Stránka 17 z 47
Jarní a letní pozorování
Napsal: 30. 05. 2011, 23:13
od Sasa3
Včera jsem procházel jasnější galaxie na pomezí Panny, Pastýře a Váh. Obloha byla špičková, z města jsem takhle hezky v 100ED ještě neviděl tu galaxii u M13. Většinou to bývá jen duchařina, včera šlo při 110x krásně vidět její protáhlý eliptický tvar, přesně jako na fotkách. Možná to bude tím, že bylo skoro v nadhlavníku, protože třeba Řasy nebyly tak pěkné, jako posledně.
Z toho množství galaxií mě zaujaly NGC5363 (docela jasná, pěkně se krčí u jasnější hvězdy), NGC5248 (tady bych i přísahal, že jasnější část byla při 75x do tvaru velmi rozevřeného S, škoda, že jsem si neudělal náčrt) a NGC5746 (při 75x to byla éterická stříbrná dlouhá čárečka, vylezající jen při bočním pohledu, dlouhá možná tak 4-5', uprostřed šlo vidět, že je širší - takové dvojče NGC891, možná i trochu jasnější).
Jarní a letní pozorování
Napsal: 30. 05. 2011, 23:14
od Sasa3
Řekl bych malý průměr. Přes 70mm hledáček i na velmi dobré obloze s UHC filtrem vidět vůbec nebyla, v 250mm viditelná nádherně kontrastně. Přitom tím hledáčkem byly třeba vidět i mlhoviny u Sadru, Crescent ovšem nikoliv.
Je to možné, včera po ni znova nebylo v ED100 ani vidu ani slechu a ověřil jsem si, že se koukám na správné místo.
Jarní a letní pozorování
Napsal: 31. 05. 2011, 01:34
od Buby
Je to možné, včera po ni znova nebylo v ED100 ani vidu ani slechu a ověřil jsem si, že se koukám na správné místo.
Nakonec to ale budou asi spíš podmínky, dnes jsem namířil dalekohled na crescent a vůbec nebyl vidět, uhc jsem měl nasazené a byl jsem i na správném místě. Podmínky ovšem slabé, mhv sotva 6 mag, u obzoru dost špatná průzračnost. Teda jak hezky nadějně ten dnešní den vypadal, tak podmínky byly fakt dost bída. Kdybych neměl u dalekohledu přátele, kteří se chtěli koukat na oblohu, tak ani nepozoruju. Obloha byla i v 1 ráno tak světlá!! To fakt teď v červnu nemá moc cenu něco duchařit. :-/
Jarní a letní pozorování
Napsal: 05. 06. 2011, 20:32
od Oldřich Řeháček
Včera jsem zcela neplánovaně znovu vyzkoušel svůj planetární dalekohled OO 150/1600 s binohlavou TS. Zvětšení při použití Plösl 25 mm cca 130x. Dalekohled jsem vytáhnul hlavně proto, že byl vidět mladý Měsíc a Newton Orion byl poprvé umístěn na klasickou černou EQ-6.
Co jsem pozoroval ?
- Měsíc - s bino krásný až plastický pohled
- Saturn - ostrý jako břitva - zřetelný stín od prstence, Cassiniho dělení - v krajích prstence někdy viditelné
Pak jsem si všimnul, že seeing je moc dobrý, tak jsem zkusil pár dvojhvězd (ono totiž nebylo moc jasno - kouřmo):
- [ch949] Lyr - naprostá klasika, složky 2,4" viditelné s mezerou, tečky z teček
- [ch949] Boo - další klasika, obr s goliášem viditelný jako v čítance
- [ch945] Her - těch 4,9" se zdálo jako 10 km - opět nádhera
- [ch945] CVn - jen jsem zavzpomínal na první pozorování téhle dvojhvězdy před 30-ti lety
- µ Boo - Nádherná trojhvězda - 108" a 2,1". To byl pro mne opravdu objev, pánové doporučuji !
- [ch954] Boo - 13,6" - moc pěkná
- 39 Boo - 2,6" - krásná, složky se tvářily jako bílé hvězdy
- [ch947] vir - Porrima -1,5" - opravdu pěkná, rozlišena s mezerou. Se Saturnem tvořila pěknou konstalaci.
