Astronomické fórum

Zdravím
také se připojím do diskuse, používám Hvězdný Atlas Mag-7 + Karkoschkuv astronomický atlas
http://www.astro.cz/mirror/atlas/czech/
Mag-7 Star Atlas obsahuje hvězdy až do magnitudy 7, ( což ja tak max pro oko - spíše do 6té mag je zdravé oko schopno vidět)včetně dvojhvězd a vícenásobných hvězdných systémů, které jsou značené tenkou horizontální čárou. Obsaženy jsou objekty DSO z Messierova katalogu, RASC výběr z NGC a katalogu Herschell 400... celkem více než 550 DSO objektů. Což je docela dost -, (pro mě určitě). V Karkoschkově atlasu najdu jednoduchý popis objektu.
Mapky (celkem 11 ks) mám natištěné černobíle ( je možno stahnout i v bar. verzi, ale pro práci v noci ...) na A4 a zalaminované - investice 250 ,- a je to 100% odolné proti otěru a vlhkosti. (Laminací se ČB tisk ješte zvýrazní)

Mapky jsou velice dobře čitelné a hlavně dají se pohodlně natočit dle aktualního postavení jed. souhvězdí, což mě podstatně zjednodušuje nalézt požadovaný objekt - s AZ5 to jde celkem dobře i když si nejednou -jak se říká -vylámu zuby a objekt nenajdu
NTB občas beru s sebou kde nám Stelárium a Carters du Ciel , dobrý programky ale vterénu se mi lépe pracuje s mapkou (respektive s listy).

Dobrý den,

v astronomii jsem naprostý laik, poznám pár souhvězdí, pár hvězd, většinu planet, ale vždycky mě fascinovalo sledování noční oblohy dalekohledem. Vloni jsem viděl Jupiter a 4 jeho měsíce tímhle (jen pro ilustraci, jiný vhodný obrázek jsem nějak nenašel)

https://www.spechato.cz/inzeraty/Daleko ... -5uZw.html

Od té doby pořád přemýšlím o pořízení nějakého lepšího binokuláru, který by to moje laické "domácí pozorováníčko" trochu pozvednul. Přemýšlím o Celestron SkyMaster 20x80 nebo 15x70. V každém případě bych si představoval cenu do cca 4000 Kč. Současně si zatím moc nedokážu představit, co takovým dalekohledem můžu vidět víc. Ze známých nikdo podobný binokulár nemá, ani se nikdo pozorování moc nevěnuje, takže se nemám koho zeptat.

Můžete mi nějak poradit prosím?

Díky moc

Jirka

maverick24 : Ahoj na AF.

maverick24 píše: Současně si zatím moc nedokážu představit, co takovým dalekohledem můžu vidět víc.

Zase o moc víc s tím 20x80 neuvidíš. A co všechno bys rád pozoroval? Jestli i planety s detaily, tak se bez astronomického dalekohledu neobejdeš.

To máš pravdu no, taky mi to došlo hned po odeslání příspěvku, že když mám zvětšení 24, tak s 20kou toho asi o moc víc neuvidím. Určitě nebudu nijak náročný pozorovatel, od toho binokuláru co mám doma bych toho asi o dost více viděl i tímhle :

http://www.dalekohledy.cz/webmagazine/p ... 8&idp=2591

Což je i v mé cenové relaci, ale nevím jak vybírat.

Co bych si představoval vidět - sám nevím, co se všechno dá vidět ze střechy paneláku nebo kopce. Nevím, jestli tímhle (odkaz) by bylo nějaké opravdu hezčí, detailnější pozorování Jupitera a jeho měsíců a jiných pozorovatelných planet.

Musím vypadat jako hlupák asi, jak nic nevím

Díky

maverick24 píše:Musím vypadat jako hlupák asi, jak nic nevím

Každý jednou začínal a taky věděl kulajdu

Tyhle malé refraktory, ale i malé zrcadlové dalekohledy kolem 2-3 tis, jsou naprosto začátečnické a je otázka, jestli je nutné, je kupovat. V cenách kolem 6 tis. za nové, nebo kolem 4 tis. za bazarové, se dá již koupit solidní dalekohled. Je na Tobě, jak se rozhodneš.

Artaban píše:

maverick24 píše:Musím vypadat jako hlupák asi, jak nic nevím

Každý jednou začínal a taky věděl kulajdu

Tyhle malé refraktory, ale i malé zrcadlové dalekohledy kolem 2-3 tis, jsou naprosto začátečnické a je otázka, jestli je nutné, je kupovat. V cenách kolem 6 tis. za nové, nebo kolem 4 tis. za bazarové, se dá již koupit solidní dalekohled. Je na Tobě, jak se rozhodneš.

