Rád bych se podělil o zkušenost s lomeným binarem Zeissem 25x100 a UHC (viz Honzovy čepičky výše).
Využil jsem další skvělé noci a možnosti pozorovat na dokonalé jizerské obloze ve výšce 1080mnm. Bylo sucho, lehký vlažný osvěžující větřík, teplota kolem 14st, průzračno, SQM-L (pesimistické Vicovo) 21.45 MSA s MW v zenitu(!!!).
Nechci popisovat vše, co jsem pozoroval, bylo toho desítky objektů, které skutečně z hor vypadají prostě jinak

ale chci se podělit se zkušeností se zkombinováním obřího binaru s UHC filtry...
Vyzkoušel jsem čepičky na okuláry zeissovského binaru a to tak, že do levé jsem nasadil UHC Lumicon a do pravé UHC-E od Astronomiku. Ačkoliv jsem se obával, co na to můj mozek, naprosto si s tím poradil a dal mi (nám, co jsem pozorovali tuto noc společně) ukázat něčemu, co jsem dosud neviděl.
Velkou měrou se zaloužila obloha. No jen si představte, že vidíte šajnovat všechny hvězdy Střelce a i slabší až k obzoru. Něco, co se i dále od měst nedá prostě vidět.
MW byla prokreslená, s prachovými strukturami v ní, s množstvím detailů jasnějších a méně jasných chomáčů světla hvězd a mlhovin, temnými mlhovinami. Jak se další rameno MW rozdělovalo v čtverci Kefea, to jsem ještě neviděl. Další "chomáče" MW nad Denebem. Uff, zavřu oči a stále vidím tu svítící krásu všude kolem na temné obloze. Tisíce hvězd. Tolik, že jsem se vždy několi vteřin rozhlížel, abych se zorientoval. Člověk zvyklý na stovky hvězd od měst je tím množstvím příjemně zaskočen. Nádherně se hledají DSO, stačí namířit red-dot připevněný na binaru do polohy dle mapky a objekt je v zorném poli 3.6st Zeisse. Díky i nejslabším hvězdám není problém zaměřit cíl. Miluju hory.
Teď vyzdvihnu 5 TOP objektů, ze kterých mi (a nejen mně) padala čelist. Ladin dokonce mluvil o pohledu v planetáriu (i díky 90st ZP Zeisse) a já to můžu jen potvrdit.
1. dáma:
LagunaMozek si vzal z levého oka výsledek z ostrého Lumicon UHC, které již potlačovalo slabé hvězdy, ovšem s nejslabšími viditelnými mlhovinovými útvary a z pravého oka širší UHC-E, kde krásně hvězdy zůstávaly, ovšem i se zvýrazněnými mlhovinami.
Vše spojil do celku, který byl velice příjemný na pohled - spousta hvězd a spousta detailů zářících mlhovin.
Laguna dostala vzezření skutečné černobílé fotografie. I nejslabší okolní vodíkové partie kolem kontrastně bíle zářícího jádra a hlavního oblouku vůči černočernému pozadí svítily v odstínech šedi až do ztracena. Poprvé jsem viděl Lagunu v defacto plné, fotografické velikosti. Vyplňovala obrovský kus 3.6st ZP binaru. Kochal jsem se snad 30 minut a stále jsem hltal nové a nové detaily v podobě světelných nehomogenit a prachových útvarů. Už jen kvůli tomuto stálo dnes pozorovat. To další, ale teprve přišlo!
2. fešácká slečna -
Omegafotografická "labuť" s nejen zářícím zadním obloukem, ale mlhou všude okolo. Ač díky 25násobnému zvětšení malá, naprosto kouzelná. V ZP binaru byla vůči bohatému okolí hvězd jak osamělá zářící labuť na jezeře. Nebeská to krása.
3. majestátný letící orel,
Orlí mlhovinaI Viktor mi potvrdil plný nádherný tvar letícího orla. I bez UHC luxusně patrná, teprve s UHC zářící letící orel. Pokud si jej zmenšíme a odmyslíme Sloupy stvoření, vypadal nějak takto:
http://www.astroscape.nl/foto/nebula/m16%20eagle%20nebula.jpg.
Orel se díval pěkně na stranu, stejně jak jej známe z fotek a jeho obrovská křídla se hnala vesmírným prostorem...
4. semiTOP objekt noci -
"Severní Amerika"Jelikož mi Labuť pěkně letěla k zenitu a limit mého binaru je cca 85st do zenitu (pak vadí hlava stativu), rychle jsem se přesunul na Severní Ameriku (tedy nejprve po Řasách, ale ač krásné, nijak výjimečné. Snad jen, že se vešly i s "pickerignem" do ZP i při 25x). První pohled mě ohromil, další po pár vteřinách doslova poslal na kolena (jinak celý večer jsem u binaru seděl), takže jsem ji pozoroval vkleče jak při modlení (i přes 60st zalomení okulárů už jsem se díval lehce nahoru), opíraje se rukama o hlavu stativu.
Všichni známe dobře jasný "mexický záliv" z našich dalekohledů, ti se světelnými refraktory i celé tělo "Ameriky". To se však nedá srovnat s tím, co na mě svítilo (světlešedivě až bíle) - celé tělo Ameriky, z jedné strany ostře kontrastující do černočerného pozadí, z druhé postupně přecházející do ztracena. Vše tvořeno shluky různě jasných útvarů. Mexický záliv zářil bíle, doslova vystupoval z tmy, plasticky. Očima jsem jezdil po jeho krajích a doslova se nemohl vynadívat na tu dokonalost, nádheru, nejhezčí vesmírné divadlo. 3D efekt byl jedinečný, přede mnou se předvádělo něco, na hony hezčí nejlepších fotek. Něco svítivého ve 3D vůči černi pozadí...
5. TOP objekt večera -
bez UHC Galaxie M31Asi jsem si u "Ameriky" vymodlil ještě jedno překvapení a tím byla honosná, k nám se řítící galaxie M31 s průvodcem M32 (v ZP). Vyplňovala celé 3,6st zorné pole s detaily prachových pásů, zářila nejkontrastněji, co jsem kdy viděl. Dokonalost, lepší jakékoliv fotky. 3D opět.Krásná to noc!