Zamrzani primaru a sekundaru
Zamrzani primaru a sekundaru
Po oschnutí oroseného primáru mi na něm zůstaly nepatrné šmouhy. Co stím mám dělat? Vyčistit to nějak nebo to nevadi?
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
Zamrzani primaru a sekundaru
stana85 napsal: Po oschnutí oroseného primáru mi na něm zůstaly nepatrné šmouhy. Co stím mám dělat? Vyčistit to nějak nebo to nevadi?Menší zlo je se s tím smířit...
Jsem se snažil to druhým-štětečkovým koncem Lens-penu odstranit a stejně to tam zůstalo..Akorát jsem si i kupodivu - nepodivu těma jemnýma štětinama poškrábal zrcadlo...A to jsem to jen lehce "šmrdlal"...
::) ???
Asi menší aktivita ve snaze zbavit se pár nečistot na zrcadle je přínosem..Jinak je to zralé na nové pokovení..
Táákže dělej, že to nevidíš.. 8)
Ale možná, že druzí jsou jiného názoru.. 8)
Jsem se snažil to druhým-štětečkovým koncem Lens-penu odstranit a stejně to tam zůstalo..Akorát jsem si i kupodivu - nepodivu těma jemnýma štětinama poškrábal zrcadlo...A to jsem to jen lehce "šmrdlal"...
::) ???
Asi menší aktivita ve snaze zbavit se pár nečistot na zrcadle je přínosem..Jinak je to zralé na nové pokovení..
Táákže dělej, že to nevidíš.. 8)
Ale možná, že druzí jsou jiného názoru.. 8)
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Zamrzani primaru a sekundaru
nebudte paranoidni,
urcite si si neposkrabal primar stetcom z lenspenu. minule ste sa tu smiali videu z youtube kde chlap drhol 40cm primar v umyvadle.
dnes som brazdil po strankach mika salway-a a vsimol som si ze on zrkadlo drhne v dreze uplne rovnako. dokonca ho aj takisto susi oprete o dlazbu na uteraku.
a nemyslim ze ma daky doskrabany primar - urcite ste uz videli jeho fotky planet a mesiaca....
poriadne to poumyvaj a tie "skrabance" z lenspenu ti urcite zmiznu
mitovka
urcite si si neposkrabal primar stetcom z lenspenu. minule ste sa tu smiali videu z youtube kde chlap drhol 40cm primar v umyvadle.
dnes som brazdil po strankach mika salway-a a vsimol som si ze on zrkadlo drhne v dreze uplne rovnako. dokonca ho aj takisto susi oprete o dlazbu na uteraku.
a nemyslim ze ma daky doskrabany primar - urcite ste uz videli jeho fotky planet a mesiaca....
poriadne to poumyvaj a tie "skrabance" z lenspenu ti urcite zmiznu
mitovka
mitovka
Zamrzani primaru a sekundaru
Je to vidět jen když do tubusu posvítím. Takže to asi nic nebude...lepší se tam nedívat
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
Zamrzani primaru a sekundaru
mitovka napsal: nebudte paranoidni,
urcite si si neposkrabal primar stetcom z lenspenu. minule ste sa tu smiali videu z youtube kde chlap drhol 40cm primar v umyvadle.
dnes som brazdil po strankach mika salway-a a vsimol som si ze on zrkadlo drhne v dreze uplne rovnako. dokonca ho aj takisto susi oprete o dlazbu na uteraku.
a nemyslim ze ma daky doskrabany primar - urcite ste uz videli jeho fotky planet a mesiaca....
poriadne to poumyvaj a tie "skrabance" z lenspenu ti urcite zmiznu
mitovka Neumím kolimovat...
:-/
Ups...
Ostatně po půl roce na umývání primáru je ještě čas..

To Stana 85: Do tubusu baterkou radši nesviť, jináč Tě trefí mrtvice..
