peta62 píše: Ale nastesti si skutecne hodnoty Bressera tazatel zjisti u pana Matouska lepe nez zde.
Hlavně když ty dobře víš, jak ta velikost díry má na něco vliv. Jen podle toho, co to stále dokola píšeš, vůbec netušíš, na co .. A to i přes to, že ti tu lidi, kteří to mají v malíčku, píší něco jiného, dávají ti semi výpočty .
Pokud chceš nějak tu debatu rozumně ukončit, napiš, čím se pro tebe jako uživatele liší ty dva stejné systémy, z nichž jeden má díru 25 a druhý 65 mm a proč je ta která díra a v čem lepší . Jinak je to jen takové blekotání o ničem a tazatel se od tebe vlastně nic nedozvěděl.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
astar píše:... Musely by se znát veškeré parametry soustavy, rádiusy , vzdálenosti, průměry. Pokud to výrobce neuvede, je to jen na úrovni odhadů .Případně rozebrání a změření
....
To jsou ty udaje, o nichz jsem psal. Bud ty a nebo jejich dusledky. Systemy se nelisi jen vystupnim otvorem.
Jinak se odmitam bavit s lidmi, kteri urazeji. Tedy pokud to blekotani nahodou nebyla sebekritika.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
Tohle je rozměrové schema Celestronu MAK 127. Rozmšr nevinětovaného pole vychází jen na ose., pole bez paracitního světla má průměr 35 mm. A to jseou zhruba meze , v kterých se může výrobce pohybovat. Pokud budu chtím maximální nevinětované pole bez parazitních paprsků, jsem někde na průměru 15 mm. Je to čistá geometrie, kde výrobce nemá moc volnosti.
a jakou to má relevanci s Mak-Cass? Primárně se hovořilo přeci o šířce pole a konstrukčním omezení. Cíl byl pozorování z balkónu, tedy ve světelně znečištěném místě. Tohle není dalekohled na balkón a většina uživatelů používá návlek. Newton trpí parazitním osvětlením také, ale výrazně méně než katadioptry. Navíc výše máš k Makům přesné zdůvodnění.
Editováno, AF asi není závodní dráha mít nejvíce rad a příspěvků. Doporučuji smazat, udělám to pak také.
g : Relevanci vidim v tom, ze jako se u tohoto Dobsona dava kryt z plachty nebo neceho jineho, tak stejne se u Maku da dat rosnice ( treba ten iOptron z vyse zminene recense ji ma jiz z vyroby ), ktera omezi parazitni osvetleni. Posledni dotaz byl na Bresser. Zatim tady o nem nikdo nedal nic konkretniho, tak nevim proc se tak odsuzuje. Nevidim zadne presne zduvodneni vyse, zato vidim nepravdy ze ma stejnou optiku jako SW. Druha vec je, ze je na kazdem, co je pro nej podstatne vice, co mene, a podle toho se rozhodnout. Konec koncu bude to on, kdo bude dalekohled pouzivat. Ja za sebe mam rad, kdyz vidim siroke pole a pro visualni pozorovani mi vinetace do urcite miry vadi mene, nez kdyby bylo pole uzsi. Chapu ze nekdo to ma zcela obracene.
Edit : Jeste jsem zapomnel napsat, ze jde take o zpusob pouziti dalekohledu. Pod tmavou oblohou nepotrebuji upravovat nic a oba dalekohledy vyhovuji, ale to na balkone neplati, jen k te relevanci.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
MilAN píše:Tohle je rozměrové schema Celestronu MAK 127. Rozmšr nevinětovaného pole vychází jen na ose., pole bez paracitního světla má průměr 35 mm. A to jseou zhruba meze , v kterých se může výrobce pohybovat. Pokud budu chtím maximální nevinětované pole bez parazitních paprsků, jsem někde na průměru 15 mm. Je to čistá geometrie, kde výrobce nemá moc volnosti.
Ten obrázek je ale 150ka a ne 127 ne ? Podle průměru toho zrcadla . Ale to je jedno , bude to stejné jen větší.... ale snad mě to pomohlo .
Chápu teda ,že na vinětaci má největší vliv průměr trubky za sekundárem ( a ten průměr se samozřejmě odvíjí od průměru sekundáru ) viz. obrázek . Výstupní otvor už může být jak velký chce , pokud není menší než průměr vstupního otvoru trubky teda ( tady 26mm ) , pak to nemá na nic vliv.
Ve zkratce čím větší sekundár ,tím je větší ta trubka za ním a podle toho se odvíjí field stop u okulárů které můžu použít . Jestli tady je to 26mm jak na obrázku , tak lze použít okuláry s field stopem 26mm , cokoli nad bude vinětovat ( samozřejmě že to nemusí jít do nějakého průměru vizuálně vidět ,ale bude )
Druhá věc je že čím větší sekundár ( větší trubka a větší field stop u okulárů - tím menší zvětšení lze dosáhnout ) tím větší stínění a menší kontrast.
Je to tak ?
Přílohy
309083132_schemamak127celestron.jpg.aa07a348849a4654a247fddc7a2edc85.jpg (61.67 KiB) Zobrazeno 1959 x
TZK 10x80 ČSSR , D.F 10X80 ( CZ ) , TZK SSSR , SW 102/500, Di-6 , Meopta 6x30 , Berkut 15x50 , AST vz.53, Somet 25x100, Docter 8x30 , Bino home made 150mm , Zeiss 10x50W , Zeiss 7x50 , TS 30x100 ED , PNB 15x110
Měl bych jeden dotaz: Čím se od sebe liší Maksutov ze série Skymax nebo Black diamond od Maka bez žádného takového označení? Je mezi nimi nějaký markantní rozdíl,popř. v čem? Omlouvám se,jestli to tu už někdo psal,ale pročítal jsem různá témata fóra a nic k tomu nenašel.
Vizualista Dobson ES 12" f5, SW Skymax 150/1800 f12, EQ5, rysova AZ-dvojmontáž
-----------------------------
Ten pohled nahoru se nikdy neomrzí!
Black Diamond je prosté označení vzhledu - krémová prášková barva na odlitcích a černý tubus.
Ke SkyMaxu jsem na jednom fóru našel, pokud to dobře chápu, že má snad označovat verzi se SCT závitem.
