Výběr triedru

[Zbych]

A pokud na astro na pevném stanovišti triedr 25x100 tak ten je zas příliš malý.

Za mne - nesouhlasím. Tyhle bina přeci na planety nejsou, na otevřené hvědokupy jsou výborné, natož na brouzdání mléčnou dráhou. Mj. kolik se toho ve větších rozměrech prodává? A když už, za jakou cenu?

[Zbych]

Triedr 25x100 pro mě naprosto nesmyslný přístroj. Ale je to jen můj názor - je to věc, kterou nevím jak a na co využít.

Nevím, jako to Milan přesně myslí. Ale pro mne je nesmyslný (obzvlášť v těchto rozměrech) triedr na astronomii jako takový. Už nikdy více akrobatické kreace u triedru a zalomený krk (snad jen komplet držák s lehátkem :-)). Minimum pro pohodlé pozorování je 45° zalomení, začínám se ale spíše přihlánět k ideální variantě 90°. I těch 45° na pohodlné pozorování v nadhlavníku je málo ;).

[ms]

Triedr 25x100 pro mě naprosto nesmyslný přístroj

Súhlas. Malé ZP, nepohodlné pozorovanie, neustále štelovanie prístroja, výšky statívu, hlavy, krku. Viac radosti mi robí kvalitný širokouhlý okulár nasadený na 100 mm refraktor so zenitovým zrkadlom alebo na malý newton.

[vla]

Tazatel evidentně netuší co ho při jeho volbě čeká, poměrně nevhodný triedr na přírodu, kde preferuje zvětšení, které v ruce neudrží tak, aby dobře viděl pozorované detaily, na to už by potřeboval stativ = další zátěž na výlet. Obecně preferuje velká zvětšení, protože čeká, že mu přinesou více detailů. Triedr 25x100 mu ovšem žádné detily nepřinese, Měsíc řekněme, ale s astrodalekohledem nesrovnatelně méně, planety prakticky nulový přínos a to jsou pro začátečníka hlavní objekty, které si užije. Psal jsem o tom v předchozím příspěvku. Pokud se mnou nesouhlasíte napište konkrétně co mu poradíte až bude mít nakoupeno a napíše sem, že čekal jak hezky uvidí Saturnovy prstence, Jupiterovu oblačnost, detaily na Marsu. Jediné co uvidí budou vesměs jemu nic neříkající mlhavé nebarevné obláčky mlhovin, hvězdokup atd. Tz ovšem uvidí i v jiných astrodalekohledech, navíc díky možnosti změny zvětšení lépe než v uvažovaném triedru se zv. 25x. To je přehlídkový triedr pro zkušenějšího astronoma, který ví co od něj může očekávat. Své už jsem napsal, takže nechť si to každý přebere jak chce. :)

[Dansemacabre]

Asi budu za divňáka, ale od doby, co jsem pořídil 25x100 a měl možnost být s ním pod tmavou oblohou, neměl jsem vlastně ani potřebu vytahovat něco jiného. Ale bude to hlavně tím, že mě víc baví stereopohledy do mléčné dráhy a otevřených hvězdokup, než lovení "duchů" nebo dlouhé čekání na seeing u planet. Lámání krku v zenitu se dá vyřešit stativem s možností nastavení polohy "v leže" nebo vhodným lehátkem, ale v první řadě jde vážně o to, co s tím kdo chce pozorovat a co od toho čeká (a taky o to, jestli při těchhle preferencích má nebo nemá peníze na lomený binar).

