Astronomické fórum

to lukemon: ona to ani neni kresba, nej rychly nacrt pri pozorovani (jsou tam jen nejjasnejsi hvezdy, s jejich polohami jsem si moc hlavu nelamal). Delal jsem jej hlavne proto, abych si pak mohl s fotkama porovnat, co jsem vlastne videl (a co jsem si vymyslel).

to Psion: ja vim, ze v 10" dalekohledu nemam s centralni hvezdou v M57 temer zadnou sanci (leda tak za idealnich podminek - vyborny seeing a transparentnost). Ale cetl jsem si pred nedavnem historicke pasaze, o tom jak ji visualne objevovali a v cem vsem ji videli nebo nevideli. Tak jsem to musel zkusit.

Tak poprvé co mám dalekohled jsem se v rámci dovolené vypravil za pořádnou tmou do oblasti doupovských hor.Takovou oblohu jsem snad v životě neviděl.Vydržel by jsem se hodiny dívat i bez dalekohledu :)
Takové množství hvězd a tak výrazná mlečná dráha mi vyrazila dech.
Poprvé se mi díky tmavé obloze podařilo spatřit M101 a M51 ve velké medvědici.U spirální galaxie jsem viděl že je to skutečně spirála.
Pak jsem okouknul mlhovinu činku a prstencovou mlhovinu.
Nakonec jsem se zaměril i na mlhoviny ve střelci,které byly pěkně vidět díky té opravdu luxusní obloze.
Nakonec jsem se pokochal velkou galaxií v andromedě,kterou jsem takhle nádherně ještě neviděl a kometou Garrad.

PS: pozorování pod tmavou oblohou má pro mě jednu nevýhodu - doma už se mi teď nebude chtít vyndavat dalekohled :))

Na Doupově jsem svého času byl na vojně na odloučence na tankové střelnici, asi 17km od nejbližší vesničky a obloha tam byla vskutku luxusní. Když jsem měl službu a bylo teplo, pozhasínal jsem lampy, vytáhl z baráku dvě křesílka na buzerák a celou noc se kochal. Jenže v té době jsem ještě neznal z astronomie nic a neměli jsme tam ani malinký triedr. Ale i tak to byl zážitek. Od té doby jsem takovou oblohu neviděl. Fňuk :'(

Jelikož bylo dnes na Vsetíně jasno a průzračno, vytáhl jsem na chvilku dalekohled na zahradu a trochu pojezdil oblast mezi Kefeem a Ještěrkou. Průzračnost oblohy byla opravdu na dobré úrovni, dokonce šla vidět v pohodě i konvička střelce a i M22 vypadala v dalekohledu celkem hezky,a to na Vsetíně, kde mám přesně jižním směrem centrum města, není zrovna zvykem. Z objektů, které jsem napozoroval:

ngc 7261 - drobná otevřenka kousek od delty cephei(mimochodem krásná barevná dvojhvězda), viditelných bylo možná 15 - 20 hvězd v oválné formaci
ngc 7235 - drobná, ale hezká hvězdokupa s jasnějšími hvězdami seřazenými do formace podobné hadovi s nadzvednutou hlavou, nejjasnější hvězda měla patrný nažloutlý odstín, jiná hvězda z uskupení pak byla jasně načervenalá
Berkeley 94 - velmi drobounké uskupení asi tuctu hvězd
ngc 7226 - slabší otevřenka, na mlhavém a hrudovitém podkladu se třpytilo několik nejjasnějších hvězd
dvojice hvězdokup ngc 7245 a ic 1442 - prvně jmenovaná měla podobu zrnité kulaté skvrnky, bočním pohledem   probleskovaly nejjasnější hvězdy, asi bude hezká ve větším dalekohledu, druhá jmenovaná mnohem více uvolněnější, viditelných bylo asi 25 hvězd
ic 1434 - velmi hezká a relativně bohatá hvězdokupka, je trochu rozsáhlejší než předešlé kolegyně, obsahuje 3 velmi nápadné hvězdné řetězce
ngc 7296 - pohledné seskupení různě jasných hvězd poblíž bety lacerty, obsahuje okolo 20-ti hvězd
ngc 7243 - jasná, velká a známá otevřenka, v okolním hvězdném poli plném slabých hvězd hezky vynikají její jasné hvězdy, rozhodně nejhezčí hvězdokupa souvězdí, trochu mi připomíná ngc 6709 z orla
ngc 7209 - druhá jasná hvězdokupa v ještěrce, oproti předchozí kolegyni má mnohem rovnoměrněji rozložené hvězdy, i tak je to hezká hvězdokupa
ngc 7380 - relativně jasná a nápadná skupina asi 20-ti hvězd poblíž hranic kefea s kasiopejou, s UHC filtrem je patrná část okolní mlhoviny a několik temných zářezů

