Historické dalekohledy

Beda · Příspěvek #271 od **Beda** » 09. 11. 2020, 22:53

Karel Otavský si v posledním patře své černošické vily zřídil dokonale vybavenou mechanickou a optickou dílnu. Na přilehlé terase používal těžkou paralaktickou montáž vlastní konstrukce s převážně refraktorovým vybavením. Konstrukcí optických přístrojů se zabýval již během války, naplno se do práce pustil po odchodu do invalidního důchodu v roce 1951. Pro lidové hvězdárny vyrobil více než 10 koronografů. K nejznámější konstrukci patřil beze sporu petřínský 165 / 2900 mm koronograf, umístěný od r. 1957 na montáži Zeiss-Königova dvojitého refraktoru. Výborný seeing na petřínském návrší a zdařilou konstrukci teleskopu dokonale využíval Josef Klepešta, jehož snímky tenkrát publikovala nejen Říše hvězd, ale i ve švýcarský Orion. Otavský napsal o zrodu tohoto výkonného teleskopu podrobné pojednání do Říše hvězd č.8 / 1958 ( viz příloha).
Otavský byl také aktivním pozorovatelem a na své terase černošické vily prováděl s 6" refraktorem a filtrem Šolcova typu kvalitní kinematografická pozorování protuberancí. Také jeho soustavná spektroskopická pozorování zelené čáry koróny ( čára Fe XIV, 530,3 nm) z Černošic byla v té době, s ohledem na lokalitu, ojedinělá ! O významu a výsledků jeho prací svědčí fakt, že během Mezinárodního geofyzikálního roku v roce 1957 se Otavského sluneční černošická laboratoř stala odbočkou Astronomického ústavu Akademie věd. [/quote]
Nedávno jsem tu popisoval okolnosti, které vedly ke stavbě známého petřínského koronografu a jeho následné montáži na dvojitém refraktoru Königově. Tento výkonný teleskop vzniknul díky spolupráci a snažení několika významných osobností té doby s vazbou na petřínskou hvězdárnu, či astromii vůbec. Optickou konstrukci navrhnul Dr.Karel Hermann Otavský, 165 mm objektiv a polní čočku vybrousil prof. Gajdůšek, mechanickou stavbu realizoval Karel Mráček. Nejdůležitější jeho součást, úzkopásmový, dvojlomný monochromátor s pološířkou propustnosti 5Ä dodal Výzkumný ústav v Turnově pod vedením Dr. Ivana Šolce. Po osazení koronografu tímto úzkopásmovým filtrem byly protubernce viditelné prakticky vždy, tak, jak je v té době prezentoval B. Lyot z vysokohorské observatoře Pic du Midi v Pyrenejích a z observatoře Arosa ve švýcarských Alpách.
Velký ohlas tehdy vzbudil článek ve švýcarském astročasopisu Orion z r. 1967, ve kterém Josef Klepešta detailně popsal své pozorování velké eruptivní protuberance z 1. dubna 1967 na petřínském koronografu umístěném v nadmořské výšce pouhých 324 m. Článek byl doplněn popisem petřínského koronografu, několika fotografiemi eruptivní protuberance a velmi zdařilou zdařilou kresbou, na které J. Klepešta zachytil jednotlivé vývojové fáze této události.
Ze starého 16 mm filmu se mi podařilo získat několik unikátních záběrů petřínského koronografu z této doby . Za zmínku stojí, že okulárový výtah koronografu byl moderně konstruovaný a podobně jako dnešní typy Crayford, unášel veškeré příslušenství bez vůle. Objektiv, plánkonvexní singlet bylo nutné často zbavovat nečistot, což značně ulehčovalo jeho uložení do pohotovostní objímky s přesným prismatickým vedením.
Můj dík patří všem pánům, kteří se o stavbu, provoz a údržbu tohoto jedinečného přístroje v minulosti zasloužili !

Samuelson · Příspěvek #272 od **Samuelson** » 14. 12. 2020, 18:42

Ahoj, nemáte někdo nějaké bližší informacek dalekohledu Zeiss Karoly Györ 15x60? Mělo by se jednat o dalekohled z první světové války, na internetu jsem našel pouze pár článků v italštině a několik uzavřených aukcí. Na ebay jsem našel 2 kusy, jeden se prodal v dost tragickém stavu za 800kč, druhý, hezký se prodává skoro za 50 000kč.
Zajímá mě hlavně jestli je ta cena tak vysoká kvůli historické hodnotě a nebo jestli by to byl potenciálně dobrý binokuk.

ladis · Příspěvek #273 od **ladis** » 14. 12. 2020, 20:35

Díky Bedo za poutavé nahlédnutí do naší historie. Skvělý text a fotografie. Díky.

