Astronomické fórum

Trochu zapomínáš na jednu věc, že pokud by astrofoto fungovalo pouze na základě světelnosti dalekohledu, všichni by mohli se fotit Super APO dalekohledy s průměrem 4 cm světelností F2 na 25 MPix foťák a podle tebe by byli v pohodě. Ono přece jenom jako jeden z hlavních ukazatelů je i průměr dalekohledu.  

ono to tak ale funguje  :), mám mnohokrát odzkoušeno, že např obyčejná bezpečnostní ccd kamera při 50ms expozičního času zachyti s objektivem o průměru 3 cm a světelnosti 1 víc, než DSLR s objektivem o průměru 112 mm při stejném čase, mám objektiv odzkoušený 85/1, který ve spojení s kamerou Samsung SHC-750 (EMCCD) "vidí" z ruky (ruka pracuje jako mantáž  ;)) barevně takové objekty jako např. M42, M31,,,,v barvách, nemluvím o rozlišovací schopnosti těchto malých objektivů-ta je o ničem,,,

nemluvím o rozlišovací schopnosti těchto malých objektivů-ta je o ničem,,,

Ale o té rozlišovací schopnosti ten průměr přeci je. Jinak bychom opravdu mohli fotit miniaturními světelnými objektivy.

expozičního času zachyti s objektivem o průměru 3 cm a světelnosti 1 víc, než DSLR s objektivem o průměru 112 mm při stejném čase

Zachytí více čeho? Kdysi ta diskuze tady byla, ale ještě jednou to připomenu. Je úplně jedno jaká je světelnost dalekohledu při porovnání počtu zachycených fotonů, jediným prvkem, který tento počet ovlivňuje, je průměr dalekohledu. Samozřejmě rozlišovací schopnost jde "ruku v ruce" s průměrem dalekohledu.

Psion : tohle platí  pro bodové objekty, zobrazené opět jako body.  V případě plošných objektů   je rozhodující světelost

Milane, chápu, ale otázka zněla zachytí více čeho?

Ale to je Tvoje otázka. karneades psal o focení M42 a o tom, že ji světelným objektivem zachytí při stejném čase více.To "více" tu je nešťastně voleno, , ale zrovna tak to bude v případě slova "lépe". Ale všichni asi tušíme , o co šlo - prostě při světelnějším objektivu při stejné expozici bude objekt více proexponován ( nebo mám psát "lépe"). ADU hodnota pixelu objektu bude vyšší.

Myslím, že jsme nyní u jádra věci, nezachytí více ničeho....

Pokud tedy vezmu 106mm objektiv se světelností 3.6 a udělám bining 4x ze snímku EOS 450D, dostanu rozlišení 1068x712 tak na tom budu mnohem lépe, než 30mm objektiv se světelností F1 s průmyslovou kamerou s rozlišením 680x480.

No Pepo, je to jen slovní ekvilibristika. Takže si místo té světelnosti 1: 3,6 vezmi ten objektiv se světelností 1:4 a při bin 4x4 dostaneš stejný výsledek jako při D30, 1:1.
Takže k Tvému tvrzení, že záleží i na průměru lze napsat je to, že nezáleží na průměru, ale světelnosti. To binování nedělá nic jiného, než reduktor ohniska - posbírá fotony z velké plochy a nacpe je ve výsledku na malou.

Výsledkem jsou ovšem takové malé DSO, o které se v současné době většina fotografů zde na AF snaží tím, že kupují malé refraktory a ještě je redukují, že za chvíli tu už nebude pořádný detailní snímek

Myslím Milane, že i když vezmu objektiv F5, budu na tom lépe (ta F3.6 je opravda špatný příklad). Jinak by to bylo popření fyzikálních vlastností, tedy pokud 30mm objektiv pojme 1000 fotonu za jednotku času, pak 106mm objektiv pojme 15000 fotonů. Při stejné kvantové účinnosti čipu je výsledek jasný. Pokud nesouhlasíš, pak nerozumím kam tím směřuješ, ale určitě to není k fyzikálním zákonům.

pakli-že objektiv o průměru 30mm a světelnosti 1 bude nahrazen objektivem o průměru 106mm a světelnosti 0.3, pak ano, obávám se ovšem, že tato situace nemůže nastat

Už jsem psal, že u bodového zdroje  to je jasné .Ale prvotní otázka byl plošný objekt.  A tam platí jednoznačně světelnost. Pokud ne, potom bys nemohl  ve dne fotit objektivem 2,8 /28  ( =  průměr 10 mm) a objektivem  2,8/400 (=průměr  143 mm)   stejný objekt naprosto stejným časem se stejným výsledkem.  I když objektiv pochytá 200 x více fotonů
.
Pokud připustíš, že to platí ve dne , potom vysvětli , proč by to nemělo platit v noci

to Psion a MiLAn: tohle jsme už tady kdysi řešili a byla to dlouhá diskuse (v témtatu ohledně reduktoru). Pro zachycení slabých (i plošných) detailů je rozhodující u dnešních kamer (téměř lineárních s téměř zanedbatelným šumem a biasem) průměr, viz. příklad 10ti minutové expozice přes sestavu stejným průměrem (nevím už kolik), jednou ovšem s f/12 a jednou kolem f/3 (přesná čísla si nepamatuji, obrázek sem dával ceres).

  Na MiLAnův argument, že co funguje ve dne musí fungovat i v noci, lze odpovědět, že změnou clonového čísla u jednoho objektivu, který má fixní ohnisko, měníme průměr. Tj. není to v rozporu s tvrzením o tom, že rozhoduje průměr. I za dne, pokud vyfotím objekt stejným časem při f=100mm při f/4 nebo f=50mm při f/2, a pokud snímky zvětším na stejnou velikost, tak bude ten objekt prokreslený prakticky stejně. Zvýraznil jsem slovo stejnou, protože to je u astrofota důležité (snažíme-li se o detailní snímek).

Chceš tím naznačit, že při denním focení mi bude jedno jestli fotím při F=400 clonou 40, nebo při F=28, clonou 2,8, protože fotím při stejném průměru = 10 mm ?

Ještě to zjednoduším, neexistuje detail, který by za stejný čas zachytil objektiv a f=50mm f/2 a nezachytil f=100 f/4. To je podle mne definice stejné proexponovanosti astro snímku, tak jak tomu rozmím já. A proto světelnost o proexponovanosti nerozhoduje (zanedbáme-li šum kamery, což ve většině případů jde), o té rozhoduje pouze průměr a celková doba expozice.

Chceš tím naznačit, že při denním focení mi bude jedno  jestli fotím  při F=400 clonou 40,  nebo  při F=28, clonou 2,8, protože fotím při stejném průměru = 10 mm ?

Jo, pokud ti nejde o zorné pole, ale o zachycení detailu. Na snímku s F=28mm nebude žádný detail, který by nebyl zachycený na snímku s F=400mm. Samozřejmě předopkládám, že oba snímky budou pořízeny stejným časem.