Závěr : S OO N150/1600 + binohlava TS + EQ-6 - to je fakt pohoda. Ty tři hodinky utekly jak voda.
Jarní a letní pozorování
Napsal: 05. 06. 2011, 20:46
od Sasa3
Dík za report. Na mu Boo jsem taky před časem náhodou narazil a netušil jsem, že je v Pastýři kromě epsilon Boo, takový pěkný klenot. Taky doporučuji.
Jarní a letní pozorování
Napsal: 05. 06. 2011, 21:09
od seminko3
Ahoj Oldo.Tak jsi toho orioníka posadil na trojnožku,paráda. ;)Doufám že se s tím ukážeš na nějakém OV minisrazu i s tou binohlavou.Byl bych zvědavý. ::)
Jarní a letní pozorování
Napsal: 05. 06. 2011, 22:12
od Oldřich Řeháček
To víš, že jo, Pavle. V pátek jsem zakoupil trakční baterii, tak budu úplně ready.
Olda
Jarní a letní pozorování
Napsal: 20. 06. 2011, 03:49
od seminko3
Jsem si dnes vyzkoušel tu galaxii u M13 - NGC 6207 a byla jasně viditelná,nepřehlédnutelná. ::)Pozoroval jsem mimo svou zahradu a je to opravdu rozdíl,když si zajedu 20km od Ostravy. ;)
Byl jsem také zvědavý na supernovu v M51 a ikdyž byla určitá představa z obrázků,jak asi jasná je,tak mě ohromila. :D
Zkoušel jsem i tu v Uma NGC 3972 ale myslím,že jsem byl špatně.Podle mapky jsem byl výše a tudíš čučel na NGC 3998. :(Takže to zkusím příště znovu a důkladněji. ;)
PS - přidal jsem,když vynechám kulovky od kterých si dávám trochu oddych ;D,ale přesto jich pár v zorným poli bylo,mlhovinu Trifid s Lagunou a otevřenkami,ale díky Měsíci z těch mlhovin moc nezbylo. ;)
Pro DSO to nebyla ideální noc. :-?Ze Soví mlhoviny jen slaboučký duch,M101 sotva viditelný opar ;Datd.Alespoň jsem si udělal obrázek o tom,jak velký vliv ten svit Měsíce má. ;D
Za to ISS,té je to jedno. :DTentokrát jsem ji naháněl při 145x a docela to šlo.
No ještě že jsem tu noc neprospal. ;)
Jarní a letní pozorování
Napsal: 28. 06. 2011, 08:36
od Andrej
No páááááni

Túto noc som prvý krát konečne po neviem akej dlhej dobe videl Riasovú hmlovinu obe časti. Bomba. NGC6960 som videl skôr len bočným pohľadm, dosť mi vadila tá hviezda, čo je rovno v nej, naopak NGC6992 som už videl lepšie, pekne som videl jemný obláčik stočený do mierného oblúku. Štruktúra ale žiadna, zrejme svetlou oblohou, keďže som pozoroval len z balkóna a fakt, že astronomická noc ani nenastáva v týchto dňoch. Túto hmlovinu som pozoroval medzi 23:00 a 0:00 LSEČ. Ešte pripomeniem, že som obe časti hmloviny pozoroval pomocou UHC, bez neho tam fakt, že nič nebolo :o
Jarní a letní pozorování
Napsal: 28. 06. 2011, 08:46
od seminko3
V noci na dnešek jsme si s Tomášem Grygarčíkem udělali pěknou přehlídku objektů pod krásnou oblohou cca 20km od Ostravy,kde její SZ již takřka neničí výhled. ::)
Začali jsme Saturnem s Porrimou a plynule přešli na tu jedinou kulovku v Panně,NGC 5634 která byla nepřehlédnutelná.Těch kulovek jsme nakonec měli v okuláru 15 a z toho deset nových.O tom však napíšu do vlákna,které jim patří. ;)
Postupně byly krásně vidět - M51 i s její supernovou,Chí a Há v Perseovi,opět kontrola malé galaxie u M13,M31,110 a okolí,zkusili jsme i M33 v Trojúhelníku,ale byla ještě dost nízko a tak jsme ji neviděli. ;)Taky Tomáš brouzdal nad Střelcem a našel krásnou velkou mlhovinu. ::)Byla veliká přes půl zorného pole v nagleru a dost kontrastní,ohraničená s protáhlým nepravidelným tvarem a mě se jevila hodně do běla.Jen teď nevíme,co jsme viděli.Je tam toho víc,ale dle mapky mi nejvíc vychází M17 Omega nebula. ;)
Vybaveni mapkama jsme vyhledali Neptun a zkoušeli na něj různá zvětšení až po 330x.Kotouček byl díky seeingu nerozpoznatelný,ale jeho nápadnou nazelenalou barvu nešlo přehlédnout. ;D
Potom jsme zkusili i Uran,ale ten nám unikl.Jeho čas ještě přijde. ;D
Mezi těmito planetami si mašíruje kometa Garradd a i tu jsme "objevili".Bylo docela jasně vidět světlé jádro a halo kolem,které se nám jevilo kruhové. ::)Protáhlejšího tvaru jsme se nedopátrali.