P.S. Zdravím jmenovce!!
urcite si si neposkrabal primar stetcom z lenspenu. minule ste sa tu smiali videu z youtube kde chlap drhol 40cm primar v umyvadle.
dnes som brazdil po strankach mika salway-a a vsimol som si ze on zrkadlo drhne v dreze uplne rovnako. dokonca ho aj takisto susi oprete o dlazbu na uteraku.
a nemyslim ze ma daky doskrabany primar - urcite ste uz videli jeho fotky planet a mesiaca....
poriadne to poumyvaj a tie "skrabance" z lenspenu ti urcite zmiznu
mitovka Neumím kolimovat...
:-/
Ups...
Ostatně po půl roce na umývání primáru je ještě čas..
To Stana 85: Do tubusu baterkou radši nesviť, jináč Tě trefí mrtvice..
P.S. Zdravím jmenovce!!
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Zamrzani primaru a sekundaru
mitovka napsal: nebudte paranoidni,
urcite si si neposkrabal primar stetcom z lenspenu. minule ste sa tu smiali videu z youtube kde chlap drhol 40cm primar v umyvadle.
Též bych nevěřil tomu, že to jde, kdyby se mi to taky jednou nestalo
. Kdysi se mi rovněž podařilo jedno zrcadlo "poškrabat" jemným dotykem štětečku na čištění objektivů. Nebylo to vidět na první pohled, ale všechny ty rýhy vylezly ven při vhodném nasvícení. Docela jsem čuměl
. Každopádně na kvalitě zobrazení to nemělo samozřejmě nejmenší vliv, a tak jsem to neřešil. Ale bacha na to - ty štětečky na čištění objektivů si skutečně se zrcadly moc nerozumí.
A přidávám se k ostatním s radou - nečistit! Jemné šmouhy na zobrazení nemají naprosto žádný vliv a čištěním člověk kolikrát udělá víc škody než užitku
.
urcite si si neposkrabal primar stetcom z lenspenu. minule ste sa tu smiali videu z youtube kde chlap drhol 40cm primar v umyvadle.
Též bych nevěřil tomu, že to jde, kdyby se mi to taky jednou nestalo
A přidávám se k ostatním s radou - nečistit! Jemné šmouhy na zobrazení nemají naprosto žádný vliv a čištěním člověk kolikrát udělá víc škody než užitku
Zamrzani primaru a sekundaru
ladis napsal: Otazka je - jak je mozne, ze se toto stalo, i kdyz teplota byla par stupnu nad nulou? Jinak byla silna vlhkost, vse (mapy, tubus...) byly mokre.
Pritom Lada s jeho 250/1200 (tez SW) byl bez problemu, primar i sekundar mel zcela ok. Mel oproti me navic jen cca 30cm sirokou rosnici na tubusu dobsona z karimatky...
Všiml jsem si, že vlákno začíná tímto Ladisovo dotazem, na který tu ale nepadla jedna důležitá odpověď... Dovolím se jí zhostit
.
To, že se optika (a ostatně i všechno ostatní kolem) rosí, nesouvisí jen s okolní teplotou, ale hlavně s tzv. teplotou rosného bodu. Ta se dá snadno určit pro každé prostředí, závisí na okolní teplotě a relativní vlhkosti vzduchu, a udává, pod jakou teplotu v onom prostředí musí teplota libovolného materiálu klesnout, aby na něm začala kondenzovat vzdušná vlhkost.
Mějme třeba prostředí, ve kterém je teplota vzduchu 20°C a teplota rosného bodu 15°C. Když do něj vložíme zrcadlo vychlazené na teplotu 16°C, vůbec nic se s ním nestane, zatímco když do něj vložíme zrcadlo vychlazené na 14°C, začne na něm kondenzovat voda, dokud se neohřeje nad teplotu rosného bodu (pak se zase začne odpařovat). K orošení může dojít za prakticky libovolné teploty vzduchu (i za vyšších teplot, viz třeba koupelna po sprchování).
