UniversalSoftwareRadioPeripheral - RX vsech pasem?

[KDan]

Pavuk_ napsal: Karle, trochu nerozumiem preco to trochu komplikujes ??? Signaly su sice male, ale ten dizajn nemusi byt taky kriticky ako popisujes.

Já to nekomplikuju, jen rychle a selsky počítám. Bez grafů a skoro zpaměti (ale někde možná mám chybu v úvaze). Tak schválně (všechno budu počítat v šumových hustotách, abychom se vyhnuli započítávání šířek pásma): Šumový práh přijímače je dán součinem 10xlog(kxT) [dBm/Hz], což vychází:

-174dBm/Hz při normální teplotě.

Marcus běžně indikuje zdroje, které mají 1000Jy (a v některých grafech jde až k nule! - asi to nějak kalibruje?). 1Jy je 10E-26W m-2 Hz-1. I kdyby aperturou paraboly (řekněme 10m2) "sebral" všechno, co jí protéká, měl by na konektoru ozařovače šumovou hustotu výkonu pouhých:

-190dBm/Hz.

Počítal jsem úplně selsky: 10xlog{1000 (počet Jansky)x10E-26 (hustota elmag. toku na m2 a Hz šířky pásma)x10 (apertura paraboloidu)x1000 (převod na decibelmiliwatty)}

Jak říkám, je to jen selská úvaha a není v ní započítán vliv integrace. Ten tam musím ještě dopočítat (nejlépe zase selsky).  ;)

[KDan]

Když na to teď znovu koukám, tak to možné je. A ohledně návrhu rádia - ten není kritický, ale měl by sledovat alespoň jedno jednoduché a jasné kriterium: Aby všechny zdroje šumu z procesu digitalizace měly dohromady menší výkon, než tepelný šum, přicházející na vstup ADC po zesílení od antény. Jinak bude šumové číslo celého přijímače degradovat ADC - a to by byla koncepční chyba. Takto je potřeba, podle mého názoru, navrhnout zesílení řetězce analog front-endu.

[KDan]

Když už zde důvěrněji mluvím o jednotkách Jansky [Jy], nabízím odkaz, jak to všechno začalo:

http://www.nrao.edu/whatisra/hist_jansky.shtml

:)

[Pavuk_]

Tento program si urcite stiahni: http://www.radiosky.com/tminishere.html

Lekcie z radioastronomie:
http://www.cv.nrao.edu/course/astr534/ERA.shtml
http://radio.astro.gla.ac.uk/ralectures/index.html

Uzitocne vztahy pokope: http://www.cv.nrao.edu/course/astr534/Equations.html
Program vyuziva vzorcek: http://radio.astro.gla.ac.uk/ralectures/pw/l3t10.jpg
z lekcie (uzitocne) Radio telescope receivers

Tuto knihu si urcite kup: Radio Astronomy 2nd Edition by John Kraus http://www.radiosky.com/booksra.html
Inak starsie vydanie (niekedy zo 60-tych rokov) je mozne zohnat aj v technickej kniznici (u nas je to v Univerzitnej kniznici - odtial si ju obcas poziciavam)
Je to doslova radioastronomicka biblia - profesionalna publikacia od profesionalneho radioastronoma. Je tam cela teoria okolo prijmu, anten, detekcie, atd.

Existuje starucka CS knizka rok tusim 1962, Budejicky, Plavec: Radioastronomie. Obsahom mi pripomina zostrucneneho Krausa. Teoria okolo prijmu tam samozrejme je tiez.

[KDan]

Na toho Krause jsem už narazil při čtení o Janskem a jeho knihu jsem začal shánět. Jinak ten vzoreček vyhlíží důvěryhodně, ale s mojí úvahou by se výsledky měly shodovat. Teď se půjdu proběhnout a všechno si ještě promyslím.  ;)

Mimochodem, radioastronomové jsou pěkně konzervativní. Do astrofyziky uvažování v decibelech ne a ne pořádně proniknout, přitom počítání s nimi je mnohem jednodušší.

