Planetární speciál

[Artaban]

Takové to důkladnější pozorování detailů na planetách je docela zajímavá věc. Po letech pozorování a taky kreslení planet si člověk uvědomí, že to má určité úrovně, jak to člověk dokáže. I tady platí, že všechno nejde hned. Jsou tři planety, na kterých je něco víc vidět. Pro někoho hodně málo objektů, aby ho to dostatečně zaměstnalo. Pro bláznivého planetáře to jsou tři objekty, které mu občas dají zabrat a možná dobře, že nejsou na obloze pořád . Pozorování planet může být posedlost a náročná záležitost. Aby člověk viděl pěkný detaily, tak musí pozorovat co nejčastějí. Jde právě hlavně o seeing. Častým pozorováním máme větší šanci chytit dobrý seeing.
Samotné pozorování detailů se časem člověk většinou naučí. Právě i ten mozek to potřebuje trénovat. Je dobře známo, že většina lidí zprvu nevidí tolik podrobností. Když má už člověk pár let zkušenosti a pak přejde na binohlavu, nebo solidní binokulár, tak často zažije další zlepšení v pozorování. Ani tak nejde o velké množství dalších detailů. Ty lze vidět i jedním okem. Jde hlavně o zlepšení viditelnosti těch detailů. Taky krátké okamžiky zlepšení seeingu se zdají být delší a častejší. Tohle všechno je jistě ovlivněno i tím, jaký má člověk dalekohled. Krom nějakých levných šuntů je většina dalekohledů dobrých na planety. Každému ale nemusí vyhovovat všechny typy. Možností je víc a co se týče průměru objektivu je možností opravdu hodně. Od nějakých 5cm do 50cm a přitom každý má výhody a taky nevýhody. Asi proto se tady řeší planetární ( né speciál) ale prostě dalekohled.

[Achernar]

Ono člověku, pokud spoléhá na své oči a není vybaveny nějakým softwarem, nakonec nic jiného nezbývá. Přesně tak to funguje: oko (tedy mozek skrze oko) sbírá ty krátké momenty a postupně z nich skládá celkový obraz. Jakmile se nějaký detail jasně objeví, mozek už ví, že tam je, a tak ho v tom šumu aktivně hledá. I proto je vždycky snažší vidět něco, o čem vím, že to tam je, Než objevit něco, o čem jsem dosud nevěděl. I proto jsou, řekl bych, obrázky starých pozorovatelů, kteří měli k dispozici mnohem větší přístroje, často pozoruhodně méně podrobné než obrázky pozorovatelů dnešních. Z vlastní zkušenosti vím dobře, že skutečný binokulár v tomhle pomáhá opravdu hodně; je to veliký rozdíl oproti pohledu jedním okem, a dokonce i oproti pohledu binohlavou. Pozorování planet je opravdu disciplína sui generis, protože vyžaduje velkou trpělivost a pečlivost. Krom toho kreslení je podle mého názoru pro pozorovatele planet naprostá nutnost – je to totiž nejlepší prostředek k tomu ty detaily doopravdy vidět a zaznamenat - a to úplně bez ohledu na to, jak pěkná nebo věrná ta kresba nakonec bude. Ta kresba je prostředek, nikoli cíl. Přesněji řečeno prostředkem je vždycky, cílem pro leckoho být nemusí.

[Alnitak]

Ahoj chci se zeptat jaký je rozdíl mezi Ts ed 80/560 a Ts Sd Apo 80/560 photoline , chtěl bych si pořídit jeden z nich , nevím jaký je mezi nimi rozdíl první stojí 605 eur , druhý vyjde na 675 eur .Chtěl bych ho kvůli snadné přenositelnosti na cesty bez auta , primární cíl Slunce přes Herschel hranol , Dvojhvězdy, Planety a Dso na tmavé Obloze. Recenzi jsem neviděl , tak pokud tu je tak se omlouvám. Díky za případné info

[peta62]

Rozdil je ve skle, ten druhy ma FPL53 a lanthan ( Image without chromatic error through "Extra Low Dispersion" FPL53 apo element from Ohara (Japan) and lanthanum glass als second element ), prvni pouze 2 ED cocky ( 2-Element objective with improved color correction and good light sensitivity - glas from Ohara (Japan) ). Ten druhy by mel mit lepe korigovanou brevnou vadu.

[Yarkho]

Pokiaľ si dobre pamätám, FPL-51 vs. FPL-53. Rozdiel v korekcii chromatickej aberácie je (aspoň pre mňa) dosť dramatický a rozhodne sa oplatí priplatiť si za "SD" verziu.