Po celou noc jsem se snažil vyhledat pár nových objektů a tady je výsledek.
M101 - tu už jsem sice viděl,ale ne se supernovou.Ta již pěkně září a opravdu je nápadnější než samotný střed galaxie.
Kousek od M101 je NGC 5486 - velice drobná,kulatého tvaru.Připadala mi jako hvězda v oparu. ;)
NGC 5485 - trochu větší než ta předchozí,patrný mírně elipsovitý tvar s jasnějším jádrem.
NGC 3077 a NGC 2976 (vedle M81,82)Ta první protáhlá a ta druhá elipsovitá a u ní sympatická hvězdička 13,1mag.
NGC 2985 - i tato galaxie je ve velké medvědici a to kousek nad M81,82.Ta je již poměrně velká v porovnání s předchozími.Najde se velice snadno a má jasný střed.
NGC 7479 v pegasu - protáhlý tvar bez jasnějšího středu.
NGC 253 - sculptor galaxy (sochař)tuto galaxii jsem úplně přehlíd při hledání kulovky NGC 288 a to je od ní jen kousek.Galaxie je velice jasná a velmi protáhlá,jen ji trochu vadí ta výška nad obzorem,která jí ubírá z jejího vzhledu.Při zv.64x mi připomínala M82 (doutník) ;D
Nad 253 je NGC 247,ale tu jsem nespatřil. :-/
M77 - galaxie ve velerybě.Velice jasný střed a malé,slabší halo kolem.
Na rychlovku jsem ještě kouknul na NGC 2392 Eskymák,ale musí taky ještě výš.Ve 3:30 kdy jsem končil,to není ono.
Rozlučka s pozorováním provedena na M1 a posledním pohledem na Jupiter,který byl samosebou průběžne kontrolován. ;D

Túto noc som mal kratučké pozorovanie i tak sa oplatilo. Na oblohe sa priebežne tvorili oblaky, ktoré sa postupne rozpadávali a rozťahovali až kým sa znova nerozplynuli, takže občas som mal čas si len tak posedieť pri ďalekohľade Z tých pár objektov spomeniem hlavne planetárnu hmlovinu NGC7662 v súhvezdí Androméda inak nazývaná Modrá snehová guľa. Ja som ju síce modrú nevidel ale zato ako snehovú guľu áno. Pri menšom zväčšení som si ju najprv zamenil za hviezdu a hľadal som niekde okolo nej. Ale nedávalo mi to zmysel, že ju nevidím, keď jej jasnosť je pomerne dobrá. Až po pár pohľadoch mi došlo, že hľadám zle a že snehová guľa je rovno predomnou. Až keď som dal 110x zväčšenie, tak už sa začala odlišovať od okolitých hviezd. Pri 170x som už pekne videl, že je to hmlistá guľa. Ďalším objektom bola otvorená hviezdokopa NGC7789 v súhvezdí Kasiopeja. Pri malom zväčšení pripomína málo hmlovinu, je to taký hmlistý oblak v popredí s pár hviezdami. Až pri väčšom zväčšení sa mi objavili výraznejšie hviezdy, ktoré boli na hmlistom pozadí. Zaberala približne 20' ak som dobre počítal. Potom som to otočil na ďalšiu planetárku M76 (Malá činka) v súhvezdí Perzeus. Videl som len jej jasnejší pretiahnutý stred, taká jasná podlhovastá škvrna. Pri nej mi pomohol UHC filter, kedy mi pozadie stmavlo a tým mi viac zviditeľnil ten podlhovastý stred. Okraje som však nezahliadol. Ukončil som pozorovanie klasikou M31, M32 a M110 v Androméde. Pozoroval som s N114 s balkóna v čase medzi 20:30 a 23:30 LSEČ.

Až dnes jsem se dostal k PC, napíšu taky krátce  ;) co jsem "vylovil" na noční obloze. Bylo to z 2.9 na 3.9 a z 3.9 na 4.9, pozoroval jsem na letišti v Ploužnici, od22:00 do 4:00 po oba dva dny.
Galaxie = M51, M94, M101, M63 a M106, všechny byli pěkný, nejvýraznější byla však M51(Vírová galaxie), používal jsem zv.34x,48x a 92x.
Mlhoviny = M1, NGC7009 (Saturn nebula) hodně malá ani náznak "prstence", M20, M16, M27, M8, M17, M57 (Prstencová) ta byla pro mě nejhezčí, na všechny použit filtr UHC Astronomik Profi.
KH a OH = M71, M29, M21, NGC6530, M10, M14, IC4665, M5, M13, M92, M15, M2, M34, M35, M36, M37, M38, M18, NGC1907 a M12. Nejhezčí byla z KH M13 ta je nádherná, krásně vidět jednotlivé hvězdy a z OH byla nej IC4665, použito zv.34x,48x,92x,120x,150x a někde i 200x.
Dvojhvězda Albireo, spodní v Labuti = [ch946]1CYG a [ch946]2CYG, jedna namodralá, jedna do oranžova, ani jsem nečekal že to bude takto pěkný.
Jsem začátečník a tak jsem rád že vyšlo počasí a že už trošičku vím co hledat, rozloučil jsem se pohledem na Jupiter s jeho měsíci a poprvé jsem viděl nad ránem Mars, je docela malý čekal jsem víc ale vím že jeho čas přijde  8-)

Ten Saturn NGC 7009 je trochu nízko, ale i tak byl docela pěkný i s tím jako-prstencem/pozoroval jsem ho loni na Konicku/. Ale je to zase o těch pozorovacích podmínkách..S dvacítkou by měl být vidět vcelku v pohodě a asi s UHC filtrem.. 8-)
P.S. Ten Slimák je pro UHC jak dělaný, protože bez UHC nebyl skoro vidět..

Já tedy nevím jestli zrovna teď jsou ty nejlepší podmínky na pozorování M51, M101 :). A pak si tedy myslím, že by bylo žádoucí opustit vlákno s jarními a letními souhvězdími, , zvlášť, když už jde o pozorování M1 ....... Tady už potom nelze nalézt nic , koho napadne hledat býka v létě  :)

JJ, ale astronomicky je ještě léto..Tak asi ta "nepřesnost" je v toleranci..
P.S. Nicméně to nám to léto zase nějak rychle ufrnklo.. :-[

Take jsem si rikal, ze pozorovat ted M51 je blbost. Tu M101 bych jeste pochopil ;D

Reaguji; jak jsem psal, jsem začátečník a co je nejlepší pozorovat na jaře a v létě se teprve učím, baví mě to, nápovědu mám ve Stellarium, tam se podívám a zrovna jsem vybral tyto galaxie co jsem psal, viděl jsem je ale dobře, proto nějak nechápu proč je "blbost" pozorovat např tu M51 já jí viděl parádně, možná bude za čas vidět mnohem lépe ale na to přijdu ;), psal jsem jen co jsem pozoroval v létě, léto ještě je 8-)
PS: Je tedy někde napsáno, co je v jakém období nejlépe pozorovat?

Seš začátečník,  co pozorovat není ani přikázáno ,ani psáno. Ale  objekty jsou nejlépe vidět , když jsou nejvýše na obloze(a je samozřejmě tma). Zrovna  objekty ve Velkém voze jsou ale teď  prakticky nejníže. Co jsou "letní " a "zimní"  objekty se rozumí to,  v kterém ročním období  vrcholí ( jsou na obloze nejvýše o půlnoci).   Býk zrovna mezi ty objekty jarní ani letní  nepatří.
............
To samozřejmě nic nemění na tom, že nejdůležitější pro astronoma je pozorovat, a to za všech okolností. Ať se ti daří !

