Astronomické fórum

Nedokážu si představit na kolik takové seřízení vyjde a druhá věc. Tolik firem v ČR moc není ( snad jen Meopta )

Na tvém místě bych zkusil ze zdejších členů zdenka nebo astara. Nevím, odkud jsi kupoval , ale že by to v TS měli po tobě dávat dohromady , tomu nevěřím

Milane, to už bylo rozhašený když jsem s tím dělal první snímky.

V TS to bylo kupovaný.

Milane, to barevné rozjetí není kolimací , protože dochází rozkladu světla a to se stane jedině lomem . Podle mne je divný ten menisk . Nemůže to ovlivňovat něco co je v cestě světla, tam dojde jen k ohybu ne rozkladu .
Já zařízení na měření nemám , jen znalosti .
S Honzou jsem to konzultoval . Je jasné , že prodejce se bude kroutit, že si vše kupující způsobil sám . Obzvlášť pokud je to něco co se nedá jen tak jednoduše ukázat , jako třeba křivý výtah .
Honzo , když jsi měl vyndaný menisk , tak ještě jej zkus otočit o 180° , otočit sekundár, přiměřeně zkolimovat a udělat snímek . Pokud to na snímku bude na opačné straně , tak je jasné , že je to v menisku . Řekl bych , že je to nějaký zmetek .

Tak jsem si znovu našel ty snímky. Jak je možné, že by v jednom rohu byly obrazy hvězd dobré a v druhém ne ? Podle mne může být menisk šikmo, nebo nejde optická osa kolmo na menisk. Menisk také nemusí být koncentrický - ale to je tvoje parketa, to dovedeš posoudit ty, co se v kterém případě bude dít. Jen nechápu ten nápad, hrabat se v menisku u nového dalekohledu ( a to jsem velký dobrodruh., co rozebere, co se dá ) Kolimace, to je něco jiného , jsou tam nastavovací prvky a počítá se s tím.

První snímky.
https://photos.google.com/share/AF1QipM ... JEN3lJUUpB
https://photos.google.com/share/AF1QipM ... JEN3lJUUpB

byly focené hned co jsem to koupil. První byla focená NGC 7000 ( jen 4 snímky ) a pak pootočením kamery o 90° a focena M33.

Menisk jsem vyndal až tento týden. Na 100% jsem ho nedal přesně jak byl a když jsem vyfotil M33
https://photos.google.com/share/AF1QipM ... JEN3lJUUpB

tak se kolimace zlepšila ( to podle mého bylo díky preciznější kolimaci ) ale barevná vada je pořád na stejném místě, je jen k jedné straně.

Menisk jsem vycentroval do středu a vůle vymezil samolepící páskou.

Milan, menisk nemůže být koncentrický , musí být achromatický . Koncentrický má značnou barevnou vadu polohy tady cca 0,2 mm. To by to vypadalo jako když se fotí achromátem, velké barevné halo .
Nejsem schpoen vyhodnotit , co by to mohlo být . Zatím jsem se sničím takovým nesetkal, i přesto , že jsem si vyráběl maksutovku 350/1470 , tam jsem měl jiné problémy, slabý menisk jen 9,3 mm.
No pokud nauspěje , tak pak už je jedno o co se pokusí , ne ?

Jo, blbě jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli, že má stejnou tlouštku po celém obvodu, tedy že obě sféry mají společnou osu-jsou souosé

To by pak byl nevycentrovaný z výroby, tedy vadný . I to jsem zkusil propočítat a nic takového se nedělo . Velice patrná deformace byla již při naklonění zadní plochy o 10" = 7 mikronů posun na protilehlém okraji menisku , ale takové významné rozjetí barev nenastalo i při 1/10000 jasu .

A dokážeš spočítat, co to udělá, když je soustava zkolimovaná v tubusu našikmo - tedy že to kouká přes meniskus šikmo (ekvivalent je že nakloníš meniskus). U normálního newtona je to totiž fuk. Pokdu je výtah na tubusu trochu nakřivo, a on to zkolimuje (dožene sekundárem i primárem) tak je celá soustava zkolimovaná, až na ten meniskus.

Tomu by nasvědčovalo i to, že se středu výtahu vidí bok úchytu sekundáru, to by neměl. Pokud by byl chod svazku centrický s meniskem.

Podle mě ta barevná vada vzniká právě tímto. U tohoto dalekohledu je souosost osy primáru s osou tubusu = osou menisku podle mě nutnost.

Jen netuším s jakou přesností to musí být dodržené.

Proměřoval jsem posuvkou vystředění držáku sekundáru v meniusku. držák sekundáru se vkladá do otvoru v menisku s minimální vůlí. Vystředění se dělá středovým šroubem, který roztahuje 3 čepy ( po 120°) které jsou kolmé na menisk a roztažením se zajistí souosost s meniskem.

Vystředěním menisku pomocí lepenky jsem docílil souosost s tubusem. posuvkou jsem na toleranci 0,06 mm měřeno digitální posuvkou.

položení menisku do pouzdra ( misky ) bylo volně bez násilí, krásně si tam sedlo a utažení krycí objímky pomocí 6 šroubků bylo bez násilí, nejdříve zlehka vždy dva proti sobě a pak rozumné utažení, žádné násilí.