[Alnitak]

Yarkho: díky moc za info ohledně té chromatické aberace , radši si tedy připlatím a půjdu do toho Ts SD až bude skladem

[Yarkho]

Viem, že toto je nekonečná diskusia, ale rád by som sa opýtal skúsenejších, čo si myslia o SW Mak 180mm f/15 (prípadne Celestron) ako "planetárnom špeciále". Najmä voči dubletu TS 125mm f/7,8 a refraktorom podobnej veľkosti.

Čo sa týka priemeru 7" (180mm), v podobnej triede mám 6" a 8" SCT.

[Artaban]

Yarkho : Nevím, jestli zkušenější nemám tyhle dalekohledy doma. Jen jsem měl tu možnost do nich na setkáních párkrát kouknout.
Myslím, že tady je hlavně špatně to, že průměr 180 a 125mm už je rozdíl v průměru objektivu. 180 mm má výhodu ve větší rozlišovací schopnosti a více světla a 125mm zase menší nárok na seeing.
Spíš bude záležet, jak kdo co má radši. SW 180 je prostě větší a není to špatný dalekohled. Kdyby šlo o SW 180 a APO 150mm, tak bych šel do refráku. U SW 180 a TS 125mm, tak tady bych bral oba .

[g]

Pokud máš 8" SCT srovnej sám, jde o individuální záležitost a také o "ducha místa". 8" SCT jsem dlouho používal a také mnoho katadioptrů včetně MAKů (ne 180/2700 - zde jen krátké pohledy, ale měl jsem 6") a dokonce vyhlášeného MAK-NEW Intes 150/1200 Lambda 1/8. Všechny cassegrainy, MAK, Mak-New, Klevcovy či jiné katadioptry 6-8" v mých očích nestačily na průměrného dobsona 6" F/8 a to někdy až rozdílem třídy při pozorování planet (Klevcov a Mak_New ovšem excelovali u dvojhvězd - vyrovnaly se refraktorům). Vadila nejen temperace ca 2-4x delší než u newtona (u Mak a SC možná déle, Klevcov a Cassegrainy o chlup méně), ale také mohutný zástin silně snižující kontrast. Jedinou zářnou výjimkou byl TAK-Mewlon210 člena Beda - tam jsem Venuši NIKDY neviděl lépe, včetně hvězdáren (obraz blízký výborným snímkům).
Pokud hodnotíš 8" SCT lépe než APO125 F/7.8, pak SW MAK 180 určitě přinese zlepšení obrazu. Opakoval bych se uvádění odkazů na seeing, ale přečti si vstupy Sirius_758, který MAK180 srovnával nejspíš s mým prvním ED120. Také bych věnoval pozornost vstupům Sasa3 a jeho testům SW150 F8, špičkovému 200/1200 a 250/1600 i MAK140 od OO.
Nikdy jsem neviděl Měsíc, Mars, Jupiter a Saturn lépe než v APO125/975 či Drbohlav250/1500, OO250/1600 a výběrovému ICS dobsonu 8" (a Galaxy s testem od Dr. Rohra), pokud bych dal z těchto přístrojů některý na první místo díky četnosti, bude to APO125 FPL53+Lanthan doublet.

[Yarkho]

7" Mak ma zaujíma najmä na vizuál, napr. na Jupiter a budúcoročnú opozíciu Marsu. Nie je jednoduché nájsť údaje o centrálnom tienení, tu píšu, že je to 24%, oproti 36%, ktoré je bežné u SCT. Tým sa blíži k hodnotám 18-20% typickým u Newtonov. Je zaujímavé vedieť, že i tak na centrálnom tienení záleží.

Naproti tomu Edge HD SCT mám primárne ako fotografické ďalekohľady, kde zníženie kontrastu je možné kompenzovať v postprocesingu; tiež ako ďalekohľady s väčšou apertúrou na DSO, pričom sa musím zmestiť na balkón. Na vizuál sú príjemné tým, že ľahšie dosahujú väčšie zväčšenie. Môj doteraz najlepší pohľad na Jupiter bol v 11" SCT, kde som videl biele ovály podobne ako v 8" f/12 achromáte v Ondřejovskej centrálnej kopule (i keď tu je rozdiel v pozorovaní 3 roky).

