Zakoupil jsem dalekohled z pozůstalosti. Podle fotek to vypadalo na podomácku sestaveného Newtona (v tubusu nebylo osazené zrcadlo), což mi ale nevadilo - původní můj úmysl byl z něj využít jen optiku a sestavit astrograf. Už když jsem se na fotky díval, připadlo mi podivné, že je na něm pointační malokuk nasazený obráceně, ale přičítal jsem to mizerným fotkám a trochu i domnělé neznalosti prodávající (dalekohled po dědečkovi).
Dnes to celé dorazilo - po vybalení jsem ale, trochu překvapeně, zjistil, že to není Newton, ale Nasmyth. Konstrukce je dost robusní a na pohled velmi precizní, okulátorový výtah vypadá na nějakou starší snad Meoptu
, nevím. Optika je zaprášená, ale neporušená, primární zrcadlo má 200mm, sekundární 70mm a ohnisková vzdálenost hrubě odhadnuta na 1200mm - měřeno obyč. pravítkem v kanceláři)- 1.jpg (119.16 KiB) Zobrazeno 2922 x
- 3.jpg (54.43 KiB) Zobrazeno 2922 x
Detail výtahu okuláru a pointačního dalekohledu.
- 2.jpg (170.22 KiB) Zobrazeno 2922 x
Dotaz zní - co s ním dále? Použít samozřejmě jde, prostě se přestaví na astrograf a sekundární zrcadlo se vyhodí, přičemž samo sebou naroste délka celé sestavy. Právě proto teď ale přemýšlím, jestli to není škoda. Možná by se dal využít i takto. Co ale nevím je, jak jsou zkolimované zrcadla. Při prvním pohledu to vypadá dobře, ale jak to ověřit? Tady klasický kolimátor nepomůže
Proto se raději zeptám zkušenějších, co si o tom myslíte a jak případně proměřit celou optickou trasu. To asi vypadá na nějakého optika, který je na to vybavený?
PS: omluvte kvalitu fotek, foceno mobilem....
