Antiblooming není jen vlastností KAI, KAF senzory (některé) ho mají také. Rozdíl KAI a KAF je ve způsobu vyčítáním nikoli v antibloomingu. Senzory KAI (I jako Interline readout) mají tzv. elektronickou závěrku, a vyčítání se provádí přenosem náboje ve speciálních vertikálních registrech. Pomocí KAI senzorů jdou realizovat i expozice v řádu milisekund.
KAF senzory (F jako Frame readout) ty pomocné vertikály nemají, a při vyčítání se obraz "sune" po aktivní ploše senzoru. Po dobu vyčítání tedy musí být senzor zastíněn, jinak se obraz rozmaže exponováním v průběhu vyčítání. Tyto kamery musí mít mechanickou závěrku, přičemž v její obvyklé pobobě (rotační segment) je najkratší expozice omezená někde na řekněme sekundu až půl sekundy.
K tomu rozlišení: KAF8300 není problém provozovat v režimu binningu, pokud optika nekreslí dostatečně ostře. Rozdíl mezi těmi kamerami je ovšem i trochu jinde. Teď nechci, aby to vyznělo jako pohana jednoho a pochvala druhého, protože se jedná o výrobky z odlišného konce třídy kamer.
QHY9 je kamera čínského výrobce relativně dostupných kamer, která je nedávno vyvinutá, a její hardware i firmware a ovladače do PC jsou zatím tak trochu nevychytané, je tam pár drobných chyb, které ale zcela jistě výrobce časem odstraní. Na druhou stranu na odhalené nedostatky reagoval vždy celkem rychle a ochotně a nebyly s tím žádné zásadní problémy. Sám mám QHY8, a vím, že proces u ní probíhal podobně, a nyní je to již celkem bezproblémová věc, byť mám trošku výhrady k řešení s odděleným zdrojem v krabičce, který z 12V dělá +/-18V pro analogovou část elektroniky a regulované napětí pro chlazení, a to vede k více kabelům zapojeným při provozu do kamery. Navíc, ke QHY9 je potřeba dokoupit filtrové kolo, což je další investice. QHY9 mají zde minimálně dva nebo tři lidé, a podělí (nebo se už podělili) na foru se zkušenostmi a snímky. Nicméně to zásadní - kvalita obrazu, šum , artefakty v obraze způsobené časováním vyčítání, jsou u QHY velmi slušné, co se mi dostaly do ruky snímky, byť úplný limit toho, co dokáže senzor, to asi ještě není.
V kamerách G2 (a i ostatních řadách) od Moravských přístrojů dostaneš naprosto špičkový přístroj, udělaný tak, že už to vlastně lépe nejde jak po elektronické, tak po mechanické stránce. Navíc s integrovaným filtrovým kolem, se zdrojem uvnitř, tedy napájení jen jedním kablíkem z 12V. Se stabilními odladěnými ovladači pro různé astro SW, či s vlastním oblsužným SW SIMS, také velmi pěkně promakaným. Měl jsem půjčenou G2-3200 a vracel jsem ji jen s velkou nechutí, ač neměla antiblooming, což mi pro účely astrofoto trochu vadilo.
G2-4000, senzor 15x15mm, 2056 x 2062 pixelů, to není určitě špatný nápad, 7.4um pixely většina kvalitní optiky vykreslí slušně.
Je to dilema. Ideální by byla G2-8300 ;) ale ta zatím neexistuje.
Ještě existuje varianta QSI 8300
http://www.qsimaging.com/583-overview.htmlcena po dovozu sice bude o něco větší, ale pokud bys měl špičkovou optiku, má cenu o KAF 8300 uvažovat. Dovolí ti drobné detaily (dá-li atmoféra) i s menšími přístroji. Na druhou stranu najít optiku s korektorem, která takový senzor uspokojí, se ukazuje jako docela oříšek. Takový dalekohled totiž bude stát minimálně to samé, co ta kamera :-(
Klidně bych šel do G2-4000, ať to máme pestřejší a nejsou tu samé QHY. Zde nelze šlápnout vedle ;)
--------------------------------------------------------------
Úplně jsem koukám zapomněl na porovnání senzorů, ale to udělal Saša, takže tady máš celkem relevantní sbírku názorů.
Konečné rozhodnutí je na tobě.
,, to jsou právě ty dramatické rozdíly,CCD senzor KAF-8300 je zcela něco jiného, než KAI-4022
;D
tak jsem pozapomnel :-)