Historické dalekohledy

[Sasa3]

Pro mě byl docela zážitek kouknout se skrz a hlavně na tenhle historický kousek v Dearborn Observatory u Chicaga18.5" objektiv (470mm) pochází z roku 1862 a v době svého vzniku to byl největší refraktor na světě...

Tak jsem si včera udělal výlet do Yerkes Observatory za opravdu největším refraktorem na světě. Ani jsem netušil, že je téměř za humny (2 hodiny jízdy autem). Je potřeba vidět tenhle kousek na vlastní oči, aby si člověk udělal představu, co to je za monstrum. Ani se mi celý nevlezl do zorného pole foťáku (bohužel jenom mobil, tak sem radeji ani nedavam odkaz na větší fotky):

Prumer cocky 40in (102cm), svetelnost f/19. Delka tubusu 19m! Skoda, ze se jim nedalo kouknout.

[Psion]

Jako myslíš 2 hodiny autem ze Říčan? :D

[Honza Ebr (honza42)]

Předpokládám, že Saša je ve Femilabu škoda, že nás to nenapadlo, když jsme tam byli, už jsme se vzhledem ke "krásám" okolí trochu nudili ...

[stana]

Předpokládám, že Saša je ve Femilabu škoda, že nás to nenapadlo, když jsme tam byli, už jsme se vzhledem ke "krásám" okolí trochu nudili ...

Zlaté Česko!
I když Itálie je na tom líp...Má moře i Alpy.. :-[ :D
/Bydlet v UK tak se asi...Whiskey../ 8-)
P.s. Jinak jisté je, že závidím tu zkušenost vidět toho "refra-dinosaura" na vlastní oči..

[Sasa3]

Jo, jsem ve Fermilabu. Uz sem jezdim pres 10 let, ale taky me nikdy nenapadlo, ze je to tak blizko. Az kdyz jsem byl loni v Dearborn observatory, tak me teprve trklo, ze je Yerkes za rohem.

[Psion]

Saša: Co tam děláš za výzkum?

[Artaban]

Sasa3: Zrovna dneska jsem ve vlákně '' Jupiter'' vzpoměl ty starý časy velkých refráků a ty sem dáš rovnou jejich krále Jó je to pěkný a až divně velký a tak nějak nepřístupný dalekohled. Holt největší refrák. Jsme stát s hustou sítí hvezdáren od profesionálních po amatérské, ale velký refraktor a k tomu přístupný tu nemáme. Škoda že tu není taková asi 7m dlouhá roura a v ní 40cm achromát, kterým by se dalo občas kouknout na planety :)

[Jiri_Skalsky]

Artabane,
dokopal jsi mě k tomu, abych se podíval, jak by takový achromat 400/7300 ukazoval.
Achromat z BK7-F2 by měl mezi sečnými vzdálenostmi čar C,F a e-čárou rozdíl okolo 4 mm podél optické osy. Na ohniskové ploše bys dostal obraz hvězdy v tomto spektrálním intervalu /C-F /o průměru 120 mikron, ale myslím, že v případě tak velkého objektivu bys viděl i barvy daleko za hranice tohoto intervalu. S tím by bylo asi velmi obtížné fotit na CCD.
Takže bys musel použít už poměrně úzké filtry, abys chromatickou vadu potlačil.
Určitě bys tady na A-F.cz vyvolal diskusi, jakou barvu má povrch Marsu a ostatních planet.
Kdybys takovou potvoru stavěls doma, potřeboval bys kopuli aspoň o průměru 12-14 metrů.
Tím nechci srážet na kolena přínos velkých refraktorů 19. století astronomii. Naopak, tyto přístroje přinesly základní poznatky pro další bádání ve 20.století. Jenže pro tyto nové výzkumy bylo potřeba víc světla,opravenou barevnou vadu a na tyto požadavky velké čočkové dalekohledy nestačily.
Pokud bys stavěl ekvivalentní Cassegrain 400/7200,jak velkou montáž a kopuli by s potřeboval pro 1600-1800 mm dlouhou trubu + tubus okulárového výtahu?

Snad nevyvolám zase flame mezi refra a refle, ale pokud se tyto dvě skupiny posuzují od větších průměrů - nad 200-250 mm,vycházejí výsledky úplně jinak než u menších apertur - do 120-150 mm.

Zdraví J.S.

[Sasa3]

On to byl snad posledni velky refraktor, ktery Hale budoval (v tomhle pripade zalozil Yerkes, objektiv uz byl vybrouseny Clarkem, stacilo najit jenom nekoho, kdo to zaplati...). Na tehle observatori je pekne videt, ze ta era velkych refraktoru uz byla v te dobe u konce. Ve vedlejsi kopuli maji 24 palcovy Cassegrain (aspon pokud si to pamatuji z vystavky, ted to na netu nemuzu najit), jehoz zrcadla delal Ritchey. Pozdeji pak zacla era velkych reflektoru na Mt Wilson: Hale a Ritchey postavili pro tuhle observator nejprve 60in a pak 100in reflektory (znamy Ritchey-Chretien design). Cele to pak dorazil Hale stavbou 200in na Mt Palomar, tentokrat vsak uz bez Ritcheyho.

