Astronomické fórum

Dovolím si založit tohle téma a ten kdo bude chtít vidět,tak ten rozdíl uvidí.i když věřím tomu,že se zde najdou tací,kteří ten rozdíl nebudou chtít vidět i kdyby je mlátili po hlavičce od rána do rána. Testováno na Newtonu SW 150/750.
Snímán protilehlý kopec ( 2 km) kolem poledne a protože bylo pod mrakem,tak byl seeing přijatelný.
https://www.youtube.com/watch?v=rXUCaYAi50M
https://www.youtube.com/watch?v=VyKiLE1yaAs
Jen tak pro zajímavost při testování jsem Makem MEADE 150/1800 ,který jinak ukazuje hezky a kontrasně ,až do 2D,ukazoval mnohem horší podrobnosti,než klasický Newton,přičemž jednotlivé jehličky nebyly pozorovány ani náznakem.
Také tímto žádám ty,kteří sem dávají videa ,aby při testování svých miláčků udávali ohnisko a velikost jinak čipu,jinak takový test nemá smysl a má téměř nulovou hodnotu.

Co je newton mt?

Tohle.
https://www.cloudynights.com/articles/c ... cope-r2881

Já ten rozdíl sice vidím, ale taky vidím, rozmatlaný obraz smrku bez jakýchkoliv podrobností na prvním i druhém videu. Jestli je můj poznatek hoden mlácení paličkou od rána do rána, tak si přivstaň a ráno tě čekám. Adresu mám v profilu. Ale vážně měl bych vidět něco jiného, než že obraz v "MT" je kontrastnější, než v běžném newtonu? Proč k tomu zakládat vlákno, když to souvisí s velikostí centrálního stínění a je to obecně známý jev? Možná už mě někdy někdo paličkou od rána .....

Máš kus pravdy,ale pokud jsi zaznamenal v některých okamžicích podrobnosti t.j jednotlivé jehličky,tak máš vyhráno,pokud ne,tak ti nepomůžu,jinak nahrávka je zmršena You Tube a s tím doopravdy nic neudělám,pokud máš zájem mohu ti poslat originální DVD nahrávku.
Jinak neznám lepší odstranění vad způsobené centrálním zastíněním,než to moje řešení,pominu-li Brachyt ,Kutter,jenže tyhle systémy ukazují dobře,jen v určitém pásu ,jsou obtížně kolimovatelné a u větších průměrů se prakticky nepoužívají s ohledem na náročnost výroby,kdežto ten můj systém není žádným průměrem omezován,

Díky, originál není třeba, ten kontrast je i v té bídě vidět vyšší, takže tvé řešení se určitě vyplatí.

Taky dík za objektivitu,jenže úmyslně jsem navodil nahrávku se seeingem, ale budu se opakovat,pominu-li jednoduchost,láci a zhotovení,tak vytvořený obraz svou apochromatičností a rozlišením předčí v kvalitě i ten nejkvalitnější superapochromát při velkém zvětšení.už proto že tato porovnávání Superapochromát versus "MT" jsem mnohokrát absolvoval.

V tom případě ale musí být hodně kvalitní ten mikroskopický objektiv, ne ? Nejlépe apochromatický.

Seeing se dle mé zkušenosti nějakým způsobem přičítá ke kvalitě použité optiky, takže kvalitnější optika + seeing dává lepší obraz než méně kvalitní optika + seeing. Zkoušeno v maďarské pustě za poledne při + 35°c a úplném jasnu. Rozdíl byl poměrně dobře viditelný, v zásadě lépe než porovnáním stejných dalekohledů za nízkého seeingu brzy ráno tamtéž. Jednalo se o Zeiss Diascope 80mm a Kowa Prominar 88mm. I přes mírně větší průměr byla Kowa viditelně lepší. Zeiss na to byl velmi podobně jako Celestron Regal, rozdíl mezi nimi za dne byl minimální a kdo je lepší se střídalo dle konkrétního objektu polohy atd. V noci byl Evidentně lepší Zeiss díky menšímu rozptylu světla v optickém systému. Kowa vyhrávala naprosto vždy.

