Planety - Kvalita zobrazení newton Skywatcher SW 150P vs refraktor ED80

[mordy]

Ahoj, cca týden zpět jsem fotil planety - Jupiter, Saturn. 24.července pomocí newtonu SW150P (750mm ohnisko) a 30.července pomocí refraktoru SW ED80. Odkaz na fotky níže. V kvalitě snímků je dost velký rozdíl ve prospěch ED80, který si neumím vysvětlit. Máte zkušenosti, které by potvrzovaly, že ED80 má natolik kvalitní optiku, že překoná 2x větší newton? Nebo byste to viděli na souhru okolností, seeing, možné zamlžení optiky apod?

SW150P mám pár let a dobrou fotku planet jsem na něj vlastně ještě nepořídil. Všechno je rozmazané. Loni byly docela dobré podmínky na Mars, Saturn a Jupiter a bylo to trápení. Tak nevím, jestli to je klump nebo je to rukama. ED80 jsem pořídil letos a napoprvé se zadařilo výrazně lépe. Průměr objektivu by měl hrát výrazně ve prospěch newtonu - jak rozlišením, tak lepšími expozičními časy.

Nějaký nápad, na jaké technické potíže se u toho newtona zaměřit? Je to v podstatě nejlevnější newton s parabolickým zrcadlem, co jde koupit, nemůže to zrcadlo být nepřesné nebo nemůžu ho zkroutit, když dotahuju šrouby při kolimaci? Zkušenosti by mi ušetřily pár večerů.

ED80:
https://photos.app.goo.gl/Uz238dQuQ2MoVJRy7
https://photos.app.goo.gl/G59WhVHqfFs9jTQy9

SW150P
https://photos.app.goo.gl/fr8wj9PpeUfhWMwi7
https://photos.app.goo.gl/N1yrin4Cnt46BmqW9

Na fotky je dobré po zobrazení v prohlížeči ještě jednou kliknout. Na poprvé se ukáží roztáhnuté na celou obrazovku a dost rozmazaně, pak se zmenší na původní velikost.

Detaily:
Newton jsem před pozorováním zkolimoval (základní nastavení - srovnat sekundár, aby odrážel paprsek do středu primáru a pak primár, aby odrážel na střed kolimátoru). Ostření jsem prováděl v obou případech přes Bahtinovu masku v SharpCapu - je tam na to nástroj, který by měl umožnit zaostřit naprosto přesně.

Seeing mi přišel podobný. U SW150P bylo jasno, ale byl úplněk a to poměrně blízko planet - v novinách se psalo o konjunkci, osobně mi to po loňském prosinci až tak konjuktivní nepřišlo U ED80 byla velká oblačnost, která šla částečně přes planety, cca 1/3 snímků vyřadila. Měsíc byl v 3/4, takže svítil o něco méně a z podstatně lepšího úhlu (cca 90° od planet).

Epozice:
Na SW150P jsem exponoval Jupiter 2ms/100% gain, Saturn 20ms/100%gain.
Na SW ED80 Jupiter 20ms/50%gain, Saturn 80ms/100%gain.
Čekal jsem, že to bude stát na ED80 za prd, expozice pro Saturn už je dost dlouhá. Rozdíly expozice jsou větší, než by odpovídalo rozdílu světelnosti dalekohledů (f/15 vs f/22.5 by mělo prodloužit expozici 2x, přitom je delší cca 4-5x). Možná to ovlivnil Měsíc. Eponoval jsem cca na polovinu histogramu.

Zbytek zobrazovacího řetězce byl stejný - celkem průměrný barlow GSO 3x, kamera Omegon Veloc 385c. Všechny snímky dělané z videa 4000sn, 20-25% výběr, 1.5x drizzle. Dělal jsem při zpracování testy 10/20/50% a 20% vycházelo nejlépe. Při 50% už byly snímky máznuté, předpokládám rotací, při 10% vylézal šum.