Prostě v uložení menisku nemůže být problém.

Nedokážu si vysvětlit, proč vidím víčko kolimačních šroubů sekundáru ve výtahu.

No viz výše, prostě koukáš primárem z úhlu, ne v ose tubusu a to má svůj původ. Tedy jetě jednou:

1) pokud není průsečík osy menisku (= osy klínku = osy tubusu) s povrhem sekundáru (tedy optický střed sekundáru) výškově v ose tubusku výtahu, tak osa výtahu protíná povrch sekundáru mimo tu optikou osu.

2) Pokud v tomto stavu seřídíš sekundár justážními šroubky tak, aby paprsek kolimátoru trefil střed primáru, tak je vše zdánlivě ok, paprsek míří doprostřed sekundáru, jenže ne po ose tubusu.

3) Nyní seřídíš primár, aby se svazek z kolimátoru vracel zpět, odkud vyšel, a v tom okamžiku jsi naklopil primár. A to je podle mě kámen úrazu, soustava kamera, sekundár, primár je sice zkolimovaná, ale kouká tubusem našikmo, prostě na jiné místo oblohy, než kam míří geometrická osa tubusu. U normálního newtona to ničemu nevadí (kromě trochu asymetrické vinětace) Ale u toho MN to podle mě vadit musí, protože v tom okamžiku ej meniskus nakřivo vůči přicházejícímu svazku paprsků.

4) Musíš tedy posunout ve směru osy tubusu klínek sekundáru v díře menisku, až bude svazek z kolimátoru protínat sekunár na jeho ose (zároveň ose menisku). To se hezky řekne, ale blbě udělá, když ten bod nemáš na sekundáru vyznačený. Jedna z možností je upnout celý klínek se sekundárem do čelistí soustruhu, ověřit úchylkoměrem, že moc nešmajdá (že je upnutý rovně, souose s osou rotace), do koníku si dát místo vrtáku nějaký rovný hrot, přijet koníkem k povrchu sekundáru, a v místě kde se ho hrot dotkne si udělat maličkou tečku černou fixou. Takhle to dělám já. Následně tosložit zpět, nejprve napozicovat sekundár proti laseru do správé výšky v ose tubusu, a pak teprve kolimovat primár.

5) Druhá možnost (bez tečky na sekundáru) postupovad s kolimací obráceně, odzadu, od primáru. Musíš vyndat z menisku klínek, do díry si vyrobit místo klínku redukci na laser, a srovnat pomocí laseru primár aby byl svojí osou totožný s osou menisku. Pak už NESMÍŠ na primár ani sahnout, a dalekohled musíš zkolimovat pouze posouváním a naklápěním sekundáru vůči výtahu (což v pohodě na pár pokusů poskun/náklon lze, už jsem takhle také kolimoval).

Poznámka:
Tato metoda funguje i když je výtah na tubusu nakřivo. Dráha od středu sekundáru do výtahu nemusí být vůbec kolmá k optické ose, prostě bude pod takovým úhlem, jak nakřivo je výtah na tubusu (ovšem výtah nesmí být nakřivo stranově, aby osy výtahu a tubus=menisku nebyly mimoosé) když bude nakřivo pouze výškově, tak to nevadí. Pokdu je nakřivo stranově, je nutné ho vypodložit, to se nedokolimuješ nikdy (narozdíl od newtona bez menisku, kde to nevadí, jen to způsobí nesymetrii vinětace)

Martine, ano dokáži. Jde nasimulovat rozcentrování toho menisku posun, náklon ploch . U této soustavy až tak nevadí malý náklon menisku . Je to podobné jako šikmé paprsky vstupující do soustavy . Tam dojde k deformaci obrazu mimoosovými vadami ne barevně . Barevná vada polohy při achromatickém menisku je korigována. Barevná vada velikosti u těchto soustav je zanedbatelná a je dána konstrukcí.
Jak jsem psal v příspěvku výše, náklon jedné plochy jsem počítal a nezjistil nic podobného . Nemůžou se ty barevné chvosty udělat tím , že do cesty paprskům dám nějaký předmět . Jen halo kolem hvězdy bude narušené , jako se to děje na těch držácích u primáru . To co tam je vidět, je vlastně jen posunutí zrcátka a na zobrazení nemůže mít vliv obzvlášť ne na tu barvu.
To posunutí , podle mne, může být způsobeno špatným přichcením zrcátka na ten držák ? Nebo i třeba ta díra v menisru může být šikmá ? Nevím jak by se to dalo zjistit?
Je možné , že se to ani nasimulovat nedá ?

Jenže ten náklon optické osy primáru při byť jen o pár milimetrů nízko nebo vysoko umístěném sekundáru může být i v jednotkách stupňů. Tak velké chyby jsi asi vůbec neuvažoval. Nakloň meniskus o nějakou reálnou hodnotu, 1-2°, co se stane.

Nemuho si pomoct, ale stále se mi nedostává odpovědi na moji otázku v příspěvku #20 :

Jak je možné, že by v jednom rohu byly obrazy hvězd dobré a v druhém ne ? Podle mne může být menisk šikmo, nebo nejde optická osa kolmo na menisk.
Je možné, že moje úvaha je scestná, ale je jiné vysvětlení ?