátký úvod a teď konečně můj typ, http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... 62812.html nebo prostě něco podobného včetně nového Istar super AP0 140.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Re: Planetární speciál
Jak píše Pepa, je to o seeingu a když to přijde je úplně jedno jaký dalekohled máte. Tolik z vlastní zkušenosti.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Re: Planetární speciál
Jo, jen v ten vzácný okamžik nesmí být zbytečně malý
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
optimální systém pro největší planety
Zdravím,
nedávno jsem začal s pozorováním a aktuálně jsem majitelem systému Newton (SW 8" 200/1200) na Dobsonově azimutální montáži a i při maximálním použitelném zvětšení a nejlepším možném seeingu - tj. 230-300x - mi základní planety (Jupitern-Saturn-Mars) připadají malé, o Uranu a Neptunu ani nemluvím.
Vzhledem k tomu, že pozoruji ze zahrady a dalekohled přenáším cca 10 metrů z netemperované garáže, koketuji s dvojnásobným výkonem na stejném systému (400/1500-1600mm). Na dobsonově montáži mi vzhledem k mé výšce vyhovuje praktičnost a stabilita. Na Deep-Sky se zaměřovat neplánuji.
Včera jsem na hradecké hvězdárně dostal tip na systém Cassegrain, který je na planety údajně lepší díky svému rozlišení. Světelnost planet údajně kompenzuje horší světelnost tohoto systému. Newton se prý hodí spíše na DeepSky.
Co si o tom myslí uživatelé těchto systémů a jaké parametry by musel takový dalekohled mít, aby se vyrovnal Newtonu se 400mm zrcadlem?
Díky za ohleduplné reakce.
nedávno jsem začal s pozorováním a aktuálně jsem majitelem systému Newton (SW 8" 200/1200) na Dobsonově azimutální montáži a i při maximálním použitelném zvětšení a nejlepším možném seeingu - tj. 230-300x - mi základní planety (Jupitern-Saturn-Mars) připadají malé, o Uranu a Neptunu ani nemluvím.
Vzhledem k tomu, že pozoruji ze zahrady a dalekohled přenáším cca 10 metrů z netemperované garáže, koketuji s dvojnásobným výkonem na stejném systému (400/1500-1600mm). Na dobsonově montáži mi vzhledem k mé výšce vyhovuje praktičnost a stabilita. Na Deep-Sky se zaměřovat neplánuji.
Včera jsem na hradecké hvězdárně dostal tip na systém Cassegrain, který je na planety údajně lepší díky svému rozlišení. Světelnost planet údajně kompenzuje horší světelnost tohoto systému. Newton se prý hodí spíše na DeepSky.
Co si o tom myslí uživatelé těchto systémů a jaké parametry by musel takový dalekohled mít, aby se vyrovnal Newtonu se 400mm zrcadlem?
Díky za ohleduplné reakce.
Naposledy upravil(a) Kartsy dne 29. 09. 2022, 14:04, celkem upraveno 3 x.
Re: optimální systém pro největší planety
Přesunuto ze sekce Sluneční soustava
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby
Astrofotky
Astrofotky
- Stanislavxyz
- Příspěvky: 877
- Registrován: 24. 10. 2012, 19:10
Re: optimální systém pro největší planety
Hm, tak to bude (možná) dlooouhá diskuse...
A vlastně ani nevím, zdali se jí chci účastnit, protože myslím, že ani po sto stránkách nedojdeme k jednoznačnému závěru.
Přesto mi to nedá, abych se nezeptal, jestli rádcové z hradecké hvězdárny uvedly nějaký argument, proč by měl mít Cassegrain lepší rozlišení než jiný systém? A pokud se bavíme o vizuálním užití, neřešme už prosím světelnost přístroje, je to nesmysl. Myslel jsem také, že tato klišé, typu "Newton je jen na DSO" už konečně opustíme.
A vlastně ani nevím, zdali se jí chci účastnit, protože myslím, že ani po sto stránkách nedojdeme k jednoznačnému závěru.
Přesto mi to nedá, abych se nezeptal, jestli rádcové z hradecké hvězdárny uvedly nějaký argument, proč by měl mít Cassegrain lepší rozlišení než jiný systém? A pokud se bavíme o vizuálním užití, neřešme už prosím světelnost přístroje, je to nesmysl. Myslel jsem také, že tato klišé, typu "Newton je jen na DSO" už konečně opustíme.
Vas rotundum/Lynx hic potat/Hic est carrus/Palum motat!
Re: optimální systém pro největší planety
Díky za schovívavost a doplňující dotaz - pokud si mlhavě vzpomínám, lepší rozlišení pramenilo z vícečetného odrazu světelného paprsku u systému Caasegrain (oproti Newtonu) a z něho plynoucí větší přesnosti při technologii výroby dalekohledu
Re: optimální systém pro největší planety
Kartsy: Pozoruješ dalekohledem a né nějákým systémem. Planety jsou prostě malé a to Jupiter a Saturn jsou ještě krásně velký .
