Dobson Flex tube 14 a 16

Psion · #16

Měl jsem jenom trochu problém s trackingem, který nebyl úplně přesný, ale vzhledem k tomu, že to byl první pokus, nechci z toho vyvozovat zatím žádné závěry.
Mám ten samý postřech jako řada uživatelů na internetu, podle mě je potřeba skutečně potvrdit Auto Tracking mod na ovladači, pak se to alespoň v PC chovalo korektně. Taky jsem při jednom ustavení zjistil, že ovladač spustil pouze AZ osu, zatímco druhá ALT osa se ani nehnula, pomohla az rekalibrace enkoderů.

Tento týden se to chystám potrápit s následnou recenzí.

Pavebo · #17

K tackingu DobGoTo16'':
- dalekohled ustavuji (respektive mám ustavený) vodováhou do roviny, aby se chudák nemusel trápit zbytečným přepočtem. K orientaci systému používám nastavení na 2 hvězdy, kdy první vybranou nastavím ručně (za asistence enkóderů) a po potvrzení polohy a vybrání druhé hvězdy systém najíží na druhou automaticky. Po přesnějším zcentrování a potvrzení běží tracking. Je jasně, že vlastní pohyb takové hmoty dalekohledu (80kg?) při relativně malé přesnosti pohonu (jeden krok motoru hlavní osy je lehce pod 1'') a současných změnách polohy v obou osách (přepočet z azimutálních na ekvatoreální souřadnice) nemůže být buhví jak plynulý a je trochu zubatý. Tracking má vždy nějaký drift (alespoň u mého dalekohledu), který je různě velký (zřejmě podle kvality ustavení a také aktuální polohy na obloze).
Ale při pozorování okulárem (180x) jsem neměl žádné zásadní problémy jak s najížděním (objekt byl většinou v poli nebo na kraji pole). Pro upřesněnní polohy/vyhledávání je dobré využivat funkci PAE, kdy nepřesně najetý objekt se vycentruje a přes PAE si systém upraví polohu (korekce je provedena asi do 5 stupňů kolem objektu - myslím, že je to uvedeno v návodu).

Pokud používám CDC, tak dalekohled připojím přes ASCOM/Celestron ovladače a v CDC vyhledám objekt na kterém právě dalekohled je a na něj vycentruji. Tím mám sesouhlasen ruční ovladač s planetáriem. Pokud ale fotím a hledám objekty, najíždím na ně přes ruční ovladač, protože se mi zdá, že je to přesnější než CDC (je to asi subjektivní dojem - neřeším).

Zdraví

Pavebo

zafod · #18

Zdravím, 16" Sky Watcher mám už asi 4 měsíce. Přesto že jsem s kvalitou optiky pocitově nadmíru spokojen uvažoval jsem o testu na umělé hvězdě. Zrovna včera jsme o tom v Supře mluvuil s panem Zahájským jestli není lepší si počkat na skvělý seeing, než komplikovaně imitovat umělou hvězdu. Když mi pan Zahájský s úsměvěm sděloval, že takový seeing přijde jednou za život, netušil jsem že to přijde hned večer...měl jsem v plánu pouze vyzkoušet dvojitý polarizák na měsíci a jít spát...seeign se ale po strašně dlouhé době tvářil skvělě a prohlídka měsíce s polarizákem po několika předchozích pokusech bez, kdy mi měsíc málem vypálil díru do oka byl úchvatný....v průběhu noci směrem ke 3. hodině ranní jsem tam ládoval stále kratší ohniska a děkoval osudu, že se mi nepodařilo prodat Vixen NLV 4mm a v naprostém úžasu jsem civěl na Jupiter a na měsíc 450x...test na hvězdě jsem ani nezkusil,protože mě prostě v tu chvíli nezajímal...ve finále jsem ještě zkusil před Vixen 4mm dát Parracor a při zvětšení 517x už to hodně ztratilo na kvalitě, ale pořád to bylo koukatelné...jsem sice úplný laik a vlastně i začátečník, ale myslím že zrcadlo které umí perfektně zobrazit 450x je určitě z těch lepších...

