Astronomické fórum

hokle: parada, proc jsi vybral prave verzi 185??? ja sam jsem nabidkou ZWO docela namlsan a nemuzu se rozhodnout mezi 178 a 174 :-/ koukaje striktne a jen na tuto tabulku:


kameru jsi koupil primo od vyrobce nebo pres ktereho dealera?

diky za info
koni hlava

P.S.: mozna by se vlakno mohlo prejmenovat na "Nove, chlazene kamery ASI od ZWO" bo tak nejak...

Moje preference byly:

1) planety (Podobná jako ASI224, větší čip, ale větší šum. Snad to nebude moc znát)
2) malé DSO
3) cena

Takže mě vyšla tato ASI185. Samozřejmě bych chtěl mít i tu 174MM, ta by to pěkně doplňovala. Ale tu musím oželet. Kameru jsem koupil přímo na webu ZWO. Přišla asi za 5dní.

Mám tu zase další ASI185MCC test na M1 z 30.12. Je to cca 50 dvouminutových expozic. Upraveno, doostřeno v Irisu a závěrečné úpravy v PS. Bohužel se převalovala vysoká oblačnost a byl vítr.  Chtěl bych ještě někdy přidat hodinku.

Větší na klik

Nyní zápasím s optimální délkou expozice a nastavením zisku, který má velký rozsah u této kamery. Při nastavení gainu na 148 viz obr. níže, můžu exponovat maximálně 4 minuty kvůli temnému proudu či amp-glow (nevím jestli je to to samé a nemotám to). ADU nejsvětlejších oblastí dark snímku se blíží 32000. Což beru jako hranici, aby se dal dark snímek odečíst v Irisu.

Za každý komentář k mým úvahám budu vděčný.   Pokud bych chtěl snímat cca 6 minut musím snížit gain asi na 80. Jestli si někdo také koupil chlazenou ASI kameru, budu rád za každou zkušenost.

Zkušenosti s chlazenou kamerou budou mít KpS a Cztwerec, ale s typem ASI174.
Obecně bych řekl, že kamera ASI185 MCC není moc vhodná na podobné focení. Jednak 12-ti bitové zpracování je slabota, jednak evidentně není uzpůsobena na dlouhé expozice (velká luminiscence), Full Well Capacity je podprůměrná, na ohnisko 1200mm poměrně malé pixely. Temný proud generuje samotný čip, luminiscenci generuje teplo zesilovače umístěného na čipu, výrobci to řeší vypínáním zesilovače po dobu, kdy nevyčítá pixely čipu.

Tady jsou nějaké zkušenosti

hokle: řekl bych, že ta fotka je už teď velice dobrá se slušnými detaily, gratuluji (jak ke kameře tak i k výsledku)!

Sám zvažuji přejít na ZWO chlazenou kameru (asi ASI174MM) a tak jsem fakt zvědav na tvoje další fotky. Zatím si však nedovedu představit, že bych byl schopen kameru zvládnout a data takhle zkalibrovat...

Zdraví

Pavel

Tak nevím Pavle obě zmiňované kamery jsou pro planetární fotografie nebo autoguiding. Na rozumné focení podobných objektů, v podobné ceně jako 174, je daleko lepší tahle kamera.

http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... matic.html

Nebo s menším čipem chlazená

http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... 4-4-m.html

Případně dražší

http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... -45-m.html

Joo do atika 314LC jsem šel. Je to jiná líga. Souhlasím s Psionem.

Díky za radu fotit Atikem, sám fotím střídavě třemi: 314, 414, 428 (všechny mono) a vím, jak dobré kamery to jsou. Nicméně cítím, že do budoucna bude hlavní parametr u focení čas (díky stále se zhoršujícímu se počasí). U Atiků je stažení snímků v bin 1x1 cca 3-4 sec, což při mých expozicích do cca 20 (25) sec je značný časový propad. Citlivé, monochromatické a k tomu chlazené rychloběžky jsou podle mého budoucností focení nejen planet ale i DSO. Takový Emil Kraaikamp to jasně ukazuje svými vynikajícími výsledky s jednotlivými expozicemi v řádu jednotek sec. Aplikování "planetárního přístupu" na DSO je dalším krokem v honbě za rozlišením. To jde jen stěží přehlédnout.

Ber to jako můj "pocitový" náhled na věc, nepodložený všemi těmi teoretickými kategoriemi tebou výše zmiňovamými, stačí se podívat na praktické výsledky Kraaikampa včetně toho Honzova prvního testu.

 

To je docela děs stahovat snímky 2-3Mpix několik sekund, to má snad ještě paralelní port

Časovou věc chápu, ovšem kvantová účinnost a citlivost Atiku v Halfa podle mě zkrátí celkový čas expozice a 16bitový výstup je rovněž velká výhoda. Viděl jsem pár solidních DSO přes 174ku a to byly časy 50x5 minut apod.

V Tvém případě dělat Atikem 25s snímky toho asi tolik nepřinese, každopádně si ZWO kameru půjč a vyzkoušej, ale moc těm výsledkům pod naší oblohou nevěřím.

bitova hloubka u teto techniky snimani, kdy se skladaji tisice snimku je naprosto nedulezita, je zcela jedno, zda je to 12, nebo 14 bit, u Pavla je ohromny prinos velikost jeho aperthury a u tech novych Sony cipu je nezanedbatelna taky kvantova ucinnost, kratke expozice v radu sekund krasne eliminuji vliv seingu vcetne absence pointace, ta taky rozliseni snimku neprida, je to tak, jak pise Pavel, to je budoucnost astrofoceni hlavne u sirokopasmove fotografie, nb je na tom uz trosku hur diky scitani temnych proudu, ale zase pri tom minimalnim sumu kamery to taky nebude zadne drama,,,

ADU nejsvětlejších oblastí dark snímku se blíží 32000. Což beru jako hranici, aby se dal dark snímek odečíst v Irisu.
ADU 32.000 je skutečná hodnota jednoho snímku ? Z kolika možných (kolik je plná kapacita )?

Pavebo: Díky! O tom, že bys to nezvládl zkalibrovat nevěřím.

Psion: S uvedenými nedostatky souhlasím a s tím jsem do toho také šel. Každopádně děkuji za připomínky. Moje preference jsou planety s občasným DSO úletem. U mě rozhodovala také finanční stránka a 1000E nebo 599$ je již velký rozdíl.

MilAN: Je hodnota jednoho snímku. Když použiji v Irisu funkci Slice a přejedu přes nejsvětlejší oblasti, tak tam mám tuto hodnotu. Hodnoty jednotlivého snímku jsou pak např.: Mean: 6776, Median: 5776, Maxi: 32767, Mini: 2160

Opravdu jde o DARK ? I ta hodnota medianu se mi zdá vysoká, ale kde by se v DARKu měla objevit hodnota 30.000 - kromě tedy hotpixelu nebo kosmíku ?
Můžeš někde ukázat, jak vypadá 2 minutový DARK ?

Když v darku svítí luminiscence, tak je to klidně možné Milane (viz můj odkaz na test 224ky.)