Příspěvek #3145 od Melancholický_Troll » 04. 06. 2020, 12:02
Zdravím,
mám jeden takový ryze začátečnický dotaz. Ale nejdřív úvod do problematiky.
Úvod - kvůli wildlife focení jsem si pořídil objektiv Sigma 150-600/5,0-6,3 Contemporary (průměr vstupní pupily 95mm), montuju to na Nikon D610 nebo D7000 podle potřeby. Stativ mám nějaký Manfrotto nižší střední třídy s 3-osou hlavou. Říkal jsem si, že by bylo škoda takový objektiv nevyužít na astrofoto. Na tom fulfrejmu odpovídá zorné pole objektivu na nejdelší ohnisko 600 cca 3,4° x 2,3° při rozlišení 6000 pix x 4000 pix, na cropu to vychází na ~840 2,2°x 1,5° při 4928 pix x 3264 pix. Na nejkratší ohnisko pak 13,7°x9,1° resp. 8,9°x6°. To znamená, že by s tím šly fotit jak souhvězdí, tak i nějaká ta drobotina. Rozhodl jsem se taky (hlavně kvůli primárnímu použití sestavy) pořídit i 1,4násobný telekonvertor Sigma, ten ale budu používat jenom na D610, aby mi to ještě fázově ostřilo.
Pokus - Před pár dny jsem zkoušel přímo z balkonu několik kilometrů od centra Prahy fotit Měsíc, abych si udělal představu, co současná sestava v takovýchto podmínkách zvládne. Závěr je jasný - potřebuju:
(a) pevnější stativ
(b) menší světelné znečištění
(c) průzračnější oblohu
(d) snížit nastavenou citlivost na foťáku
Úvaha - bod (b) se dá zařídit snadno - primární pozorovací místo bude na severním okraji Kokořínska, kam jezdíme na víkendy. Tolik hvězd, co jsem viděl tam poo dvou minutách a pouhým okem, jsem snad v životě neviděl. Bod (c) totéž. Bod (a) má v zásadě dvě řešení - buď připevním celou sestavu, upnutou ve fotografické hlavě na nějaký pevný předmět - třeba kůl zaražený do země a budu fotit bez posuvu. Fotky potom zpracuju a složím na počítači. Nebo pořídím EQ montáž, která těch 2,8 Kg foťák+objektiv bez problémů unese. Pokud bych chtěl fotit vážněji nebo něco konkrétního, tak budu potřeboval montáž s posuvem. A ta montáž je potřeba nějak zaměřit. Takže budu muset k tomu teleobjektivu přikoupit i hledáček atd? A když už budu kupovat EQ montáž, tak by stálo za to mít tam i GoTo funkci, rozhodně pro začátečníka s minimem astro-foto zkušeností.
Postup - pořídit EQ montáž s posuvem na 3kg, naučit se zaměřit na Polárku, nafotit víc kratších expozic\míň dělších expozic (podle přepalů), v DxO Optics srovnat aberace objektivu (vinětaci, barevnou vadu, komu, normalizace ostrosti v ploše), vyexportuju to jako 16bitový tiff, odečtu už jenom darkfrejmy a další zpracování udělám v jiných fitovacích programech.
Otázka - Má takový postup smysl, popř. fotí tu někdo podobným způsobem?
Poznámka pod čarou: Ten Nikon D7000 má po pádu lehce rozjeté fázové ostření, takže by ani jemu ani mně nevadilo, kdybych mu vykuchal IR filtr...
Na objekty o větší ploše bych mohl použít ještě makro-objektiv Tamron 2,8/90 VC USD, který má naprosto zanedbatelné optické vady a ostrost prakticky konstantní přes celou plochu čipu.
