Zrcadlo a ZRCADLO - vliv na astrofoto

[g]

na AF je k sekundárnímu zrcátku celé vlákno a kvalita se tam probírala. Považuji kvalitu sekundáru za důležitou a ve svých dalekohledech jej často měním. Za nejlepší považuji quartz Protostar, dobré refernce mají prémiové pyrex ICS a Antares. Velikost sekundáru je jinou záležitosti, honba za malým centrálním stíněním může být až kontraproduktivní - viz: vinětace. Na návrh člena AF Beda jsme zkoušeli centrální zástin u refraktoru - já na ED120. Do 15% jsem nepoznal, kolem 20-25 již nepatrně poznat šlo, 30+% je rozpoznatelné ihned (cílem byl Jupiter, na Měsíci prakticky i 30% obtížně zaznamenatelné). Naopak u mého Intes MN 150 s 15% stíněním byla strašlivá vizuální vinětace - cca v 1/3 pole začaly mizet nejslabší hvězdy, pokles kontrastu i na DSO. Tohle je o vizuálním pozorování, u foto nerozumím, ale předpokládám důraz na potřebu rozměrově většího sekundáru než pro vizuál. Vliv pavouka na pokles kontrastu je zanedbatelný, ale znatelně poškodí stabilitu obrazu a ovlivní rozptyl. Zatím za dobrý, dostatečně tmavý pavouk považuji karbonový TS s rameny 0,8mm s vysokou pevností a kolmostí v napnutém stavu.

[MiX]

Díky za reakce.
Moje příspěvky jsou ovlivněny tím, že pozoruji výhradně planety a Měsíc, DSO mi nic neříkají a fotím jen Jupitera, a to ještě jen příležitostně. Při výborném seeingu, jaký byl třeba minulou středu, jenom pozoruji.

g - moc děkuji za info. To vlákno o sekundárech vyhledám, dost mě to zajímá.
SW 120 ED mám a považuji ho za výborný dalekohled, ale jako každá čočka této kategorie má své limity. Bylo by zajímavé udělat stejný test na i přesném zrcadle.

Minulý rok jsem měl asi po dobu 14 dnů standardní newton SW 200/1000 a MT newton 200/1000 s minimlizovaným sekundárem a při pohledu na pozemní cíle byl rozdíl jasně viděl. Nebylo v mých silách a možnostech provádět nějaká měření nebo testy na obloze, ale pohled do okuláru na pozemní cíle mi stačil k tomu, abych měl jasno. V newtonu jsem měl powermate 5x, v MT newtonu achromatický objektiv PZO 5x, okulár byl výborný noname plossl 17mm. Dnes používám lepší planachromatický objektiv s viditelně lepším kontrastem a menším množstvím rozptýleného světla.

[g]

Když mám příkladem kvalitní optiku newtonu primár 0,97; sekundár 0,99 - výsledkem je stále velmi dobrý přístroj strehl 0,96. Nyní tam vložím kvalitní doublet řekněme 0,95 - rázem mám optiku jen na standardu 0,91 (0,99x0,97x0,95) a to nemluvím o odlesku/závoji apod. Čočka blízko sekundáru je nejvíc ovlivněna parazitním světlem pokud nevyužívám delší rosnici. Nevýhody příliš malého sekundáru jsem uvedl i s tabulkou. SW200/1000 má 30% zástin, pokud je porovnáno s 20-23% zástinem - rozdíl je vidět, jak jsem psal výše. Rozdíl mezi 15% a 20% zástinem je nepatrný. Testy na pozemních objektech jsou ošidné, strašně ovlivňuje přízemní seeing zvláště při větší vzdálenosti - stačí chvíle a vše je jinak (zkušenost i s puškohledem na 100m vs 300m). Dobrým terčem k testování se mi zdá Jupiter nebo ještě lépe Mars, bohužel v současnosti nízko. Nicméně vždy jde o subjektivní vyhodnocení a vlastní posudek je důležitější než záplava informací na webech..
Sasa3 např. zaregistroval velmi mírný pokles kontrastu s paracorrem (mně možná až delším zkoumáním a jist si nejsem) v centru pole.
Ale tento můj příspěvek nepatří k tématu "astrofoto" a lze smazat..

[MiX]

g - zajímavé informace. Snad nikomu nevadí, že jsme ve vlákně o zrcadlech a astrofocení.

Může mít na obraz vliv to, že čočky mikroskopického objektivu jsou malé řádově pár milimetrů a u MT newtonů jde vždy o zobrazení na ose nebo blízko ní?

Ohledně přesnosti celé soustavy primár+sekundár+mikroskopický objektiv - někde na AF je zmínka o testu APO LZOS 180mm a newtonu MT 200mm, které byly vedle sebe testovány na blízkých pozemních objektech, za dobrého seeingu, při zvetšeních mnoha násobků D. Myslím, že ne proto, že by se taková zvětšení měla běžně používat na vizuál, ale aby se ukázala kvalita zobrazení. Nechci nikoho mást, ale jestli si to dobře pamatuji, tak bylo uvedeno, že do 7-8 násobku D byly obrazy stejně kvalitní, potom už začal obraz APO měknout.

