Koukám, že do tohoto vlákna přispívám sice sám, no ale co kdyby ... ;)
Díky tomu neskutečnému počasí jaké panuje posledního půl roku jsem našel čas dodělat VLF přijímač. Bylo to celkem napínavé, protože doma se s tím pracovat nedá kvůli šílenému síťovému brumu, takže jsem to na otestování vzal sebou do lesa, no a první dojem .... Paráda. Vše fungovalo jak má, tak jsem si konečně mohl poslechnout ty různé pazvuky, které vydává Země.
První zkušenost, kterou bych tady rád uvedl je, že ta doporučení, jak musí být člověk mraky kilometrů od nejbližšího síťového vedení nebo VN je trochu zcestná. V lese, kde jsem to prvně testoval je masivní městská zástavba s průmyslovým objektem vzdálena okolo 1 km
(zde). V tomto místě jsem v podstatě nezaznamenal v signálu přítomnost 50 Hz. Asi 200 m od malé vodní elektrárny
(tady) byl v signálu slyšet brum, ale vůbec to poslech nerušilo.
Druhá zkušenost je taková, že přesto že je v přijímači zařazen bandpass filtr (1-10 kHz, 3dB), je tam přece jen trochu slyšet signály vyšších frekvencí. Nejmarkantnější z těchto signálů je ruský navigační systém NAVAID (Alpha / RSDN-20). Je to takové pípání. Stejně tak pokud je v určitém dosahu vedení VN nebo 220 V je tam slyšet v pozadí brum. Celkem ničemu to nevadí, ale nedovedu si moc představit provoz toho přijímače bez zmíněného bandpass filtru.
Třetí zkušenost je taková, že je pravděpodobně celkem jedno jestli jste na kopci nebo na rovině. Co jsem pozoroval, tak na kvalitu signálu měla vliv pouze vzdálenost antény od země. Tedy s přijímačem ve dřepu signál nic moc, při zvednutí přijímače co nejvíce nad hlavu výrazné zlepšení. "Vliv kopce" budu muset ještě nějak exaktně ověřit, stejně tak jako vliv stromů. Někde jsem četl, že mezi stromy je ten signál také horší. Nicméně jak jsem zjistil, píšou se různé věci, které jsou někdy na hony vzdálené realitě. Není nad to to sám vyzkoušet.
Zatím nejlepší místo, které jsem testoval je
zde. Je ze všech stran poměrně rovnoměrně vzdáleno od nejbližší civilizace, široko daleko není žádné vedení, je na mírném kopci a navíc je tam nová krásná asfaltka. Takže není problém se tam s jakoukoli technikou dostat. Zde jsem dělal i první testy se záznamem pomocí SpectrumLabu. Ukázka s popisky je tady:
.
V obrázku jsou popsány artificiální zdroje, které se ve spektru projevují. V dolní části spektrogramu je dobře vidět, že tam není vůbec přítomná 50 Hz složka a její harmonické. Ty horizontální čáry nad 15 kHz odpovídají vojenským VLF vysílačům. Nevšiml jsem si, že by tam něčemu vadily. Pokud by se odpojila z obvodu část s low-pass filtrem, šel by tento přijímač asi celkem dobře použít i jako SID monitor.
Sfériky, které se dostávají do přijímače pozemní vlnou a odpovídají bližším bouřím jsou krásně vidět v rozmezí frekvencí 4-14 kHz. Jsou to takové ty různě dlouhé zcela rovné vertikální čáry. Jejich zvuk v přijímači se projevuje jako prakticky nepřetržitý praskot.
Tweeky, které se k přijímači dostávají odrazem od ionosféry jsou prodlouženy k nižším frkvencím a vypadají jako "fajfka". Ta fajfka vzniká vlivem disperze. Jejich zvuk je v přijímači takový trochu kovový nebo možná podobný ptačímu štěbetání. Co jsem to zatím testoval, byly lépe slyšet večer než během dne. Pravděpodobně to souvisí s lepší propagací VLF signálů odrazem od ionosféry na delší vzdálenost během noci.
Během poslechu jsem slyšel i jeden
whistler, bohužel ho nemám na záznamu, nejsou příliš běžné. Vznikají stejně jako tweeky disperzí, jenže vlivem mnohonásobně delší vzdálenosti, kterou musí signál od bouře urazit jsou roztaženy do širokého intervalu frekvencí. Jejich zvuk trochu připomíná "padající bombu". Takový svištivý klesající tón.
Jediné co jsem zatím neslyšel je chorus. Co jsem tak pochopil, je to velmi vzácný jev, takže teď už by to chtělo jen nějakou pořádnou magnetickou bouři.
Další věc, kterou chci udělat je dopočítat pomocí tvaru tweeků vzdálenost bouře, ale o tom zase někdy příště.
Pokud by někdo chtěl vidět tento peklostroj v akci, tak ho beru na MHV 2013, jestli mě teda totálně neskolí viróza.
(pocinaje stahovanim snimku z druzic NOA apod.).