Díky za pomoc.

[MilAN]

A dělal jsi si už test na nějaké hvězdě - tedy vizuálně? Tam se u Newtonu dobře objeví vady zobrazení. Jak dlouho se Newton temperoval před pozorováním ? A to jsi ostřil planety přes Bahtinovu masku?
Jinak si myslím , že zaměňuješ termíny : konjunkce a opozice.
Teď byly v konjunkci s Měsícem - to nic neříká o tom, jak byly blízko nám.

[Psion]

Doplním Milana, že by měl být rozdíl v kvalitě vidět i vizuálně, pokud je něco s Newtonem špatně.

[Cztwerec]

Něco je špatně. Protože ve prospěch 150 mm (i krátkého newtona) by měla být vidět lepší fotografie právě na zrcadle. Nejen kvůli obrazu bez barevné vady, ale i kvůli průměru. Problém může být, nevhodně zvolené ohnisko, seeing, temperace, kolimace, nebo opravdu špatná optika. Co to je, je teď těžké odhalit. Ale SW většinou zrcadla umí.

Test na hvězdě odhalí mnohem víc.

[mordy]

Noviny psaly konjunkce, Jupiter, Saturn a Měsíc byly poměrně blízko sebe. Když jsem fotil, nebylo to nic výrazného, odhadem se objekty přiblížily navzájem na 10-20°. Upřímně jsem po tom nijak nešel a jejich maximální přiblížení nezkoumal. Mě to zajímá jenom z hlediska toho, jestli dokáže Měsíc v úplňku zatopit při focení Jupiteru a Saturnu takovým způsobem jako zatápí u DSO (kde tedy dělá problémy delší dobu). Byla jedna z mála jasných nocí za poslední dobu, nestihl jsem se připravit před východem Měsíce a chtěl jsem využít hezké počasí na planetách.

Odkaz na "konjunkci":
https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... 251652_jgr

Dalekohled byl temperovaný (venku 3 hodiny), fotky jsem dělal cca ve dvě ráno. Zaostřování přes Bahtinovu masku jsem dělal na hvězdu, tuším na Vegu. Ihned po zaostření jsem se přesunul na planety. Bylo dost vlhko, začínala padat rosa. Přemýšlím, jestli se nemohlo orosit sekundární zrcadlo nebo barlow. Hlavní zrcadlo bylo ok.

Milane (a ostatní pánové), co myslíte testem na hvězdě? Jako u testu kolimace mírně rozostřit a zjistit, jak vypadá disk? Nebo vyfotit zaostřenou bodovku? Jediné, co mám s výraznými hvězdami, jsou Plejády focené v primárním ohnisku. Je to mírně hnuté (eq3-2 na 30s bez pointace):
https://photos.app.goo.gl/LumiT16p52FYsezU8

[MilAN]

Ale já nerozporuji, že byla konjunkce, není potřeba sem dávat odkazy. A vím, co to je
A když jsem se ptal, jetli jsi dělat test na hvězdě - vizuálně, tak jsem určitě nemyslet to fotit
Ano, normálně rozostřovat na obě strany a pozorovat výsledný difrakční obrazec. Jak je deformovaný, jsou-li soustředné kroužky, nejsou-li některé výrazně jasné, nezasahuje-lim něco do cesty ( z té fotografie zřejmě ano ) , jak se chová obraz před a za ohniskem , jak prochází obraz hvězdy bodem -ohniskem a co dělá v těsné blízkosti ohniska.

[mordy]

Sice nechápu, co se po mě chce, ale snažím se snažit
Teď už rozumím.

[mordy]

Využil jsem včerejší noc, a zopakoval snímání planet s newtonem 150mm. Výsledky jsou lepší než před týdnem, ale pořád je obraz výrazně měkčí než z ED80. Včera byl nov, takže to vylučuje problémy s osvětlením od Měsíce. Udělal jsem pár snímků z kolimace a ostření dalekohledu. Kdybyste měli čas to posoudit a něco k tomu napsat, předem děkuju.

