Jaký dalekohled - Nexstar 8 SE ?

[Radoslav_Konecny]

Rosení bych se nebál, kup si rosnici na suchý zip : http://www.celestron.cz/dalekohledy/pri ... ivani.html možná by bylo vhodné zaisolovat i vlastní tubus, mám to taky tak provedeno a nemám s tím žádný problém.

[Janek]

kesi napsal: SCT je to samé jako TSC? (TSC/CEL). Korekční deska je to co se nachází v přední části tubusu?Aha, nemám s těmito názvy zkušenosti.No,zrcadlo se mi po nějaké době čistit nechce, ani sem to nikdy nedělal.Z té korekční desky by to mělo jít snadno,ne? A na hlavní zrcadlo se nečistoty nedostanou, je to tak? Jinak díky za odpověď.
Jen na vysvětlení:
SCT je zkratka obecně používaná pro dalekohledy Celestron a Meade a znamená Schmidt-Cassegrain Telescope
TSC je zkratka Telescope a je použita na stránkách Supry z historických důvodů třídění v číselníku zboží.

[kesi]

Radoslav_Konecny,díky za tip!
Janek,díky za vysvětlení!Už je to jasné!

[SpaceMan]

Radoslav_Konecny napsal: Rosení bych se nebál, kup si rosnici na suchý zip : http://www.celestron.cz/dalekohledy/pri ... ivani.html  možná by bylo vhodné zaisolovat i vlastní tubus, mám to taky tak provedeno a nemám s tím žádný problém.
To je "dobre" - rosnica za 2530 Kc - fakt "super" ...

[Chef]

SpaceMan napsal:

To je "dobre" - rosnica za 2530 Kc - fakt "super" ...
Pokud se ti to zdá moc, tak si můžeš rosnici vyrobit :
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1206095802


Nebo použít karimatku...

[hamr]

Nejjednodušší rosnice je ze slabé karimatky, zrovna včera jsem ji vyráběl pro Mak127 .

[Chef]

Koukám, že hamr předběhl úpravu mého příspěvku o karimatku:-)

[SpaceMan]

Chef napsal:
Pokud se ti to zdá moc, tak si můžeš rosnici vyrobit :
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1206095802


Nebo použít karimatku...
Myslim si, ze je to za "kus umelej hmoty" dost ...

A ta karimatka - verim ze je to funkcne riesenie (a aj lacne), ale ta estetika ...

Ale to je len moj pohlad na vec ...

[kesi]

OK, tak "rosnice" bude asi nutná , ale ještě mám jednu otázečku: http://www.teleskopy.net/index.php?idg=teleskopy , na těchto stránkách uvádějí u každého teleskopu jeho maximální pozorovatelnou magnitudu(C8 +14.04).Díval jsem se na stejné průměry zrcadel u SCT, Newtona...(čočkových systémů) a podle nich je magnituda naprosto stejná.Myslel jsem, že např. Newton má o malinko menší zastínění hlavního zrcadla při stejném průměru zrcadel oproti SCT(a tím o malinko lepší pozorovací schopnosti), ale podle těchto stránek je to na setiny stejné.U čočkových teleskopů není zastínění žádné a při stejném průměru zrcadla(např. SCT) a čočky je max. mag. také stejná!Jak to tedy je? ???

[Sasa3]

kesi napsal: OK, tak "rosnice" bude asi nutná , ale ještě mám jednu otázečku: http://www.teleskopy.net/index.php?idg=teleskopy , na těchto stránkách uvádějí u každého teleskopu jeho maximální pozorovatelnou magnitudu(C8 +14.04).Díval jsem se na stejné průměry zrcadel u SCT, Newtona...(čočkových systémů) a podle nich je magnituda naprosto stejná.Myslel jsem, že např. Newton má o malinko menší zastínění hlavního zrcadla při stejném průměru zrcadel oproti SCT(a tím o malinko lepší pozorovací schopnosti), ale podle těchto stránek je to na setiny stejné.U čočkových teleskopů není zastínění žádné a při stejném průměru zrcadla(např. SCT) a čočky je max. mag. také stejná!Jak to tedy je? ???
Já bych to viděl tak, že se jedná jenom o velmi orientační údaj (pak nechápu ovšem tu přesnost na 2 desetinná místa). Pravděpodobně je spočtený z nějakého jednoduchého vztahu, kde vystupuje jenom průměr objektivu. Realita může být jiná. U MHV záleží nakonec i na kvalitě optiky a na tom, kolik světla dokáže dostat do centrální části difrakčního disku.

