Astronomické fórum

No, pokud fotíš při 1:4 expozicí 1800s, tak při 1:2 to odpovídá expozicí 450s
Zrovna tak to je při 3,5 nm filtru. Problém je u téhle světelnosti s 3 nebo 3,5 nm filtry s posunem maxima a vinětací šikmých paprsků na napařovaných vrstvách- což při světelnosti do 3,5 není nutno uvažovat.
Umím si to spočítat, ale k tvým hodnotám se nedopracuji. Ale na tom nezáleží
Jednoduše - osvětlení v rovině zobrazení záleží pouze na hodnotě D/F - není potřeba počítat ani s D ani s F - vše už je obsaženo v tom poměru - při porovnávání 2 soustav stačí porovnat jen ten poměr. Samozřejmě to platí při stejném čipu - jinak je potřeba na konci počítat s rozdílnými parametry jiného snímače. zde zase stačí porovnat plochy pixelů.
Ale to jsme hodně mimo téma vlákna.

Milan

Mne to je zhruba jasne. To ze vzdy treba brat do uvahy celu sustavu nie iba f dalekohladu je fakt. Ale ako vravis tak k teme:

- mam pocit , ze rozlisenie tvojej sustavy je 1,96 arcs/ pixel a nie 3,8 arcs/pixel ako udavas. Ale neviem isto.

- Ale to co vidim na grafe je vysledkom vsetkych problematickych spojov na sustave

Dalekohad , pointacny dalekohlad , montaz

Podla mna tento graf nehovori nic hodnoverne o RASA iba vypoveda o kvalite tvojej sustavy s danym nedefinovanym nastavenim napr:

- mas volu medzi pointacnym dalekohladom a hlavnym dalekohladom (zajtra to trosku dotiahnes a bude ina)
- mas volu medzi pointacnou kamerou a pointacnam dalekohladom (dnes to trosku dotiahnes a bude ina
- mas volu medzi kamerou a RASA (je , ale nie je )
- mas zle nastavenu montaz (ci uz na polarku alebo sid. rychlost atd) -aj to je mozne
- atd

Robil som podobny pokus ako je na stranke (vid. odkaz ) s "betonovym "upevnenim pointacneho dalekohladu

http://www.starrywonders.com/equipment.html

a vysledky boli prekvapujuce dobre. A to som si pred tym myslel ako fasa mam upevneny pointacny dalekohlad. Skuste a padne vam sanka

Je fakt , ze OAG skoro vsetky tieto problemy riesi, co tu je ale zatial nemozne

V hodnoteni by som konstatoval, ze asi sa bude nutne orientovat na kratsie expozicie , co pri senzore ASi1600 nie je az taky problem.(vzhladom na

vycitaci sum)


Na zaver ale mozem ale konstatovat , ze kdo by chcel podobnu kombinaciu , zrejme sa podobnemu grafu (vysledku) nevyhne. Takze fajn

Bol by som rad keby som samohol dostat k nejakym fitsom sdlhšimi expoziciami (neverim , ži ti bude treba dlhsia expozicia ako 300s)

Dakujem

kolec

Jasně, že v tom grafu jsou obsaženy všechny možné vlivy. Ale od začátku mám snahu většinu těch ostatních vlivů eliminovat, aby na výsledek měl dominantní vliv jen vlastní dalekohled. Navíc pointer má ohnisko 250 mm, oproti dalekohledu se 400mm a použil jsem kameru s vyšším rozlišením na pointeru.
Pokud jde o délku expozice, bez filtrů se dostanu při expozici 20s na hodnotu pozadí 2.500 ADU. 300s je u mě prakticky vyloučeno - pouze s úzkopásmovými filtry. To ale nic neřekne o celkové kresbě objektivu. Až to celé vyladím, dám k dispozici nějaké FITSy
-----------
Mám rozlišení 3,33"pixel - kamera ATIK 414exm

Přidám další obrázek z testování s filtry.
celkem 3x300s - IC5070 na průměrné městské obloze ( SQM - 20,15)

Po patnácti minutách v podstatě hotová fotka ty difrakční kříže jsou předpokládám od kabelů kamery, ale co způsobuje tu šikmou přerušovanou čáru na jasných hvězdách?

Ty kříže jsou od struktury CCD, ta šikmá je difrakční stopa od kabelu

Jen pár poznámek k tomu, co si myslím, že mohl už výrobce řešit a nenechávat na našem bastlení, protože se bez toho neobejdeme. A souvisí to právě s tím, že ten přístroj je určený pro focení kamerami.
1/ .kabeláž : - mohl být už uzpůsoben nějaký držák kabeláže před deskou i uchycení na tubus/lištu, aby nedocházelo k eventuelnímu tahání kamery a páčení za desku
2/ rosnice i s deklem : -bez rosnice se špatně používá Bahtinova maska, navíc rosnice při focení je opravdu důležitá jako rosnice a navíc jako ochrana před nechtěným nárazem na kameru, která je upevněna na Schmidtově desce. Řešení od Astrozapu ,které ale není zatím k dispozici, navíc, vzhledem k nutnosti dost častu sundávat rosnici, není zrovna praktické.
3/ filtry : Pro kamery ASI s backfocusem 6,5 mm se nabízí řešení při použití filtrů použít šuplíky ( např. Baader. )Pro kamery, vycházející ze standardu C/CS to nejde použít a výrobce nenabízí řešení. Kromě tedy LPS filtru ve vlastní objímce, který se šroubuje na korektor a který je v sortimentu Celestronu. Možná časem budou i jiné , ale ...
4/ redukce: výrobce dodává redukci na T/2 a C. Nevím, proč C, redukce T2/C jsou jinak běžné. Podle mě by bylo vhodnější dodávat místo redukce na C redukci T/2 pro backfocus 17 mm s možností do ní šroubovat jakékoliv 2" filtry. S prodloužením T2 je možno potom přizpůsobit každé kameře
...............
Naštěstí jsou tohle drobnosti, s kterými si bastlením celkem jednoduše dovedeme poradit, jen mi to přijde u jinak výborného funkčního výrobku od výrobce jako něco, za co bychom si rádi připlatili a co mohlo být systémově vyřešeno už od začátku
............
A ještě poznámka k úzkopásmovým filtrům: skutečně u takhle světelného systému nejde použít 3,5 nm filtr, vzhledem k posuvu maxima citlivosti mimo spektrální čáru ( vysvětlení problematiky je na stránce u Baaderů u F/2 filtrech)

