Astronomické fórum

Z konstrukčního hlediska tento dalekohled nějak neposoudím, ale rád bych řekl asi toto:

Líbil se mi, stabilita byla v pohodě, manipulace s montáží v pohodě a tuhost mi připadala taky v pohodě.

Měl jsem možnost s ním kouknout na Slunce (BAADER Astro Solar) a viděl jsem granulaci, obraz byl čistý, kontrastní, hezké detaily sl. skvrn.

Při pozorovací noci na Jizerkách2006 jsem s ním viděl M11tku, M57čku, M31čku a M13ku. Všechny objekty byli pěkně vykresleny, úměrně 125mm objektivu.

Opticky je určitě dobrej!!!

Při jakých zvětšeních jste to pozorovali?

V. K.

VK napsal: Při jakých zvětšeních jste to pozorovali?

V. K.

Jéé, Vláďo, to kdybych tušil, už si nepamatuji okuláry .... ale každopádně to bylo od 40násobného do asi 150ti násobného ...

To je zajímavý dalekohled. Taková šroubovice na tubusu, to jsem ještě neviděl. Má to nějaký účel? A výhody?

Moc tomu nerozumím, ale já bych dělal tak dlouhý tubus ze silnějšího plechu a bez výztuh. Přijde mi to jednodušší a už kvůli tomu, že materiál pracuje.

Taky jsem se chtěl zeptat na tu fotokomoru 115/415. Jak se fotokomora dá použít k ustavení montáže?

VK napsal: To Habl: nerozumím dobře výrazu "pozorovací dalekohled". Dalekohled je (podle definice) subjektivní optický přístroj, pomocí kterého vidíme vzdálené předměty pod větším zorným úhlem, než bez dalekohledu. (Podobně je definován i mikroskop, jen místo slova "vzdálené" je "blízké".) Každý dalekohled je tedy pozorovací. Myslel jsi to tak, že dalekohled je určen k pozemnímu pozorování nebo že je určen jen k pozorování, tzn. že se nepočítá s případným fotografováním?

Já žiju v tom, že "pozorovací" se říká třeba mému Hermesu. Funguje i ve dne a nijak nepřevrací - lze pozorovat cokoliv.

MIZ napsal:
Já žiju v tom, že "pozorovací" se říká třeba mému Hermesu. Funguje i ve dne a nijak nepřevrací - lze pozorovat cokoliv.

Označení pozorovací dalekohled se běžně použivá pro pozorovací dalekohed (König) na petřínské hvězdárně v hlavní kopuli, druhý dalekohled se označuje jako fotografický. Nikde jsem nenašel, že musí nepřevracet obraz.

Habl

Když se řekne pozorovací dalekohled, představím si vyhlídkový na rozhledně nebo pro hlídkující vojáky.

Dalekohled - jak už jsem napsal - je subjektivní optický přístroj, se kterým vidíme vzdálené předměty pod větím zorným úhlem, než bez něj. Každý dalekohled je proto vlastně pozorovací.

To, s čím se fotografuje obloha, se jmenuje astrograf.

Označení "pozorovací dalekohled" a "fotografický dalekohled" se sice někde používá, ale vymysleli ho neznalci.

V. K.

Bohužel jsem si to nevymyslel. V řadě knih tento název prošel korekturou. Rovněž jsem našel název u typu Galileova binokuláru - "Galileův pozorovací dalekohled".
Stálo by za to učinit dotaz v Ústavu pro jazyk český?
Habl

VK napsal:
Označení "pozorovací dalekohled" a "fotografický dalekohled" se sice někde používá, ale vymysleli ho neznalci.

Ještě ti tu chybí - co když pozorovací dalekohled slouží zároveň k focení oblohy? ;D
Jak takový přístroj nazýváme? (stav mnoha amatérů u nás - koukají i fotí většinou tímtéž)..

To jsou mi ale diskuze tady na fóru..

Já myslím, že ani ne. Ono totiž těmi korekturami prošlo víc nesmyslů. Např. v knize Bouška, J.: Astronomie jednoduchých prostředků, Praha 1953 se píše, že Galileův dalekohled může zvětšovat nanejvýš 7x. To je evidentní nesmysl. Shodou okolností - to je taková perlička - r. 1990 jsem si vyrobil Galileův dalekohled, který zvětšoval 13x a s ním jsem uskutečnil svoje první zaznamenané astronomické pozorování, dne 28. 4. 1990.