Na pozorování planet, měsíce a hlavně přírody přes 25x100 bych rovnou zapomněl. Na planetách nic neukáže (na měsíci trochu) a ve dne má takovou barevnou vadu, že je nutné ho clonit na půlku průměru, aby měli např. ptáci alespoň nějaké ostré obrysy. A taky bych nepočítal s taháním 25x100 na výlety: dalekohled má sám o sobě 5,5 kila a k tomu třeba přičíst pořádný stativ. Na výlety beru 8x40 a stačí (jednou jsem si s sebou vzal 15x70 a nikdy víc! I když je nesrovnatelně lehčí než 25x100, stejně se dost pronese a vady obrazu ve dne má podobné jako 25x100 :))

[hamr]

Možná budu taky za divňáka :), ale mě obecně triedry (binokuláry) na astro vůbec nedadchnuly. Je pravda, že jsem neměl úplně ty velké (myslím 100mm), největší jsem měl 70ku. V podstatě mi není jasné na co je užít. Jak je výše zmíněno planety, Měsíc - nula. Objekty DSO - slabota - sotva tušitelné mlhavé flíčky. Takže triedr jsem použil když jsem chtěl najít třeba ve dne Venuši, abych na ní namířil dalekohled nebo za soumraku kometu, která okem nebyla vidět apd..... S končil jsem v podstatě u jednoho triedru Nikon 7x35, který používám hlavně ve dne a pak pro výše uvedené účely pro astro. Je u něj parádní zorné pole 9,3stupně = 163m/1km. Okraje nejsou zdaleka ostré, ale ten vjem širokého pole je pěkný.
Triedr na astro nahradí lépe krátkoohniskový refraktor třeba i s binohlavou. Měl jsem R 120/600 s binohlavou, ale nakonec jsem ho poslal dál taky. Mě tyhle menší zvětšení prostě nic neříkají..........................a taky binohlava už rozkládala světlo na dvě půlky a to není ono. Lepší je koukat mono.......
Tak takový jsem třeba zase já 8-).

[Cztwerec]

Já jsem zatím nadmíru spokojen s KOWOU YF 8x30, radost udělá i na Měsíci kde si opravdu vychutnávám barvy a podání, které jsem neměl v žádném cenově dostupném triedru. Pořád ho testuji s jinými (i dražšími) přístroji a zjišťuji, že za tu cenu možná nic lepšího člověk nekoupí. A po téhle zkušenosti pohled do 25x100 byl pro mě šokem s pocitem, že se dívám přes sklo žlutý malinovky. Mě osobně se do něj dívá špatně.

[MilAN]

Naprostý souhlas s vla i hamrem .
Pro mě není triedr na pozorování, ale na eventuání hledání

[4Brunco]

Ono trieder je fajn ked clovek nema cas na poriadne pozorvanie a pocituje uz nejaky astro "abstak", sup do ruky a pokochat sa a to sa tiez rata. Zatial najviac ma to bavi s Zeissom 10x50W prave koli 7,3° FOV, co je fakt vyborne. Vixen Ascot som este neskusal.

[kmental@centrum.cz]

Nakonec zvolim asi 20x80 je lehci mobilnejsi plus stativ. Myslim ze mezi nima az takovy rozdil vykonu nebude 25x100. Vyuziji i na pozemni vzdálenější cile. Co sem procetl fora tak triedry jsou dobre na deep sky, mlhoviny, mesic, mlecna draha apod. Na planety ale ne. Vcil jen objednat bud25x100 a nebo 20x80. Nasel jsem bud celestron astrobino a nebo t-s tak premyslim, ktera znacka je kvalitnejsi. Ceny jsou tam skoro stejne.

[kmental@centrum.cz]

Na ty vylety mam nakonec vortex diamondback12x50 vaha 880 a pohodicka ostry obraz barvy realne, očekával jsem horsi, ale jsem moc spokojen. Obraz se moc neklepe. Uz sem ho parkrat provětral a rikam spokojenost. A cena vetsi jak u astrobina 20x80 dvojnasobna. Tu 20x80 si postavim nekde na stabilni misto nebo sebou autem i se stativem kdyz budu chtit sledovat neco na vetsi dálku. Docetl jsem se zde ze 25x100 pri sve velikosti uz ma barevne vady atd. Ze vyrobit kvalitni bino v teto velikosti uz jde hure. Prezentovali spise velikost 20x80 jak ostrosti tak kvalitou.