Až bude čas a počasí přát, zkusím udělat test, který jsi prováděl na svém ED120. Vystřihnu kolečka různých průměrů, připevním je postupně za sekundár a porovnám obrazy.

[MilAN]

Jen takový drobný poznatek : kdysi jsme bastlili z čehokoliv, co se nám dostalo pod ruce. A to co, ve dne vypadalo nádherně, bylo většinou v noci nepoužitelné.Opravdu bych z denního porovnávání nedělal nijaké závěry.
Nějaké parametry toho mikroskopického objektivu by nebyly ? ( apertura, zvětšení )

[g]

MiX: "Může mít na obraz vliv to, že čočky mikroskopického objektivu jsou malé řádově pár milimetrů" - opravdu nevím, jen jsem slyšel od více zkušených, že vyrobit opticky kvalitní malý průměr je i mnohdy těžší než ten velký. Sirius zde uváděl potíže s malými průměry čoček u krátkoohniskových ortho okulárů.
Test na Jupiteru udělej, jsem zvědav a myslím, že ne sám. Stínění za sekundárem bude méně přesné/vypovídající než to na primáru, ideálně si zacloň centrální úchyt pavouka - vstup.

[MiX]

g - děkuji za užitečné tipy, jsem zvědavý na výsledek.

MilAN - Začínal jsem před čtyřiceti lety s plastovou stavebnicí z NDR, tak mám za sebou taky dost bastlení. Nemusíme spolu souhlasit, a nevidím v tom problém.
Moje zkušenost je taková, že i za denního světla se dá najít dost objektů k testování - ostré hrany antén proti jasné obloze, závity na nich, hrany listů, odlesky na lesklých vrcholcích bleskosvodů, odlesky na kapkách, ze kterých se dá krásně určit barevná vada i ostrost. Často zamířím na zhruba kilometr vzdálený štítek s údaji a provozní dobou jedné firmy a co vidím je v souladu s nočním pozorování. Ale souhlasím s tím, že rozhoduje až pohled na hvězdu.
Jestli jsi měl na mysli i to porovnání s LZOSem, tak podle toho, co jsem slyšel, se o špičkových kvalitách toho MT 200 přesvědčili i účastníci nějaké astroakce při nočním pozorování Jupitera nebo Měsíce. Pokud by to tady četli, asi by to potvrdili. Tady byl ten denní test v naprostém souladu s nočním pozorováním.
Ale nebyl jsem ani při porovnávacím testu, ani na té astroakci, na srazy nejezdím, tak možná víš víc...

Mám k dispozici tři objektivy, bohužel údaje dnes nedodám. Nijak jsem parametry (kromě zvětšení) nezjišťoval, ale zjistím a případně nafotím a dám to sem.

Je možné, že u těch malých čoček je problém nejenom s jejich broušením a leštěním, ale i s jejich usazením. Tak se může lišit kus od kusu, jako u jiných výrobků dnešní produkce a chce to mít štěstí.

[g]

ad MiX - pokud jsi tedy zástin zmenšil z 30% řekněme na 20% - musel jsi posunout primár nebo sekundár o cca 5-7cm (prodloužit) tak, aby jsi využil plochu primáru. Nastavoval jsi tubus (plánuji pro 150/1200 pro použití s 1.25" ortho a krátkým výtahem - jen 18% ze současných 23% - nemá asi význam, zkusit chci, takže rozumím. Je jasné, že menší zrcátko musí být kvalitnější než to větší.)?

[MiX]

g - promiň, nerozumím tvému příspěvku.
Měl jsem dva kusy newtona 200/1000, jeden standardní bez úprav, s ohniskem primáru daleko mimo tubus, kde tedy sekundár musí být velký a druhý newton v úpravě od JosefaII, který má prodloužený tubus a ohnisko zhruba na úrovni tubusu, což umožňuje mít sekundár malý. K pozorování obrazu primáru se používá mikroskop - soustava mikroskopického objektivu a okuláru.

Uvádím odkaz na detailní článek JosefaII, který svůj systém nazval Mikroskopický teleskop - MT. Bohužel se o tomto vynálezu moc neví, což je pro planetáře škoda.
https://www.cloudynights.com/articles/c ... cope-r2881

Při testu jsem vždy namířil na více objektů postupně oba newtony a porovnával obrazy.

Edit: Pokud bych měl vysoce kvalitní primár ve standardním tubusu, jako máš ty, vážně bych přemýšlel o možnosti postavit si druhý tubus v úpravě MT a pro planetární pozorování vždy přehodit jen mísu s primárem.