Další věc: málo se ví, že v knize Erhart, V. - Erhart, J.: Amatérské astronomické dalekohledy, SNTL, Praha 1989 jsou celé věty, a dokonce odstavce prachsprostě opsané (nikoli citované, ale opsané) z knihy Klepešta, J.: Fotografický průzkum vesmíru, NČSAV, Praha 1957.

Podobně prošel korekturou "hydrát draselnatý" (místo hydroxid draselný), to je zase v Rolčík, V.: Návod k sestavení zrcadlového dalekohledu, Lid. hvězd. Štefánikova, Praha 1934 - jinak perfektní knížka.

Spíš pomůže si to uvědomit, a až budeš sám něco psát, tak to neopakovat.

V. K.

MaG napsal:
Ještě ti tu chybí - co když pozorovací dalekohled slouží zároveň k focení oblohy? ;D
Jak takový přístroj nazýváme? (stav mnoha amatérů u nás - koukají i fotí většinou tímtéž)..

To jsou mi ale diskuze tady na fóru..

Já myslím, že právě tohle je velmi korektně a seriózně uspořádáno a vysvětleno ve zmiňované knize Klepešta, J.: Fotografický průzkum vesmíru, NČSAV, Praha 1957.

A já si to dovolím ještě trochu rozvést. Kdyby si to lidé lépe uvědomili, tak by, zejména u tzv. začátečníků, zmizela cca polovina zbytečných dotazů tady na fóru. Klesl by taky počet lidí, kteří si pletou světelnost a relativní otvor dalekohledové optické soustavy. Prostě myšlení lidí by bylo odolnější proti některým druhům chyb a zkratů. Je to podobný efekt, jako když nainstaluješ do počítače jiný, stabilnější operační systém.

V. K.

VK napsal: Při jakých zvětšeních jste to pozorovali?

V. K.

Při pozorování se použilo zvětšení 37x, 60x, 93x, 175x a na Epsilonky v Lyře bylo zvětšení 350x.

hora napsal: To je zajímavý dalekohled. Taková šroubovice na tubusu, to jsem ještě neviděl. Má to nějaký účel? A výhody?

Moc tomu nerozumím, ale já bych dělal tak dlouhý tubus ze silnějšího plechu a bez výztuh. Přijde mi to jednodušší a už kvůli tomu, že materiál pracuje.

Taky jsem se chtěl zeptat na tu fotokomoru 115/415. Jak se fotokomora dá použít k ustavení montáže?

Přechodný tubus refraktoru je vyroben ze speciálního vzduchotechnického spiro potrubí. Tloušťka plechu je 0.5mm a fazety mají tak 6x6mm. Tubus je velmi pevný,ale naopak lehký. Vada na kráse je jen ta vnější šroubovice.
Fotokomora je určena k focení na film.Ustavování montáže s fotokomorou bude pomocí polárního hledáčku,případně i driftovou metodou.

Kami napsal: Přechodný tubus refraktoru je vyroben ze speciálního vzduchotechnického spiro potrubí. Tloušťka plechu je 0.5mm a fazety mají tak 6x6mm. Tubus je velmi pevný,ale naopak lehký. Vada na kráse je jen ta vnější šroubovice.
 Fotokomora je určena k focení na film.Ustavování montáže s fotokomorou bude pomocí polárního hledáčku,případně i driftovou metodou.

Když je ten tubus velmi pevný a lehký, proč je přechodný?

Jestli jsem to spávně pochopil, tak v montáži bude jednak fotokomora, jednak tento refraktor. Je to tak?

V. K.

VK napsal:

Když je ten tubus velmi pevný a lehký, proč je přechodný?

Jestli jsem to spávně pochopil, tak v montáži bude jednak fotokomora, jednak tento refraktor. Je to tak?

V. K.

Refraktor bude v budoucnu použit na jiné a stabilní montáži. Samotný tubus bude z AL trubky,přechodové a ustavovací díly budou vyrobeny precizněji. To si žádá finanční investici kolem 10-15tis. na předělání. Teď je to sestaveno v použitelném stavu,s možností rychlého rozdělání a převozu.
Na výše uvedené montáži je teď buď refraktor na vizuální pozorování,nebo fotokomora.