Astronomické fórum

No, klasický Dall-Kirkham je dost kompromis s opravením vad.Jedině nízká světelnost primáru to trochu vylepšuje.To klasický Cassegrain je na tom naprosto jinak.

Je to nejjednodušší Cassegrain na výrobu, ale za cenu kompromisu. Zrcátko sférické primár téměř parabola(elipsoid). Pokud jsem porovnával s klasickým SCT ten DK byl ostřejší, brilantní, kontrastní o velký kus. Pohled na Měsíc byl vždycky perfektní. Pokud myslíš klasický Cassegrain tak je to zřejmě jiné, to tak je. Bude asi lepší. Ale v praxi je ten DK při téhle světelnosti jeden z nejlepších přístrojů na planety se kterým jsem se díval.

¨

Na D-K mi vadí koma na mimoosých hvězdách.
A jen poznámka. Klasický SCT vypadá jinak, než to, co je prodáváno pod tímto názvem. Takže nejde ty dalekohledy takhle porovnávat.Klasický SCT má jinak opravené vady a jinak vypadá jeho pole.

No jasně, ale s tím co se pod názvem SCT prodává se prostě nedá s DK s menší světelností vůbec srovnávat. Ten DK byl prostě lepší. Při použití 27 mm extraflatfield okuláru bylo pole bez komy v okrajích, dokonce jsem udělal takový pokus, když jsem si zkrátil ohnisko a zvýšil světelnost použitím 0,79x TS reduktoru/korektoru na refráky a koma na krajích pole nikde. Obraz stále "plochý" a kontrastní, bez ztráty brilance.

Jediné co mě už pak trochu trápilo byly boční odlesky, prostě ten reduktor byl už moc.

Milan , můžeš definovat ty rozdíly mezi klasickým SCT a tím co se prodává ? Jaké jsou rozdíly v kvalitě pole a jak je definuješ? Porovnání pole je dost zavádějící . Každý typ dalekohledu má svou specifikaci . U některých je průběh spíše lineární a jiných kvadratický , záleží která zbytková vada dominuje (ty 3 typy co se tady zmiňovaly ) ? A ještě záleží na velikosti zobrazeného pole - uhel. Pouze slovně je to nedostatečné - ten je horší a ten lepší . Taky se musejí porovnat typy se stejným prodlužovacím poměrem , jinak je to scestné .
Poznámka :Jsou soustavy SCT které mohou být i aplanatiké anastigmáty s rovným polem (bez korektorů , jen deska + 2 zrcadla).

Nechci mluvit za MilANa, ale protože jsme to tady na AF na různých místech už probírali, tak má určitě na mysli to, že u komerčních SCT všech výrobců je z důvodu praktičnosti nadřazena kompaktnost nad docílením lepší korekce osových ( krátká SCT mají nezanedbatelnou sferochromatickou vadu, o čemž se v praxi moc nemluví.. ) a především mimoosových vad. Pokud by se oddělil sekundár od korekční desky a její vzdálenost by se od primáru zvětšila o min. 40 %, byla by oprava komy podstatně lepší.

Vzhledem k tomu, že dnes oba výrobci SCT používají u běžných rozměrů až na výjimky ( 9,25" Celestron ) stejné světelnosti primárů a stejné koeficienty prodloužení, tak např. klasický SC je se systémem ACF od Meade dobře porovnatelný. Meade je samozřejmě lepší, nicméně zbytkové vady má, včetně astigmatismu, byť malého, zůstalo ale zakřivení pole.

To "astar" :
U té křivosti pole by mne zajímalo, jak je to v tom systému, který zmiňuješ - že existuje dvouzrcadlová soustava se Schmidtovou deskou, bez dalšího korektoru. ACF, pokud vím, má asférickou korekční desku i sekundár ( zůstal sférický primár ).

to Sirius : jo, takhle jsem to přesně myslel. Prodávaný systém není optimalizován na minimum vad, ale na tu kompaktnost. Zbytek dnes řeší ACF tvarem zrcadla, EDGE HD potom vloženým členem, ( původní Meade ani Celestrony nijak ). Jak dalece jsou které vady potom korigovány, bych nechal na povolanějších.

MilAN píše:to Sirius : ........" Prodávaný systém není optimalizován na minimum vad, ale na tu kompaktnost. Zbytek dnes řeší ACF tvarem zrcadla, EDGE HD potom vloženým členem, ( původní Meade ani Celestrony nijak ). Jak dalece jsou které vady potom korigovány, bych nechal na povolanějších.

Je to bohužel tak. Kompaktnost zvítězila . Stačí se ve starých Sky a.Telescope podívat na inzeráty, jak dlouhé byly úplně první SCT od Celestronu. Dle fotek tubusu odhaduji zhruba o polovinu delší. Kdy se to "zlomilo" do dnešní formy se mi nepodařilo vysledovat, ale je to určitě škoda. Oddělení korekční desky od sekundáru a její posunutí, které zmiňuje Sirius, u nás minimálně jeden amatér ( v Brně ?) realizoval s výbornou korekcí komy. (viz příloha).
V r. 2006 matematicky zpracoval a úspěšně prakticky realizoval Dr.Michael König. Srovnání spotdiagramů vychází jednoznačně ve prospěch prodloužené verze. V odkaze vzorečky, grafy ale i fotky z praktické realizace.: http://www.astro-images.de/instruments/ ... ctmod.html

Tu úpravu SCT realizoval Zdenek Řehoř s výborným výsledkem.

Díky za upřesnění, ano měl jsem na mysli pana Řehoře, ale po poradě s panem Alzheimerem jsem si nebyl jistý . Jak se nám představa o krátkých současných tubusech SCT vžila nejlépe dokumentuje fakt, že cca. před 2 roky byl takový C11 upgrade od p. Königa dlouhé měsíce neprodejný. Problém nebyl určitě v ceně, ani kvalitě optiky (výběrová od fi. Baader). Někomu mohou vadit difrakční obrazce od pavouka sekundáru, ale s ohledem na zisk v obrazové kvalitě je to prkotina.

U navrhování optických soustav je to boj délky a kvality . To že komerční CST nejsou dobré , to vím už mnoho let , proto jsem se na to ptal . Při poloze desky těsně před sekundárem a prodlužovacím faktoru 5 ,kulových plochách , tak mimo osové vady nebudou dobré . Zůstane koma a sklenutí . Posunutím deky dopředu , se dá odstranit koma , ale stig. a sklenutí zůstane .

To SIRIUS_758
Tuto soustavu znám taky již mnoho let pod názvem "beckerův" systém. (nevím jak se to správně píše a jestli je to správné pojmenování ? ) Už jsem tady o tom psal .
http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php ... 79#p222479 příspěvek č.6.(přikládám parametry v OSLO) ,
ale koukám, že obrázky jsou v pr..... Tak to vložím znova , porovnání soustav . Obrázek již nemám , tak jsem to musel vytvořit znova.
Odleva :
parabola 200/2000
Cass 200/2000
RCH 200/2000
SCT 200/2000( sekundár na desce)
SCT 200/2000( deka cca 1,7x dál než sekundár)
SCT 200/2000 ( sekundár na desce ,hyperbola sekundár)
Anastigmát 200/2000 ( deka je cca 1,3xf daleko, použití při velkých světelnostech ne 1:10 )