Astrofotografie - dotazy začínajících

[MMys]

Z barevného senzoru padá monochromatický obraz s tím rastrem, bayerovou maskou. To je jediný režim, kdy se nechá rozumně udělat kalibrace.

Některé kamery (nebo jejich ovladač, nebo snímací SW) jdou nastavit do režimu, že produkují již barevný obraz (debayering dělá HW kamery nebo PC v reálném čase) ale tenhle režim se na focení DSO, kde se musí snímky kalibrovat, moc nehodí. Interpolací tam jsou už hotpixely rozmazané, a jsou tam i další korekce (baervné vyvážení, korekce černého a bílého bodu a podobně) což pak může znemožnit korektní kalibraci.

Stejně jako u DSLR platí ukládat RAW snímky. A ty jsou monochromatické.

A kalibrace se dělá s tím mono obrazem jako celkem, jsou v něm obsaženy všechny tři barevné kanály, to je ten rastr, co vidíš v RAW obraze.

[hades]

Je potřeba si uvědomit, že kamera nevidí barevně. Umí snímat jenom intenzitu. Když bych vzal jako příklad mou ASI294, která má AD převodník s rozlišením 14 bitů, tak rozsah intenzity světla, které jednotlivý pixel dokáže rozlišit, je digitálně 0-16383. Tedy nula když na pixel nedopadne ani jeden foton, a 16383 když je pixel plně saturován, tzv. Full-well. Když chceš snímat konkrétní barvu, tak dáš před snímač filtr. Filtr pak propustí jenom světlo o vlnové délce, pro kterou je zkonstruován. Monochromatické kamery používají "celé filtry", tedy celá plocha čipu je v daném okamžiku snímání překryta filtrem jedné barvy a filtry se mění buď manuálně nebo pomocí filtrového kola. Takzvané "barevné" kamery, někdy nazývané OSC - One shot color - pak mají před plochou čipu napevno barevný rastr, mřížku, ve které jsou jednotlivé pixely překryty jednou barvou, a tyto barvy jsou tam "na střídačku", třeba v pořadí RGGB ve čtverci o hraně 2 pixely - to znamená:
levý horní pixel je červený
pravý horní pixel je zelený
levý dolní pixel je zelený
pravý dolní pixel je modrý

[iooo]

Z barevného senzoru padá monochromatický obraz s tím rastrem, bayerovou maskou. To je jediný režim, kdy se nechá rozumně udělat kalibrace.

Některé kamery (nebo jejich ovladač, nebo snímací SW) jdou nastavit do režimu, že produkují již barevný obraz (debayering dělá HW kamery nebo PC v reálném čase) ale tenhle režim se na focení DSO, kde se musí snímky kalibrovat, moc nehodí. Interpolací tam jsou už hotpixely rozmazané, a jsou tam i další korekce (baervné vyvážení, korekce černého a bílého bodu a podobně) což pak může znemožnit korektní kalibraci.

Stejně jako u DSLR platí ukládat RAW snímky. A ty jsou monochromatické.

A kalibrace se dělá s tím mono obrazem jako celkem, jsou v něm obsaženy všechny tři barevné kanály, to je ten rastr, co vidíš v RAW obraze.

Díky, už v tom mám mnohem víc jasno. Abych to shrnul, znamená to tedy, že v RAW režimu mě při zachycování snímku kamerou zajímá pouze doba expozice a gain (ISO) a všechny ostatní parametry/barevné korekce jsou pouze pro RGB mód?

[MMys]

Přesně tak. A ještě teplota, tedy jak bylo nastavené chlazení - kvůli kalibraci pomocí darkframe. Musí odpovídat.

[Yarkho]

Pokúšam sa fotiť Mesiac. V primárnom ohnisku 80mm refráku všetko v poriadku, dá sa ľahko zaostriť (použitý telekonvertor - výsledné ohnisko 1120mm). Výrez:

TCC_refrak.jpg (27.35 KiB) Zobrazeno 1408 x

V Cassegrainovom ohnisku 6" SCT neviem zaostriť. Viem nájsť len najmenej rozmazanú polohu. Fotky sú oveľa horšie ako z refráku, a to pri podobnom ohnisku - 1500mm. SCT pred fotením čerstvo skolimovaná (pri zv. 230x). Vizuálne je v pohode, má pekný obraz, zodpovedajúci 2" seeingu. Výrez:

TCC_SCT.jpg (35.07 KiB) Zobrazeno 1404 x

Čo mi uniká?