Tím, že použiješ až moc velké zvětšení, tak obrazu to spíš jen uškodí. Myslíš, že nikoho ještě nenapadlo použít hodně velké zvětšení?
Tak si to tu čti a koukej jaké se nejčastěji používá zvětšení. Může za to seeing, ale taky je třeba mít dokonale vytemperovaný dalekohled a co je duležité hodně vlastních zkušeností.
Dostal jsi jen všeobecnou radu na Cassegrain a většinou to je trochu jinak.
Velký dalekohled může často mít horší obraz, než menší. Jedním z důvodů je to, že velký dalekohled se často nevytemperuje z celou noc.
Tím, že použiješ až moc velké zvětšení, tak obrazu to spíš jen uškodí. Myslíš, že nikoho ještě nenapadlo použít hodně velké zvětšení?
Tak si to tu čti a koukej jaké se nejčastěji používá zvětšení. Může za to seeing, ale taky je třeba mít dokonale vytemperovaný dalekohled a co je duležité hodně vlastních zkušeností.
Dostal jsi jen všeobecnou radu na Cassegrain a většinou to je trochu jinak.
Velký dalekohled může často mít horší obraz, než menší. Jedním z důvodů je to, že velký dalekohled se často nevytemperuje z celou noc.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Re: optimální systém pro největší planety
Tak vzhledem k tomu, že zvětšení tak 300x je prakticky u nás ani největší použitelné zvětšení, bude v jakémkoliv dalekohledu jak Jupiter, tak ostatní objekty stejně velké, jako máš teď. A Pluto bude ve všech maximálně viditelná tečka jako hvězda. Nic víc. Jen v tvém současném průměru dalekohledu ho asi neuvidíš-na to dává příliš málo světla.
P.S. : pokud ti takto vysvětlili a zdůvodnili výhody Cassegrainu, tak to je úplný nesmysl.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: optimální systém pro největší planety
Barlow nebo Powermate se nezkoušely?
Výhody cassegrainu jsou krátká stavba při dlouhém ohnisku (dlouhé ohnisko se na planety hodí), nevýhodou je užší zorné pole (na planety nevadí).
Pokud má někdo newton 200/1200, tak se stejně dlouhým ohniskem se dělají maksutovy už s 90 mm aperturou, ale ty 200x zvětšení nedosáhou ani omylem. Největší rozumně dostupný je Mak 180/2700, ale 200 mm Newton s 2.5x Powermate ho trumfne (3000 mm ohnisko, větší apertura).
Soupeřit s Newtonem 400 mm by musel zase 400 mm cassegrain, aperturu ničím jiným nedožene.
Spíš než nutně přecházet na cassegrain by stačil k dobsonu kvalitní barlow (např. TeleVue) nebo Powermate (a i pak budou planety pořád malé).
Výhody cassegrainu jsou krátká stavba při dlouhém ohnisku (dlouhé ohnisko se na planety hodí), nevýhodou je užší zorné pole (na planety nevadí).
Pokud má někdo newton 200/1200, tak se stejně dlouhým ohniskem se dělají maksutovy už s 90 mm aperturou, ale ty 200x zvětšení nedosáhou ani omylem. Největší rozumně dostupný je Mak 180/2700, ale 200 mm Newton s 2.5x Powermate ho trumfne (3000 mm ohnisko, větší apertura).
Soupeřit s Newtonem 400 mm by musel zase 400 mm cassegrain, aperturu ničím jiným nedožene.
Spíš než nutně přecházet na cassegrain by stačil k dobsonu kvalitní barlow (např. TeleVue) nebo Powermate (a i pak budou planety pořád malé).
Re: optimální systém pro největší planety
Pokud kolega píše , že používá zvětšení 200-300x, tak nic více nemá stejně cenu. Barlow jev ten okamžik k ničemu, obraz nevylepší a Jupiter nebude větší. A dalekohled je v podstatě na svém maximu.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: optimální systém pro největší planety
Ano, jen za velmi příznivého vzdušného mihotání by šlo jít se zvětšením výš.
Ale velký chvějící se flek dosažený prodloužením ohniska newtonu bude vypadat stejně jako velký chvějící se flek v obřím cassegrainu a na poznání, že planety prostě mrňavé jsou, to stačí. I na prodloužení ohniska pro snímání planety kamerou je to produktivnější, než měnit dalekohled.
Ale velký chvějící se flek dosažený prodloužením ohniska newtonu bude vypadat stejně jako velký chvějící se flek v obřím cassegrainu a na poznání, že planety prostě mrňavé jsou, to stačí. I na prodloužení ohniska pro snímání planety kamerou je to produktivnější, než měnit dalekohled.
Re: optimální systém pro největší planety
Díky za cenné připomínky. Já jen že tady na fóru leckdo (údajně) pozoruje prachové bouře na Marsu apod...tak asi potřebuji něčím více stimulovat fantazii (když dosažení většího zvětšení není reálné)
Re: optimální systém pro největší planety
Proč údajně? Hlavně když je celoplanetární prachová bouře, tak je bohužel vidět snadno a na několik týdnů až měsíců nic jiného na Marsu vidět není.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/