Můžeš dát nějaký konkrétní příklad, ať vím, jak třeba vybírat? Např. takový?
http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... 26540.html

Tyhle malé stolní dalekohledy bych přeskočil. a koupil rovnou normální nejmenší dospělácký Dobson 150/1200 http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... -3652.html
Jestli Tě pozorování chytne, tak ho stejně, nebo i větší časem koupíš. Je to dalekohled, který jak na planetách, tak na objektech vzdáleného vesmíru (DSO) něco už ukáže. Dost často se tenhle, nebo 200/1200 prodává na AF v bazaru za solidní peníz.

Díky moc, podívám se

Pro svého 13-ti letého syna jsem zakoupil dalekohled k narozeninám, aby mohl konečně rozvíjet svůj zájem o astronomii i praktickým pozorováním. Oba jsme ovšem vlastně úplní nováčci a začátečníci. Po dlouhém rozvažování a studování nejrůznějších rad (i zde na fóru) jsme vybrali teleskop SkyWatcher Horizont 70/500 na azimutální montáži AZ3 (Vím, že to není “nic moc” - ale v naší cenové kategorii to bylo maximum, co jsme si mohli nyní dovolit. A ano - vím, že s tímto teleskopem neuvidíme “žádné zázraky”, apod.). Když pečlivě zabalený dalekohled v pořádku konečně dorazil - byli jsme oba nadšení. Přesně podle návodu jsme jej sestavili a instalovali na stativ. Hned první večer jsme vyrazili na zahradu za domem a pokusili se zaměřit na první “hvězdu” (měsíc ten den bohužel nebyl vidět…). Pokoušeli jsme se o co nejlepší zaostření a zkrátka - radovali jsme se z noční oblohy.
Při střídavém doostřování jsme si však najednou všimli, že se nám ve výsledném obraze objevila jakási svislá čára - přes celý objektiv…. Při manipulaci s ostřením se pohybovala z pravého kraje ke středu objektivu a následně naopak (zleva do středu) - při určitém přeostření jsme však zároveň našli momenty, kdy nebyla vidět vůbec. První co nás bezprostředně napadlo - vlas, který se nějak dostal na objektiv! Přenesli jsme tedy dalekohled na světlo - zkontrolovali, že tam žádný vlas není, opatrně ofoukli a zkusili znovu - čárka se objevila zase! Kromě toho se nám v obraze objevovali také jakési “pacičky” po obvodu objektivu (jakoby nějaké součástky uvnitř teleskopu, které tam jsou zřejmě k uchycení čočky…)
Podotýkám, že jsme byli na volném prostranství zahrady - teleskop namířen takřka kolmo vzhůru, nikde žádné dráty vysokého napětí, antény, větve stromů, nic takového!
Skončili jsme s tím, že určitě děláme něco špatně. Na druhý den - za denního světla - jsme teleskop znovu celý prohlédli: objektiv, jednotlivé čočky, apod. Přes všechno jsme se pořádně podívali - po nějaké svislé čáře ani stopy. Zaměřili jsme dalekohled na střechu vzdáleného domu - obraz čistý, bez čáry (bez “paciček”).
Počkali jsme na první hvězdy a netrpělivě se dali do zaměřování - tentokrát na úplně jiném místě (!) a v jiné orientaci (!) = jaké bylo naše zklamání, když se “čára” objevila zase!! Jsme z toho zmateni a zoufalí… Myslím si (a doufám!), že teleskop je v pořádku - jen my že děláme něco špatně (přeostřujeme), nebo že do něj nahlížíme špatně… nevím. Chová se to opravdu podivně a jakožto naprostý laik si to nějak neumím vysvětlit - při určitém zvětšení je například celá plocha objektivu “zalitá” světlem a my vidíme “krásný žlutý kruh” = žádná čára, žádné “pacičky”. Ale zase když začneme zaostřovat a snažíme se o nějaký “detail” - najednou se vpravo objeví ta “čára” a pomalu putuje ke středu obrazu…
Poprosil jsem o radu v obchodě, kde jsme teleskop zakoupili - poprosili nás o fotografie s tím, že se pokusí zjistit oč v tomto případě jde a dají nám pak vědět. Jsou ochotní.
Zkusili jsme tedy se synem celou tu “záhadu” vyfotit - bohužel jsme měli k dispozici jen tzv. chytrý telefon a tablet a bylo to velmi obtížné… Pár snímků jsme ale přeci jen udělali i když samozřejmě nejsou nijak ostré a kvalitní… Pro zájemce jsou ke stažení na této adrese: https://drive.google.com/file/d/0BwT4Ug ... sp=sharing
Protože jsem pochopil, že je na tomto fóru mnoho lidí, kteří jsou opravdu ochotni pomoci i úplným začátečníkům - rozhodl jsem se obrátit se o radu i zde.
Pořád věřím, že jde možná o nějakou banalitu a naprostou “pitomost”, kterou se synem bohužel provádíme - tedy, že děláme určitě něco špatně…
Rozepsal jsem se tolik proto, že tahle “záhada” se opravdu velmi špatně popisuje… Pokud jste se s něčím takovým už ale někdo z vás setkal - moc vás prosím o jakoukoliv radu.
Děkuji!