Pri prohlidce ma clovek smisene pocity. Ten metrovy refraktor pripomina obrovskeho brontosoura, ktery je pred vyhynutim a hned ve vedlejsi kopuli je prcek, ktery ho za chvili evolucne prevalcuje. Ritcheyho 24 palcovy Cassegrain jsem bohuzel nevidel, ale pres noc se delaji pozorovani pro verejnost prave pres nej. Takze to nekdy casem bude jeste na jeden vylet.

[Sasa3]

Koukam, ze vas to docela zaujalo. Tak tady je pro milovniky starych casu jeste jeden historicky kousek. Timhle mikrometrickym okularovym vytahem Barnard promeroval dvojhvezdy:

---------------------
Pro moderatory: Asi by bylo vhodnejsi presunout tech poslednich par prispevku do nejakeho specialniho vlakna (neco jako Historicke achromaty nebo tam). V tomhle vlakne to asi casem hodne zapadne. Omlouvam se, mel jsem to udelat radeji na zacatku, ale tak nejak to do tehle sekce taky patri.

[Jiri_Skalsky]

Sasa 3,
docela Ti tu Tvou návštěvu závidím. Ale abych nějak ty refraktoristy ukonejšil, já mám slabost pro Fraunhoferův refraktor 240/4000 z Dorpatu, který je skoro o 70-80 let starší než Yerkeský 40tipalec.
Už tu bylo napsáno,na čem je založena legenda Clarkových objektivů.
Už tu bylo několikrát psáno, že v astronomii bylo několik milníků, kdy se změnily nároky a požadavky na dalekohledy a preferovaly se buď refraktory nebo reflektory. Já osobně si myslím, že obrovský přínos měl právě Fraunhofer,který první začal ve svých pracech veřejně s ray- tracingem a profesionální výrobou od skla až po leštění a sestavení dubletu. Ten byl navržen jako aplanatický, z hlediska optických vad nejlepší řešení. Možná, že toto prováděli před ním i jiní optici, on byl ale první,kdo to uveřejnil.
Velice zajímavá je i filozofie optických návrhů Clarkových objektivů,jak on na to šel. Ale o tom někdy příště.
George Ritchey je v americké astronomii trochu tragická osobnost, přestože ji dal dva tehdy největší dalekohledy a ten 200 palcový ho nenechali ani navrhnout, ani udělat.

S pozdravem J.S.

[Habl]

Artaban,
era velkých refraktorů achromátů je již nenávratně pryč. Poslední, kdo vyrobil velký refraktor byl Carl Zeiss v Bablsberku v r.1913.
Hezké články o "Yerkeské observatoři" v češtině jsou na:
http://hvezdarna.plzen.eu/ukazy/clanky/Yerkes/yerkes.html
včetně odkazu na natočený film z roku 1996, který jsem viděl.

Habl

[Artaban]

Jiri_Skalsky: Tak na ty starý časy jen tak vzpomínám a ještě k tomu jen obrazně samozřejmě.  Ten refrák 400/F18 jsem nechtěl umístit do dnešní moderní doby. To prostě nejde. Dnes se každý může podívat zrcadlem o průměru 400, 450, 500mm a snad i trochu větším i tady v ČR. Ale řekněme 400mm refraktorem né. Každého to jistě naláká, ale někdo by se určitě velkým refraktorem podíval moc rád. Na západě takovejch kousků maj docela dost.
Debata do toho to vlákna asi patří, ale rozhodně nemá cenu tu řešit jestli stavět tak velký monstrum. Ty menší kousky do asi 220mm bych klidně řešil.

Habl: Dík za odkaz :)

[Jiri_Skalsky]

Úplnou náhodou jsem objevil stránky, které se jednoho takového kousku týkají. Měl by být 80-100 let starý a myslím, že řada z vás s ním pozorovala. Nevím, zda uveřejnění těchto stran na webu je zrovna košer? Snad ano.
Myslím, že to sem patří pro vytvoření jakés-takés představy o starším optickém přístroji. Na úpických konferencích jsou občas i věci o optice, ale je třeba si koupit jejich sborník. Myslím, že lepší je jeho CD forma.Jenom je škoda,že autoři neukázali žádné obrázky z Ronchitestů nebo sférointerferometru.
Takže :
http://www.google.cz/search?sourceid=navclient&hl=cs&ie=UTF-8&rlz=1T4SUNC_csCZ372CZ375&q=objektiv+merz+160%2f1790+refraktoru+hvezdarny+upice

J.S.

[Artaban]

Tak já ostuda ještě tímto skvostem nekoukal jen o něm čet.  Jestli někdo může popsat jak kreslí?
Pánové v odkazu co sem dávám můžou pozorovat opravdu pěkným kouskem ::)

http://uias.astro.illinois.edu/astropics/2005/20050521/