Pak už se šplhal Jupiter a tak jsme ho postupně sledovali až do 3:45hod.Všechný čtyři měsíčky byly jasně vidět,na západní straně,pěkně do trojúhelníka Ganymed,Kalisto,Europa a na východní Io,který se pěkně blížil ke kotoučku až se ho dotknul. ::)
Až doma na PC jsem se podíval,že se hrnul před planetu.Jeho stín však vidět nebyl.Byli jsme rádi za krásné dva pásy,kde se již dalo rozeznat,že ten jižní je trochu slabší a méně kontrastní,než severní. ;)
Pozorování ukončeno krátce před čtvrtou hodinou právě zkouškou videa Jupitera a společným fotem s Měsícem.
No a abych nezapoměl,tak během noci prolítlo pár hezkých meteorů,spousta družic a taky ISS. ;D

Jarní a letní pozorování
Napsal: 28. 06. 2011, 14:09
od Buby
V sobotu (25.6.) se zvečera trochu projasnilo, a tak jsem zkusil na městské obloze předměstí Vsetína kouknout na supernovu v M51. Byla vidět celkem snadno na části relativně málo přesvětlené oblohy. U M51 byl vidět i náznak dvou ramen bočním pohledem, supernova pak byla vidět stabilně, nebyl o ní žádný pochyb. Dalším objektem shlédnutým na městské obloze byla otevřenka ngc 6819, nacházející se před levým křídlem labutě. Byla velice kompaktní, obsahovala možná dvacet - třicet hvězd a ležela ve velice hezkém hvězdném poli. O dalším objektu, který jsem tu noc pozoroval, jsem se dočetl v seriálu Whats Up od Steva Coea. Je jím karbonová hvězda s mimořádně tmavě červeným odstínem X Sge. Našel jsem ji celkem snadno, zřejmě jsem ji ale zastihl v době jejího minima, mohla mít tak okolo 10 mag. I tak ale byla jasně poznat její sytě červená barva, připomínající kapku krve. Při brouzdání okolí jsem si všiml i velice hezky oranžové gamy Sge, která se podobně jako X Sge koupe v bohatém 6749poli mléčné dráhy. V oblasti jsem ještě zkouknul M71, která i tady na městské obloze vypadala půvabně a blízkou otevřenku Harvard 20, která je v bohatém poli hvězd vcelku nenápadným seskupením. Další pozorování mi zhatila nasouvající se oblačnost.