[g]

..hodnotím JEN vizuálně. Ty nejlepší fotky i na našem AF jsou z velkých průměrů a často právě z SCT - dráha paprsků (ač 3x oproti Newtonu 2x) je poměrně krátká díky délce tubusu. Pokud chceš na foto, SCT a zvlášť HD může být díky průměru a světelnosti lepší.
Stínění MAK 180 je určitě cca 33%
viewtopic.php?f=29&t=15313&hilit=MAK180
Vyhledej nebo se dotaž člena AF - Sirius_758


A ještě pár výpočtů, pokud odečteme plochy centrálního stínění, započítáme odraznost vrstev NOVÉHO dalekohledu ~91%, nepočítaje rozptyl korekční desky a větší vinětaci, pak MAK 180 dosáhne v prvním roce svého používání průměru 163,5mm APO refraktoru a na planetách obecně (d primáru mínus d sekundáru) cca 120mm. Na planetách dle výpočtu A.L.P.O. bude mít kontrast 105mm ideálního refraktoru. Výpočty jsem zde už mnohokrát uváděl.
Společně s názorem A.L.P.O. o degradaci odraznosti zrcadel bude mít po dvou letech použití MAK 180 odraznost sotva 84% a tedy dosah na DSO jako 157,1mm ideální refraktor. Pokovení bude potřebovat po cca 10 letech tedy s odrazostí cca 68%, tehdy dosáhne tam, kde končí 141,4mm refraktor - tedy rel. stále lépe než 125/975 APO, ale na dopad odraznosti na kontrast jsem jednoduché vzorce nenašel (ve vzorcích pana Sacek jsem se utopil).
Zvažoval jsem i Tak.Mewlon 210, ale vzpomněl jsem si na jeden rozhovor s členem AF, který říkal, že se často stává, že koupíš i 10 let starý přístroj ležící v plném skladu (to asi dnes nehrozí) - reflexe zrcadla pak již nemá zdaleka takový výkon jako u nového přístroje a může se projevit dlouhodobé uložení primáru v neměnné pozici. Doporučená doba k rozhodnutím o novém pokovení je přibližně právě těch 10-12 let (je jasné, že přístroj uložený v suchu, stabilní teplotě, tmě a zabalen stárne výrazně méně). Poslední ranou je, že nejblíže profesionálně pokovují v Německu a cena se blíží u 8" k 10 tis.Kč, doba dlouhá (Orion Optics provádí levněji, ale nevěřím jim). V DE a našel jsem i HU - provádějí pomocí iontů IBAD, ne jen rozprskem ve vakuové komoře.
Tyhle záležitosti ztráty reflexe (a vliv prachu aj. nečistot v otevřeném systému) mě nakonec odradily od dalšího reflektoru. No, snad se zlepší počasí.
Jak uvádím výše - JEN VIZUÁLNĚ! s foto nemám nejmenší zkušenost. ...a na planety, z výpočtů zřetelně vyplývá, že stárnutí odraznosti plochy zrcadel má nízký dopad na dosah
Zajímavé informace: http://articles.adsabs.harvard.edu//ful ... 5.000.html

[Yarkho]

Pokiaľ je centrálne tienenie zväčšené bafflom na 32%, ako píše SIRIUS_758, tak oproti 6" a 8" SCT tu už nie je čo získať, ani na vizuál, ani na foto. Myslím, že si ma z tejto idey práve vyliečil

[dvader]

Pokud chceš rozlišení, průměr nenahradíš…

[Artaban]

7" Mak ma zaujíma najmä na vizuál, napr. na Jupiter a budúcoročnú opozíciu Marsu.

Co se týče Jupitera, tak ve většině případů bude TS 125 dobře stačit. Seeing na zvětšení 300x a větší je vzácný. Ono i na zvětšení asi 230x je potřeba slušný seeing.
Mars bude mít nějakých 17" což není moc. Pro kvalitní 125mm refrák je to ale dost na pozorování mnoha detailů. To ale nebude trvat dlouho a tak bude třeba hodně pozorovat už před opozicí a po ní taky. Zajímavé pro dalekohledy kolem 120mm to začíná být, když má asi 14". Aby ale bylo vidět víc, než jen velká albeda, je třeba větší dalekohled. TS 125 sice na Marsu může na 2D a možná ještě malinko víc a to pomůže lépe rozeznat tvar velkých albed. Začne ale chybět světlo a to některé detaily nepůjdou pozorovat. 150mm refrák by byl jistě lepší. Ani né tak pro lepší rozlišení, tak velký rozdíl tam zase není, ale právě pro větší množství světla.

[Yarkho]

No práve - tu bude priemer Marsu porovnateľný s priemerom Saturna bez prstencov, kde sa stále dá niečo vypozorovať.

Väčší refraktor sa mi nezmestí na balkón, inak by som tu už nejaký 150mm mal
S TS 125mm to ešte ide: Meridiánový flip môžem spraviť so zasunutým fokusérom, ktorý s 2" príslušenstvom ešte prejde ponad zábradlie; pri pozorovaní už sedím skoro v (zavretých) balkónových dverách.