A jak je možné, že se v určitém prostředí jeden dalekohled zamlží a jiný ne? A proč vůbec teplota zrcadel klesne pod teplotu rosného bodu, když i okolní vzduch je teplejší? To souvisí s tzv. radiačním ochlazováním. Zjednodušeně řečeno úplně stejně, jako přes den cítíme "na vlastní kůži" žár Slunce, tak v noci pod jasnou oblohou cítíme chlad vesmírného pozadí. Ve dne objekty vystavené slunečnímu záření Slunce zahřívá, v noci objekty vystavené tváří v tvář vesmíru jakoby "vesmír ochlazuje" (o něco přesněji řečeno objekt vždy vyzařuje svou energii, tj. teplo, do okolního /pod jasnou oblohou přímo do vesmírného/ prostoru, nicméně přes den na sluníčku tento odchod energie příchod energie od Slunce několikanásobně převáží). Tímto radiačním ochlazováním dojde snadno k poklesu teploty zrcadla pod teplotu rosného bodu a k jeho orošení, ať už je teplota okolního vzduchu jakákoliv.
Důležité je, že radiační ochlazování se dá snížit tím, že se prakticky řečeno "sníží plocha oblohy, která by byla z daného povrchu pozorovatelná". Přesně toho docilují rosnice - ony dalekohled nijak tepelně neizolují, ony pouze snižují radiační ochlazování. Je to analogie schovávání se před žárem Slunce přes den do stínu.
Plyne z toho spousta věcí... Plyne z toho například to, že zrcadlový dalekohled zamířený do zenitu se orosí dříve, než dalekohled zamířený pod horizont. Anebo také to, proč pod stromem uprostřed louky "nepadá" tolik rosy, jako na louce kolem, to, proč při spaní bez celty pod širákem v lese člověk nemá ráno tak promočený spacák, jako kdyby spal na otevřené louce
, to, proč při zamračené obloze rosa "padá" výrazně méně...
Odpusťte mi tenhle dlouhý příspěvek, jde mi jen o to, na základě těchto informací se dá s rošením o něco lépe bojovat. Třeba já s ním až tak příliš nebojuju a to využívám čistě jenom metod vyplývajících z předchozích poznatků.
Pritom Lada s jeho 250/1200 (tez SW) byl bez problemu, primar i sekundar mel zcela ok. Mel oproti me navic jen cca 30cm sirokou rosnici na tubusu dobsona z karimatky...
Všiml jsem si, že vlákno začíná tímto Ladisovo dotazem, na který tu ale nepadla jedna důležitá odpověď... Dovolím se jí zhostit
To, že se optika (a ostatně i všechno ostatní kolem) rosí, nesouvisí jen s okolní teplotou, ale hlavně s tzv. teplotou rosného bodu. Ta se dá snadno určit pro každé prostředí, závisí na okolní teplotě a relativní vlhkosti vzduchu, a udává, pod jakou teplotu v onom prostředí musí teplota libovolného materiálu klesnout, aby na něm začala kondenzovat vzdušná vlhkost.
Mějme třeba prostředí, ve kterém je teplota vzduchu 20°C a teplota rosného bodu 15°C. Když do něj vložíme zrcadlo vychlazené na teplotu 16°C, vůbec nic se s ním nestane, zatímco když do něj vložíme zrcadlo vychlazené na 14°C, začne na něm kondenzovat voda, dokud se neohřeje nad teplotu rosného bodu (pak se zase začne odpařovat). K orošení může dojít za prakticky libovolné teploty vzduchu (i za vyšších teplot, viz třeba koupelna po sprchování).