V neděli jsem pak zariskoval a na chatu na Hutisku jsem si vzal dalekohled a byl jsem odměněn alespoň hodinkou a půl pozorování mezi 23:45 - 1:15. U chaty nemám moc dobrý výhled k jihu, vadí mi tam stromy a kopec. Oblast souhvězdí štítu je však dostatečně vysoko na to, aby mi to nevadilo. M 11 zná samozřejmě každý, stejně jako M26, která sice nedosahuje krásy M11, nicméně stále je to krásná, kompaktní hvězdokupa koupající se v bohatém poli mléčné dráhy. Kousek západně od M11 se na chází relativně hezká, i když nijak zvlášť bohatá Basel 1. O pár stupňů dál na západ se nachází další otevřená hvězdokupa ngc 6683, která byla relativně kompaktním uskupením ležícím na okraji velice zajímavě vyhlížející temné mlhoviny B103. Doporučuju prohlédnout, obsahuje totiž celkem dost detailů včetně různých tmavých flíčků a jemně nasvícených okrajů. Kousek jihozápadně leží další z hvězdokup ve štítu, ngc 6664, která je relativně hezkým uskupením. Jen asi stupeň jihovýchodně od ní pak leží další hvězdokupa, Trumler 34, která ale zrovna nepatří mezi vypalovačky. O něco jihozápadně, v lízkosti dalších zajímavých tmavých mlhovin B97, B100-1, můžeme nalézt hvězdokupu ngc 6649, která však nijak zvlášť nevyniká. Hned vedle by se měla nacházet mlhovina IC 1287. Ani s UHC filtrem po ní však nebylo ani památky. Na hranici s hadem jsem pak ještě zkouknul ngc 6625, což je velice nevýrazné hvězdné uskupení, A ngc 6604, což je sice kompaktnější uskupení než předchozí případ, je ale celkem chudá. Ve štítu se nachází i jedna poměrně jasná kulovka - ngc 6712. Ta se jevila zřetelně zrnitá i v menších zvětšeních, kdy hezky vynikala na bohatém poli slabých zvězd. Ve větším zvětšení jsem pak vidět i některé nejjasnější jednotlivé hvězdy, které problikávaly při okraji. Posledním objektem, který jsem pozoroval, byla slabá hvězdokupa Trumler 32, jen stupínek severně od M16. Byla malá a chudá.
Včera jsem si to opět užil a přidal do sbírky vcelku dost nových objektů. Konečně se mi taky podařilo pozorovat kometu Garadd. Ale o tom v další reportu.
Jarní a letní pozorování
Napsal: 28. 06. 2011, 14:09
od Buby
Jak jsem slíbil, přináším další report z noci na dnešek. Poprvé jsem namířil dalekohled do Orla na planetárku ngc 6781, která se mi v enším zvětšení jevila jako mlhavé kolečko, ve větším zvětšení s UHC pak již nabývala podobu tlustého prstenu. Žádné další detaily však neobsahovala. Kousek dál jihozápadně od ní se nachází dvojice otevřenek ngc 6755 a ngc 6756. Zatímco ta první je velice jasná, průměrně bohatá a jeví se jakoby měla dvě jádra(skoro takový malý exemplář chí a há), ta druhá je slabá, drobná a obsahuje slabé hvězdy, na mlhavém podkladu se jich třpytilo asi deset, zbytek zůstal nerozlišen. O něco jižněji od této dvojice se pak nachází dvojice kulových hvězdokup ngc 6760 a ngc 6749. Zatímco první je celkem snadná, je vidět i v 70mm hledáčku, a na okrajích zřetelně zrnitá, na jednotlivé hvězdy však rozlišit nešla. Sousední ngc 6749 je mnohem slabší, asi 11,5 mag celkové jasnosti, navíc rozprostřené po ploše stejné, na jaké je rozporostřena předchozí kulovka. Takže typická objekt typu ngc 5053 apod. Viditelná jen velmi slabě bočním pohledem jako neurčité zjasnění. Zběžně jsem kouknul i na velké jasné otevřenky bgc 6633 a ic 4756. To jsou však objekty spíše pro binar, hezčí než v dobsonu bylx v 70mm hledáčku. V hadonoši jsem pak poprvé pozoroval dvojici slabších kulovek (okolo 11mag) ngc 6426 a ngc 6535. Ngc 6535 se mi jevila slabší. Obě jen docela nevýrazné flíčky na relativně bohatém hvězdném pozadí bez jakýchkoliv náznaků rozlišení. Pak už jsem si užíval především střelce. Kulovka M22 naprosto fantastická, konečně byla nějak rozumně vysoko a celkem průzračný vzduch jí hodně prospěl. Tu noc byla