Astronomické fórum

Přidány příspěvky z jiných témat.
Moderátor

Preferuji polohu se zrcadlem dole. Mimochodem - před chvílí jsem si dodělal stolík.

Návrh:


Finální podoba:

Tomasi, dobra myslenka a nasledne provedeni.

Já jsem měl 10 let takový malý zrcadlový dalekohled na paralaktické montáži. Skladoval jsem ho tak, že jsem ho prostě hodil do kouta i s montáží. Nikdy se mu nic nestalo, ukazoval pořád stejně dobře při každém zvětšení, i tom největším.

Vaše obavy jsou podle mě přehnané. Nedal bych za to sice ruku do ohně, ale podle mě jsou všechny dalekohledy stavěny tak, aby vydržely běžné uživatelské zacházení. Nevyžadují, aby se s nimi zacházelo jako ve vatičce, i když to se samozřejmě může a nic tím nezkazíte.

Statis

Pokud jde o malé zrcadlo, tak tam samozřejmě ty síly jsou malé a moc na tom nezáleží. U větších to je ale už jiné. Není potřeba s tím zase zacházet v rukavičkách, ale ta měření v testu ukazují naprosto přesvědčivě, jak a k jakým deformacím během doby dochází. Záleží samozřejmě na velikosti zrcadel. Proto malá zrcadla také bývají na nejjednodušší podložce, do 15 - 20 cm na 3 bodech a s rostoucím rozměrem výrazně roste potřebná tlouštka zrcadla a i počet podpěrných bodů. Kdyby nebyl žádný problém, nebyla by to taková věda s uložením zrcadel ( teď ale nemyslím ta malá zrcátka )

Mozno je to hlupa otazka, ale ako viskozitu skla riesia na supervelkych zrkadlach? Stale sa to nejako robotizovane pohybuje, aj ked je kopula zavreta? Na tieto nase amaterske vyciny to je asi jedno, ale pri vedeckom vyskume to moze riadne zavarit, ak by sa zrkadlo zdeformovalo.

Domnívám se, že je posílají po nějaké době na přebroušení a přeleštění. Nevzpomenu si, u stavby kterého teleskopu jsem to viděl, ale tam to bylo už součástí rozpočtu při stavbě celé observatoře. Nechytejte mě případně za slovo, fakt si nejsem na 100% jistý, ale možná to bylo v případě LBT ( Large Binocular Telescope ) .

Mozno je to hlupa otazka, ale ako viskozitu skla riesia na supervelkych zrkadlach? Stale sa to nejako robotizovane pohybuje, aj ked je kopula zavreta?Ta zrcadla jsou celkem tenká, aby rychle reagovala na tlak podpěr. Těch je hodně a když se nepozoruje, tak tvar zrcadla udrží. Na netu je dost info. Já jsem dal to základní.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Adaptivn%C3%AD_optika

Je nekde popis toho mereni ze ktereho vychazi ta prezentace na POSEC? Snazil jsem se na netu najit nejake podobne mereni a zavislosti, ale nikde nic, zda se ze tohle je docela unikatni experiment.
Tusim ze k tomu uz nekdo vyjadroval, ale zaboha to nemuzu najit.

Ta zrcadla jsou celkem tenká, aby rychle reagovala na tlak podpěr. Těch je hodně a když se nepozoruje, tak tvar zrcadla udrží. Na netu je dost info. Já jsem dal to základní.
Ale adaptivna optika neriesi deformaciu zrkadla vplyvom gravitacie, len vyuziva umyselnu ciastkovu deformaciu zrkadla na korekciu seeingu a pod. Predpokladam, ze aj tenke zrkadlo bude trpiet viskozitou.

Adaptivni optika nepracuje s primarnim zrcadlem, ale az s nejakym dalsim (mensim). Primar udrzuje v pozadovanem tvaru aktivni optika.

Jen na doplnění...
Obě verze jsou možné. Velké dalekohledy sbírají světlo na plochu primárního zrcadla. V systému s adaptivní optikou poměrně tenké zrcadlo podepřeno mnoha akutátory elektronicky řízených počítačem >> Very Large Telescope v Chile.

Habl

Ale ty aktuátory, co podpírají primární zrcadlo, opravdu nejsou součástí ADAPTIVNÍ OPTIKY, nýbrž AKTIVNÍ OPTIKY. Vždyť už to psal michal.b. Aktuátory primárního zrcadla nejsou schopné řešit deformace vlnoplochy atmosférou, na to jsou hmoty primárního zrcadla moc velké, nešlo by asi dosáhnout potřebné frekvence korekcí. Adaptivní optika je relizovaná pomocí relativně malého (v řádu maximálně jednotek až desítek cm) tenkého zrcátka. Oba systémy se obvykle nasazují společně, ale každý dělá něco jiného.

Je nekde popis toho mereni ze ktereho vychazi ta prezentace na POSEC? .Měřil to Zdenek, takže určitě na dodaz odpoví. Škoda , že u těch presentací není nahrán zvuk té přednášky.

Díky, už jsem si to našel a omlouvám se michalu.b
Reference J.Kleczek - Velká encyklopedie vesmíru.

Habl