Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

MilAN · #1906

Všechny optické vady snižují kontrast. Takže záleží na jejich skutečné velikosti. Protože optika bez vad neexistuje( ideální optika ). A to v celém optickém řetězci. Dále propustnost skel, odrazivost odrazných ploch, reflexe na plochách opatřených antireflexními vrstvami, počet ploch rozhraní, reflexy na okrajích optiky, vyclonění, tubusech a držácích sekundárů, clonění sekundáry a jejich držáky, čistota veškeré optiky....

Psion · #1907

Hezky je to popsáno zde

http://www.telescope-optics.net/mtf.htm

Howking · #1908

Dále propustnost skel, odrazivost odrazných ploch, reflexe na plochách opatřených antireflexními vrstvami, počet ploch rozhraní, reflexy na okrajích optiky, vyclonění, tubusech a držácích sekundárů, clonění sekundáry a jejich držáky, čistota veškeré optiky.... - to jsem měl za to, že snižuje jen jas. 0 zůstane nulou.

reflexe na plochách opatřených antireflexními vrstvami, počet ploch rozhraní, reflexy na okrajích optiky - ano to chápu, ale proč pak tvrdíte že APO má lepší kontrast jako Newton - má těch reflexí na rozhraních ploch fůru. Newton/Cassegrain vlastně nežádoucí reflexi žádnou.

Howking · #1909

Hezky je to popsáno zde - http://www.telescope-optics.net/mtf.htm - jo to dává smysl - interference a difrakce je důvod nízkého lokálního kontrastu. Ale zase - pokud vyjdu z definice kontrastu (podíl nejvyššího a nejnižšího jasu) a astronomickým uvažováním dalekohledu (tedy mohu téměř vyloučit odrazy uvnitř tubusu ze zdrojů mimo pozorovaného), pak i s interferencí globální kontrast vychází téměř nekonečný.

Psion · #1910

Možná trochu jednodušeji

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... ova-funkce

MilAN · #1911

-

reflexe na plochách opatřených antireflexními vrstvami, počet ploch rozhraní, reflexy na okrajích optiky - ano to chápu, ale proč pak tvrdíte že APO má lepší kontrast jako Newton - má těch reflexí na rozhraních ploch fůru. Newton/Cassegrain vlastně nežádoucí reflexi žádnou.Ono to je prosté .U Newtona jsou dnes běžně plochy z odrazivostí nových vrstev 93%. Takže 85% světla se zúčasní zobrazení , 15% je rozptýleno ,pohlceno nebo projde . U antireflexních vrstev se dnes dosahuje rozptyl v hodnotách 0,04% na jednom rozhraní. vzduchový apochromat má 6 rozhraní, olejový 2. Centrální stínění u katadioptrů i Newtona a pavouk u Newtona snižují kontrast - stačí se podívat na křivky o několik příspěvků výše.

MilAN · #1912

- pak i s interferencí globální kontrast vychází téměř nekonečný.Vzhledem k tomu, že může dosáhnout maximálně hodnoty =1

Psion · #1913

Velmi často výrobci uveřejňují odrazivost ploch primárního zrcadla a jeho přesnost povrchu (P-V). Bohužel zapomíná se na to, že sekundární zcadlo má také vliv na výsledné hodnoty P-V. Sice díky sklonu sekundárního zrcadla jsou 45° chyby v přesnosti povrchu 1,4x menší, než by tomu bylo u neskloněného zrcadla, nicméně se přesnost celé soustavy sníží v závislosti na přesnosti sekundáru. Rovněž je potřeba uvažovat odrazivost celé soustavy jako odrazivost obou zrcadel.

Co se týká objektivů, občas se objeví dotaz - rozdíl v kontrastu mezi tripletem se vzduchovou mezerou a olejovým tripletem. Olejový triplet má de facto 2 optické plochy, vzduchový triplet jich má šest, tedy kontrast by měl mít olej vyšší. Porovnávali jsem kdysi TEC 140 (olej) a TMB triplet (vzduch), ale okem jsme nebyli schopni výhodu oleje nějak zachytit.

Howking · #1914

Vzhledem k tomu, že může dosáhnout maximálně hodnoty =1

- pokud je definován kontrast jako podíl/poměr nejvyššího a nejnižšího jasu, tak lim x->0 (cokoli/x)=OO. (A jedna mi vychází pro nejnižší jas roven nejvyššímu - tedy ta úplně nejhorší varianta )

Psion · #1915

Takto jednoduché to není, proto je nutné vyjádřit průběh kontrastu křivkou v celém rozsahu jasu v návaznosti na frekvenci zdroje.

MilAN · #1916

- to jsem měl za to, že snižuje jen jas. 0 zůstane nulou.
Pokud chceš tedy brát kontrast jako poměr max /min jasu v obraze, potom úvaha, že nula zůstane nulou je ale přeci špatná. Jakákoliv vada způsobí, že do bodu,kde má být maximum, nedoputují všechny fotony, a ty naopak doputují do bodu, kde nebyl před tím žádný .
Lze to jednoduše demonstrovat např. při rozostření obrazu .( z bílé a černé se stane šedá)
Pro porovnání přenosové soustavy (nebo soustav mezi sebou) se porovnává kontrast vzoru(objektu) zobrazovaného přenosovou soustavou s obrazem vytvořeným touto soustavou. V ideálním případě = 100% ( jinak =1)

Howking · #1917

No jistě, ale to se stále bavíme o lokálním kontrastu - tedy neostrosti - nazývejme to pravými jmény. Kontrast (celkový) ovlivní vady jen minimálně (ano matematicky klesá intenzita difrakčních kroužků bodového zdroje k nule v nekonečnu (90° od optické osy - tedy v rovině obrazu v nekonečnu) - tedy hvězda ve středu zorného pole osvětlí i jeho okraje, ale naprosto neměřitelně, stejně tak jiné optické vady měnící bodový zdroj v jakkoli plošný, vše má jen důsledek neostrost. Neplést neostrost a rozlišení. (umím si představit algoritmus který v senzoru bude odečítat od okolí každého bodu násobek matice jeho difrakčních kroužků i difrakce od pavouka a dojde tak funkčně k rozlišení vyššímu a skutečně bodovému (jak bylo řečeno skoro nekonečnému - když to jemnost senzoru dovolí - teoreticky)

MilAN · #1918

Takže podle tebe, pokud se světlá část obrazu zeslabí a tmavá zesvětlí ( což je důsledkem optických a konstrukčních vad), neznamená to změnu kontrastu ?

A co jsou optické vady jiného než "neostrosti" ? Co to je , pokud se světlo vycházející z jednoho"bodu" nezobrazí zase do jednoho místa ?

Psion · #1919

Hawking: poprosím tě o jediné, zkus se držet svého původního vyjádření :

Čtu tohle vlákno s úctou a fakt mě baví přináší spoustu informací a znalostí. Nezapojuji se, neboť nemám co nabídnout....

kavka · #1920

Jenom na okraj.
Vzpomínám, že někdy před cca 30 roky popisoval v Kozmosu pan Bedřich Reichmann použití neachromatického objektivu (jedna, kvalitně doleštěná čočka) pro pozorování Slunce v úzkém spektrálním oboru. Výhodou byl právě vysoký přenos kontrastu.
Obdobná situace je u okulárů. Pro pozorování planet bývaly kdysi hojně používány monocentrické okuláry (tmelený triplet), prosté reflexů, s brilantním obrazem. U širokoúhlých okulárů s mnoha volnými plochami, více než ztráta světla, škodí právě rozptýlené světlo. V některých případech je poblíž jasných objektů možné "duchy" přímo pozorovat.