MilAN · #19

Pro takhle velký dalekohled je umělá hvězda pro dobrý test praktiky nepoužitelná. Její vzdálenost by byla tak velká, že se uplatní turbulence vzuchu více, jak obvyklý seeing při pozorování hvězdy. Při bližším umístění hvězdy l¨ze skontrolovat kolimaci a objevit eventuelní zonální vady optiky. Skutečný tvar ale pouze autokolimační metodou. Pokud dalekohled snese tohle zvětšení s kvalitním obrazem, bude odchylka plochy určitě lepší jak la/6 , a přesněnji to amatérsky moc nejde. Foucaultova zkouška vyžaduje velkou praxi.

stana85 · #20

Zdravím, chci se zeptat majitelů dalekohledů Flex tube jestli mají nějaký potah na tubus? Bez něho se musí zrcadla brzo orosit nebo ne?

zafod · #21

...včera se to rosilo fakt hodně primár teda vůbec, ale sekundár jsem ofukoval studeným fénem na prodlužce každých 10 minut...jinak když vyrážím někam na deep-sky jezdím většinou na Javorovou skálu (714 mnm) nebo na Myslivnu na Šumavě (1.040 mnm) kde je taková tma, že zastínění tubusu nehraje roli...na Šumavě se mi to jednou taky začalo hodně rosit, že jsem vodu z hledáčku neutíral ale vylíval, budu rád za radu jak dostat orosení ze sekundáru, když si k němu nemůžu natáhnout prodlužku s fénem...ale jinak si dávám poměrně slušně bez zastínění s Baader OIII řasy v Labuti ze dvorku v Újezdě nad lesy samozřejmě s řasama z Javarové skály s OIII se to nedá vůbec porovnávat...

stana85 · #22

Já jsem o problému rošení mockrát přemýšlel protože flex tube do budoucna taky chci. Jediné co mě napadlo je nějaký látkový potah na tubus a ještě rosnici. Ta mi u 8" newtona pomáhá.

Psion · #23

Já zatím potah na tubus nepoužívám, spíš se musí dát topení na sekundár, ten se stejně zamlží.

Ronchi test na hvězdu jsem u 16" zrcadla zběžně dělal a vypadlo to velmi dobře nijak dál jsem to důkladně neposuzoval, na to se teprve chystám.

zafod · #24

...kombinace zakrytí tubusu + pořádné rosnice a vyhřívání sekundáru asi bude cesta kterou se dám...a tím se vrátím i k původní otázce jestli už jste někdo nějak elegantně a šikovně vyřešil zakrytí u FlexTube...já jsem v začátcích experimentoval jenom provizorně s karimatkou, která selhala...narozdíl od klasických trubkových konstrukcí kde se dá v podstatě cokoli napnout na konstrukci z části kopírující tvar chybějícího tubusu u Flex Tube trubky tvoří rovnostranný trojuhleník takže cokoli napnuté na nich prochází z velké části vnitřkem tubusu...na druhou stranu na rozdíl od trubkové konstrukce která se kompletně rozkládá a skládá u FlexTube by fungovalo i řešení s nějakou elastickou tkaninou, která by mohla být natrvalo (nebo na sucháč) přidělaná k obvodu vršku a spodku tubusu...poraďte prosím začátečníkoci ať nemusím vymýšlet vymyšlené...

michal.b · #25

Mam takovy nesmely dotaz na majitele velkych Flextubu. Vam se rosi primar nejak casteji? Ja jsem u svoji velmi otevrene 250ky zazil zaroseny primar za ty 4 roky co ji mam snad 3x, a to bylo za dosti specifickych povetrnostnich podminek. Kdyz vidim jak vsichni resi rukavy z duvodu zamezeni roseni optiky, tak me to na zaklade mych zkusenosti ponekud zarazi.

zafod · #26

...řeč je především o sekundáru...

MilAN · #27

...řeč je především o sekundáru...Na sekundár nepořebuješ rukáv...

zafod · #28

...a co bys doporučil...

Pavebo · #29

to Psion, Milan:

mám ten samý problém s rosením sekundáru na svém SWDob16''GoTo FlexTube a tak bych velice rád slyšel nějakou dobrou radu od Vás zkušených borců, jak tento problém co nejvíce eliminovat. Dát zmíněné topení na sekundár mě přijde jako docela dost velký zásah do ''laminarity'' proudění vzduchu v optické dráze a myslím, že by to vedlo k turbulenci a zhoršení obrazu (Edit: nemluvě o možné tepelné deformaci sekundáru).
Ale pokud je někde nějaký příklad, že to lze na podobně velkém dalekohledu, dej/dejte vědět.

Zatím řeším problém podobně jako Zafod, fénem a proudem teplého vzduchu-->nějakou chvilku trvá než se zase dá fotit...

Děkuji předem za jakýkoliv podnětný nápad či zkušenost.

Zdraví

Pavebo

Psion · #30

Ideální je tam dát topný pásek (drátek), která bude sekundár temperovat, toho bych se nebál, funguje to u mnoha pozorovatelů. Přece jenom fén je tepelný ráz, což není ideální, ale pro rychlé odrosení se to dá jako záchrana pozorování použít.

Inspirace :

http://www.kendrickastro.com/astro/newtonian.html