MilAN píše:Přidám další obrázek z testování s filtry.
celkem 3x300s - IC5070 na průměrné městské obloze ( SQM - 20,15)

Pěkný Milane, ideální na online pozorování slabých objektů! Zkus vyfotit CTB-1, to by mě zajímalo, co z toho vypadne třeba za 10 minut expozice. Ty pěkné snímky jsou s expozicemi tak 30-60 hodin s chlazenými CCD.

Baader představí na výstavě AME 2019 prototyp redukce FCCT pro připojení jejich šuplíkového měniče filtrů, umožňující natočení pole i náklon kamery a použitelný pro kamery s backfocusem 13 mm ( s originálem by byla doporučená vzdálenost při použití šuplíkové měniče překročena o minimálně 2 mm). Tím by byl komerčně vyřešen bod 3 a 4 v mém předcházejícím příspěvku.

Aký je rozdiel medzi RASA a Hyperstar?
Je rozdiel aj v optickom riešení alebo iba v mechanickom? Teoreticky a prakticky?

RASA vidím ako použiteľný iba na fotku. Hyperstar mi dáva možnosť občas SC-čko použiť aj ako normálny dalekohľad a po premontovaní na Hyperstar to použiť na foto. Je rozdiel vo výsledku pri fotení cez SC+Hyperstar a cez RASA?

Ak by som to chcel používať aj na pozeranie cez ďalekohľad aj na fotenie (primárne na fotenie), bolo by to riešenie s Hyperstarom na fotenie horšie ako RASA?

Ten Hyperstar je vôbec montovateľný doma na kolene? Alebo je to také riešenie, že keď to raz premontujem na Hyperstar, už to nebudem nikdy premontovávať späť (lebo to nebude možné alebo to bude také komplikované).

Ďakujem za názor.

Tak RASA je čistý astrofotografický speciál, nepoužitelný na vizuální pozorování ( už z čistě geometrického pohledu to nejde ).
Rozdíl je jak v optice, tak mechanice. Je zde celkem nové provedení ostření a menší otvor v primárním zrcadle a jiné jeho ohnisko.Jak vypadá Schmidtova deska se asi jen tak nedozvíme.
Naproti tomu Hyperstar umožňuje na klasickém 1:10 SCT použít buď klasické vizuální provedení jako 1:10 SCT nebo jako 1:2,2 Hyperstar fotografické provedení, a to pouhou výměnou jinak seřízených sestav -jak zrcátka, tak Hyperstaru ( doma). Výrobce -Celestron- tvrdí, že při srovnání fotografické kvality je na tom RASA výrazně lépe, a to včetně stability a mechaniky ostření.

Ďakujem. Už len škoda, škoda, že RASA s dlhším ohniskom (väčším priemerom) je tak nedostižiteľne drahá.

HyperStar je univerzální řešení pro stávající SCT. Jako každé univerzální řešení (dva v jednom) musí někde ubrat z nároků.
K mínusům patří stále uspokojivě nedořešené ostření - vůle v závitové tyči a shift zrcadla, většinou nutnost po výměně HyperStaru znovu zkolimovat a kresba oproti systému RASA, který je od začátku navržený jako fotospeciál (tedy to je teoretický argument, v praxi jsem to porovnat zatím neměl příležitost).
Naopak plusem je nižší hmotnost sestavy, možnost použití jak klasického SCT f/10 případně s reduktory různých výrobců f/6.3, f/5 nebo f/3.3 (tedy i s výhradami, které se k těm kterým reduktorům váží), tak světelné komory okolo f/2. Kresba pro CAA nebo některé nekrasvovzhledné aplikace je velmi dobrá, pokročilí astrofotografové se spíš přikloní k RASA.

Za sebe - SCT s plným ohniskem používám na planety, Měsíc (vizuál i kameru) a na vizuální pozorování, HyperStar na on-line pozorování a planetkové zákryty. Výměna HS za sekundár je dílem 1-2 minut, kolimace HyperStaru pro moje aplikace zabere možná tak 5 minut.

Psion píše: Zkus vyfotit CTB-1, to by mě zajímalo, co z toho vypadne třeba za 10 minut expozice. Ty pěkné snímky jsou s expozicemi tak 30-60 hodin s chlazenými CCD.

Původně jsem sem chtěl dát pořádnou fotku této SNR, ale když už jsem začal fotit a vyhnala mě od toho inverzní oblačnost ani ne po 1 hodině, tak mi to stejně nedalo a rozhodl jsem se to přesto zpracovat jako ukázku, co se dá u tohoto objektu vytáhnout za 7 x 8 minut expozice


Lepší fotka dlouho nebude, protože strašně ruší hvězdy a je na tuhle mlhovinu skoro nezbytný 3,5 nm filtr, který zatím Baader na světelnost 1:2 nemá. Pak myslím, že bude stačit 3 h celkevého času na to, aby to šlo nenásilně zpracovat.

Pěkný! Hvězdy by se daly trochu eliminovat softwarově.