krásnější než M13, při 180x vyplňovala dost významnou část zorného pole stovkami hvězd. Nedaleká M28 byla taky calkem hezká, na okrajích se třpytily jednotlivé hvězdy, které jakoby vždy problikly ve chvílích příznivého seeingu. Mezi oběma messierovkama jsem pak ještě pozoroval dvojici slabších kulovek ngc 6642 a ngc 6638. Obě byly velice snadno pozorovatelné, relativně drobné a kompaktní. Prvně jmenovaná s náznakem hrudkovatění v okrajových oblastech při 180x. Po kulovkovém intermezzu jsem se opět vrátil zpět k otevřenkám do okolí malého hv ězdného oblaku M24. U éty sagittarii jsou dvě celkem jasné otevřenky ngc 6568 a ngc 6583. Prvně jmenovaná je docela rozlehlá a i relativně bohatá, druhá jmenovaná je pak podstatně kompaktnější a o něco obtížněji rozlišitelná. O blízké ngc 6590 jsem si nic nepoznamenal, nejspíš mě ničím nezaujala. Docela pěkným uskupením byla řídká hvězdokupa Trumler 33, která měla hvězdy seskládané do podoby přesýpacích hodin, z nichž nejjasnější měla oranžový odstín zatímco další jasná hvězda odstín namodralý. Docela pěkné barevné uskupení. Pak už jsem si užíval bohatosti malého hvězdného oblaku, projížděl jím sem a tam a postupně odhaloval temné mlhoviny, jež ho ohraničují. Z oblaku též vyčnívala zrnitá skvrnka v podobě hvězdokupy ngc 6603, která při 180x zřetelně zbohatla oproti 70x. Stále však byl vidět nerozlišený podklad, na kterém asi tucet rozlišených hvězd poblikávalo. Určitě to bude hezký objekt pro větší dalekohled. Blízká M18 je jasná, kompaktní ale docela chudá. To M25 je jiné kafe. Je velká, jasná a i relativně bohatá. Její jasné hvězdy pěkně vynikají na bohatém pozadí slabých hvězd. Kouknul jsem se i na temné mlhoviny u Altairu. Přes dobson to bylo zajímavé pokoukání. Jelikož byla celkem vysoko i M15, tak jsem koukl i na ni. Je to hezká kulovka s výrazným jádrem. Při 180x rozlišená na spousty hvězd. Pak už jsem se věnoval hledání komety Garadd. Tu jsem našel relativně rychle, v dobsonu viditelná na první pohled jako skvrnka s bodovým jádrem a protaženou komou. Skutečně v dalekohledu už má takový ten kometární vzhled. Byla slabě vidět i v 70mm hledáčku. Moc pěkný pohled, navíc kometa ležela u velice pěkné linky 4 hvězd, z nichž ta nejjasnější měla celkem výrazný oranžový odstín. Velice hezký pohled! Jako rozlučkový objekt jsem kouknul na chí a há, které byly o půl druhé už celkem vysoko. Při 70x (v 70° okuláru) se pohodlně vešly obě hvězdokupy do zorného pole a zaplnily ho desítkami, nebo spíš nějakou tou stovečkou hvězd. Z nichž několik mělo krásně oranžový odstín. Na to bych dokázal koukat celké hodiny….
Jarní a letní pozorování
Napsal: 28. 06. 2011, 14:36
od Sasa3
Tak to tu v sobotu jsme byli kousek od sebe. Ja pozoroval s kopce mezi Prlovem a Valasskou Polankou. Vetsinou jsem jenom koukal, jak vypadaji v 100mm refraku zname objekty na tmave obloze, ale obcas jsem zabrouzdal i do neprobadanych koncin. Mimo tech vypalovacek byl asi nejzajimavejsi pohled na dvojici NGC6445 (planetarni mlhovina) a NGC6440 (kulova hvezdokupa). Obe se totiz pekne vesly do zorneho pole 15mm plosslu (60x) a i kdyz to jsou svou povahou velmi rozdilne objekty, tak vypadaly velmi podobne (jako ostatne temer vsechny objekty v 100mm dalekohledu, tedy jako rozmazle flicky...).
Mezi dalsi, alespon pro me neotrele objekty, ktere jsem videl, patri kulovka NGC6642 (ta se s blizkou M22 neda samozrejme srovnat), planetarka NGC6629, kulovky NGC6517, NGC6539. Blizke kulovky IC1276 jsem si pri letmem pokoukani s malym zvetsenim nevsimnul. Konecne jsem pozoroval i galaxii NGC5364, coz byla jedina z okolnich galaxii ze seznamu Hershel400, kterou jsem ve meste v tom 100mm refracku nevykoukal. Na druhou stranu jsem ani pod touhle oblohou porad neuspel s NGC 6118...