[Cztwerec]

Zdvojení? Normální jev. Vytemperovat je základ (ale to předpokládám víš a děláš). A to není vše, pro to SCT musí být opravdu seeing, jinak vznikají ty dvojité struktury a rozmatlaný obraz (je to pořád jen zrcadlo s lomem přes korekční desku a několikanásobným odrazem), ikdyž vizuálně to třeba tolik nevnímáš. SCT je mnohem náročnější na seeing než refrák, ale i něž newton. Je to tak i s kamerkou, ta prozradí na hranách vše a jaké jsi měl podmínky. Na druhou stranu bych pro SCT skoro nepoužíval DSLR... SCT je super na Měsíc a vizuál, ale focení chce prostě podmínky.

[MilAN]

Skoro bych ti byl ochoten věřit, kdyby tu ale nebyla drtivá většina špičkových snímků dělaná právě přes SCT

[iooo]

Ahoj, tak jsem si dle vašich rad otestoval ten RAW režim na CCD na M51, a výsledkem je spousta dalších dotazů

1. Spousta lidí u svých fotek uvádí ISO. Má toto číslo nějakou obecnou platnost nebo např. u CCD je to úplně jinak? Na své kameře můžu nastavit gain v rozmezí 100 - 5000, má to nějaký přímý vztah k uváděným ISO hodnotám?

2. Zkoušel jsem expozici 5min a 10min u M51, obraz docela pěkný, ale nevylezl mi ani náznak nějaké barvy. Jak dlouhá expozice a jaký gain (viz. bod 1) je třeba na CCD barevné kameře, aby začaly být vidět barvy? A jak tyto hodnoty víte? Pouze ze zkušeností?

3. Jaký filtr (filtry) bych měl právě např. u té M51 použít? Momentálně žádné filtry nevlastním (jsem úplný začátečník)? A podle čeho víte, jaké filtry na jaký objekt použít?

4. Najde se tu někdo, kdou používá kombinaci Linux/INDI/Kstars/EKOS?

Díky za každou radu nebo nasměrování na relevantní zdroj.

[nou]

1. CCD astro kamery vacsinou gain ani nastavitelny nemaju. CMOS tam sa nastavuje gain alebo ISO ak je to fotoaparat. Kazdy CMOS cip bude ten gain znamenat nieco uplne ine ako na inom type.

2. Galaxie su vseobene dost bezfarebne. Tam treba razantne zvysit v editore saturaciu aby bolo vidno farby. Aby to ale nebol len farebny sum tak treba hodiny expozocie silne to zavisi od vybavenia.

3. Galaxie su spektralne spojity zdroj takze tam sa okrem UV/IR block filtra nepouziva nic (DSLR maju integrovany). Ak mas mono kameru tak treba pouzit RGB filtre aby ziskal clovek farbu. Na emisne hmloviny ako je Konska hlava ktora ziary v Halfa je vhodne pouzit uzkopasmove filtre.

4. Napriklad ja to pouzivam. Tiez v tomto vlakne sa to riesilo viewtopic.php?f=20&t=14385

[Cztwerec]

Skoro bych ti byl ochoten věřit, kdyby tu ale nebyla drtivá většina špičkových snímků dělaná právě přes SCT

Ale já nehaním SCT, ale takhle to s ním je. Pokud nepřeje seeing obraz vypadá přesně jako na těch příkladech. A je pak jedno jakou má hodnotu, ale musí se brát v úvahu jeho podstata. Stačí si i na AF vyhledat slovní spojení zdvojené hrany a vyleze ti několik podobných případů a je to právě s SCT na Měsíci. Pokud se ty podmínky na vytemperovaném SCT sejdou, pak není o čem.

[Yarkho]

Ďakujem. Priznám sa, že som zo zúfalstva včera trávil čas testom na hviezdu, aby som sa uistil, že SCT je opticky tam, kde má byť.
Temperovanie robím vždy, malá 6" SCT je na balkóne pred čímkoľvek vyložená aspoň hodinu.