[kmental@centrum.cz]

Dobre lidi rozumite tomu vice nez ja tak dam na vas. Bino vylucuju a poridim si nejaky klasický astrodalekohled. Prohlizim obchody a dám do 10000kc. Libi se mi ty stolni dobsony nebo national geographic max 8kg. Ty velke nemam kde v nasem malem byte umistit. Ty stolni maji prumer zrcadla 130mm, 114,a 90 tak na začátečníka tu 130mm by stcilo na seznameni s vemirem ci ?

[Karell]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1348228546/2097#2097][splithere][/link][splithere_end]

[masan]

Asi budu za divňáka, ale od doby, co jsem pořídil 25x100 a měl možnost být s ním pod tmavou oblohou, neměl jsem vlastně ani potřebu vytahovat něco jiného. Ale bude to hlavně tím, že mě víc baví stereopohledy do mléčné dráhy a otevřených hvězdokup, než lovení "duchů" nebo dlouhé čekání na seeing u planet. Lámání krku v zenitu se dá vyřešit stativem s možností nastavení polohy "v leže" nebo vhodným lehátkem, ale v první řadě jde vážně o to, co s tím kdo chce pozorovat a co od toho čeká (a taky o to, jestli při těchhle preferencích má nebo nemá peníze na lomený binar).

Na pozorování planet, měsíce a hlavně přírody přes 25x100 bych rovnou zapomněl. Na planetách nic neukáže (na měsíci trochu) a ve dne má takovou barevnou vadu, že je nutné ho clonit na půlku průměru, aby měli např. ptáci alespoň nějaké ostré obrysy. A taky bych nepočítal s taháním 25x100 na výlety: dalekohled má sám o sobě 5,5 kila a k tomu třeba přičíst pořádný stativ. Na výlety beru 8x40 a stačí (jednou jsem si s sebou vzal 15x70 a nikdy víc! I když je nesrovnatelně lehčí než 25x100, stejně se dost pronese a vady obrazu ve dne má podobné jako 25x100

absolútny súhlas, ja som dospel k uplne rovnakym záverom.
A tí čo píšu, že nevedia načo veľké bino použiť, tak nech sa ním pozrú na mliečnu dráhu pod tmavou oblohou. Rozdiel oproti monokuláru je asi oko pozerať na film cez 15 palcový notebook s tn displayom a v 3D kine. Proste nádherný priestorový vnem, ako by som bol sám vo vesmire. Zatial čo pohľad do monokuláru, nech má neviem ako kvalitný obraz, je len ako pozerat na dvojrozmernú fotografiu.
A okrem toho pozorovanie obidvoma očami je maximálne pohodné a prirodzené a pre oči ovela menej namáhavé, čo u mňa preváži aj nad "lamanim krku"

[Dansemacabre]

Rozdiel oproti monokuláru je asi oko pozerať na film cez 15 palcový notebook s tn displayom a v 3D kine. Proste nádherný priestorový vnem, ako by som bol sám vo vesmire. Zatial čo pohľad do monokuláru, nech má neviem ako kvalitný obraz, je len ako pozerat na dvojrozmernú fotografiu.

Je ale nutné dodat, že kvalita obrazu ve skymasteru 25x100 je kdekoli jinde než ve středu pole hodně pofidérní (70% obrazu tvoří kometky) a pozorování v zenitu je fakt peklo. 102/500 plus binohlava měla třeba obraz krásně ostrý a kontrastní a pozorování bylo pohodlné, jen toho světla tam šlo strašně málo... Lomený binar je k nezaplacení, velký přímohledý triedr je spíš znouzectnost, když nejsou peníze nazbyt. A nejde jen o pohodlí, ale například i o možnost/nemožnost UHC filtrů (vyjma modelu od TS), které by se k tomuhle binaru vyloženě hodily. Takže jakkoli jsem se svým velkým triedrem spokojený a pozorování mě baví, tyhle nedostatky tam jsou citelné a jestli někdy objevím zachovalý Somet do deseti tisíc, nebudu o výměně přemýšlet ani chvilku :)