[Pavuk_]

BTW tie prednasky pisane fixom su fakt super. (odkaz som nasiel az ked som hladal odpoved pre teba) Plno veci sa mi vdaka nim objasnilo az teraz (skryte suvislosti) :)

[Pavuk_]

Som velmi rad, ze vam mozem oznamit dalsi step v nasom snazeni.

Vzhladom na historicke minimum dolara sme s Rudym nezavahali a zakupil dalsie USRP(!)+extra prepojovacie kable a 4xBasicRX (kazdy 2ks (4 kanale))
Tym padom mame kazdy svoje a umozni to rychlejsi paralelny vyvoj sw a realizaciu experimentov u Rudyho a u mna sucasne.
Navyse tymto aktom mame k dipozicii 8 kanalov (po synchronizacii - spojeni 2 USRP, co umoznuje), ktore postacuju na seriozny zaciatok s beamformingom (realizacia pokusu LOFAR ako v Effelsbergu).

Ja pevne dufam, ze sa nam podari tieto veci dotiahnut do jesennej MHV, na ktorej by sme mali tieto zariadenia predstavit v plnej sile a previest veci nevídane ;)

Stay tuned! ;)

[ahasver]

zdravim! je to vse moc zajimave, ale uz abych si ted na ty vsechny texty vzal dovolenou... Napad se mi libi s koupenim hotoveho, tohle bych tedy bastlit nechtel. Ale niejak jsem nenasel nic o antenach... Muzete me nekam odkazat? Hi. TNX.

[usiak1]

Pred par roky niektory z Vas pisal ze zakupia USRP prijimac. Ako to dopadlo ? Podelite sa z Vasim projektom ? Nama niekto zaujem o kupu USRP-2 ze by siel zo mnou na polovicku ? Funguje uz aj cez LAN takze ovladanie by nebol problem...
Len nemam moc skusenosti z GNU linux radiom ...
Juro PO

[usiak1]

Pred par roky niektory z Vas pisal ze zakupia USRP prijimac. Ako to dopadlo ? Podelite sa z Vasim projektom ? Nama niekto zaujem o kupu USRP-2 ze by siel zo mnou na polovicku ? Funguje uz aj cez LAN takze ovladanie by nebol problem...
Len nemam moc skusenosti z GNU linux radiom ...
Juro PO

[kaklik]

Pred par roky niektory z Vas pisal ze zakupia USRP prijimac. Ako to dopadlo ? Podelite sa z Vasim projektom ? Nama niekto zaujem o kupu USRP-2 ze by siel zo mnou na polovicku ? Funguje uz aj cez LAN takze ovladanie by nebol problem...
Len nemam moc skusenosti z GNU linux radiom ...
Juro PO

USRP2 je sice hezké zařízení ale málo kdo na něj má.. já proto postupně vyvíjím svůj vlastní přijímač.. Který následně bude také komerčně k dispozici za mnohem nižší cenu. Pavuk a Rudy dříve koupili USRP1 ale na radioastronomii to není až tak optimální..

[Jiri_Polivka]

Odpoved KDanovi:

Radioastronomove jsou spise fyzici nez inzenyri, tim asi bude, ze prilis nepocitaji v decibelech.
Spojit to jde, postaci to zkusit. U radiometru (prijimacu pro radioteleskopy) je ovsem nutne pouzit kmitoctovou odezvu definovanou nikoli tak jak jsou zvykli inzenyri, na -3 dB (polovinu maxima), ale plossi na mene nez 10%. Jeden dB odpovida 26%, v radioastronomii a radiometrii potrebujeme mit opravdu hladkou a plochou odezvu. Podobne- inzenyri pro komunikaci potrebuji pomer S/N, v radioastronomii detekujeme prirodni sum, k nerozliseni od toho, ktery vznika v prijimaci. Proto je lepe merit sumovou teplotu, atd. :)