Ďalšie pokračovanie je jasné - chce to a) kameru, b) triplet okolo 130mm

Ešte by som sa opýtal, čo mám rozumieť pod "vhodnými podmienkami" - seeing na úrovni Rayleighovho kritéria (v tomto prípade 0.77") a lepší?

[MilAN]

Bylo by hezké, kdybys uměl nějak vysvětlit, proč je jednou SCT špičkový a podruhé ne, a proč je to jinak u refraktoru a jinak u Newtona.
Ale v daném případě je příčina jednoznačná. Temperace z pokojové teploty na balkon, kde je teplota blízká nule v trvání 1 hodiny , je pro SCT žalostně málo.

[Yarkho]

Obraz u 6" SCT sa po temperácii mnoho hodín oproti 1h už nezlepšuje. U 9.25" je to inak - tam i na teste hviezdou stále vidno prítomnosť turbulencie v tubuse alebo prúdu teplého vzduchu od teplejšej baffle trubky.

Vplyv seeingu u SCT chápem tak, že ide o sčítanie dvoch javov:
1) väčší priemer (oproti refraktoru) vedie k sumácii cez viac turbulentných ciel,
2) centrálne tienenie posúva významnú časť energie z Airyho krúžku do ostatných difrakčných maxím. Ostatne u SCT to pri veľkom zväčšení na obraze hviezdy poznať.

Ad 1) : Pri snímaní sekvencie snímkov v krátkom čase za sebou vidno, že bez zmeny polohy Mesiaca sa útvary na ňom výrazne deformujú.

[hades]

1. Spousta lidí u svých fotek uvádí ISO. Má toto číslo nějakou obecnou platnost nebo např. u CCD je to úplně jinak? Na své kameře můžu nastavit gain v rozmezí 100 - 5000, má to nějaký přímý vztah k uváděným ISO hodnotám?

Pokud máš kameru, která má tzv. Unity gain, tak použij ten. Jinak GAIN a ISO je v podstatě to samé. Je dobré se s tím trochu pohrát - když jsem přecházel ze zrcadlovky na kameru, taky jsem hledal všemožně jak ji nastavují jiní. A nakonec jsem zjistil, že si na to budu muset přijít sám.

2. Zkoušel jsem expozici 5min a 10min u M51, obraz docela pěkný, ale nevylezl mi ani náznak nějaké barvy. Jak dlouhá expozice a jaký gain (viz. bod 1) je třeba na CCD barevné kameře, aby začaly být vidět barvy? A jak tyto hodnoty víte? Pouze ze zkušeností?

Jestlipak ty se nedíváš na FITS soubory, které nebyly debayerované? On totiž z té kamery poleze černobílý obraz a až náseldné zpracování to obarví. Když vidím, že chceš používat nebo už používáš Ekos, tak tam je na to v prohlížeči FITS souborů v hlavním menu položka Debayer.

3. Jaký filtr (filtry) bych měl právě např. u té M51 použít? Momentálně žádné filtry nevlastním (jsem úplný začátečník)? A podle čeho víte, jaké filtry na jaký objekt použít?

U barevné kamery zpočátku používej jenom UV-IR cut filtr, pokud už ho nemá kamera přímo integrovaný (moje ASI294 ho nemá). Další filtry nejsou třeba, spíš jsou na škodu. Uvažovat se dá o nějakém filtru pro potlačení světelného smogu, pokud fotíš ze zamořené oblasti (Třeba CLS-CCD nebo IDAS LPS)

4. Najde se tu někdo, kdou používá kombinaci Linux/INDI/Kstars/EKOS?

Já to taky používám, odkaz na vlákno, kde se to řeší, už dodal kolega

[Cztwerec]

Mě zase podvědomě přijde, jako by kromě toho vznikaly turbulentní jevy a vliv seeingu na dvou plochách a to primárním zrcadle a korekční desce. Vznikají jakoby dva obrazy. A to je patrné při nevhodných podmínkách a seeingu. Ale je to jen domněnka. Temperace 1 hodina je opravdu hodně málo.

Ano, podle mého musíš trefit podmínky tak, aby nedocházelo k výrazné deformaci obrazu na interpolovaném rozlišení kamery na dané sestavě. Obraz je pak vlastně díky seeingu chlupatý a jasný okraj a hrana kráteru se potom v podstatě chová jako hvězda na obloze. Doufám, že nepíšu blbost a je tomu rozumět.