Astronomické fórum

Jakou hloubku ostrosti má stereomikroskop při malých zvětšeních ?Na objektivech je kromě zvětšení uvedena i číselná apertura A=n sin([ch945]), kde [ch945] je polovina úhlu, pod kterým je z preparátu vidět objektiv. Pokud je mezi preparátem a objektivem vzduch, index lomu n=1. Číselná apertura určuje rozlišení objektivu d=[ch955]/A a hloubku ostrosti h=d/tg([ch945]), obojí v prostoru preparátu. Slabý objektiv např. 2x má číselnou aperturu spíše pod 0,1 a tak hloubka ostrosti bude přes 100 vlnových délek, tedy ~0,05 mm. To je rozmezí hloubek preparátu, které se zobrazí ostře (v difrakční limitě) na fotografii za objektivem, nebo dále za projekčním okulárem.

Při pozorování je ovšem situace jiná, oko se přeostří. Mám-li např. okulár 10x, pak přeostření oka z 25 cm na nekonečno znamená posun v předmětovém prostoru okuláru o ~2,5 mm. Takový posun je pro objektiv se zvětšením 2x ekvivalentní 4x menšímu posunu v prostoru preparátu. V něm lze tedy přeostřením oka proběhnout hloubku ~0,6 mm.
Při přesnějším rozboru by bylo nutné vzít v úvahu ještě jeden faktor. Objektiv je konstruován pro své nominální zvětšení, při něm je prost sférické aberace i komy. To, že nemá komu (splňuje Abbeovu sinovou podmínku) ale znamená, že při jiném zvětšení už bude mít sférickou aberaci. Pro klid duše by tedy bylo ještě třeba zjistit, jak velká je sférická aberace při posuvu preparátu o 0,6 mm ve srovnání s limity danými difrakcí.

Sakra chlapi, kde na ty vědomostě chodíte? :-X Přiznám se, že nerozumím ani slovo, připadám si jako nějaký nedouk. Ještě by někdo mohl odpovědět mé předchozí dotazy, moc bych prosil.

Výstupní pupila je obrazem objektivu a její vzdálenost od okuláru je dána jeho typem a vzdáleností od objektivu. Při použití v mikroskopu bude výstupní pupila o něco dál, než když ten samý okulár použiji v dalekohledu. O jak velký posun jde, lze najít z čočkové rovnice.
Průměry okulárů má Meopta standardně jako Zeiss 23,2 mm.

Díky za odpověď, vyhlédl jsem si toto http://www.binox.cz/laboratorni-mikrosk ... -pro-bino/

Teď jsem našel ještě toto http://kancelar-vybaveni.sbazar.cz/bino ... 79916.html. Ale nevím, jak je to staré a jestli to má dobré antireflexy.

Jakou hloubku ostrosti má stereomikroskop při malých zvětšeních ?     Stereoskopický mikroskop


Celkové zvětšení, průměr zorného pole v mm a střední hloubková ostrost
v mikrometrech

 
Okulár
Objektiv  H 6x H 8x H10x O15x

1,8x   12,8x 14,4x 18x 27x
   10,2 9,0 7,4 7,5
   390 348 277 185

3,0x   18x 24x 30x 45x
   6,1 5,4 4,4 4,5
   277 208 166 111

5,0x   30x 40x 50x 75x
   3,6 3,2 2,6 2,7
   119 89 71 47

10x    60x 80x 100x 150x
   1,8 1,6 1,3 1,4
   41 31 25 16


Pořád mi to nejde upravit, aby sloupce byly pod sebou, ale snad je to jasné. Hodnoty jsou od výrobce (Meopta), nepřepočítával jsem je pomocí vztahů, které uvedl KpS. Pokoukání stereoskopickým mikroskopem např. na hmyz je zážitek.

to Vítek: přijdu taky s trochou "do mlejna". Mnoho let jsem pracoval s tzv. stereoskopickou lupou od fi Zeis (60 tá léta z NDR). Byl to vlastně mikroskop binokulár se zvětšením 4x-25x s osvětlením zkoumaného objektu shora. Konkrétně jsem s ním pátral po mikrofosiliích (zkamenělinách) o velikosti 1/2-8mm. Co do hloubky ostrosti jsem si jej nemohl vynachválit. Není vhodný na preparáty v procházejícím světle, ale na vzorky hornin nebo jiné objekty (hmyz nebo studium povrchu něčeho) je ideální. Pozor! Lupa Zeis (stereo) je v černém provedení. Podobný výrobek vrhli na trh Poláci v 60 tých letech ve světle šedém provedení ale s optikou k nekoukání. V 80 tých letech jsem měl možnost srovnat s lupou "Technival", ale ten starý Zeis je lepší. Občas je vidět v bazarech s optikou v Praze ve Vodičkově ul. a v prodejně "Skoda" v paláci Langhaus. Zdraví tent

Mikroskopy, hlavně biologické, mě provázejí už od mých čtrnácti let, stejně jako astronomické dalekohledy.
KpS zde toho již napsal z hlediska odborného poměrně dost, přesto bych se vrátil ještě na začátel a zkusil k tomu něco říct:

Dnešní biologické mikroskopy, ať už nonokulární, nebo binokulární, mají poměrně standardizovanou výbavu. Jsou vybaveny objektivy 4x, 10x, 40x, 100x. Ten poslední funguje správně jen s imerzním olejem, protože má numerickou aperturu >1, která by se v normálním prostředí (vzduch) nemohla uplatnit.