Achernar · Příspěvek #274 od **Achernar** » 15. 12. 2020, 08:19

Samuelson píše:Ahoj, nemáte někdo nějaké bližší informacek dalekohledu Zeiss Karoly Györ 15x60? Mělo by se jednat o dalekohled z první světové války, na internetu jsem našel pouze pár článků v italštině .

Píšou tam, že to byl dalekohled vyrobený na zakázku pro cvičení C.K. dělostřelectva v počtu pouhých 250ks, což je odpověď na tu cenu. Dalekohled má mikrometr ve výšce i azimutu pro zaměřování střelby. Krom toho je to bez zenitoveho hranolu, tak na astro dost nepraktická, vzácná a drahá věc. V angl. odkazu na nějakou skončenou aukci byla, vidím, i verse bez mikrometru.

Samuelson · Příspěvek #275 od **Samuelson** » 15. 12. 2020, 10:55

Zajímavý dalekohled. Včera jsem jeden viděl na Facebook bazaru, ze zvědavosti jsem se ptal na cenu a vypadá to, že paní má nejvyšší nabídku 4000,-. Chudák je trošku pomlácený, ale optika vypadala ok. Myslím, že pokud jich bylo vyrobeno opravdu pouze 250, tak to má kupující za hubičku. A díky za odpověď

Beda · Příspěvek #276 od **Beda** » 09. 01. 2021, 19:43

[quote="Beda" 09 lis 2020, 22:53 ] Karel Otavský si ve své černošické vile zřídil dokonale vybavenou mechanickou a optickou dílnu. Na přilehlé terase používal těžkou paralaktickou montáž vlastní konstrukce s převážně refraktorovým vybavením. Konstrukcí optických přístrojů se zabýval již během války, naplno se do práce pustil po odchodu do invalidního důchodu v roce 1951. Pro lidové hvězdárny vyrobil více než 10 koronografů. K nejznámější konstrukci patřil beze sporu petřínský 165 / 2900 mm koronograf, umístěný od r. 1957 na montáži Zeiss-Königova dvojitého refraktoru.
Také jeho soustavná spektroskopická pozorování zelené čáry koróny ( čára Fe XIV, 530,3 nm) z Černošic byla v té době, s ohledem na nadmořskou výšku Černošic 211m, ojedinělá ! O významu a výsledků jeho prací svědčí fakt, že během Mezinárodního geofyzikálního roku v roce 1957 se Otavského sluneční černošická laboratoř stala odbočkou Astronomického ústavu Akademie věd. [/quote]
Spektroskopické observace sluneční korony v té době provozovaly pouze evropské, vysokohorské observatoře v Alpách a na Pic du Midi. Výsledky černošických pozorování Otavského srovnal s vlastními měřeními švýcarský astronom a zakladatel sluneční observatoře na Arosa (2049m) prof. Max Waldmeier z Curychu (*1912 - 2000+) a nalezl překvapivě dobrou shodu mezi Otavského observacemi a jeho vlastními záznamy ve dnech, kdy obě lokality měly jasnou oblohu.
Prof. Max Waldmeier se s prací na koronografu seznámil u francouze Bernarda Lyota na vrcholu pyrenejského masivu Pic du Midi (2877m). Tam také vznikla myšlenka na stavbu vlastního koronografu. Poté, co federální hvězdárna v Curychu zapůjčila k realizaci takového projektu těžkou zeissovu montáž, byla podle konstrukčních pokynů Waldmeiera v r. 1937 započata výroba lyotova koronografu u výrobce teodolitů Kern v Aarau. Objektiv, 12 cm singlet, vybrousil a dodal pan Couder z pařížské observatoře. V průběhu roku 1938 byl koronograf dostavěn a od listopadu s ním Waldmeier prováděl spektroskopická pozorování sluneční korony a protuberancí na Arosa-Tschuggen. Poté, co byl nahrazen větším 20 cm Zeiss teleskopem, byl Kern koronograf demontován a v roce 1980 zachráněn před sešrotováním panem Dr.Thomasem Spahni, bývalým ředitelem hvězdárny v Eschenbergu. U něj byl koronograf s montáží uskladněn až do těchto dnů.
Nyní jej pan Spahni nabízí k předání za symbolickou cenu 1 euro, nebo 1 US $ či 1 CHF jakékoliv organizaci nebo jednotlivci, kteří se smluvně zaváží obnovit buď jeho původní vzhled, nebo uvést do funkčního stavu: http://coronagraph.maillists.ch/index.html
Dr. Thomas Spahni
Florastrasse 44, 8008 Zürich
Email: tsp@lawbiz.ch
https://www.kern-aarau.ch/kern/wissen/k ... arosa.html
Kde a jak asi skončil petřínský 165 mm koronograf ? Kdo to ví, napoví ....