[Prazan]

Je to pouze teoretická hodnota, na kterou má zastínění sekundárním zrcátkem naprosto minimální vliv. Na dosaženou magnitudu ma především vliv stanoviště pozorovatele (potažmo světelné znečištění), potom zkušenost a zrak pozorovatele ... teprve potom přichází na řadu optika - pokud se chceš dohadovat o desetinách magnitud. Prostě tohle bych jako začátečník nějak výrazně neřešil (rozdíly v desetinách mag u stejných průměrů dalekohledu).

[Sasa3]

Prazan napsal: Je to pouze teoretická hodnota, na kterou má zastínění sekundárním zrcátkem naprosto minimální vliv. Na dosaženou magnitudu ma především vliv stanoviště pozorovatele (potažmo světelné znečištění), potom zkušenost a zrak pozorovatele  ... teprve potom přichází na řadu optika - pokud se chceš dohadovat o desetinách magnitud. Prostě tohle bych jako začátečník nějak výrazně neřešil (rozdíly v desetinách mag u stejných průměrů dalekohledu).

Jasně že největší vliv na dosah má obloha a zrak pozorovatele. Ale za stejných podmínek (pozorovatel a obloha) rozhoduje optika a rozdíly nejsou jenom nějaká desetinka. Nedávno jsem četl např. tohle porovnání 3 dalekohledů: http://www.scopereviews.com/best.html.
Rozdíl dosahu mezi 5.1" APO a 6" MK by měl být 0.8 magnitudy. Ve skutečnosti byl však MK horší o 0.2 magnitudy. Rozdíl oproti teoretickému vztahu byl celou magnitudu. Podobně vychází srovnání s 7" Newtonem.

Jinak souhlasím a snažil jsem se říct to samé. To uváděné číslo je jenom orientační a nemá smysl ho nějak víc řešit.

[Prazan]

Sasa3: Jasně. Odpovídali jsme ve stejnou dobu a každý jsme na to šli kapku z jiného směru. Ale ve výsledku se shodneme. Je to orientační hodnota a hotovo dvacet. Každopádně díky za odkaz - zajímavé čtení.

[kesi]

Oblohu a zrak pozorovatele neřeším , takže hodnoty jsou pouze orientační?Bez přihlédnutí k %tuálnímu zastínění hlavního zrcadla?Zajímá mě rozdíl mezi Newtonem a SCT, který samozřejmě nebude nijak extrémní , ale bude se pohybovat také pouze v řádu setin(mag.) u stejných průměrů
zrcadel? ::) A ještě jedna otázečka, čím větší oh.vz. okuláru tím lépe?Měl jsem 25mm okulár(36×, Bar.č.150×) a krásně se do něho koukalo!C8 má také 25mm a novější série maj 40mm!To musí být supr, ne? 8)

[Cztwerec]

Oblohu a zrak pozorovatele by si měl také řešit... ;)Konkrétně dalekohledy typu sct jsou na daných podmínkách (popř. seeing) závislé vůči jakkosti obrazu. Můžu říct tohle: (a polopaticky) v refraktroru obraz hvězdy špatným seeingem znehodnocen jakýmsi jiskřením, v newtonu zdvojením a v sct jako když plácáš rukou do vody a hvězdu to vůbec nepřipomíná...Ty okuláry co se dodávají v setu s dalekohledem jsou průměrné a výhodný jsem shledal pouze 40 mm protože dával menší zvětšení než 25 mm. Ale obzvláště v krajích pole měl celkem velké odlesky a současně s tím se objevilo větší zklenutí pole, jako kdybych se koukal přes trubku do okuláru - fuj! I při f 10 bych už radši používal lepší okuláry.

Rozdíl mezi sct a newtonem? Stínění je při menším zvětšení patrnější v newtonu f 4 než v sct f 10. Ale to je dáno také tím, že s sct dosáhneš většího zvětšení snadněji než s newtonem, při větším zvětšení jakoby stíněná oblast přešla přes okraj pole a ty to poznáš pouze změnou kontrastu třeba u jemnějších detailů. Sct má i menší pole a to jak použitelné tak kvalitní. Pomocí korektoru to můžeš vylepšit ovšem za cenu další menší ztráty světla a popř. i vnesení menší barevné vady u achromatických členů korektroru. Při použití komakorektoru u newtona se z tohoto systému stává vynikající dalekohled.

Jinak si myslím, že se tu stínění probíralo tolikrát a např u sct to podle mého názoru není pro vizuální pozorování, ale i pro fotografie planet tak strašný problém...