A jak je možné, že se v určitém prostředí jeden dalekohled zamlží a jiný ne? A proč vůbec teplota zrcadel klesne pod teplotu rosného bodu, když i okolní vzduch je teplejší? To souvisí s tzv. radiačním ochlazováním. Zjednodušeně řečeno úplně stejně, jako přes den cítíme "na vlastní kůži" žár Slunce, tak v noci pod jasnou oblohou cítíme chlad vesmírného pozadí. Ve dne objekty vystavené slunečnímu záření Slunce zahřívá, v noci objekty vystavené tváří v tvář vesmíru jakoby "vesmír ochlazuje" (o něco přesněji řečeno objekt vždy vyzařuje svou energii, tj. teplo, do okolního /pod jasnou oblohou přímo do vesmírného/ prostoru, nicméně přes den na sluníčku tento odchod energie příchod energie od Slunce několikanásobně převáží). Tímto radiačním ochlazováním dojde snadno k poklesu teploty zrcadla pod teplotu rosného bodu a k jeho orošení, ať už je teplota okolního vzduchu jakákoliv.
Důležité je, že radiační ochlazování se dá snížit tím, že se prakticky řečeno "sníží plocha oblohy, která by byla z daného povrchu pozorovatelná". Přesně toho docilují rosnice - ony dalekohled nijak tepelně neizolují, ony pouze snižují radiační ochlazování. Je to analogie schovávání se před žárem Slunce přes den do stínu.
Plyne z toho spousta věcí... Plyne z toho například to, že zrcadlový dalekohled zamířený do zenitu se orosí dříve, než dalekohled zamířený pod horizont. Anebo také to, proč pod stromem uprostřed louky "nepadá" tolik rosy, jako na louce kolem, to, proč při spaní bez celty pod širákem v lese člověk nemá ráno tak promočený spacák, jako kdyby spal na otevřené louce
Odpusťte mi tenhle dlouhý příspěvek, jde mi jen o to, na základě těchto informací se dá s rošením o něco lépe bojovat. Třeba já s ním až tak příliš nebojuju a to využívám čistě jenom metod vyplývajících z předchozích poznatků.
- MMys
- Příspěvky: 18412
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Zamrzani primaru a sekundaru
Něco podobného se už řešilo tady:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... tart=30#43
ve spojení s nerosícím se Matějovým mosazným dalekohledem.
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... tart=30#43
ve spojení s nerosícím se Matějovým mosazným dalekohledem.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Zamrzani primaru a sekundaru
Hmm, takže když mě vadí, že mám mokrou tu svoju trubku, tak to mám obalit alobalem?? ;D A Jak potom dál upravit povrch pavouku a sekundáru, kde ještě ani nemám vyhřívání?? Nebude tam vadit alobal, když bude trochu pomačkaný (difr. obrazce)??
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Zamrzani primaru a sekundaru
Tak jsem se dnes díval na primár a všechny stopy po zaschnuté rose jsou prič. Asi to potřebovalo pořádně vyschnout.
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
- Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Zamrzani primaru a sekundaru
Vazeny kolego,
vase optika by mela byt profesionalne prohlednuta. Z praxe Vam mohu poradit, ze vase zrcadlo nemuselo byt spravne dolesteno a odrazna vrstva byla naparena na nedolesteny substrat.
Videl jsem radu takovychto optickych ploch zrcadel, ktere by se mely prelestit.
Nekdy tyto defekty vznikaji i pri procesu napareni, kdy se v procesu vyparovani Al a SiO2 vrstev neudrzi v komore adekvatni vakuum.
S pozdravem
Jiri Skalsky
vase optika by mela byt profesionalne prohlednuta. Z praxe Vam mohu poradit, ze vase zrcadlo nemuselo byt spravne dolesteno a odrazna vrstva byla naparena na nedolesteny substrat.
Videl jsem radu takovychto optickych ploch zrcadel, ktere by se mely prelestit.
Nekdy tyto defekty vznikaji i pri procesu napareni, kdy se v procesu vyparovani Al a SiO2 vrstev neudrzi v komore adekvatni vakuum.
S pozdravem
Jiri Skalsky
Zamrzani primaru a sekundaru
Tharosi, dekuji Ti za zevrubnou a vycerpavajici odpoved! Konecne chapu podstatu veci! 
Zkusim se dle toho i zaridit. Jeste jednou diky!
Zkusim se dle toho i zaridit. Jeste jednou diky!

Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami