Astronomické fórum

ja som nad tým velmi nefilozoval, bol som len unesený z prvého deep sky objektu a chcel som sa podelit o ten zážitok.Samozrejme si beriem vaše rady na srdce a zúročím ich pri dalšom pozorovaní.... ::)

Taky se podělím o svoje pozorování planet a prvních deep-sky co jsem vykoukal, je to ze 16. na 17.7., na začátek Saturn, už nebyl takovej jako před 2 měsíci co jsem ho viděl poprvé, tak a úplně první DS byla NGC884 a NGC869 (Double cluster), hned na to jsem našel M52 a pak M103 všechno to jsou otevřené hvězdokupy a musím říct moc pěkný, všechny jsou v nebo poblíž souhvězdí Cassiopea, použil jsem zvětšení 34x,48x a 120x.Dále jsem našel galaxie M110 a M31, zvětšení 34x a 48x. Pak jsem se kouknul poprvé na Jupiter, byl trochu jakoby rozmazanej ale jeho 4 měsíce byli tak nádherně vidět že bych vydržel koukat furt. Otázka:, až nebude svítit měsíc (nov atd) tak bych měl tyto i další objekty vidět zřetelněji?, jestli jo tak se moc těším. 8-)

Otázka:, až nebude svítit měsíc (nov atd) tak bych měl tyto i další objekty vidět zřetelněji?, jestli jo tak se moc těším.Cool

DSO ano. Měsíc je nepřítel lovců DSO Pak bude záležet na podmínkách, jako je průhlednoct atmosféry, zvětelné znečištění a seeing. Na Jupiter nemá Měsíc téměř žádný vliv.

Díky. myslel jsem samozřejmě DSO,špatně jsem to asi napsal. :D

Včera som sa triedrom motal medzi mrakmi a v "diere" som zahliadol "rozmazanú hviezdu". Následne som tento mne neznámy objekt našiel v teleskope a videl som hviezdičky a blízko stredu jednu silnejšie žiariacu hviezdu. Bolo to na južnej oblohe. Následne pomocou literatúry som objekt stotožnil, jednalo sa o otvorenú hviezdokopu M 11 zv. aj Divá kačica v súhvezdí Štít. Škoda, že podmienky neboli dobré, navyše som mal pocit "mierne mliečnej oblohy". Ale celkovo sa mi to páčilo. Potom prišli mraky úplne všade... :(

M11-tka je jeden z mojich najoblubenejsich objektov vobec. ;)

ja som nad tým velmi nefilozoval, bol som len unesený z prvého deep sky objektu a chcel som sa podelit o ten zážitok.Samozrejme si beriem vaše rady na srdce a zúročím ich pri dalšom pozorovaní.... ::)

Pokud se budeš chtít podělit o zážitky z kulovek,je tu pro ně samostatné vlákno.
Jinak bych trošičku "doladil"jak psal Milan,že kulovky jsou poměrně slušně pozorovatelné z města.Dle mých podmínek je ten rozdíl mimo město propastný. ::)Právě to poměrně a velmi dobře pod tmavou oblohou,dělá úplně jiný dojem.Pro mlhoviny to platí dvojnásob,takže výsledek zní stejně - vyjeď mimo město. ;D
Ať se daří

Kulovky jsou ale jediné objekty z DSO ( nepočítáme-li  otevřené hvězdokupy) , které jdou z města poměrně velmi slušně pozorovat.

Ještě bych přidal planetární mlhoviny. Jednak ty malé mají velmi velkou plošnou jasnost, takže je nějaké to světelné znečišťení hned tak nerozhází. Navíc na planetární mlhoviny jde velmi dobře použít právě ty mlhovinové filtry (UHC, případně OIII). Takže se dá koukat i na ty větší, rozplizlejší.

žial zatial nemam moznost opustit mesto, nemam auto, a mal by som niekoho zohnat s autom...., no a to počasie je fakt akurát tak na dve veci.... na k...t, a na p..u. Verte tomu ze ja by som bol najstastnejsi ak by sa podarilo opustit mesto v dobrom pocasi.

Včera sme videli:
-M13 a M92 v Herkulovi, bolo to krásne, M 57 v Lýre - tiež pekné, M101 a M51 vo Velkej medvedici - nepáčilo sa mi, takmer "ducharina". Prekážali mraky aj seeing. Dokonca sa mi zdalo, že hviezdy v M13 sú nervózne, ako keby sa vlnili /ale bolo to vtedy keď som si "vymenil" oči, takže neviem, či to s tým súvisí/.

Dokonca sa mi zdalo, že hviezdy v M13 sú nervózne, ako keby sa vlnili /ale bolo to vtedy keď som si "vymenil" oči, takže neviem, či to s tým súvisí/.

To myslíš okuláry nebo brýle?
Na plošné objekty můžeš dát zv. 50x-100x, kde špatný seeing moc nevadí. Obloha musela být ale špatná, když M51 byla duchařina. Co pak takové NGC? Jestli třeba nečekáš to co je na fotkách.

Viem, že fotky sú iné ako skutočný pohľad. V minulosti som videl M101 a M51 v 150/750 a teraz som mal pocit, že v 254/1200 sú menej výrazné. Oni akokeby splývali s okolím. To asi tá špatná obloha a takisto to, že objekty neboli blízko zenitu /?/. Ešte k tým očiam: "Vymenil som oči" - pohodlnejšie sa mi sleduje pravým okom, avšak na pravom oku mám astigmatizmus. Chcel som objekt vidieť krajšie a tak som sa pozrel lavým okom. Vtedy sa mi zdalo, že sa hviezdičky vlnia. ::)

Chcel som objekt vidieť krajšie a tak som sa pozrel lavým okom.Vtedy sa mi zdalo, že sa hviezdičky vlnia.Roll Eyes

No jestli jsi měl to levé oko nějakou dobu zavřené, tak to chvilku trvá než začne vidět dobře.
Klidně to vyzkoušej teď ve dne. Zavři na asi minutu oko a pak se hned podívej třeba z okna. Chvilku budeš vidět rozmazaně.
Těch důvodů proč se to vlnilo může být ale víc. To přesně neposoudím.

a blízkou otevřenku Harvard 20, která je v bohatém poli hvězd vcelku nenápadným seskupením. Další pozorování mi zhatila nasouvající se oblačnost.

Tak jsem na tuhle potvoru včera v ED100 taky z Říčan mrknul. Opravdu nic moc. Při 56x vypadala ještě docela zajímavě jako podezřelá skupinka slabších hvězd na hranici viditelnosti přímým pohledem. Při bočním pohledu problikávaly další hvězdy. Ale při větších zvětšeních tam už další hvězdy nevylezly. Akorát se ukázalo, že jedna jasnější hvězda v centru hvězdokupy je docela pěkná těsná dvojhvězda. Musel jsem jít až na 130x, abych si to potvrdil, šla rozlišit totiž jenom bočním ohledem. To už se ale nasouvaly mraky a já musel balit.

JInak jsem strávil soumrak koukáním po dvojhvězdách, většinou na hranici Herkula a Orla. Pár jich bylo v 100mm dalekohledu docela pěkných, když tak na ně koukněte: STF2404, OSTF358 a 95Her. 99Her jsem nerozlišil (mela by mit vzdálenost 1.4" a složky 5.5+8.5). Ještě jsem narazil na hezkou dvojhvězdu, kterou jsem neznal: gamma Del. Je přímo ukázková. Zkusil jsem taky Antares, ale opět, stejně jako celé tohle léto ani náznak.

Po delší době, kdy bylo furt zataženo nebo pražil měsíc, jsem se konečně dostal pod jasnou oblohu. Z večera sice přecházely nějaké cirry, ale v průběhu soumraku se rozpadaly. Jel jsem vyzkoušet ještě s jedním kamarádem(laikem) jednu lokalitu na Moravsko-Slovenských hranicích u Brumova - konkrétně lokalitu Nedašova Lhota, pár stovek metrů od bývalého hraničního přechodu Červený Kameň. Podle mapy světelného znečištění to měla být slušná lokalita.

Když se pomalu stmívalo, tak jsem musel dát mapě za pravdu, již počátkem astronomické noci byla vidět M13 okem naprosto stabilně i přímým pohledem jako docela výrazná hvězdička a mléčná dráha byla vidět ve střelci až úplně po obzor. Jedinými světelnými čepicemi byla ta z Brumova, která asi do půl jedné moc nerušila(pak ale někdo zapnul reflektory na fotbalovém stadionu) a ta od Trenčína. MHV jsem neurčoval, ale ze zkušeností byla určitě přes 6,5. Každopádně mezi sbírkou známých klenotů letní oblohy(jasné kulovky, mlhoviny ve střelci, M11 atd) jsme prošli i pár méně známých či hůře pozorovatelných. Poprvé jsem totiž pořádně viděl hvězdokupy M6 a M7. M 7 byla vidět o něco lépe, jelikož byla o pár stupňů výše, rozeznatelných bylo možná 30 hvězd, u M6 to už bylo horší, byla v té době 3° nad obzorem. I tak ale ukázala spršku jasných hvězd. Dalším objektem, který mě vcelku nadchnul byla hvězdokupa ngc 7243 v ještěrce. Také jsme trochu podrobněji rozpitvali severní ameriku, kdy jsme si postupně prohlíželi všechny její části a hledali hvězdokupy v ní ukryté. Celkově jsme identifikovali všechny 3 a ta ngc 6997(myslím že tak se jmenuje) byla i docela hezká. Jako absolutní hřeb bych viděl řasy. ty jsem totiž takhle nádherně viděl poprvé. Ta část u hvězdy byla vidět naprosto fantasticky, s řadou zjasnění a vlákýnek, kdy se jedna část nápadně zužovala do stříbřitého zprohýbaného pásu, zatímco ta druhá se větvila na několik vláken a vytvářela tak dojem čarodějnického koštěte. Východní oblouk byl ještě nádhernější, protkaný vlákýnky a záhyby, různými zjasněními. Těch detailů tam byly desítky, ne-li stovky. Patrný byl i Pickeringův trojúhelník a to docela výrazně. Též mlhovinky u Sadru nevypadaly zle, ty však tak nenadchly. Samozřejmě jsme koukli i na C/2009 P1 Garradd, která prolétala okolo M15. V 24mm okuláru se pohodlně vešly obě do okuláru, přičemž u komety byly hezky patrné oba ohony, jeden kratší a méně výrazný a druhý směřoval směrem k M15. Podle zorného pole okuláru(1,4° ) jsem jeho délku určil zhruba na půl stupně, možná i víc. Dosahoval minimálně na půl cesty k M15. Pak se ale začal zvedat nějaký opar a začal znehodnocovat oblohu. takže jsme to zabalili a jeli domů. Nicméně, nedašova lhota/červený kameň z české strany je velice zajímavá lokalita. A to především kvůli podmínkám a solidnímu výhledu na jih.