Odkazy na snímky z ED80 jsou v prvním příspěvku. Po kliknutí na odkaz klikněte prosím ještě jednou na obrázek. Fotky vyjíždí zvětšené na celou obrazovku a jsou hodně rozmazané. Pak se srovnají na měřítko 1:1.
Snímky planet ze včerejška z SW 150P, 2250mm (3xbarlow), 1.5drizzle:
https://photos.app.goo.gl/S3b1BesohjPtq6k6A
https://photos.app.goo.gl/PcpBQpQxVUFETHSP7

Snímky z ostření a kolimace, těsně před focením planet:
Rozostřená hvězda před kolimací:
https://photos.app.goo.gl/YKQgurUcTJh3V1j9A

Po kolimaci - několik snímků mírně rozostřené hvězdy, kontrola kolimace:
https://photos.app.goo.gl/CGms2RfY9uyCUKWw5
https://photos.app.goo.gl/UkPhEmcQsMWZyWqM7
https://photos.app.goo.gl/wigQRTsfoXCj6DtD8

Zaostřená hvězda přes bahtinovu masku :
https://photos.app.goo.gl/WDQXvyTFQfyhPvCj8
Po odkrytí objektivu - přijde mi, že hroty kolem hvězdy jsou poměrně široké, určitě jsem viděl, že z některých dalekohledů lezou mnohem užší. Je to ok? V čem by mohl být případně problém?:
https://photos.app.goo.gl/iq7NbhYtJ6potLNSA

Sharpcap - stav zaostření před snímáním:
https://photos.app.goo.gl/Hx4neQPaLrb1EX7T8

Sharpcap - stav zaostření po konci snímání (cca o 2 hodiny později). Mezitím jsem nedoostřoval. Červené silně nezaostřené výsledky v grafu ignorujte, je to chyba vyhodnocení, kdy algoritmus vypadl z hrotů hvězdy. Správné hodnoty chyby ostření jsou ty výrazně nižší. Vega, na kterou jsem původně ostřil zapadla. Kontrolu jsem prováděl na relativně slabé hvězdě (viz expozice 10s):
https://photos.app.goo.gl/A9TT5pKkbGvL9wWV8

[MilAN]

Už první snímek kolimace ukazuje , že je špatná. Proč všechno to ostatní ?Oko kolimaci posoudí daleko citlivěji než fotka.
Tvar paprsků od pavouka záleží na tloušťce jeho ramen. Silnější ramena = silnější paprsky, ale kratší. U slabšího pavouka to je naopak.
Vyhodnocení Bahtinovy masky v SharpCapu je sice hezké, ale oko to rozliší také a je to hned.

[mordy]

Prosím tě, na co se zaměřit? Provedena základní kolimace laserovým kolimátorem, paprsek jsem pomocí sekundáru nastavil na střed hlavního zrcadla a pak seřídil hlavní zrcadlo tak, aby se paprsek vracel do středového otvoru kolimátoru. Kolimátor jsem před kolimací zkontroloval protočením že ukazuje stále do stejného místa. Problém může být ve vůli kolimátoru ve výtahu, přijde mi, že když budu kolimovat 10x, tak pokaždé bude paprsek podle uchycení ukazovat jinam. Dorážím ho tak, aby to bylo opakovatelné, ale barlow a kamera, které mají taky určitou vůli, asi nejsou souosé s tím, jak byl umístěn kolimátor. Kolimační vlákno (viewtopic.php?f=29&t=9997) si čtu už jako pohádku před spaním.

Potřeboval bych vidět, jak to má správně vypadat. Mně ty kroužky přijdou v rámci možností soustředné a kruhové.