Hlavne jsem se tesil na tmave mlhoviny, ktere me presne ze stejneho mista loni v 80mm refracku nadchly, ale v ty 100ce bylo veskere kouzlo pryc. Jednak nebyla tak tmava noc (mozna i diky tomu, ze nenastala astronomicka noc), a pak nejdelsi okular, ktery jsem mel, byl 27mm (vystupni pupila 3mm). Kazdopadne jak Tripple Cave u gamma Aql, tak Cigaro u Zamotku videt sly, ale bylo to takove nevyrazne nic.
Jarní a letní pozorování
Napsal: 28. 06. 2011, 14:42
od daghtus
Ja som si daval taky mini-maraton na emisne a planeterne hmloviny, aby som trochu prevetral nove okulare a filtre, avsak uplne mi vyrazila dych Veil Nebula (hlavne cast NGC 6960) s OIII filtrom. V sirokom zornom poli je to uplna bomba!
Jarní a letní pozorování
Napsal: 29. 06. 2011, 12:29
od Sasa3
Vcera jsem od baraku prohanel trochu Zeisse AS80/1200. Nejprve jsem zkusil supernovu v M51, ale nechytal jsem se (mozna jeste nebyla uplna tma, navic je tenhle smer na Prahu). Pozdeji jsem ale videl, relativne bez problemu (tj. chvilkama nadevsi pochybnost zretelne) u M57 tu hvezdicku 13.1 magnitudy, viz. nakres
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/2011/2011_06_28/ (je to nafocene pres mobil, ale vzhledem k tomu, ze kresba neni nijak povedena, tak to tak mozna i necham).
Pak jsem brouzdal na pomezi Sipu, Delfina a Listicky.
M71 v O-16 (75x) byla uz docela slaba, nicmene porad velmi slusne viditelna. Bocnim pohledem na ni po celem povrchu problikavaly hvezdicky (tak radove 10), coz me v 80mm dalekohledu prekvapilo. O kus dal je otevrena hvezdokupa
NGC6823, coz je takova drobounka skupinka hvezd, v podstate jasnejsi mnohonasobna hvezda kolem ktere se pri 96x (O-12.5) bocnim pohledem trpiti asi 15 hvezd. Cele je to zabaleno v mlhavem halu. Pri 48x jsem si vsimnul, ze obloha v okoli byla na plose o prumeru asi 40' jasnejsi nez jinde. Bud je to jen zjasneni v mlecne draze a nebo to dela mlhovina
NGC6820. To nevim. Dalsi blizka hvezdokupa
NGC6830 vypadala standardne - pri 48x to byl relativne koncentrovany shluk asi 8 hvezd viditelnych primym pohledem a nejake drobotinky kolem.
Ovsem planetarni mlhovina
NGC6905 byla mnohem zajimavejsi. Pri 48x to byl takovy divny neurcity prstynek, na kterem jako diamant poblikavala relativne jasna hvezda a pak chvilemi se zdalo, ze je tam jeste jedno zjasneni. Pri 75x uz o te druhe hvezde nebylo pochyb, porad vsak planetarka vypadal nejak divne. Pri 120x (O-10) se ukazalo, ze mlhovina je priblizne rovnomerne jasna kruhova ploska a jsou kolem ni nakonec hvezdy tri. Pri 170x o tom uz nebylo pochyb a ploska byla dobre definovana a oddelena od tech hvezd. Fascinovalo me, jak postupne tenhle objekt menil svuj vzhled s pribyvajicim zvetsenim, takze jsem si udelal serii nacrtku. Jak jsem pak doma zjistil, nebyl jsem sam. O'Meara v knize Hershel 400 pise, ze ho koukani na NGC6905 pri ruznych zvetsenich primo hypnotizovalo. Tuhle planetarni mlhovinu muzu pro male dalekohledy doporucit. To se ale neda rict o blizke
NGC6886, ta byla stelarni i pri 170x (vic jsem to netlacil, protoze jsem byl liny vytahovat okulary s te revolverove hlavy).