Před týdnem (3.9.) jsem si zkusil strategii pozorování naslepo s Uranometrii 2000,0 s ED100mm. S N250 to byla docela pozitivní zkušenost a  šlo toho vidět docela dost, tak mě zajímalo, jak dopadnu s malým refratorem. Vybral jsem si pro mě neznámou oblast v ocasu a pod levým křídlem Orla. Hned první objekt, otevřená hvězdokupa Cr401, byl hodně náročný. Při 90x tam nebylo nic, co by hvězdokupu připomínalo, ale při 180x se kolem jasné hvězdy začaly objevovat první slabé hvězdičky (3 relativně zřetelně viditelné, plus neurčité mlhavo). Doma jsem pak zjistil, ze se jedna opravdu o malou 1,5' mrsku.

Druhou otevřenou hvězdokupou v oblasti byla NGC6775. Při 33x to byla velmi nezřetelná mlhavá skvrnka, ze které bočním pohledem vykukovala hvězda. Při 90x to už byl drobný, 3-4' shluk asi 8 slabých hvězd na mlhavém pozadí. Doma jsem zjistil, že podle RNGC je to neexistující objekt.

Pak tam byly dvě planetární mlhoviny. NGC6778 při 82x vypadala s UHC jako podezřelá hvězda. Při 175x už nebyl pochyb, že se jedná o planetárku - vypadala jako zřetelná kruhová ploška se slabým halem kolem. UHC filtr pohled moc nevylepšil, stejně tak jsem toho o moc víc nevykoukal při 350x. Po NGC6772 už ale nebylo ani stopy, ani při 60x s UHC a ani při velkých zvětšeních. Doma jsem zjistil, že tahle planetárka je docela rozsáhlá, takže to možná chtělo zkusit ještě menší zvětšení.

No a pak jsem ještě jen tak zkusil kouknout na hvězdu 23 Aql, která je v U2000.0 zaznamenaná jako dvojhvězda. Většinou takové náhodné kouknutí nestojí za to, ale 23 Aql byla při 180x krásná těsná dvojhvězda s velkým rozdílem jasností. Ten jsem odhadl na 3 magnitudy (doma jsem zjistit, že rozdíl je 3.0), vzdálenost složek jsem odhadnul na 3.3" (skutečnost z roku 1997 byla 3,0") a poziční úhel jsem odhadnul na 0 stupňů  (skutečnost z roku 1997 byla 4 stupně) . Dvojhvězda byla trochu náročná, nešla totiž vidět po celou dobu, ale při troše soustředění se objevovala tak v 50% času.

Abych řekl pravdu, nejsem si jistý, že to za to stálo. Pozorování bylo velmi náročné, projít těch 5 objektů mi trvalo odhadem tak 1,5 hodiny, navíc žádný z těch objektů nebyl vyloženě fotogenický. Na druhou stranu ten pocit nezmámého, kdy člověk absolutně netuší, co čekat, má taky něco do sebe. PocketSkyAtlas je pro takovéto pozorování naslepo pro takhle malým refraktor mnohem vhodnější (v něm je z pozorovaných  objektů zanesen pouze  Cr401). I tak se dají ale mnohé další nezanekreslené objekty pozorovat.

Pozorovací podmínky byly na městskou oblohu slušné - M33 šla vidět velmi dobře v 50mm hledáčku a viděl jsem slušně i NGC404 v 10cm refraktoru (je to můj oblíbený objekt a indikátor tmavosti oblohy, při čisté obloze bez oparu šla naposledy vidět krásně i v 80mm Zeissu, po většinu nocí ji ale v ED100 ani nevyduchařím).

Dneska jsem testoval novy 40mm okular, ktery jsem si specialne pro AS80/1200 poridil u firmy  ATC (ma zavit M44 a padne do Zeissovske revolverove hlavy). Vetsinou jsem koukal po znamych sirokouhlejsich vecech (h a chi Per, M31, M45, NGC7789 apod.). Docela me ale potesilo, ze se mi hned prvni noc podarilo s timhle okularem "objevit" otevrenou hvezdokupu. Dvacet let hledam M27 tak, ze od gamy Sge povyjedu trochu na sever. Dneska jsem udelal totez a kousek na sever od gammy Sge jsem si vsimnul velmi podezreleho shluku hvezd, ktery vypadal jako otevrena hvezdokupa. Docela me to prekvapilo, protoze jsem o zadne hvezdokupe v tehle oblasti nevedel. Zabehnul jsem Uranometrii 2000.0 a opravdu, presne v danem miste byla zakreslena hvezdokupa Roslund 3.