[Psion]

Po kolimaci to není tak hrozné, ale kolimace je jen základ, že to bude ukazovat dobře. Samotná optika může stát úplně za houby. Ideální je udělat testy na hvězdě (Ronchi nebo difrakční obrazec).

[MilAN]

Tak kolimace se dělá tak, aby bylo zajištěno, že tam je kolimátor dobře a bude tak i opři opakovaném testu. A hlavně , kolimuje se dalekohled.Žádný Barlow ani kamera tam nemají v ten okamžik co dělat. Jen okulár a oko.
O kolimaci tu je určitě víc jak 1000příspěvků , není potřeba vymýšlet nic nového. Ale podle toho, co děláš a píšeš. , to nečteš.....

[mordy]

Je to něco něco v dalekohledu. Zbytek řetězce od výtahu dál používám shodný v ED80. Barlow není žádný zázrak, levné GSO 3x, ale v ED80 funguje uspokojivě... jedině, že by paní čočce nefungovala vzájemná chemie s panem Newtonem. Mrknu se podrobněji na ty testy na hvězdě.

Chtěl bych si potvrdit - opravdu se nedokonalá kolimace projevuje tímto způsobem? Tzn. je nutné zkolimovat před planetami dalekohled pintlich včetně difrakčních kruhů v okuláru? Nestačí jenom laser? V kolimačním vlákně několikrát padlo, že na přesnou kolimaci okulárem na hvězdě není seeing každou noc. Měl jsem to spíš za doplněk pro dokonalé snímy než za nutnost a já tady lovím brutální neostrost. Kolimaci mého dalekohledu je potřeba dělat dost často. Ten plechový pavouk, co drží sekundár, není moc stabilní a různě se kroutí. Když po týdnu vyndám dalekohled ven, kolimace na středu hlavního zrcadla letí +/- 5mm. To opravdu kolimujete svoje newtony před každým focením takhle detailně? Upřímně, nemám moc hudební zrak a hudební sluch, abych lovil pocitově harmonii difrakčních kroužků. Bez toho bych se obešel, pokud to je možné.

Dodatečné doplnění: Nemohla by opravdu mít vliv ta barlow věc? Úvaha míří tím směrem, že SW150P má světelnost f/5, kdežto ED80 má světelnost f/7.5. Ten rozdíl světelnosti by měl potlačit nějaké vady, takže by čočka mohla lépe fungovat v ED80. Mám na to zapomenout nebo může to někdo ze zkušenosti potvrdit?

[MilAN]

Tak předně je potřeba zaručit, aby byl kolimátor skolimovaný a aby v OV seděl. Kontrola je na difrakčním obrazu v okuláru. Ale tady na tom snímku je přeci evidentně neskolimovaný obraz, nejsou to soustředné kruhy. Ale hlavně, nejde to dělat fotograficky,-tohle se dělá na oko v okuláru - tam to je daleko více vyhodnotitelné. A taky - nekolimovat s nějakým Barlowem a kamerou . Něco jiného je kolimace dalekohledu, a něco jiného je k tomu seřízení příslušenství.

[Tomáš Grygarčík]

Kolimuji jednou ročně. Nejprve nahrubo laserem, následně přípravkem, který strčím do 2" šachty a uprostřed má cca 1.5mm otvor, abych se koukal co nejvíce v optické ose a seřídím primár, aby mi někam neuhýbal a byl přesně uprostřed zorného pole (průběžně ověřuji laserem). Posledním krokem je vytáhnout dalekohled ven, vytemperovat (nechávám 2 až 3 hodiny) a doladit na hvězdě.

Při focení planet jsem měl v OV vždy velkou vůli mezi jednotlivými komponentami, ale nikdy to neprodukovalo tak rozmazaný obraz (dalekohled 200/1000, Powermate 5×, filtrové kolo a kamera). U mne vždy záleží na seeingu a čistotě vzduchu. Když ke mě v zimě dorazí z Polska a Ostravy smog, nepomůže ani skvělý seeing.