V případě. že ten obraz hvězdy odpovídá tomu, co pozorujete očima, tak nemáte zaostřeno. Hvězda musí být jako bod, nechte zaostření ve stejné poloze , jako máte ve dne při zaměření na hodně vzdálený objekt. Z popisu usuzuji, že orientace v dalekohledu na pozemní cíle je stejná ( výškově ani stranově nepřevrácený obraz). Potom je jako hranol použit v dalekohledu střechový(Amici) hranol a tam u jasného bodu potom vzniká chvostík - čárka od hvězdy, která má stejnou orientaci podle hrany natočeného hranolu. To je přirozené vlastnost tohoto převracejícího členu a projevuje se i u nejdražších střechových hranolů. U rozostřeného obrazu hvězdy - tak jam máte na snímcích, se objevuje takováto difrakční čárka, zrovna tak podložky v objektivu se mohu na okraji zobrazit. Pokud byste se chtěli zbavit toho chvostíku, lze použít zenitové zrcátko nebo pravoúhlý hranol, ale bude to mít na obraz i ten vliv, že obraz je stranově ( v případě azimutálně montovaného dalekohledu jaký máte) převrácen levo-pravě, svisle je OK.
Takže- dalekohled je, v případě že tam je střechový hranol - v pořádku.

Přátelé, můžeme vůbec někdy na obloze vidět Merkur, Mars či Venuši? Já jen, že poslední dva měsíce jsou nad obzorem pouze ve dne, resp. večer, kdy je pořád světlo jako prase a jakmile je tma, už jsou dávno pryč, tak jak na ně máme koukat? Jak je světlo večer, Mars asi nenajdu, beztak je nízko nad obzorem. Fakt nechápu.

Asi si je potřeba někde najít , kde ta tělesa jsou - což v současné době, kdy je k dispozici několik PC planetárii zdarma, nebude asi takový problém.
Merkur a Mars jsou teď úhlově velmi blízko Slunce, takže v podstatě nepozorovatelná. Na Merkur si bude potřeba počkat asi 3 týdny, kdy bude na večerní obloze v největší východní elongaci. Mars naopak projde na ranní oblohu a tak od poloviny září bude už pozorovatelný. A Venuše, ta právě prošla západní elongací a je prakticky v nejvýhodnější pozici pro ranní pozorování -
A jinak, pokud jde o Venuši a Merkura - pozorují se celkem běžně ve dne. A hlavně, na tyhle objekty ( jasné planety obecně) není potřeba žádná tma

pedrosanchez píše:Přátelé, můžeme vůbec někdy na obloze vidět Merkur, Mars či Venuši?

zde máš planety
http://observatory.cz/static/Obloha%20dnes/planety.php

jenom myší najeď na jednotlivé planety a neklikej

Ale bez polohy Slunce ta celá grafika ztrácí takřka celou základní informační hodnotu. K čemu je laikovi údaj, že planeta je v Blížencích ? Bez dalších informací ?

MilAN píše:V případě. že ten obraz hvězdy odpovídá tomu, co pozorujete očima, tak nemáte zaostřeno. Hvězda musí být jako bod, nechte zaostření ve stejné poloze , jako máte ve dne při zaměření na hodně vzdálený objekt. Z popisu usuzuji, že orientace v dalekohledu na pozemní cíle je stejná ( výškově ani stranově nepřevrácený obraz). Potom je jako hranol použit v dalekohledu střechový(Amici) hranol a tam u jasného bodu potom vzniká chvostík - čárka od hvězdy, která má stejnou orientaci podle hrany natočeného hranolu. To je přirozené vlastnost tohoto převracejícího členu a projevuje se i u nejdražších střechových hranolů. U rozostřeného obrazu hvězdy - tak jam máte na snímcích, se objevuje takováto difrakční čárka, zrovna tak podložky v objektivu se mohu na okraji zobrazit. Pokud byste se chtěli zbavit toho chvostíku, lze použít zenitové zrcátko nebo pravoúhlý hranol, ale bude to mít na obraz i ten vliv, že obraz je stranově ( v případě azimutálně montovaného dalekohledu jaký máte) převrácen levo-pravě, svisle je OK.
Takže- dalekohled je, v případě že tam je střechový hranol - v pořádku.

Moc děkuji za vysvětlení a za radu! Ano, dalekohled je v pořádku - je to tím střechovým hranolem!!!! Úplně stejně nám celý problém vysvětlil i náš prodejce s tím, že nám nabídl - pokud bychom se chvostíku chtěli zbavit - zakoupení pravoúhlého hranolu.
Ještě jednou - VELKÉ DÍKY za ochotu vše vysvětlit!!!!!