Co se týká zvětšení: Stejně jako u dalekohledu, i u mikroskopu existují tak zvaná prázdná zvětšení. Maximální přínosné zvětšení je dáno tisícinásobkem numerické apertury (ta je u objektivu vždy uvedená). Pro objektiv 40x, který mívá NA kolem 0.65, to tedy je zvětšení kolem 650x. Proto můžeme použít objektiv 40x a k němu okulár se zvětšením 15x, víc nemá smysl, i když se dá sehnat i silnější okulár. Jenže pak už je zvětšení prázdné.

Má-li mikroskop dobře fungovat, musí mít dobré osvětlení. Pro pozorování průsvitných preparátů by toto osvětlení mělo vyhovovat tak zvanému Koehlerově principu, při jehož dodržení jsou k sobě přizpůsobeny numerické apertury kondenzoru (výstup ovětlovací soustavy směrem k preparátu) a objektivu a pak vše funguje, jak má. Není to úplně jednoduché: Koehlerova osvětlovací soustava má dvě irisové clony, jednu u osvětlovací lampy za kolektorem, druhou v kondenzoru, obě by měly být nastaveny správně a měly by se při každém pozorování s jiným objektivem kalibrovat. Příslušná kalibrační procedura je ale při pochopení jejího principu jednoduchá, rychlá a spolehlivá. Proč na to upozorňuju: Málokdo si uvědomí, že osvětlení tvoří z vélké části kvalitu obrazu. Se špatným osvětlením toho ani v případě drahé optiky mikroskopu mnoho nepořídíme.

Poslední věc takhle úvodem: Kvalitu obrazu určuje hlavně objektiv. Stejně jako u dalekohledů, mají i mikroskopy achromatické až apochromatické objektivy, které mají kompenzovanou i rovnost pole. Takový normální slušný objektiv je potom planachromatický, nejlepší jsou potom superplanapochromatické. Ty stojí asi 10x víc, než ty normální, slušně fungující.

Jinak, pokud bych si něco nového pořizoval, tak - v případě hlubšího zájmu - je dobré uvažovat o modularitě. Většina výrobců to má vyřešeno tak, ža na jedno tělo může nasadit monokulární, binokulární nebo trinokulární (třetí díra je pro focení) hlavici, můžou používat různé druhy kondenzorů, a podobně.

No a pak jsme u přehledu jednoduchých, ale výborně fungujících technik pozorování. Pozorování v procházejícím světle je fajn, ale u některých průsvitných preparátů, hlavně osamocených jednobuněčných organizmů, nacházejících se třeba v kapce vody z rybníka, vám vyrazí dech pozorování v tak zvaném temném poli. Trochu to připomíná pohled dalekohledem na noční oblohu: Na černém pozadí stříbrně defiluje science fiction mikrosvěta...  

Osvětlení pro pozorování v temném poli se dá pro menší NA objektivů (asi do cca 0.7) výborně vyrobit svépomocí.

Je toho hodně, problematika je velmi široká. Omlouvám se za svůj příspěvek, který je typu "letem světem"; chci jím naznačit, že je nutné zájem o mikroskopii učinit trochu konkrétnějším. Jinak o mikroskopii existuje i několik diskuzních fór (ne českých), kde se ale bohužel celkem nic neděje, přestože¨se jedná o mezinárodní etablovaná fóra. Prostě, zájemců o astronomii je mnohem víc.

Dobrý den,

můžete mi prosím poradit jestli je vhodný mikroskop Delta Optical BioLight 300? Vybral jsem si ho na základě testu mikroskopů a jsem rozhodnutý do něj jít. Máte prosím nějakou zkušenost nebo poznatek?
Díky.

A je tam někde skrytý nějaký opravdový test (nenašel jsem) a srovnání nebo je tam jen ten žebříček podle údajných recenzí uživatelů? Já už jsem se několikrát pokoušel sehnat mikroskop a všechny tyhle levné kusy mi přišly tak zoufale nepřesně (čínsky nebo indicky) vyrobené, že jsem to radši vzdal. A zase si kupovat na domácí hraní mikroskop za 1/4 miliónu je trochu nereálné, nehledě na to, že tam už je zase potřeba zcela přesně vědět co chci, jinak si koupím sice kvalitní a precizní věc, ale určenou k něčemu úplně jinému než jsem si představoval

Komornikos píše:Dobrý den,

můžete mi prosím poradit jestli je vhodný mikroskop Delta Optical BioLight 300? Vybral jsem si ho na základě testu mikroskopů a jsem rozhodnutý do něj jít. Máte prosím nějakou zkušenost nebo poznatek?
Díky.

Je to stejný jako s dalekohledy. Je to optika a kvalitní je drahá. A stejně jako u dalekohledů, záleží co se s ním bude pozorovat (např. osvit vzorku z vrchu a zespoda, stereoskopický atp.). Na cestách používám tohle .
"Seriózní" se pohybují cenově o řád výše od toho BioLight 300.