No tak to je celkem pochopitelné, deformace vlnoplochy způsobená seeinggem se sčítá s poškozením vlnoplochy neideální optikou. Takže pokud to optika nemrší, tak celá povolená tolerance na maxímální odchylku vlnoplochy je "k dispozici" seeingu. Pokud je už samotná optika naho... pardon, na hraně tak pro další poškození vlnoplochy seeingem už tam rezerva není.

Tak několik mikroskopických apochromátů mám,ale z nějakých příčin je kvalita obrazu při porovnávání stejná,co se týče případné bar.vady ,je dobrý si uvědomit,že čočky u MO mají malý průměr a tak případná barevná vada je asi nejspíš skutečně nepatrná,určitě by se dala zjistit ,třeba na nějaké optické lavici.Přičemž cena těchto apochromátů je násobkem běžného achromátu .velký význam přikládám tomu,aby MO byly pokud možno nové a s AR vrstvou,aby kontrast obrazu byl dopilován k možnému maximu.
Z těchto důvodů klidně doporučím tomu kdo by si chtěl tuto konstrukci postavit běžný achromát za "několik stovek",už proto,že se řídím heslem "Neplaťte víc ,než musíte" ,určitě má na výslednou kvalitu obrazu mnohem větší význam i mírný seeing .
To spíš bych doporučoval používat při používání slabších MO (3x ,4x a 5x) používat planachromáty,které oproti běžným achromátů vykreslí dobře i větší obrazové pole ,ten poměr ve stupních je zhruba 40:60 a hvězdy jsou pak i krajích bodové.

Dovolte abych se podělil o včerejší pozorování newtonem mt 150/900. Byli jsme v konojedech pozorovat měsíc. Začli jsme zlehka na zv. 180x kde byl obraz nádherně ostrý a kontrastní. Když jsme se vynadívali trochu jsme tento typ dalekohledu otestovali a přešli na zv. 200x obraz byl stále parádní a tak jsme přitvrdili na 290x. Obraz se sice nepatrně chvěl seeingem, ale detaily, kontrast a ostrost byly stále stejné. Mnohem horší byl silnější vítr, který s dalekohledem docela házel. To nás ale neodradilo a přitvrdili jsme na 400x. S větrem to byl boj, ale obraz stále ostrý plný detailů. A tak jsme ještě přidali na 550x a ono to stále ukazovalo velice slušně. Pak už nezbývalo než přidat na zv. 800x a to jsme bylo překvapení, že i s takovým zv. je obraz stále koukatelný, kontrastní a ostrý. Na větší zv. jsme již neměli okuláry. Vítr to kazil hodně takže na nějaké vykoukánání detailů to nebylo, ale na to že to bylo na úrovni 5,5D byl obraz perfektní. Já osobně jsem byl velice překvapen jaké zvětšení je schopen dalekohled ukázat při stále dobrém obrazu. Bylo to až neuvěřitelné.
Marwin

Co jste tam nacpali? 2,5x Barlow a okulár 2,8mm ?

Byl nějaký dalekohled vedle na porovnání? Měsíc je hodně kontrastní a celkový pohled je zajímavý a dá se použít hodně velké zvětšení. Něco podobného jsem zkoušel refrákem 172mm. Zvětšení kolem 550x a ono to pořád ukazuje docela dobře. Na zkoušku to chce vybrat vhodné detaily.
Např. jamky 1,5km a v její blízkosti trochu menší. něco kolem 1,2km. Na té menší by se 150mm dalekohled už dostal na teoretickou hranici rozlišení, nebo spíš už těsně pod.
Zvětšením asi 800x bys pak měl rozlišit jamku kolem 600m. Už jen podmínky na takové rozlišení musí být suprové.
Druhé porovnání by pak mohlo být na Jupiteru. Je na něm dost možností v podobě málo kontrastních detailů, které špatnou kresbu neodpouští. A zase je třeba mít k porovnání alespoň dva dalekohledy stejného, nebo skoro stejného průměru.
Věřím ale že MT Newton ukazuje pěkně, jinak by se s tím Josef II nezabýval.

Byl použit MO 4x a okulár 4,5mm.