[g]

ano, tuto odpověď jsem potřeboval - prodloužil se tubus. díky. Ohledně přestavby - hm. mám k řešení vnitřní pochyby, raději bych šel cestou 8" F/8. Vem si, jak významně menší zrcátko musí být k přenesení daleko drobnějšího "obrázku" kvalitnější a jak i sebelepší optický člen zanese další vady (už jsem psal výše - nepřesnosti se násobí). Jinak jsem měl opticky kvalitní OO 150/1600 s centrálním stíněním 17% a rozdíl oproti SW 150/1200 (23%) byl drobný a daný spíše hloubkou ostrosti (umocněný poměr světelností). Nicméně pokud bude někdy možnost, rád bych porovnal.

[Artaban]

Uvádím odkaz na detailní článek JosefaII, který svůj systém nazval Mikroskopický teleskop - MT. Bohužel se o tomto vynálezu moc neví, což je pro planetáře škoda.

Ten článek už tu byl několikrát. To, že to je úžasný stroj tady čtu často. Zrovna tak videa, která ovšem neukazují víc, jak jiná videa běžným dalekohledem. Trochu jsem planetář a vím, co je asi možné vidět vizuálně.
MT Newton má už víc lidí a zatím jsem od nich nečetl ani jeden report o pozorování planet. Podle údajných kvalit MT teleskopu, by to muselo být úžasné pozorování. Popsané detaily o kterých se nám, co MT nemají ani nezdá. Možná ale ten planetární zázrak nemají planetáři, ale různí optičtí šťouralové, co se ženou nad hranici 2D a pokouší se zdolat zákony optiky pro dalekohled.
Omlouvám se a klidně to zmažte,, sakrbléé

[Josef II]

Tak Artabane,kdyby jsi nebyl líný a zvedl svoji prdel se osobně přesvědčit,jak ukazuje dalekohled při zvětšení 5D ,tak si budu myslet,že jsi normální idiot,doufám,že se za toho šťourala zde veřejně omluvíš,jinak si budu myslet,že tím idiotem doopravdy jsi.

[MiX]

Dostal jsem se k počítači až teď. Ach jo.

Artabane, použil jsi silná slova. Nikdo tady nemluví o překračování fyzikálních zákonů, jak se tady v souvislosti s MT s oblibou píše. Pokud bych to dělal, musel bych vrátit diplom z matfyzu, což nehodlám.

Faktem je to, že pokud Josef pro své dalekohledy nepoužívá nekvalitní zrcadla, ale ta lepší z běžné produkce, jak primáry, tak sekundáry, umí je mechanicky sestavit do funkčního celku, centrální zástin má na minimu, tak logicky dostane dalekohled ukazující blízko hranice možného. To standardní newton neumí. Můžeš maximálně tak zpochybňovat mikroskopický objektiv, ale zkušenosti (ne teoretizování) ukazují, že obraz celého systému je pořád blízko té hranice. To jsou fakta.
Kromě řady videí existuje i množství pozorování, která kvalitu MT dokazují. Každý ale nemá potřebu o svých pozorováních veřejně psát, takže z toho, že jsi nikde nic nečetl prosím tě nevyvozuj. Tvrdíš, že MT newton má už víc lidí. Kolik?

Nechápu to vytrvalé teoretizování, spekulování a zpochybňování kvalit MT těch, kteří se k žádnému z nich ani nepřiblížili. Nechápu, co komu vadí.

Jak jsem tady už před časem nabídl, kdokoli se může přijet podívat, otestovat, změřit mé MT200 a MT150. Nabídka stále platí.

Artabane, můžeme se domluvit, postavím svoje MT vedle tvého refráku a podíváme se. Astronomii neberu jako soutěž nebo závod, ale jako koníčka. Pokud bude tvůj refrák lepší, určitě nezahynu. Dokud se ním ale nepodívám, tak do něj nebudu kopat. A vlastně ani potom ne, nezávisle na tom, co uvidím...

[MiX]

Ještě k oblíbenému tématu místních kritiků:
Existuje hranice zobrazení optiky, přes kterou nelze jít. Aby jí bylo možné okem dosáhnout, je zapotřebí nějakého úsilí, přičemž ne každé oko je toho schopno. Často detaily spíš tušíme, než vidíme, ale optika je zobrazí a důvod, že je nevidíme, není v ní. Když se obraz za dobrých světelných podmínek a dobrém seeingu zvětší, tak je ten nejmenší možný viditelný detail mnohem snadněji detekovatelný. Zapojením "autostackertu" v mozku, se schopnost vidět ty nejmenší možné detaily ještě prohloubí, zdánlivě možná i lehce přes tu danou hranici.
Nikdo tady v souvislosti s MT netvrdí, že při zvětšení rostoucím donekonečna budou přibývat nové a nové detaily. Jen to, že MT je velmi blízko této hranice, na rozdíl od různých standardních newtonů, SCT, achro nebo APO.

Dál už tady na AF nevidím důvod cokoliv dalšího dodávat.

Pro případné opravdové zájemce jsem k dispozici přes SZ nebo email.

[Psion]

Škoda že nikdo doposud nevzal kvalitní 200mm Newton a 200mm MT Newton, postavil je vedle sebe a udělal fotografie denní a pak třeba video Jupitera a Měsíce. Neni potřeba nic vysvětlovat ani dokazovat, každý se může přesvědčit sám.